Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 16:01:34) Zajímalo by mne, jestli máte někdo zkušenost s tím, když někdo učiní radikální změnu stravovacích návyků (např. směrem k veganství, bezmléčné dietě a podobně), tak za jak dlouho (a jestli vůbec) do toho "vpluje" tak, aby nemusel ustavičně myslet na to, zda jí právě to, co má. Prosté vegetariánství je v tomhle směru (mentálním) myslím ještě dost jednoduchý, ale třeba taková dělená strava? Kdy vám - pokud s tím někdo máte zkušenost - naběhla hlava "do normálu" a uvolnili jste své mozkové kapacity opět něčemu vznešenějšímu, než je jídlo? Zejména pak v případě, kdy vám z nevhodného jídla nebylo blbě, ale prostě jste se jen tak pro daný styl rozhodli. P.S. Mám ve zvyku o ledasčem mudrovat, kdyby to někomu snad přišlo nejapné.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(2.2.2012 16:04:52) Já jsem tenhle problém nikdy neměla, ale kamarádka dělala jednu dobu makrobiotiku komplikovanou ještě fázema Měsíce, nebo čím, a říkala, že tohle byl hlavní problém, že pořád myslela na jídlo, co a jak a kdy, že od toho pak musela upustit, protože z toho plynule cvokla.
|
Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 16:08:28) Jo, z makrobiotiky bych se asi taky zbláznila. Ale znala jsem nějaké a ti měli jakéhosi "guru", který vlastně v podstatě přemýšlel za ně.
|
Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 16:11:29) No to asi jo.
|
|
|
|
|
Insula |
|
(2.2.2012 16:19:23) Zrovna dělená strava mi naběhla hrozně rychle.
|
|
Margot+1 |
|
(2.2.2012 16:20:12) Já bych byla nejradši, kdyby mi někdo 5x denně naservíroval vyváženou stravu a já se nemusela jídlem zabývat vůbec. Mezi jídly bych tak maximálně lehce pochlastávala. Jsem holt typ na kuchařku, komornou a majordoma.
|
Žžena |
|
(2.2.2012 16:23:26) Jo, to by se mi přesně taky líbilo. Jediné, co brání tomu, abych se takto zařídila, je nedostatek financí. Ten mne nutí vymýšlet co budu jíst a vařit vlastnoručně doma.
|
|
Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 16:24:04) To by bylo báječný i pro mě. I když bych byla i ochotná si to uvařit, kdyby mě někdo zásoboval a plánoval jídelníček.
|
Margot+1 |
|
(2.2.2012 16:27:06) To já bych nevařila, ale rozhodně bych si nevybírala, na jídlo chodila včas, způsobně stolovala a po jídle pěkně poděkovala.
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(2.2.2012 16:46:55) Mně by vadila ta nesvoboda, kdyby mi někdo předem zavolal, zeptal se, na co mám chuť a pak mi podle toho udělal nějaké chutné a kaloricky vyvážené jídlo, tak to jo, ale jinak, .
|
Stárnoucí |
|
(2.2.2012 16:49:32) Já bych žrala cokoliv, jen kdybych to nemusela vařit Mám pocit, že už v kuchyni musím mít vyšlapanej důlek
|
Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 16:52:09) A vymejšlet, achjo. Co chceš k večeři? - Já nevim. Ale tenhle problém by jistě vyřešil nějaký počítačový prográmek, to vaření asi ne. Pak nemají být mnohé dámy hospodyně při těle, když jsou v tom pořád..
|
|
|
Margot+1 |
|
(2.2.2012 16:57:46) Jano, to právě není nesvoboda, osvobozuje tě to od jídla úplně, nemusíš nad ním přemýšlet vůbec.
Manža jednou zalitoval, proč se nedělají pro lidi granule jako pro psy - že by si člověk pětkrát denně hrábnul do pytle a hotovo
|
Nikaia+08+10 |
|
(2.2.2012 17:00:52) A to si ještě myslím, že manželové obecně o tom nemusí přemýšlet tolik jako jejich polovičky (případně opačně, ale prostě je chudák ten plánovač).
|
|
|
|
|
|
Lei |
|
(2.2.2012 21:10:59) Margot, "Mezi jídly bych tak maximálně lehce pochlastávala."
No, přesně, já nejsem schopna usoudit, jestli mám co do příjmu tak nějak v pořádku bílkoviny, sacharidy a tuky (resp. vím, že ne, ale nějak to počítat, to nepadá v úvahu, maximálně tak nějak pocitově - sním o jablko víc apod.)
|
|
|
Stárnoucí |
|
(2.2.2012 16:20:48) Po prožitých poruchách příjmu potravy to nepřejde nikdy.
|
|
Půlka psa |
|
(2.2.2012 16:21:37) Kamarádka okolo třicítky přešla na belepkovou dietu. Je to tak pět let a říká, že si stále nezvykla. Je to ale nejspíš o tom, že je chaotik, takže jí dělá problém plánovat předem a řešit kynutí a pečení chleba. Chuťově si asi už zvykla.
|
Katka +3 |
|
(2.2.2012 18:57:44) Taky jsem na bezlepkové dietě pátým rokem a i teď se mi občas stane, že den nebo dva před velkým nákupem se ocitnu v situaci, že doma nemám nic, co bych mohla sníst. Jako jídlo tu je, ale ne bezlepkové, a mě čeká půlhodinová cesta busem do centra na nákup, pak čekání 40 minut na zpáteční autobus....no půl dne zabitého. Tak potom několik týdnů pečlivě plánuju a počítám, potom mi to zase "ujede" a zas nanovo.
|
|
|
Cirilinka |
|
(2.2.2012 16:50:20) já pořád myslím na jídlo, ale ne na to, co mám jíst, nýbrž na to, co bych ráda snědla a jestli to máme doma
|
|
Gora |
|
(2.2.2012 17:06:27) Mám bezlepkovou a bezmléčnou dietu, a myslím díky tom často na jídlo. Ačkoli u mě těžko říci. Já jsem odmalička hladovec, takže na jídlo jsem vždy myslela až moc často.
|
|
Winky | •
|
(2.2.2012 17:07:51) nj, jakmile se pokusím změnit své stravovací návyky, tak myslím jen na to, jak bych si dala to co bych neměla
Chtěla jsem třeba vynechat pečivo, s tím že ho nahradím knackeborty. No a během dvou dnů jsem měla pocit, že mám místo mozku z chleba kostku prostě obsedantní myšlenky na to pečivo. Podobně třeba se sladkým - když na to nemyslím, daří se mi odolávat, jakmile si nějak vědomě nakážu, že teď to teda omezím, tak mám před očima jen a jen to sladké a odpoutat od toho myšlenky je dost obtížné
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(2.2.2012 17:14:12) To mám taky. Mně teď dr. zakázala kvůli ATB kyselý a mléčný výrobky a já nedokázala myslet na nic jiného, když si zakážu čokoládu, tak jí sním víc než normálně a ještě mám pocity viny.
|
|
Stárnoucí |
|
(2.2.2012 17:35:04) Winky přesně. Konkrétně s pečivem mám problém největší. Už se ani nesnažím ho odbourávat. Jinak mám i ve snech obrovský bochníky chleba. Jak UFA ve filmu Den nezávislosti, jen to jsou bochníky.
|
qwerty | •
|
(3.2.2012 0:27:21) Pecivo je taky moje achilova pata, proste jak jdu okolo pekarny, slintam jak pavlovuv pes. Bezlepkova dieta by byla moje smrt.
|
|
|
|
fisperanda |
|
(2.2.2012 17:12:45) Já sem po porodu najela na dělenou stravu. Chtěla sem zhubnout tři kila, což se povedlo. Ale bylo to fakt pořád přemýšlení nad jídlem. Nevím, jestli se to dá u tohohle dělat jinak, protože furt musíš plánovat, co koupíš, sestavovat jídelníček, přemýšlíš, co připravíš a samozřejmě přemýšlíš, co jíš. No, je to na budku hodně. Brala sem to jako součást diety, po třech měsících sem zhubla tři kila a nechala sem toho, a byla sem ráda, jak mám pustou hlavu
|
|
|