| Dari79 |
 |
(17.10.2011 11:40:36)
Ahoj,
zakládám "stěžovací si" téma - v čem se s druhým rodičem neshodnete ve výchově? Mlčíte nebo se to snažíte řešit? Víte, proč to tak je?
Mě např. neskutečně štve, že:
a) při psaní domácích úkolů, když malý (10 let) něco neví, tatínek mu to řekne. Já jsem pro to, aby si to snažil zjistit sám (otevřít učebnici, sešit, zapnout internet), pak si to třeba můžeme vyříkat, proč ano, proč ne atd...
b) před týdnem dostal malý na kreditu v telefonu 300 Kč a dneska tam není ani koruna - údajně neví, kam to mizí (to mizí samo)... Tatínek prostě vzal mobil a dobil mu kredit. Já jsem pro - na, máš toto na měsíc, provoláš, nebudeš mít... Resp. dostává peníze od různých lidí k narozeninám apod, provolal sis, dobij si ze svého. Jestli "mizí samo", tak zjistit u operátora příčinu problému a stěžovat si nebo mu zablokovat net v mobilu nebo něco takového...
A tak.
Chtěla jsem si postěžovat, aspoň sem, protože vím, že v tomhle se prostě neshodneme a tečka a nemá cenu to furt rozebírat dokola... Dneska jsem do toho zas rýpla, s tím kreditem, že už by to chtělo vychovávat k odpovědnosti i po stránce finanční, ale neúspěšně.
Příčina je mi taky jasná - já ze tří dětí, vedeni k samostatnosti..., tatínek holt jedináček, kolem kterého skákali i prarodiče.
Zanadávejte si taky na ty chlapy...
|
| Nikata | 
|
(17.10.2011 11:46:27)
Proč bych nadávala na svého chlapa?Má taky rozdílný názor na výchovu,ale je to jeho názor jeho děti tak se holt musíme dohodnout.
|
|
| Pawlla |
|
(17.10.2011 11:46:36)
U domácích úkolů ne,že by povolil záměrně,ale syn ho utáhne na vařené nudli,minule mu nakukal,že můžou úkol z matiky spočítat na kalkulačce.
s dcerou to samé,prostě on je ten hodnější.
|
|
| withep | 
|
(17.10.2011 11:49:50)
Mám poměrně chvályhodnou a přesvědčivou představu o tom, jak vychovávat děti. Ale nedaří se mi ji naplňovat zcela stoprocentně, takže pokud muž vyřkne nebo udělá něco, co do ní nezapadá a já to neschvaluju (ale není to nic až tak vážného a není to nijak často), mlčím  . Doufám, že časem sám uvidí, že můj přístup funguje lépe, a nechá se inspirovat.
Ale my máme ještě docela malé děti. Situace, které popisuješ, by mi vadily taky, a i když se zdá, že se prostě neshodnete a tečka, není pro dítě optimální to takhle nechat. Někdy (až u toho nebude) si o tom v klidu promluvte, ono je opravdu důležité, aby alespoň v hrubých rysech byli rodiče jednotní.
|
|
| Xantipa. | 
|
(17.10.2011 11:52:53)
Není jiné cesty než se s manželem dohodnout, jinak dítě bude dobře kličkovat A ve finále - vy dva se budete hádat
|
|
| sylvaina | 
|
(17.10.2011 11:53:22)
Zanadávala bych. Ale nemůžu. U nás je manžel ten přísnější. Já většinou žehlím. Občas máme na výchovu rozdílné názory. To je snad všude, neznám v tomhle směru dokonale homogení pár. No a když to nastane, tak to s MM řešíme. I před holkama. K něčemu dospějeme. Někdy je po mém, jsem hodnější, tak to trochu umetu. Někdy po manžolovo, holt občas má pravdu, že nemám ty holky tak rozmazlovat. A že je to před dětmi, podle mě vůbec nevadí. Alespoň se do života naučí dělat kompromisy.
|
| Carlin | 
|
(17.10.2011 12:04:23)
Mám to podobně.
|
|
|
| Epepe | 
|
(17.10.2011 11:57:08)
Ber to tak, že tvoje dítě je už ve věku, kdy pro něj informace, že rodiče se ne vždy shodnou a máma může mít jiný názor, v podstatě přínosná.
|
| KoproFka | 
|
(17.10.2011 12:41:36)
Juldi, taky se snažím brát to tak, jak píšeš...
U nás jsem já ta "hodná", tedy ta, co nekřičí, ale vysvětluje.
Tatínek u nás zas zastává a praktikuje autoritativní přístup, navíc je to typ "kafemlejnek" (bude dokolečka o "situaci" mluvit 20 min, místo 2 vět), což je hlavně pro mě osobně děsivá kombinace...njn....
Výsledek je takový, že syn víc poslouchá mě, kolikrát mi stačí jen se podívat.
Z počátku to bylo sice víc mluvení, ale zpětně oceňuju, že jsem se vydala touhle cestou, páč jinak bych přišla jak o nervy, tak o hlasivky.
Hlavně taky o to, že potomek není zbytečně stresován kvůli blbinám, což je u tatínka celkem na denním pořádku.
Jako velice negativní se ale jeví způsob komunikace, který syn od tatínka podvědobně přebírá
snažím se mu tedy tyhle věci vysvětlovat pořád dokolečka s tím, že tohle není normální, že je to přesně to, co i on nemá rád a tak ať to sám nedělá...najeli jsme na model TAKHLE NE, ZKUS TO ZNOVU... fakt pevně doufám, že zvládnu i tohle...
Jsem moc smutná, že musím řešit tyhle zbytečné komunikační nepříjemnosti - manžel to má v povaze + se to stupňuje ještě i jistou profesionální deformací. Já už jsem se s tím/s ním jakž takž naučila žít a nebrat si to tak, ale synka je mi občas fakt líto.
Když je příhodná chvíle, tak o tom s mm mluvím (dokonce mám zastání i v tchýni), jenže on sám v tom problém nevidí, jak mi nedávno řekl. Takže se pomaličku snažím mu otečvírat oči v tom směru, že to problém je a velký, pokud jeho komunikace ubližuje těm, kteří mu jsou/nebo by měli být, nejbližší... jde to, ale ztuha...
|
|
|
| Černá kronika | 
|
(17.10.2011 12:16:56)
Je to u nás stejný jako u vás - já jsem ta přísnější. Zajímavý je, že když ale mají děti nějaký problém nebo potřebují poradit nebo pomoci, tak jdou za mnou, přestože tatínek je "hodnější".
|
|
| gf fgfhf |
|
(17.10.2011 12:27:06)
Taky mám eorzdílné výchovy, když kluk začně zlobit z nějakého důvodu tak manžel se hned naštve a syn dostane pohlavek kdežto já nejdřív řeším slovně proč dělá to a to, snažím se mu vysvětlit, proč to nemá dělat. Když mu dá manžel ten pohlavek tak já hned vystaruju po manželovi, začnu nadávat, že ho nemusí hned pohlavkovat, že se to dá vyřešit nejdřív v klidu, protože syn si hned jde stěžovat mě. Mami táta mě bouchnul a je z toho úplně hotovej a o to víc se jeho chování ještě z horší, začne řikat, já nemám tátu rád apod. a jednou jsem se tak naštvala, že jsem šla a před synem jsem dala malý pohlavek manželovi, manžel to vzal samozřejmně ze srandy a syn se pak uklidnil, že je to vyrovnané, že táta taky dostal pohlavek. Tady je totiž porblém, že když mu dá manžel ten pohlavek, nebo na zadek a syn si pak jde stěžovat, tak já ho musím poslat pryč at nežaluje, že já stím nic němůžu udělat ikdyž mi ten postup jde proti srsti, jenže pak bych shodila manželovu autoritu, syn by věděl, že maminka mě vždycky zachrání a to taky není dobrý. Já to mám v sobě tak nějak nastavené, že když jsem s dětma celý den doma sama od rána do večera, a manžel má vyjímečně volno tak mám prostě pocit, že já mám právo rozhodovat o trestech a že pouze já mám právo řešit případné zlobení apod. Rozumově vím ,že je to blbost, děti jsou naše, oba máme rozhodovací práva, ale citově to mám úplně jinak.
|
| Xantipa. |
|
(17.10.2011 12:33:43)
Schrink - pohlavkovat manžela ze srandy? aby měl syn pocit, že i manžel je trestaný? Nepřijde Ti to poněkud mimo?
Tvůj manžel není Tvé dítě a nemáš za úkol ho vychovávat, on je Tvůj partner
|
| KoproFka |
|
(17.10.2011 12:46:10)
já ji úplně chápu...
víš co, mám doma doma s mm to samé, až na to, že u nás tatínek nebije fyzicky, ale verbálně
(říkám tomu "slovní pr*jem"), což mi kolikrát přijde horší...
Snažím se chovat podle rčení - "nedělej ostatním to, co vadí tobě", a k tomu vést i synka, ale tatínek nám to doma kapku kazí...
|
|
|
|
| Cesmína | •
|
(17.10.2011 12:43:10)
To není problém jedináčků. Já jsem jedináček a držím syna přísně. Muž je ze tří sourozenců a dopřeje mu všechno. Takže synátor (7 let) má ve druhé třídě dotykový mobil, doma PC s internetem... Zuřím. Hádáme se kolem toho hodně často. Muž tvrdí, že dokud na to má, chce plnit synova přání (sám žil dost nuzně). Já se bojím, že za rok či dva už přání plnit nebudeme moct. Nejsme milionáři.
|
| Žžena |
|
(17.10.2011 13:19:02)
Taky myslím, že to není jedináčkovstvím.
Ale bude to třeba tím, jaký má daný rodič vztah k penězům obecně z původní rodiny, jak je nebo není zapojen do finančních procesů ve své současné rodině (pokud např. jen vyklopí svůj plat a nemá přehled, jaké má domácnost náklady a kolik stojí nutný provoz a to či ono) a myslím, že i další faktory v tom hrajou roli.
|
|
|
| Meta | 
|
(17.10.2011 12:50:50)
Rozdílnost přístupů může být i obohacující. Kolikrát jsem (ze zkřípěním zubů) musela uznat, že pravdu má spíš manžel. Nikdo nemá patent na rozum  .
|
|
| Raduza | 
|
(17.10.2011 12:59:43)
My zatím nemáme rozdílný přístup, protože manžel nevychovává. Když zlobí - děti, tak manžel buď vypění, nadá jim nebo plácne na zadek, ale většinou stejně s tím mám udělat něco já :-(. Chodí s nima na výlety, kupuje jim věci .... prostě tatínek. Na všechny povinnost nebo nepříjemné věci je maminka. Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.
|
|
| Hal2 | 
|
(17.10.2011 13:25:56)
S kredítkem bych se momentálně zachovala tak, že dva tři dny bych to nechala být a pak bych synovi začala průběžně kontrolovat, kolik zbývá. Pokud by to bylo dobrý, pochválila bych ho, ale nějakou dobu by se kontroly ještě nezbavil. V klidu bych mu vysvětlila, že těch jeho 300 Kč je součást rodinného rozpočtu a pokud bychom to takto dělali doma všichni, nebyla by třeba letní dovolená. Zkusila bych zjistit, jestli on sám přes sebe má průběžně přehled, kolik provolá. Spíš bych se mu snažila pomoci to ohlídat průběžně a k situaci by pak nemuselo dojít. Vycházím z toho, že mě u syna vždycky víc pomůže apelovat na jeho zdravý rozum, kdy situaci normálně rozebereme, řeknu mu, že tohle považuju za průšvih a on většinou sám uzná, že to jako chybu chápe taky. Pak si řekneme, stalo se a co můžeme udělat proto, aby příště bylo líp. V 10 letech to takto podle mě ještě funguje.
Prostě tak, aby syn z mého chování vycítil, že pokud bude fungovat spolehlivě, kontrola nebude, ale jinak svého dosáhnu. Absolutní odstřižení od telefonu bych použila až v momentě, kdy bych ze synové strany viděla úmyslný naschvál. I když tatínek bude dobíjet kredit, já zase budu kontrolovat hovory a syn z toho nemusí ani cítit, že máte rozdílný přístup.
|
|
| kreditka | 
|
(17.10.2011 16:13:17)
No já jsem taky jedináček a že by kolem mě někdo skákal se říct nedá  Kolikrát jsem na tom byla hůř jak děcka kterých bylo doma víc. Já se snažím vychovávat jako ty - nést si následky svého chování ale manžel spíš vyšlapává cestičku paradoxně on je ze 3 dětí
|
|
| Hilly. |
|
(17.10.2011 17:18:13)
U nás ty rozdíly jsou taky a dost velké. Ale kupodivu se mi nechce moc nadávat, nějak nemám slinu
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)