| zzena+2 | 
 |
(11.8.2011 8:17:57)
Zemřel pro mě blízký člověk. Jsem v pátém měsíci těhotenství, ale mám nějaké zdravotní problémy. Po pár krocích se musím zastavit, protože mě příšerně bolí břicho a přes tu bolest nemohu pokračovat v chůzi . Musím chodit hodně pomalu a když mám přejít silnici krokem normálního člověka, tak mi to dělá problém. Příští týden jdu na kontrolu, tak to tam samozřejmě řeknu. Tyhle problémy jsem měla i v prvním těhotenstvím, ale až v 7.měsíci dítě se narodilo lehce předčasně v 36tt. Proto mám hrozný strach, že bych ,nedejbože, mohla porodit ještě mnohem dřív než při prvním dítěti. Když jsem se dozvěděla o smrti blízké osoby, tak jsem samozřejmě brečela, ale pak mě hrozně píchalo v břiše. Taky před necelými dvěma lety zemřela moje maminka. Tak prostě mám pocit, že bych další pohřeb během tak krátké doby prostě neustála a odnesla to i nějak po zdravotní stránce. Mám ale dilema, co by tomu řekli příbuzní. Aby mě prostě nepomlouvali, že jsem třeba toho blízkého neměla dostatečně ráda, že mu ani nestojím za to jít na pohřeb... Nechce se mi každému vysvětlovat, že to prostě nezvládnu a mám strach o miminko. Někdo by to třeba ani nechtěl pochopit. :-( Ale další pohřeb fakt nezvládnu. :-((( Šly byste na pohřeb, nebo se radši omluvily?
|
| MishuI | 
|
(11.8.2011 8:20:35)
V tvým případě bych jednoduše nešla.
|
|
| Pippi | 
|
(11.8.2011 8:21:02)
jsem taky v pátém měsíci a nešla bych (v případě problému, jaké popisuješ). Myslím, že to každý musí pochopit.
|
|
| x x |
|
(11.8.2011 8:21:24)
Nešla bych, problémové těhotenství je pádný důvod. Navíc, mrtvému je to stejně jedno, můžeš na něj vzpomínat po svém a až Ti bude fajn, tak jít na hrob. Kvůli příbuzným to snad dělat nebudeš, ne? Pokud jsou normální, tak to pochopí. Heleď a zajdi si k dr. raději dřív, ne?
|
|
| A & D | 
|
(11.8.2011 8:21:35)
Nešla.
|
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(11.8.2011 8:23:31)
Nešla bych, nejbližším bych řekla proč a zbytek příbuzných je nedůležitý. Pokud by Tě měli pomluvit, tak Tě pomluví stejně. Důležité je miminko a na zemřelého můžeš v den pohřbu vzpomenout i doma v klidu a pietně.
|
|
| Kalamity YANKA | 
|
(11.8.2011 8:24:39)
Rozhodne nemusis.
Zdravi ditete je VZDYCKY prednejsi nez to, co reknou pribuzny
|
|
| Insula | 
|
(11.8.2011 8:25:03)
Nešla.
|
|
| Lída+2 | 
|
(11.8.2011 8:25:27)
Ne nešla bych nikam - omluvila bych se.
O tom jestli se zůčastníš pořbu to není.......
|
|
| Binturongg | 
|
(11.8.2011 8:26:02)
Myslím, že komplikace v těhotenství musí pochopit každý - živí mají přece přednost.
|
|
| dadlenka |
|
(11.8.2011 8:26:22)
Já bych nešla. Byla jsem ve 22. tydnu, když mi umřela moje milovaná babička a na pohřeb jsem jí nešla. Ona by byla ta poslední, kdo by mě za to odsoudil. Klidně bych příbuzným řekla, jak se věci mají, v sázce je mladý život, to by měl rozumný člověk pochopit, třeba bych poslala kytku s kondolencí na pohřeb.
Moje babička říkala" když přijdeš, pomluví tě, když nepřijdeš, pomluví tě taky;-)
Upřímnou soustrast a hlavně zdravé miminko
|
|
| amanvireja | 
|
(11.8.2011 8:26:57)
Pokud cítíš ,že bys to nezvládla a ohrozila své dítě -nešla bych. A to co řeknou vzdálenější příbuzní je mi jedno,těm bližším bych to vysvětlila 
Zapal si svíčku doma a zavzpomínej
|
|
| Vítr z hor | 
|
(11.8.2011 8:28:39)
Nechod tam, nestojí to za to. S tím člověkem se můžeš rozloučit sama v sobě.
Taky jsem na podobný pohřeb nesla - kvůli vyšetření, jinak mi nic nebylo. Čekala jsem na nej dlouho a bála jsem se ztratit termín - nakonec se ukázalo, ze mi to zřejmě zachránilo těhotenství.
|
|
| Helena | •
|
(11.8.2011 8:29:43)
Nevím proč by měl být problém to vysvětlit a nevím proč by měl být problém to pochopit. U normálních lidi se problém sděluje a řeší. Na druhou stranu pohřeb pomáhá s uzavřením nějaké skutečnosti. Aby ti díky nepřítomnosti na pohřbu nezůstalo vědomí že nejsi dostatečně vyrovnaná se smrti. Jednoduše že to není jakoby uzavřeno.. Řiď se podle svých pocitu a možnosti. Příbuzní rodit nebudou.
|
| x x |
|
(11.8.2011 8:31:11)
Myslím, že pohřeb není nutný k tomu, aby se člověk se smrtí vyrovnal.
|
| helena + veverčátka | 
|
(11.8.2011 23:59:14)
Ale někdo to tak má, záleží asi na tom, jak lpí na tradicích a jak moc se nechává ovlivnich okolím a příbuznými. Ti svým rýpáním, zvláště pokud nepochopí, mohou ten pocit podpořit, přivodit.. Je to složité.
Osobně bych nešla. Nešla jsem ani na babiččin pohřeb a to jsem nebyla těhotná. Měli jsme dvě malé děti a i když jsme se předběžně dohodli na hlídání, se všemi blízkými příbuznými jsme se nakonec domluvili, že je lepší nechodit. Že trauma miminka, které bylo kojené by bylo větší z odloučení než moje z nechození na pohřeb..
|
|
|
|
| Aneka_ | 
|
(11.8.2011 8:30:37)
Pro mne je rozloučení se s člověm to jediné, co bych, kdybych jen trochu mohla, nevynechala. Je to vyznání úcty, vyprovození toho člověka. Třeba jsem nedovedla pochopit, jak mohla odmítnou přiletět dcera na pohřeb otci(který ji dal vše na světě) jen proto, že má miminko a musela by letět pár hodin. To je neodpustitelné(pro mne)
Nicméně nikdo neví lépe než ty, zda je to pro tebe byť jen trochu možné, nebo opravdu nemožné, protože přezevšechno, co jsem napsala může být situace, kdy to fakt nejde. Pakliže je to tato, normální lidé to pochopí a osmluví, debilové nepochopí ani kdyby......
|
| x x |
|
(11.8.2011 8:34:21)
Aneko, ale někdo to vnímá jinak. Ten pohřeb se dělá pro pozůstalé, ne pro mrtvého, tomu je to fakt jedno. Myslím, že člověk není o nic horší, když si na zemřelého pravidelně vzpomene když chce on, ne kdy je nějaká oficiální rozlučka. Já na pohřby chodím minimálně, přijde mi lepší vzpomínat mimo nějakou oficiální sešlost. Někdo jde třeba na pohřeb, ale pak jak je rok dlouhý se na hrob nezastaví. Já třeba vzpomínám na blízké zemřelé tak, že zapálím svíčku kdekoliv na jakémkoliv hřbitově pod křížem, myslím, že účinek to má stejný. Navíc, nový život je důležitější než pohřeb, který na situaci, že člověk zemřel, nic nezmění.
|
| MishuI |
|
(11.8.2011 8:38:01)
|
|
| Aneka_ |
|
(11.8.2011 8:41:04)
Žabáto, pokud čteš dobře, tak píši, že pokud nemůže, tak nemůže!!!
Můj postoj-pokud se ti jedná o něj-pramení patrně ze vztahu k blízkému člověku a z víry. Pro mne je opravdu pohřeb tím, čím primárně kdysi byl. Vyjádřením úcty k člověku a rozloučením se s ním. Pokřeb je pro MNE opravdu akt nesmírně důležitý. Nedovedu si představit, že bych nebyla na pohřbu babičky, která mne milovala a já ji, tchýni, kterou jsem sice ráda neměla a ona mne také moc ne, ale byla to maminka mého muže, dala mu život a ten dal život mým dětem a už jen z této pozice bych nemohla nejít a podobně.... .
|
| x x |
|
(11.8.2011 10:00:21)
Však jsem psala, že každý to vnímá jinak. Pro mě pohřeb jako akt rozlučky má malý význam, úctu k zemřelému člověku lze projevit i jinak, toto mi přijde, že se dělá spíš "pro lidi", ale nic proti tomu nenamítám.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)