| FilkaFila | 
 |
(4.11.2011 16:56:12)
Bojí se vaše děti třeba očkování, odběru krve, doktorů celkově?Byli už někdy dlouhodoběji v nemocnici (ne po porodu) a jak to snášely?
|
| perko |
|
(4.11.2011 17:02:00)
Náš kluk byl od mala pohodář.Hospitalizovaní jsme byli 3x a vždy plakal,že nechce domů,opravdu.Jsem se styděla,že na nás pošlou sociálku  Líbila se mu tam herna.Při přijímání na oddělení si nechal udělat odběry,nandat kanylu a pak při měření tlaku řval jak tůr :)Ted je mu 6 let a u dr. jsme dlouho nebyli a začíná říkat,že nechce injekci.Tak uvidíme někdy...
|
|
| Ira+M(2/02)+K(1/04)+M(2/07) | 
|
(4.11.2011 17:08:37)
Mé děti se doktorů nebojí, v nemocnici byl jen nejstarší cca ve třech letech, ale byla jsem tam s ním, takže to snášel v pohodě...
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(4.11.2011 17:12:00)
Nejstarší plakal od miminka vždycky, vadilo mu už svlíkání, na tříleté prohlídce byl už v pohodě, absolvovali jsme spolu i hospitalizaci kvůli střevní chřipce v jeho čtyřech letech, docela ho i mučili (dostal kapačku) , ale nezanechalo to na něm nic.  Mladší syn snášel doktory dobře, ale naopak v poslední době nezvládá moc vyšetřování, rád si tam chodí hrát , ale jakékoliv poslouchání a podobně je vždycky omotaný kolem mojí nohy. Čeká nás teď tříletá prohlídka, tak se těším.  Malá zatím zvládá doktory dobře, byli jsme s ní na odsátí kefalhematomu a absolvovala nějaká očkování, zapláče, ale jinak je hodná, zatím žádný stress (5 měsíců).
|
|
| Gora | 
|
(4.11.2011 17:17:35)
Starší (sedm let) se doktorů bál jako batole, protože jsme u nich měli časté pochůzky. Každý rok s ním končíme v nemocnici, kupodivu to snáší vcelku dobře, ale hrozně se bojí jehel. Takže jak v nemocnici kapačky, tak u doktora očkování je hrůza. Lékařů už se taky delší dobu nijak nebojí.
Mladší se bojí hodně, a všeho, včetně maličkostí jako je vyplazování jazyka, poslouchání srdíčka. Při tříleté prohlídce odmítal spolupracovat stejně jako tento a minulý měsíc, když byl nemocný. U něj to je tím, že je hrozně vnímavý a právě před tříletou prohlídkou slyšel v ordinaci šíleně hystericky řvát jednu holčičku, a to té doby má strach.
|
|
| Ikara | 
|
(4.11.2011 17:23:15)
Nebojí se. K doktorům se vždycky těší, spolupracují (akorát syn je mamánek, potřebuje trochu času, aby se rozkoukal), zvládají i očkování a odběry. Hospitalizovaní zatím nebyli, ale myslím, že by to bylo v pohodě, byla bych tam s nimi, jsou ještě malí (5 a 3 roky).
|
|
| binary |
|
(4.11.2011 17:28:54)
ne. syn 2 roky je v klidu, bere to jako návštěvu tety... teď byl na očkování, a ani nepípnul.. a to byl ve 3 měs. týden na JIP a dělali tam s ním fakt zvěrstva..přesto strach nemá.myslím, že děti se bojí ,,bílých plášťů" z toho důvodu, že cítí nervozitu z rodičů
|
| Líza | 
|
(4.11.2011 17:33:37)
"myslím, že děti se bojí ,,bílých plášťů" z toho důvodu, že cítí nervozitu z rodičů"
Nesmysl. Jsem doktor, ve zdravotnickým prostředí jsem jako doma, bílých plášťů se nebojím a nejsem nervózní, když má mým dětem někdo píchnout injekci. Přesto obě měly období, kdy se bály - starší když byla malá (introvertka, nesnášela, když na ni někdo sahal, ani jí nic nemusel dělat), mladší, když udělala pár bolestivých zkušeností.
|
| binary |
|
(4.11.2011 17:36:56)
no tak samozřejmě že každé dítě je jiné, a záleží na povaze, ale říkat, že je to nesmysl, s tím úplně nesouhlasím.
|
|
|
|
| withep | 
|
(4.11.2011 17:39:45)
Syn se narodil v porodnici a do poradny si nás lékařka zvala často, takže se lékařů nebál, dokud mu vyloženě nezpůsobovali něco nepříjemného nebo bolestivého (v roce odběr krve v nemocnici, ve třech letech píchání uší a následné kontroly, očkování nepočítám, toho si ani nevšiml). Po třetím roce se to zlomilo, začal bojkotovat zubařku, bojí se. Dcera se narodila doma, do poradny jsme byli zváni méně často a vesměs skoro vždy bylo i nějaké očkování, u čehož vyvádí, jako by ji na nože brali, takže ta se bojí dost. Teď se bojí oba zhruba stejně, ale oba stejně si rádi hrají s hračkami v čekárně  Myslím, že oba rádi navštěvují lékařku toho druhého - pohrajou si v čekárně a nic jim nehrozí 
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(4.11.2011 17:40:38)
Do 4 let neměl s doktory problém a při očkování se smál jako blbej.
Ve 4 letech ležel týden na Bulovce, dostal kapačky, od té doby doktory vyloženě nemá rád.
|
|
| Len | 
|
(4.11.2011 17:42:07)
Neboji, ockovani ani odbery krve neznaji, doktora vidi mozna 1x rocne a to uz je hodne. Starsi je hypochondr a chodil by k Dr. i s odreninou na palci.
|
|
| jedna plus dvě | 
|
(4.11.2011 17:49:25)
Starší (4 a půl) se nebál doktorů nikdy, od mimina se smál, dobře komunikoval. Zubař, rentgen, šití hlavy - všechno ok. Nicméně odběr krve (zatím 3x) vždycky hrůza, držet několik lidí, hyster ještě hodinu. Nedovedu si představit, co by s ním - nedej Bože - udělala hospitalize s kapačkama nebo tak.
Mladší dcerka (2 a čtvrt) od mimina jen jsme došli k doktorce řev strašlivej, nenechala na sebe sahnout, ještě v roce a půl kopala jak indickej cvičenec (držím ruce a hlavu - ona se vymrští od podpaží po špičky nohou do roviny, aby zvládla odkopnout doktorku). A to kromě očkování ani odběr, nic. Teď naposled ale byla jak vyměněná, žádnej hyster, komunikovala a spolupracovala. O nemocnici radši nepřemýšlím...
|
|
| Abigail* | 
|
(4.11.2011 17:51:16)
Dcera se nijak extra nikdy nebála. Taky jí ale nikdy nic krom očkování nedělali.
Syn od 10 měsíců u doktora dostává amok. Řve a řve, začne už v čekárně a uklidní se, až vypadneme. Taky mu nikdy nic nedělali, až teď v jeho 19 měsících jsme byli na pozorování v nemocnici. Tam už musel snést braní krve, kapky do očí, výtěry krku - no nakonec si tam trochu zvyknul, takže ke konci sestřičkám i mával, když odcházely z pokoje. Při kontrole u naší dr. se ale opět projevil. Doufám teda, že ho to brzy přejde, protože se s doktorkou skoro neslyšíme, těžko se pak s ní na něčem domlouvám.
|
|
| *Owls* | 
|
(4.11.2011 18:11:03)
Dcera 5 a 1/2, z doktorů má respekt, když jdeme na injekci bojí se, ale nevyvádí, nepláče, nehysterčí. Ve dvou letech byla (já s ní) týden v nemocnici a 2x už měla bohužel zlomenou ručičku, takže zkušenosti s doktory má. K zubaři chodí taky s respektem, ale vždycky otevře ústa i po zkušenosti s jedním malým vrtáním. Strach z ní cítím, ale zatím se jí ho daří ovládat. Dobře vím, že to není samozřejmost, tak jsem na ni uvnitř sebe hrdá Snažím se jí říct po pravdě, co ji čeká a nezastírám, že něco třeba zabolí, ale nebude to dlouho trvat... Zatím mi věří. Myslím, teď, když už jasně chápe, že už se to snad nezměni
|
|
| Petra Neomi | •
|
(4.11.2011 18:30:15)
Dcera se nebojí ani náběrů ani zubaře, pobyt v nemocnici (včetně jipu) snášela dobře (prodělala operaci ledvin, potom sledování, takže časté sono, atd.).
|
|
| Beat | 
|
(4.11.2011 18:44:36)
Dcera vždy bez problémů přijala injekci, odběry, byla v nemocnici s otřesem mozku v 8mi letech...plakala jen na ušním, ptž trpěla opakovanými záněty středouší.... no ale v klidu si nechala vše udělat, to jo a k zubaři chodila jako ke kamarádovi....
Teď jí je patnáct a ptá se při očkování jestli to bude bolet a pokud ví, že nás čeká v dohledné době zubař je fakt nervozní.....přitom nemá ani jeden kaz...
takže tak to je u nás..
|
|
| hankuba/Kubík06/Eliška09 | 
|
(4.11.2011 18:49:04)
Syn 5letý se bojí doktorů od 3leté prohlídky-nevím proč,ale tam nastal zlom a už se to s ním táhne absolutně u všech doktorů
Dcerka 2letá u zubařky v pohodě,u dětské nebrečí,ale nesmí jí dělat výtěry,to jí jen vidí a brečí-ale jinak to s ní jde,ona je vůbec taková zbraná oproti bráchovi
|
|
| Ivuljenka | 
|
(4.11.2011 20:20:00)
dobře, dcera byla v nemocnici několikrát, sama na JIP, semnou, operaci atd...
Já se snažím dceru na všechny zákroky důkladně připravit, trénujeme klidně i doma, třeba vypláznutí jazyku, připravuji na odběr krve... Zatím se mi to vyplatilo, sice se bojí,ale zvládá to
|
|
| kreditka | 
|
(4.11.2011 21:20:24)
Dcera je snáší výborně nemá problém podrobně sledovat když ji mudr bere krev či ji strká něco do uší nosu či krku  V nemocnici byla dvakrát a přišlo mi že z ní měla více zajímavých zážitků než z výletu do ZOO
|
|
| Danda*Angelička(01/06) | 
|
(4.11.2011 22:27:15)
Bohužel moje dcera má fobie z injekce Už od narození i v nemocnici, kde byla hospitalizována. Neustále se mě ptá, když jdeme k doktorce kvůli její nemoci např. angína, kašel atd.., jestli nebude píchat  Já neustále jí uklidňuje, že nebude, ale popravdě někdy se stává, že kvůli angíně či spále odebrala krev 
|
|
| Vítr z hor | 
|
(5.11.2011 7:27:32)
Naštěstí docela dobře.
Vysvětluju ale horem dolem, nezatloukám chystané zákroky, projednáváme varianty a snažím se omezovat nepříjemnost zásahů na minimum – třeba anestetickým krémem, pokud je na to čas.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)