| Irča +3 | 
 |
(13.4.2012 20:09:43)
Isulo, upřímnou soustrast ....
Taky budu asi za pár měsíců psát něco podobného, táta už skoro ani nejí, všichni okolo děláme, že to nevidíme nebo to spíš nechceme vidět, nebo vyslovit nahlas.... že to není moc dobrý...ještě chvilku můžeme předstírat, že je vše v pořádku, že se nic neděje, ale uvnitř každého z nás to je, už nás to každého asi napadlo, jen kdyby se to vyslovilo, proměnilo by se to v krutou realitu.... tak si ještě chvíli necháme naději....
|
| Insula | 
|
(13.4.2012 20:18:44)
Je mi to líto. Byla jsem na to připravena. Ale člověk není NIKDY dost připraven na takovou věc.
|
| Irča +3 |
|
(13.4.2012 21:04:46)
Isulo, díky, já si myslím, že to časem bude vyřčeno, to co visí ve vzduchu - však 50 let kouření 60ti cigaret denně, pivo a nezdravý způsob života se prostě jednou projevit musel ... jen táta nic neříká, on neřekne o zdravot. stavu nikdy nic, není to ten typ chlapů co mají rýmičku, naopak nemá rád péči. Tak všichni zavíráme oči a máme klapky na uších a "hrajeme tu hru" vlastně i kvůli němu a sobecky i kvůli sami sobě...
Máš pravdu připravit na toto nikdy nelze, však sis to sama prožila. Nevím jaký jste měli vztah. Já třeba o svém dědečkovi, kterého jsem zbožňovala vyprávím dětem (jeho pravnoučatům)dodnes a oni mají to vyprávění moc rádi a já si tím připomínám dětství a vzpomínky na něj se mi nevytrácejí, naopak ožívají ... jednou budu vyprávět i o mém tátovi ...
Drž se, hodně síly ať to ustojíš i kvůli dětem.
|
|
| Krakatice | 
|
(14.4.2012 9:55:33)
Uprimnou soustrast, Insulo.
|
|
|
| Metulka | 
|
(19.4.2012 21:32:26)
Ahoj Irčo,
předně ti přeji hodně sil, budeš je potřebovat, a taky přeji tvému tatíkovi, aby příliš netrpěl... nedělám to zrovna často, psát do diskusí, ale když mi v listopadu umírala maminka, ostatní mi tady velmi hezky vyjádřily podporu a útěchu, tak bych totéž chtěla i tobě a dalším..maminka mi zemřela den před porodem mého druhého syna, strašně moc se ho chtěla dožít, prakticky prodlužovala utrpení jen kvůli mě a děťátku, moc moc chtěla žít pro svá vnoučata...a každý den teď přicházím na otázky, které jsem jí nedala, na věci, které jsem jí nestačila říct - a neřekla, i když ten čas byl. Ale jak sama píšeš, člověk před tím zavírá oči a doufá, že ještě další měsíc, týden, den...
Kolikrát jsem si ke konci říkala, když maminka ještě vnímala, že s ní probrat to a to, že jí chci dát najevo, jak jí za všechno děkuji, jsem na ni hrdá, apod....jenže pak mi to nějak nešlo přes jazyk, nechtěla jsem dávat najevo, že už se loučím, že bilancuji...a pak to šlo skokem hrozně dolů....a najednou už se normálně mluvit nedalo. Tak pokud máš něco na srdci, nečekej, až bude hůř...přes všechen smutek a utrpení při pohledu na vyhublou nemohoucí maminku se alespoň uklidňuji, že nám odešla doma a obklopena svými nejbližšími...hodně sil tobě i rodině!
|
|
|
Některé rošťárny posílám o generaci dál a vždycky když naše mladší přijde, že ji svědí tvářičky, ale ty dole, tak si opravdu vzpomenu na mého tátu a mé dětství, kdy se z toho válel smíchy, že ségra chtěla pohladit tvářičky a když jí hladil tváře, tak křičela "tyhle nééé, ty dole!" 
Jo fakt ten život nehorázně rychle letí 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)