bibi123 |
|
(17.1.2012 14:02:27) Máte někdo doma dítko s tímto "označením"? V psych.poradně doktorka naznačila,že dcera může mít určité znaky neurotičnosti.Co si mám vše pod tím představit a co pro ni udělat,aby byla na tom lépe?Popř. jak motivovat k samostatnosti a jak na zvýšení sebevědomí?Díky.
|
Laurenka |
|
(17.1.2012 14:03:48) A to ti na tyto otázky v psych. poradně doktorka neodpověděla?
|
|
sarmi |
|
(17.1.2012 14:09:44) neurotici si vztahuji problemy na sebe, resp. davaji si to za vinu. proto bych se snazila hodne s nim mluvit a podporovat sebevedomi, davat mu najevo lasku a bezpeci. proc ses nezeptala na tom sezeni?
tady jen par tipu: http://www.mimi-klub.cz/radce-mimiklubu/vyvoj-a-vychova/neudelejte-z-ditete-neurotika
|
|
Ivuljenka |
|
(17.1.2012 14:33:21) jak konkrétně se ta neurotičnost u dítěte projevuje???
|
|
kulička | •
|
(17.1.2012 14:40:49) já jsem s dcerou zašla k psycholožce zdůvodu právě neurotičnosti (věčně se někam bála, měla trému, vyváděla u domácích úkolů), ta diagnostikovala dyslexii (tak aspoň s těmi úkoly se to zlepšilo) a řekla, že na ty výkyvy nálad máme dávat vitamíny B a že je toho strašně moc (té nervové nestability), protože je na děti kladeno hodně nároků. Tak nevím, jestli ti něco pomůže, nevím, teda, co konkrétně tvou holčičku trápí.
|
|
Kaja222 |
|
(17.1.2012 15:30:54) kolik je dcerce?
me by to taky zajimalo, jak se k takovym detem chovat. Kdyz se dceru snazim dokopat k nejakym vysledkum, ktere by ji zvedly sebevedomi (ze neco dokazala) tak jsou sceny. Kdyz to vzdam a nesnazim se ji pomoci k vysledkum (skola, liduska, sport...) tak jsou sceny, ze nema vysledky, a nasledne ze ji nemame radi a k tomu nejake to nocni buzeni s hysterickym placem.
prijde mi, ze co delam je spatne, at uz delam cokoliv.
|
bibi123 |
|
(17.1.2012 15:57:07) Huhu,naší dceři je téměř 5 a půl roku.V jejích 5 letech jsme byly u psycholožky,na můj popud.Její biologický otec má dvě disfunke,chtěla jsem zavčas zjistit,zda k tomu nemá nejaké sklony,nakonec jsem se stejně nic nedozvěděla.Jen že její chování nasvědčuje neurotičnosti.Je vzeklá když se jí něco nedaří,zablokoju se,neveří si,nic ji nebaví,je nesamostatná,nezůstane sama na zahradě pokud tam někdo není s ní,nechce kreslit,hned hlásí že se jí to nepodaří,vše v začátcích hned zatracuje...jak ji motivovat.Chválit ap.?
|
Kaja222 |
|
(17.1.2012 17:42:21) nojo, ja myslela, ze se ma chvalit. Jenze ono je potreba aby bylo za co chvalit, coz jeste u 6-ti leteho jde jeste za lecos, ale u 8-mi uz ne. Takze u nas je to ve stavu, kdy ma holka nizky sebevedomi a snazi se byt ve vsem nejlepsi, aby tim pocitila svou cenu. to se ji samo nedari a dela sceny. a tim jak nema vuli trenovat tak nema ani ty vysledky. no je to proste tezky. vubec netusim jak na ni...
jinak jako bys popisovala nasi holku. jenom se zminit, ze by nekde mela byt sama vyvola scenu. na druhou stranu ted ma zachvaty samostatnosti, jakoze sama v cizim meste pujde do knihovny kde byla 1x apod. tak ja nevim.
|
Karel | •
|
(17.1.2012 19:04:33) Povzbuzovat.
Kluk, LMD, dyslektik, dysgrafik, dyspraktik, logopedické problémy.
Učitel mu na základě IVP solil v 1.-3. třídě jednu jedničku za druhou, nějak pochopil, že se snaží a vůbec mu nešlo o reálné výsledky.
Pak se mu to srovnalo, a dneska je na 8l G.
|
|
|
|
|
Líza |
|
(17.1.2012 16:25:10) Přelož si jako úzkostně založená citlivka.
|
bibi123 |
|
(17.1.2012 16:47:36) Tak to sedí.
|
|
Ivuljenka |
|
(17.1.2012 18:34:15) no a jak tedy na takovou citlivku?
|
helena + veverčátka |
|
(18.1.2012 1:26:16) Já bych doporučila hodně fyzického kontaktu u menších dětí a NEKŘIČET, NEKRITIZOVAT! Mám dceru s těmi sklony, mám to podobně i když sebehodnocení a sebevědomí nemám špatné (ale v dětství jsem byla trošku mimo kolektiv, to je fakt), jen se s některými vlivy vyrovnávám hůře a "hysterčím" a také mám "škrábací zlozvyk na obličeji", ten se snažím nedělat, ale je to prostě tak zažrané chování i díky exémům, na které trpím.. Taky jsem od přírody dost uječená, takže základ pro děti je děsný, musím se hodně krotit, abych na ně věčně nekřičela i když bych chtěla. Vidím u dcery, že každá klidná domluva je mnohem mnohem přínosnější i když neudělá hned co chci. Vezme si z toho víc, než když jí donutím udělat něco, co nyní nechce. Jen navrhnu možná rizika/východiska/postupy, pokud o to stojí. Je to velmi těžké a pracuji na tom prakticky od jejího roku (spíš tedy na sobě a komunikaci s ní). To, že má slušně našlápnuto k neurotizmu má asi částečně díky špatnému mému přístupu a nebylo lehké si to přiznat! Syn vypadá v tomto odolnější, ale on je asi po manželovi, to je také takový "kliďas". Tím nekritizováním myslím spíše takové ty různé poznámky, komentáře s nádechem výčitek (Když tedy nechceš nic dělat, tak to je jasné, že nic neumíš! Umíš jenom křičet a stejně pro to abys byl lepší nic neděláš! Hmmm... No jo no!). Mám vyzkoušeno, že na toto opravdu platí empatie stylu RaR. SAmotné mi to moc nejde, ale ověřeno na dceři 3,5, že je opravdu poslední dobou trošku klidnější a méně ukřičená, už kvůli spoustě věcí nevyšiluje. Nikdy jí nešly nandavat ponožky nebo jí pekelně vadilo i to, když byly trošilinku přetočené, jak nemají být. Pak jsou tlačivé, jak říká. Dříve to bylo o tom, že ležela třeba na zemi a řvala a kopala kolem sebe, než jsem z ní vydolovala vůbec nějakou informaci. Postupem času se naučila s tou emocí (že to nejde) pracovat. Už je občas schopná požádat i v klidu o pomoc, o radu, vyjádřit emoce a pak už žádná z emocí nepropukne tak intenzivně. Původně jsem si myslela, že je vzteklá, ale nakonec (i když jsme nebyli u žádné dr.) jsem si řekla, že spíše má našlápnuto k neurotizmu. Tak jsem se snažila změnit přístup a funguje to mnohem víc než když bych jí dle některých rad nechala vyřvat, ať si nic nevydupe, páč je jenom vzteklá!
|
|
|
|
|