| Maryl | 
 |
(13.10.2011 19:53:38) Nevím,jak výstižněji téma nazvat. Byli jsme se synem 3,5 roku v létě na krátké dovče v Českém Krumlově,moc se nám tam líbilo,synovi také,ale večer moc plakal,že chce spát doma ve své postýlce,ani tam nechtěl chodit na velkou,také plakal,že jen doma,tak jsme si pobyt o den zkrátili,přestože jsme měli ubytování již zaplaceno,bylo nám ho líto.Dále když třeba někam jedeme a nejedeme naším autem,pláče,že chce naší škodovkou a odmítá nastoupit třeba i k dědovi,i přestože jedu také.Moc jsme si přáli jet další léto k moři,neb jsme byli naposledy než se syn narodil,ale asi nikam nepojedeme,užijeme si léto určitě i tak.Máte někdo také dítko závislé na svých rituálech a svých věcech?
|
| Inaaa | 
 |
(13.10.2011 19:57:28) Naštěstí ne, nikdy nebyl problém. Hotely třeba dcera miluje, já taky. Spát v čistých peřinách, ručník mi vymění, když je potřeba apod.
|
|
| Spiklenec slasti | •
 |
(13.10.2011 19:58:30) Starší dcera měla svou peřinku. Bez té nedala ani ránu. A měla ji dlouho - až do šesti let.
|
|
| štěpánkaa | 
 |
(13.10.2011 19:58:59) Maryl, vyroste z toho, neboj. Naši kluci to tak měli oba, a protože jsou dvočata, občas ty přesuny byly docela síla.  bývali jsme v zimě v Praze, přes léto na chalupě a první týden stáv vždy za houby. někdy kolem 4.-5. roku se to trochu zlepšilo a teď (15) zvládají vše. I když do neznámého jdou neradi a také jsou zatím pořád nejradši s námi 
|
| štěpánkaa | 
 |
(13.10.2011 20:01:33) jo a do 7dmi let jsme vozili jejich polštářky (často i deku - i kvůli alergiím) a plyšáky. najednou, jak když utne, plyšáci zapomenuti, včetně fixace na vlastní postýlku
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:05:44) Štěpánko,to je hezký ,dík.On bude takovej cíťa po nás,takže se asi ani nemůžeme divit.
|
| štěpánkaa | 
 |
(13.10.2011 20:12:09) jo, naši jsou též cíťové a není se co divit, i mě už jako dospělé při loučení bylo do breku a když jsem byla dlouho z domova, tak s emi stýskalo 
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:16:20) Jo,jo to jsem přesně já,zatímco třeba jedna moje kamarádka je všude doma.
|
| Lída+2 | 
 |
(13.10.2011 20:29:37) Maryl mě teď ještě napadlo....co mu předem...třeba měsíc vysvětlovat, že někam pojedete...hezky mu to dokola vysvětlovat,aby si na to zvykl....a pak teprve odjeta spát tam.....
NAjít na tý cizí posteli klady....na cizím autě taky....a tak....
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:42:11) Lído,zkusíme to v létě s tím mořem,my už to i několikrát nadhazovali,koupáníčko a tak..a on že jo,ale že spát chce doma.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka +3 | 
 |
(13.10.2011 19:59:36) Ale tak to je celkem normální. Já už jsem dávno velká holka a doteď se nejlíp vyspím ve vlastní posteli.
|
|
| Siddhártha | 
 |
(13.10.2011 20:00:25) To je naprosto normální. Jde jen o pocit jistoty.
|
|
| Gerberka1 | 
 |
(13.10.2011 20:02:04) Ano znám.....nikoliv závislost na věcech, ale na dodržování velice zaběhnutého režimu dne - starší syn to tak měl a dokonce i teď v 11 letech je občas takhle "rád" závislý . Když byl takhle malý jako ten tvůj, tak prostě jakoby "vyžadoval", aby každý den probíhal velice podobně neřku-li stejně, toleroval jenom drobné "odchylky" - takhle se cítil nejlíp. Mělo to ale velikou výhodu - od 3 let chodil do školky a velice brzo si zvyknul na ten jejich určitý režim dne, takže mu vůbec nevadilo ráno vstát (v 6 hodin), obléknout, jít do školky, pak zase domů....vůbec s tím neměl problémy.
Zato mladší synek (4 r.) je jeho pravý opak - celý loňský rok probrečená ufňukaná rána, dokonce se scénami, že ho nebylo možno ani doma obléknout, kupodivu jakmile za mnou zaklaply dveře ve školce v šatně, tak byl úplně v pohodě až do odpoledne. Jemu žádná změna nevadí, může jet klidně až na konec světa
Ale ano - jak to popisuješ, tak znám to od toho staršího....
|
| Gerberka1 | 
 |
(13.10.2011 20:05:59) Ale řekla bych, že je to opravdu tak, jak píší ostatní - jde o ten pocit jistoty Mně bylo taky vždycky nejlíp doma jako malé holce......
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:08:56) Jo,je to pravda,Gerberko,já třeba jezdívala dříve před narozením synka služebně na veletrhy do zahraničí a při odjezdu od přítele jsem vždy téměř slzela a moc se mi stýskalo,ale nakonec se mi tam vždy líbilo a to jsem velká holka.
|
| Gerberka1 | 
 |
(13.10.2011 20:12:47) Maryl,
když si vzpomenu já sama na sebe na vysoké škole (což je teda 20 let zpátky , tak mi připadá, že jsem to nebyla já, že to byl někdo jiný....každé prázdniny někde v tahu, měsíc na brigádě v Itálii, pak za chvilku zas na týden třeba do Londýna, do Říma - já nechápu, jak jsem takhle mohla cestovat.....
Já jsem se hrozně změnila s tím prvním synem - to právě teď jsem nejradši "doma", o prázdninách jezdíme na výlety, ale jenom na 1 den.....ten starší syn mě hrozně změnil. A ten malý prcek je zas něco jiného - ale zase v tomhle vidí trochu "vzor" v tom starším, takže chce mít všechno jako on....)
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:18:04) To musí být hezký mít dva kluky a obecně dvě děti a vidět ten rozdíl,jak je každý jiný,ty děti nás taky hodně učí,tak sis alespoň studentská léta pěkně užila.
|
|
|
|
|
|
| Ira+M(2/02)+K(1/04)+M(2/07) | 
 |
(13.10.2011 20:02:47) Náš nejmladší chce z každé dovči po třech dnech domůůůůů. My jsme uprostřed přírody a on začne škemrat, že chce na Žižkov....
|
|
| Lída+2 | 
 |
(13.10.2011 20:14:01) Maryl mám v širokém příbuzenstvu dva lidi....co i v dospělém věku neradi jezdí na dovču,aby nemuseli spát jinde než doma.....
Manžel si bere na každou dovolenou vlastní polštář. Jinak se nevyspí a je s ním k nevydržení.
A pak znám dalšího co má problém s tím WC a nehjde třeba 3 dny když je jinde než doma.....
Takže to přejít nemusí. Všichni co o nich píšu to mali od dětství.
Manžel a děti nemají rádi, když jim vyřazuju nějaký oblečení- chtěj to samé jen větší...
|
| Lída+2 | 
 |
(13.10.2011 20:15:55) Joa ještě mě napadlo, že mladší syn když jsme mu vzali jeho deku. Tak usnul po obědě kdekoliv do 5 minut a příbuzný jen vrtěli hlavou.
A nyní mu vozíme taky deku a povlečení,ale z jinýho důvodu.
|
| Maryl | 
 |
(13.10.2011 20:20:50) Lído,to je hezký s tou dekou.Náš malej má medvěda,kdybys ho viděla,tak bys ho hned hodila do popelnice,kus hadru s chlupama a o toho přijít,tak by bylo hodně zle,je na něm tak závislej,že si raději ani nepředstavuju život bez medvěda.
|
| gajka a kluciiiii | •
 |
(13.10.2011 21:09:43) Naše zkušenosti s tímto jsou velmi rozsáhlé, starší syn byl velmi, ale velmi konzervativní ve všem, v jídle, prostředí, věcech atp. tj. jak nebylo na, co byl zvyklý byl problém tj. pobrekával, byl lítostivý a nestálo to za nic, my si to pak ani neužili. Na velkou začal chodit v cizím prostředí až tak od 6 let, do té doby min. 3 dny na dovolené nic, pak už to bylo vždy psycho, jak ho přesvědčit a co do něj nacpat, aby to šlo snadno. Vždy jsme sebou museli vozit plno věcí, co prostě musely být...peřinky, koníka, plyšáka, co hrál, když se za něj zatáhlo, ikea hvězdičku, co vnoci svítila, tašku s nej..knížkami a hračkami, přesně dodržet rituály večer, rozmístit věci v pokoji, aby to bylo trošku jako doma atp. také jsme hodně vozili svoje jídla -hlavně do ciziny, byl ochoten jíst klidně týden jen suchá kukuřičná lupínka a jablka. Před odjezdem jsme hodně o tom mluvili, co si sbalí sebou, sám pomáhal balit a hodně jsme ho "natěšovali" na to, co ten den v cizím prostředí bude nového atp. Je mu nyní 7 a dobrá zpráva...JE TO LEPŠÍ, naše štěstí je, že jeho mladší bratr nic z toho zatím neřeší a adaptuje se všude výborně :) (až moc :)
|
|
|
|
|
| anexa | 
 |
(13.10.2011 21:05:50) moje dítě je od roka a půl závislé na jednom plyšákovi. Už vypadá děsně jak ho pořád všude tahá, ale bez něj by neusnulo, nikam nejelo....ale pokud ho má, stačí mu to. Plyšák jezdí fakt všude s námi, s babičkami, se školkou...
|
| jinan | 
 |
(13.10.2011 23:54:37) Anexo a kolik je tvému dítku? Moje dcera má už 8 let a přitom má také plyšáka od 1,5 roku. S ním jde i ráno k snídani, pak ho zase nese do svého pokoje (než jde do školy) a tak s ní pořád cestuje i v rámci domu . Natož když jedeme pryč, tak to musí plyšáček s námi, naštěstí jde prát... Jak píšu, je jí 8 a myslela jsem, že to časem přejde. Jak tu někdo psal, tak v sedmi letech je to už lepší, ale naše dcera je tedy závislá i v tomhle věku. Zakladatelko, poradím ti jen tu trpělivost. Vysvětlovat, vysvětlovat... a pevné nervy...
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
 |
(13.10.2011 21:25:31) Možná by pomohlo zkusit ho trochu přeorientovat na něco, co může cestovat s nim. Ať už je to deka, plyšák nebo cokoli jinýho. Naše děti s timhle teda problém nikdy neměly, ale pamatuju si, že ať jsme byli kdekoli, vždycky spali s námi v posteli, v autě nebo ve spacáku a že jsem tehdy říkala, že maj místo plyšáka rodiče, ke kterýmu se přitulí, protože mi to tak fakt přišlo. Měli jsme je teda v posteli asi do pěti let...
|
|
| Jája s čápátkem | 
 |
(13.10.2011 21:57:16) také mám tu zkušenost - vloni jsme jeli na víkend se stejně starou. moc se jí tam líbilo, v noci ale chytla obrovský amok, vzbudila se, hrozně plakala, pořád opakovala, že neví, kde je a co má dělat... navíc nechtěla, aby se k ní kdokoliv z nás přiblížil Bylo to strašné. Měli jsme s sebou všechny věci - její peřinku, nádobí, hračky apod. Od té doby si trochu zvykla, ale stejně to ještě necháváme dozrát...
|
|
| louda | 
 |
(13.10.2011 22:38:05) Ve svém okruhu kamarádek mám 2, které to tak mají a nevím, jestli je to náhoda, nebo příčina - obě měly děti v raném věku dost uplakané, tak nikam nejezdily, byly pořád doma. Takže si kluci zvykli, že je vždycky všechno na svém místě a cokoliv nového je problém. Já to mám naopak, hodně s malým cestuju, tak jsem zvědavá, jaký bude, až povyroste.
|
|
| Misena+2 |
 |
(13.10.2011 23:51:32) Taky bych neřekla, že je závislý na svých věcech - spíš že je citlivý a potřebuje svoje jistoty a rituály. Máme doma něco podobného - pětiletý syn se zadrhává v řeči a vždycky se zhorší po cestách mimo domov. Ani nepláče, všechno se mu líbí, ale projeví se to zhoršením mluvení Na všechno se ho dopředu snažíme připravovat, snažíme se nemít náročný program a hlavně teď moc nikam nejezdíme. Bereme to tak, že se to časem bude zlepšovat a že to nějakou dobu přežijeme...
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(14.10.2011 7:37:35) Tohle dělala neteř. Byla závislá na svém kočáru, své autosedačce, své postýlce, i když v postýlce snad stačil vlastní polštářek. Bylo to těžké, ale pomalu z toho vyrostla. Teď je jí 6 let.
|
|
|