| Repulsion | 
 |
(2.5.2011 13:13:20)
...když si budu u podobných témat přihřívat svou polívčičku? 
Všechny tyhle věci samozřejmě také znám. Depersonalizace a derealizace se mi stávaly především během jízdy v autě, kdy ta kastle a sklo umocňovaly pocit izolovanosti od okolí.
Podle mě existuje několik základních přístupů člověka k takové situaci:
1) Nepřijetí choroby a z toho plynoucí pocit frustrace a sebelítosti, což vede k dalšímu oslabení psychiky a nemoc se tak může do člověka ještě víc „zakousnost“.
2) Pasivní přijetí - člověk se s chorobou víceméně smíří, ale snáší jí stále spíš trpitelsky. Kvalita života je snesitelná, ale nic moc.
3) Aktivní přijetí - člověk chorobu přijme jako svou součást, ale současně také jako výzvu a příležitost. Výzvu k tomu, se s ní poprat, a příležitost k tomu, lépe se poznat. Psychické poruchy totiž „odemykají zadní vrátka do duše“. Když se jimi naučíme procházet tam i zpátky, může náš život být o dost bohatší.
Nelze si dělat iluze, že v případě třetího přístupu bude už navždy vše OK - samozřejmě, že člověk je pořád tak trochu jako na houpačce, ale má nad tím větší míru kontroly.
Včera jsem se třeba dozvěděl, že ex dala dům už do realitky. Děti už to vnímají víceméně pasivně a odevzdaně, že se budou stěhovat (kdeždo hlavně Berenika reagovala zpočátku na matčin nápad prodat dům hystericky a říkala, že se raději zabije, než aby se stěhovala - je jí 11 let). Snažil jsem se s ex mluvit, ale odmítala. Když jsem viděl dům na stránkách realitky nabízený k prodeji, byl to strašný pocit. Obrečel jsem to. Bydlel jsem v něm 10 let a od základu ho zrekonstruoval (nebo nechal zrekonstruovat). Mám k němu velmi silný vztah. Měl to být domov pro naši rodinu, později alespoň pro moje děti. Večer jsem viděl, že už mi asi líp nebude, že to nedávám. Tak jsem šel brzy spát. Usínalo se mi těžce, ale nakonec se to povedlo. A ráno bylo opravdu moudřejší večera, i když nálada nic moc. Ale udržuji se v chodu a myslím na praktické věci. Jde to.
|
| Kalamity YANKA | 
|
(2.5.2011 13:17:35)
Ty mas dceru Bereniku?
To neni moc obvykle jmeno... nemate babicku v Hradci Kralove?
|
|
| Dagmar Bartůšková | 
|
(2.5.2011 13:23:13)
Repe ano, tomu Tvému třetímu přístupu se mezi námi depersonalizovanými a jinými dotčenými říká akceptace a celkem to funguje, ale vyžaduje to neustálé sebenucení do optimismu
|
| Repulsion |
|
(2.5.2011 13:36:56)
...tak trošku jo. Momentálně se do něj také musím nutit. Vůbec nerozumím tomu, co se poslední dva roky s mým životem děje... ale dá se dosáhnout „stavu milosti“ - to je něco jako nibbána alias nirvána, nebo je to možná úplně to samé, ale já nejsem stopro buddhista, tak říkám stav milosti. Jednou mi to vydrželo i 14 dní a bylo to bezva. Problémy a únava samozřejmě na člověka neustále dotírají, takže se to nedá udržet furt, ale jak to jednou člověk pozná, je to jeho „šťastná myšlenka“. Už ví, že to jde, ví, že je schopen toho dosáhnout. A už tohle vědomí samo o sobě člověku dost pomáhá...
A momentálně mi pomáhá i tady to „přihřívání polívčičky“. Páč on by třeba člověk, když mu není dvakrát hej, na něco z toho, co už zná, zapomněl, ale když o tom píše, tak si to zase připomene.
A také bych rád někomu třeba pomohl. To je také taková finta - když se člověk zabývá cizími problémy, nemá tolik času pitvat se v těch svých. A také vidí, že na tom není až tak špatně, což pomáhá od sebelítosti.
PS: Babičku v Hradci nemám...
|
| Kalamity YANKA |
|
(2.5.2011 13:38:33)
Aha, tak ni, ja jen, ze z nasi vzdalene rodiny se ted taky nekdo rozvadi a shodou okolnosti maji zhruba stejne starou holcicku Bereniku... jen me to tak napadlo.
|
|
| Dagmar Bartůšková |
|
(2.5.2011 13:52:29)
No já si říkala, co jsem komu udělala...a když takhle člověk fňuká, akortá dráždí vyšší mocnosti, ptž pak jsem se dozvěděli, že prostřední syn je autista...tak docela chápu ten jeho konzervativní přístup ke světu, já sice nepotřebuju rituály, ale obvyklý běh věcí mě udržuje jakž-takž nad vodou..
|
|
|
|
|
přitom na tom nevidím nic špatnýho.
tak jsme se přeci trochu hnuli z místa
V její náručí
Objevte adrenalinový ráj! Dolní Morava nabízí zážitky, které jen tak někde nenajdete
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Co se nese v leseTeplice 
Historické slavnosti Jakuba KrčínaJindřichův Hradec 
O PalečkoviKutná Hora 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Co se nese v lese
Historické slavnosti Jakuba Krčína
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)