(21.4.2012 22:41:53) Už moc roků se mi líbí slova téhle písničky,to co M.P.zpívá je pravda.Taky máte nějakou oblíbenou českou písničku,u které vás oslovil text?
Já svět oblohy a větru znám, i tahle píseň vznikla tam, nikde tak tóny neznějí. V koních je něco po čem toužíme, jak závodníci vzpomínek, koně se taky střílejí.
A tak lidi svoje touhy sedlají, a jen na svůj velkej dostih čekají, pak jak blázni ženou touhy tryskem, bez milosti štvou je za svým ziskem, a když upadnou, ztracený jsou.
Braň! Braň mi volnost mou, jako vítr s oblohou patří mi volnost koní, těch co se s větrem honí. Braň! Duši mou mi braň! Moje lidský já mi chraň! Touhy co můj běh změní, co padnou vysílením. Ty nestřílej.
Lidi propadají závodům, o nejkrásnější vůz a dům, v zrcadlech tvář svou shlížejí. Vlastnit míň než druzí nesnesou, těch lidí touhy koně jsou, koně se taky střílejí.
A tak aniž se jim v tváři pohne sval, nutí bičíkem svý touhy běžet dál, pak jak blázni ženou touhy tryskem, bez milosti štvou je za svým ziskem, a když upadnou, ztracený jsou.
Braň! Braň mi volnost mou, jako vítr s oblohou patří mi volnost koní, těch co se s větrem honí.
Braň! Duši mou mi braň! Moje lidský já mi chraň. Touhy co můj běh změní, co padnou vysílením. Ty nestřílej
(21.4.2012 22:47:10) Mys dobrých nadějí Tak zase vzpomínám, na lásku minulou, chvíli ji proklínám, náladu pod nulou. Byla jak lavina, krásná a nevděčná zdá se teď laciná a já sem zbytečná.
To snad byl jiný svět, já měla jinou tvář, to musel vymýšlet, bláznivý pohádkář. Takhle se neloučí, já doufám raději, že tím to nekončí.
Že někde hlouběji, navzdory myšlenkám, pod jejich příboji, i já tam někde mám, mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí.
Všechno se změnilo, tak dobrá co má být, že něco skončilo, něco se musí dít. Že slunce zapadá, na to si kdekdo zvyk, když láska uvadá, tak by hned spustil křik.
Ty si byl větroplach, pro chvíle sváteční, já měla zvláštní strach, v paprscích slunečních. Teď už jsme skuteční, a ne jen vysnění, milenci nevděční.
Ty dny mi scházejí, a já ti nescházím, jak prsten z kamejí, já v sobě nacházím. Mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí.
Je to jen hledání, svět nových možností, a nových setkání, a nových něžností, a nových zklamání, které mě čekají za zamilování.
Sny dovyprávějí, mé lásce budoucí, pro ni a právě ji, já v sobě najít chci, Mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí, mys dobrých nadějí.
(21.4.2012 22:48:12) Odkaz na píseň by nebyl? Já "žeru" Variaci na renesanční téma, ale to je původně báseň, tak nevím jestli se počítá. Vím, že je dost provařená, ale což Často mě dost oslovujou texty Radůzy
(21.4.2012 23:11:01) A v poslední době se mi moc líbí tahle,o miminku
Tak dlouho jsem se bála, abych se dneska mohla smát. Tichou láskou sem tě hřála, a v duchu přála si tě znát, Život je vlastně zázrak, jak sem tak dlouho mohla spát. A čekat na tvůj první nádech, a na tvůj první smích a pláč.
Teď prosím dej nám čas, to stačí něž v tý kráse rozkoukám se. Vnímej hlas, co slyšíš ve svým srdci, tak tichej zdá se nám.
Možná jsme tu jen jednou, ty moje lásko největší. Jsem tak ráda že jseš se mnou, u mě vždy najdeš bezpečí. Modlím se k týhle chvíli, už věřím lidskejm zázrakům. Šťastná tak že nahlas pláču, a hlavu zdvíhám k oblakům.
Teď prosím dej nám čas, to stačí něž v tý kráse rozkoukám se. Vnímej hlas, co slyšíš ve svým srdci, tak tichej zdá se. Dej nám čas, to stačí něž v tý kráse rozkoukám se. Vnímej hlas, co slyšíš ve svým srdci, tak tichej zdá se nám.
Že nikdo ho neslyší jenom my dva mezi sebou, A nikdo netuší, jak sem teď štastná, že zas můžu být s tebou. Můžu být s tebou. Můžu být s tebou.
Teď prosím dej nám čas, to stačí něž v tý kráse rozkoukám se. Vnímej hlas, co slyšíš ve svým srdci, tak tichej zdá se. Dej nám čas, to stačí něž v tý kráse rozkoukám se. Vnímej hlas, co slyšíš ve svým srdci, tak tichej zdá se nám.
Dej nám čas......tak tichej zdá se nám. Vnímej hlas.......tak tichej zdá se nám.
(21.4.2012 22:59:59) Každý si nese své břímě letními cestami v zimě každý si nese to své, jak tak životem jde.
2. Každý po něčem touží, každý se pro něco souží a nikdo neví, co mu zítřek zjeví.
R: Už otvírá vrátný bránu, už pofoukal vítr ránu, po dlouhé noci blíží se ráno. Už jsou komety za půlkou letu, už se děti můžou těšit na kometu, na zemi děje se to co bylo na nebi psáno.
3. To zlé spláchne příval, splní se o čem si sníval, splní se vše, co jsi kdy chtěl.
4. Na dveře listonoš klepe, říká že bude lépe, odkud to ví, to už zapomněl.
(21.4.2012 23:23:13) V jednu chvíli oba zavřem oči, asi protože už není víc co říct. Je to zklamání toho, kdo právě procit. Tyhle dokonale šťastný konce.
Slunce zrovna přiválo jaro, na rovných cestách křivý stíny. A cizí masky …a manekýny…a slova lásky... Můj sladký život mezi světy, mý slepý rány bez odvety. Nepochopitelná touha plout… Raději shořet, než vyhasnout!
Když má člověk svý usměvavý stavy celej svět se baví s ním. Zatímco chceš-li brečet, musíš,člověče, sám … Mám strach, že mezi náma hloubíš propast do neznáma, že se někde ve mně snažíš nadechnout… Raději shořet, než vyhasnout!
Za oknem do dvora kouř cigarety, malý útěk před tím co ještě přežívá. Stačí slovo, proč dlouhý věty, když víš, že se Bůh stejně nedívá. A tak se kolem nás stahuje neúprosný čas. A střepy loňských lét poskládám a chci zpět, ale už nemůžu se hnout… Raději shořet, než vyhasnout!
Bojim se malých zaváhání a všeho, co se očekává V dlani se uložit k spánku a k ránu vstát. Schovat se všemu a všem, jen tak probloudit se osudem... Oslněn, být na chvíli sám sebou ... Žít sladký život mezi světy, dávat slepý rány bez odvety a mít nepochopitelnou touhu plout… Raději shořet, než vyhasnout!
(21.4.2012 23:43:35) Mam rada texty od Nahavici, od jiste doby tenhle vnimam i osobne:
Jsem příliš starý na to, abych věřil v revoluci a svoji velkou hlavu těžko skryju pod kapucí a nechutná mi, když se vaří předvařená rýže, v náprsní kapse nosím ventidol na potíže. Jak to tak vidím, asi těžko projdu uchem jehly a lesem běhám tak, aby mě vlci nedoběhli a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, mám jizvu na rtu, když při mně stál.
Sako mám od popílku, na kravatě saze, mé hrubé prsty neumí uzly na provaze a když mi občas tečou slzy, hned je polykám a tančím jen tak rychle, jak hraje muzika, mé oči mnohé viděly a ruce mnohé měly a srdce stydělo se, když salvy slávy zněly a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.
Mluvil jsem s prezidenty, potkal jsem vrahy, nahý jsem na svět přišel a odejdu nahý, v patnácti viděl jsem, jak kolem jely ruské tanky a v padesáti nechával si věštit od cikánky a dříve, než mě přijme svatý Petr u komise, básníkům české země chtěl bych uklonit se a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál
V Paříži četl jsem si ruskou verzi L´Humanité a z bible zatím pochopil jen věty nerozvité, v New Yorku chyt´ jsem koutek od plastových lžiček, ale nejlepší káva je v Hypernově U rybiček, trumfové eso v mariáši hážu do talónu a chtěl bych vidět Baník, jak poráží Barcelonu a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.
Někteří lidi mají fakt divné chutě, ale já, lásko má, stále stejně miluju tě, když hážeš bílé křemenáče na cibulku, když zvedáš prst jako dirigentskou hůlku. A i když mě to táhne tam a tebe občas jinam, na špatné věci pro ty dobré zapomínám a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.
(21.4.2012 23:43:54) Těch, co se mi líbí, je bezpočet....folk je plný zajímavých textů, některé jsou jednoduché, ale o to silnější, jiné člověka osloví až po několikátém přečtení anebo proto, že se k nim váží určité vzpomínky...
Mimo folk je toho ale také dost, hodně mě oslovuje Landa na Pozdravu z fronty, ze starších pak Náklaďák od Petry Černocké, písničky Petra Nováka (Přátelství na n-tou, Dětský oči) a Petra Rezka (Modrá zem, Přátelství).
(22.4.2012 0:07:26) Líbí se mi od Kryštofa "tak něja málo tančím, zpívám, brečím, líbám, marně si hledám tep..." Připadne mi to velice trefný. Taky se mi líbí od No Name "čím to je", zvláštním způsobem mě to dojímá.
(22.4.2012 1:38:05) Těch je, ale nemám to odtržený od muziky. namátkou, Navarová "Andělská", Mišík "T a já" nebo "Káva a cigareta po ránu", texty Jasný páky, Fiction či Půlnoci, tuhle mě zaujal provařenej "Divokej Bill" a speciálně poslední dobou Fru Fru.
Když jsem namazená, pustím si nějaký ulítlý texty Oswaldový, je to hodná emancipovaná baba, nebojí se trapnosti..
(22.4.2012 7:54:42) Mám moc ráda texty Mirka Černého. Takže např.: Piknik dalšího dne pomalu končí, ulice, náměstí, parky, nábřeží i domy se choulí pod teplou houní noční tmy, jen tu a tam ještě některé okno pohne víčky ospalých skel,
aby se napilo pohádkového koktejlu slunce, který na stříbrných podnosech hvězd a měsíce roznáší pozorný hostitel. A v jeho světle vidím, jak se ve snu usmíváš.
Nikdy dřív jsem netušil, jakou utajenou krásu v sobě skrýváš. Přišel jsem v noci a říkám ti: holčičko, ale přitom nevím, zda ti tak budu moci říkat ještě až se ráno probudíš. Přijde večer, večer stejný jako všechny dřív, skočíš tátovi na klín, otevřeš náruč a položíš mu ruce kolem krku. Ale ráno, ráno už budeš příliš velká, abys to udělala znovu. Jsi obraz, který kouzlí čas. A stejně jako on se měníš přímo před očima. Příliš malá, abys mohla řídit auto, ale už dost velká, abych tě uspával pohádkou.
Je to velké tajemství, o němž jsem ti nikdy nevyprávěl. Tajemství cesty, jejíž každá část vede ze včerejška do zítřka. Není to cesta snadná, ale ty po ní půjdeš stále dál a necháš za sebou panenky, kočárky, medvídky, barevné míče, mýdlové bubliny, papírové draky i mně. Slibuji, že ti nikdy nebudu vyčítat, až poznáš, že svět je mnohem zajímavější, než tvůj táta. Hm, včera jsme byli na procházce, ty jsi se někam zadívala a najednou jsi se začala bát, že jsem se ti ztratil. A vidíš, možná už zítra se budu bát já, že se zase někam zadíváš a pak odejdeš s někým úplně jiným. Je to tak zvláštní: jak rosteš, přestáváš mít strach a já se začínám bát.
Věčný, neomylný čas počítá tvé minuty, oblaka úzkostlivě střeží své nejjasnější hvězdy, ale ani slunce neuchrání své nejteplejší paprsky, když je zavolá blankytná obloha letního dne. Ne, nikdy jsem nevěřil, že budeš žít v domě svých hraček, ale až vyrosteš z mého náručí a můj svět bude pro tebe příliš malý, nikdy nezapomenu, jak jsi vířila prach a roznášela panenky po celém domě.
Nosila jsi s nimi i kus slunce. Prach se usadil, panenky uklidila máma, ale tvoje zář zůstane navždy v nás. Tak tady jsem a vyprávím ti, zatím, co ty spíš. Vlastně protože spíš.
Kdybys viděla moji tvář, jistě by ses ptala na co myslím. A já - asi bych nedokázal říct ani slovo. Dívám se na tebe a vidím spící krásu. Teď už se jen skloním, abych tě políbil. Nevzbudíš se, dobře to vím, vždyť podle pohádky jen krásný mladý princ může otevřít tvé oči a já jsem jen otec budoucí ženy. Tak tedy spi. Kdo ví, možná už zítra se probudíš a budeš velkou slečnou a vůbec si neuvědomíš, že jsi se změnila uprostřed svého snu. Ale možná, že to poznáš na mně. Až jednou budu docela jiný. Trochu zamyšlenější, trochu vážnější, trochu smutnější, ale nesmírně bohatý. Dnes v noci jsem viděl princeznu. A cítím se jako král.
(22.4.2012 7:57:29) Nebo tahle, i když u ní vždycky bulím:
Už skoro osm hodin já na dálnici byl a v dohlednu se začal zdát můj cíl Dýzl řval a já měl dobrej čas, v tom z vysílačky uslyšel jsem ten klukovskej hlas
Reprák praskal jako při bouři, já snad už stý cigáro vykouřil A cejtil jsem, jak slunce do skla pere, když ozval se, tady kanál jedna čtyry Slyšíš?, mluv s Teddy Bearem!
Vzal jsem teda mikrák do ruky, dělám to tak vždycky, já nemám pověst náfuky Tak povídám, haló ahoj, volám tě Teddy Beare, zvopáknu dýlku vlny a jakým jedeš směrem?
Pak bylo ticho a já chtěl vypnout ten krám, potom uslyšel sem zas jeho haló? a já, že poslouchám
Vzal jsem si cigáro a škrtnul benzíňákem a kluk jménem Teddy Bear vyprávěl příběh,ne ledajakej
O tom, že nechodí a žije v kolečkovym křesle V tom hlase byl smutek, ale vůbec ne tón skleslej Táta, že se zabil na traku a vlna jedna čtyry byla jeho značka A jediný, co po něm zbylo, je tahle vysílačka
O tom, že máma přes den pracuje a po nocích jen pláče Že ví, jak je to těžký, nedat se neuvláčet Že je přes den sám, tak vlny trakerů mačká A jeho jedinej spoj se světem je tahle vysílačka
Že když takhle mluví s chlapama, jako by mluvil s tátou A zdá se mu, jako by tátu zachránil před dámou s kosou, před zubatou Ví, že už na slíbenou trasu s tátou nepojede, chtěli prej daleko jet A trasa s vozejčkem od okna ke dveřím je teď jeho celej svět
Tak jeho smutek za mě můj trak zastavil a nezačít brečet mě stálo spoustu sil Řek´ jsem si – kašlu na trasu, já cejtil jsem, že to nesnesu Tak jsem se zeptal Teddy Beara na jeho adresu
Pak jsem hned tím směrem svůj trak hnal, a když jsem dojel, zdálo se, že se zázrak stal Šňůra traků stála v řadě v ulici, ulice hrála všema barvama a já byl snad tisící
A tak auťáky vozily Teddy Beara sem a tam, ta jeho vysílačka byl snad božskej telegram Já, jako poslední, jsem ho do kabiny vynes´, a když na mě svítila jeho šťastná tvář,já byl ňákej jinej
Von si hrál s houkačkou, já se mazlil s plynem a lezly na mě myšlenky Vo věčný pravdě a vo věčný vině Držel mě za ruku a řekl mi, že mě poznal podle hlasu, já mu řek´ , že je dobře a oněměl jsem od úžasu
Když jsem ho odnes´ do domu a štval auťák, abych nahnal čas Tak z rádia se ozval ženskej hlas, já myslel na to, jak osud všechno zamotá Když říkala, Teddy Bear měl dneska nejhezčí den života
Přála mi, aby na cestách byl se mnou Bůh, Že jsme dnes prorazili ten její bludnej kruh A já už vím, že ať pojedu, kterým chci směrem, Budu v duchu vždycky sedět v kabině s tím malým Teddy Bearem.
(22.4.2012 9:40:16) Mně se teď hrozně moc líbí ta nová písnička, co zpívá Jiří Suchý - k seriálu ŽIvot je ples. Pak ještě od Václava Neckáře - Kdo vchází do tvých snů má lásko
(22.4.2012 21:44:29) Ta ze seriálu Život je ples se mi taky celkem líbí, dokonce mnohem víc než seriál Kdyby nás aspoň na konci každého dílu ušetřili toho rádoby filozofického shrnutí - ale ten Suchý mi vždycky zvedne náladu. Stejně tak se mi líbila "Tak nějak málo tančím..." (taky víc než seriál).
A taky občas plně souzním s Klusovým "Za co, pane Bože, za co...", na mě působí optimisticky.
(22.4.2012 9:52:42) našlo by se spousta starších (Nohavica, Matuška...), ale z těch nových asi od Kluse. Hlavně ty čtyři z Racka týkající se Čechovova Racka + Markétce Treplev: http://www.youtube.com/watch?v=k7331JWEylE
Můj psací stůl je popraviště A prázdný papír mrtvé tělo mé múzy Minulost byla, ne, není žádné příště Píšu Vám proto, že si to dlužím
Nejsem jak Vy, ničím vázán Pánu Bohu Mně nikdy nepsal poznámky nad okraje Talentem plýtval jen na Vašem slohu A mně přisoudil jinotaje
Ve smrti není bolesti To jen ve strachu z ní Nejste hoden pověsti Jen ať to každý ví
Neplakej, prosím Neplakej, srdce moje Jste zbabělý zlosyn Co prchl ze souboje
Píšete spatra, jsa přízemní až běda Nechť Vaše knihy brzy podléhají módě Načrt"" jste schéma a inspiraci hledal V mém posledním záchytném bodě
Psal jste jí na záda sliby věrnosti A místo podpisu vetkl tři tečky na lýtka Nadšeně vykládá, jak píšete s lehkostí Že není nic víc, než Vaše povídka
Ve smrti není bolesti To jen ve strachu z ní Nejste hoden pověsti Jen ať to každý ví
Neplakej, prosím Neplakej, srdce moje Jste zbabělý zlosyn Co prchl ze souboje
Torza mých vět se válí na bojišti Je slyšet zpěv opilého ďáčka Ačkoliv mlád, už ze mě opadává listí I tento list můžete po přečtení zmačkat
Slova jak děvky střídají významy Chtěl bych teď vidět výraz Vaší tváře Jen čirá nenávist byla mezi námi Přesto jste Vy mým posledním čtenářem
Ve smrti není bolesti To jen ve strachu z ní Nejste hoden pověsti Jen ať to každý ví
Neplakej, prosím Neplakej, srdce moje Jste zbabělý zlosyn Co prchl ze souboje
Nechť je Vám, Borisi, nechť je Vám peklo těsné Přísahám Bohu, že Vás budu strašit ve snech Neb v tomto světě pro vášeň srdce netlukou Mřu Vaší vinou se zbraní ve svých rukou
Vězte však navždy, že Vám nikdy neprominu Matku vzal čert, anděl však ochrání mou Ninu Od Vašich doteků, jež zbavují čistoty Budu jí nablízku, jsa vtělen do samoty
Ve smrti není bolesti To jen ve strachu z ní Nejste hoden pověsti Jen ať to každý ví
Neplakej, prosím Neplakej, srdce moje Jste zbabělý zlosyn Co prchl ze souboje
Ve smrti není bolesti To jen ve strachu z ní Nejste hoden pověsti Jen ať to každý ví
Neplakej, prosím Neplakej, srdce moje Jste zbabělý zlosyn Co prchl ze souboje
(22.4.2012 11:27:23) Tahle je z Racka moje nejoblíbenější. Ale všechny čtyři rackovské jsou krásné. Z potřeby lepšího pochopení jsem přečetla i v divadle viděla Čechovova Racka a je opravdu neuvěřitelné, jak Tomáš Klus v písničkách vystihl některé postavy.
(22.4.2012 12:03:24) Cesta je štěrk a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, a starý kvér, můj brach, a udusaná hlína a děsně velká bílá oblaka....
Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest, bych mohl věnce vázat, děkuji, děkuji za bolest, jež učí mne se tázat, děkuji, děkuji za nezdar: ten naučí mne píli, bych mohl, bych mohl přinést dar, byť nezbývalo síly, děkuji, děkuji, děkuji.
Děkuji, děkuji za slabost, jež pokoře mne učí, pokoře, pokoře pro radost, pokoře bez područí, za slzy, za slzy děkuji: ty naučí mne citu, k živým, jež, k živým, jež žalují a křičí po soucitu, děkuji, děkuji, děkuji.
Pro touhu, pro touhu po kráse děkuji za ošklivost, děkuji za to, že utká se láska a nevraživost, pro sladkost, pro sladkost usnutí děkuji za únavu, děkuji za ohně vzplanutí i za šumění splavu, děkuji, děkuji, děkuji,
Děkuji, děkuji za žízeň, jež slabost prozradila, děkuji, děkuji za trýzeň, jež zdokonalí díla, za to, že, za to, že miluji, byť strach mi srdce svíral, beránku, děkuji, marně jsi neumíral, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji...
(22.4.2012 12:21:39) Paměť slonů 1. Až uvidím stožáry drátů a ryzí dny vytrháš mátu Půjdu na trať, která mě vrátí za obzor do polí, když dny se krátí.
2. Tam najdu skrýš a dopis v kůži, kam vodí déšť nesvatí muži U božích muk, kde vítr zpívá, chodívá chůzí dam zima zimomřivá.
R: Odpusť mi všechno trápení, odpusť mi zradu velikou, raděj bych hořel v plameni než ztratil lásku tvou. Má paměť slonů zas a zas houštinou prodírá se zpět, když kolem rychlík jménem čas změnil svět
3. Hledám Tvůj stín a jsem tak blízko, cestou, kde hrá větrný disco. V té pěně dnů ozvěnou houká starej vlak, co se chyt v sítích pavouka
a ještě tahle
Když andělé pláčou Okna zdobí déšť, andělé v nebi když pláčou Svůj kříž musí nést i ten, kdo říká, že nejsou A svítání nezabrání, přicházet dnům Kdy navzdory snům andělé pláčou
Proč ve fontánách lidé si střádají štěstí Krev smývá na dlažbách, déšť smutek lidem prý věští A svítání nezabrání, přicházet dnům Kdy navzdory snům andělé pláčou
Proč dřív odchází ten ze dvou nejlepší? Proč nás je plný svět lidí nevděčných, nevděčných
mezihra
A svítání nezabrání přicházet dnům Kdy navzdory snům andělé pláčou
Každý chtěl by jít do nebe dřív před svou láskou Proč jen odchází ti, kteří na vině nejsou A svítání nezabrání /:přicházet dnům Kdy navzdory snům andělé pláčou:/
(22.4.2012 22:02:59) Během chvilky mě toho napadlo , ale u všech jmenovaných mám v "top" jen něco, Kryl, Nohavica, ale i jiné folkovévšci, Horáčkovy texty k Hapkovým písničkám, Z jiného žánru projekty jako Planetárium od Neckáře a třetí kniha Džunglí nebo Mozek od Progresu 2 (tam jsem ale ovlivněna tím, že mám ráda sci-fi). Když půjdu dál do minulosti zlatá éra semaforu, nejen Suchy, i Grosmann a třeba takový Werich někdy taky není k zahození, najde se toho dost . Ale jednička je nejdřív cappucino, pak červené víno to bych chtěla nazvat Z mého života
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)