Hilly. |
|
(26.4.2012 15:30:26) Se vzrůstajícím množstvím denního světla spí moje děti kratší dobu, jsou tak nějak čilejší a vyžadují více pohybu. Nejstarší nemůžu dávat ze zdravotních důvodů do školky, tak ji pořád někde vodím mezi děti, aby si alespoň trochu pohrála. Mezitím pořád někde stíhám moje kamikadze batole, co vyvádí samý lumpárny. Mám pocit, že mám tak čtvrtinu energie co mé děti. Ono je to ale i logické, protože kdyby mě někdo oblíkl, uvařil, občas poponesl, vozil v kočáře, prostě kolem mě lítal jako hadr na holi, tak taky budu mít energie habakuk.Jsem dnes hrozně unavená, tak to na mě nějak dolehlo. Máte někdo taky takový pocity? Teď nebudu nějakou dobu ragovat, jdeme zase ven. Při představě toho všeho adrenalinu, pohybu, oblíkání(něco jako rvaní chapadel chobotnice do síťovky),vzpírání těžkých břemen a neustálé ostražitosti, co mě příští cca tři hodiny čeká, na mě ta únava doléhá ještě víc. Předevčírem jsem zkoušela jet na orbitreku asi třičtvrtě hodiny a vůbec jsem se nezadýchala, což mě šokovalo. Moje děti mají ještě takovou specialitku, že lezou po výškách a znich na mě skáčou a mají žundu z toho, jak je ve vzduchu chytám. Mateřství zdar! Jdu rvát chobotnice do síťovky
|
Len |
|
(26.4.2012 15:42:51) Hilly, vymenim za nase pocasi Prsi a prsi a prsi
|
|
R+2 |
|
(26.4.2012 15:46:38) jsem na tom podobně, jedno dítě se zotavuje z neštovic, druhýmu se klubou zuby a čekám, kdy se osype, já kašlu jak tuberák a zahrada zarůstá plevelem. A k tomu starý pes, co neudrží stolici Jsem už 4 týden doma Minulý týden jsem byla 2x s bordelem u popelnice, 2x se psem, 1 u dr a jednou na nákupu i s nemocnýma dětma.
|
|
Cloe | •
|
(26.4.2012 15:46:42) Chci slunicko. Tady je zima a prehanky a jeste cely pristi tyden. Fuj.
|
|
MUMIE |
|
(26.4.2012 15:51:01) Jsem na tom podobně. Malý chodí spát o půl desáté a v šest vstává. Denní spaní jak kdy. Někdy hoďka, někdy nic. Během dne se nezastaví. Já večer až usne jenom sedím a čumím. Nejsem schopná ani udržet pozornost na sledování filmu.
|
|
babiki |
|
(26.4.2012 15:54:22) Hilly u nas prsi 2 tydny v kuse a ma prset cely pristi zas takze te nejsem schopna politovat
|
|
adelaide k. |
|
(26.4.2012 16:00:48) Hilly, říkej si, že příští rok bude líp
|
|
7kraska | •
|
(26.4.2012 16:11:17) jaro a leto je s detma dycky hrozny
|
|
Elíláma |
|
(26.4.2012 16:14:57) Mám sice jen jedno (2r a 40.tt), ale jsem úplně vysosaná, manžel od rána (7h) do večera (21hod) v práci (kolegyně nemocná, ve špitále se zády, bude 2 měsíce pryč, měsíc za námi) a venku je náááádherně a mě se tak nechce samotné ven, vypakovat se, pak bloumat a nahánět prcka... a to se přitom venku cítím i líp!!
|
Elíláma |
|
(26.4.2012 16:16:58) a už jsem myslela, že přijdeme o po-o spánek, týden a půl jsem ho uspávala i 3 hodiny denně, někdy marně, nevyprdla jsem se na to jen z hrůzy, že bude celý den bdít a já s novorozencem nebudu mít ani chvíli klidu, vydrželi jsme a už 3 dny spává 3 hodiny a usne hned, uf, k=ž bychom jarní spánkobraní měli překonané!!!
|
|
|
15.5Mišel12 |
|
(26.4.2012 16:15:30) Mně se po téměř půl roce nespaní po obědě podařilo poobědový odpočinek zase zavéstPrávě proto,že jsme venku dopolko,tak se krásně unaví,jde spát,pak zas ven
|
|
bublinka.m |
|
(26.4.2012 16:16:39) Vymenim za nase pocasi. Tady kazdy den 5 stupnu. Vanice, leje, nic se neda poradne delat
|
|
Pišťucha |
|
(26.4.2012 16:26:15) Já jsem úplně vyflusnutá :-(
Prcek začal zlobit se spaním. Zničeho nic začal spát dýl přes den (11-14) a večer usíná až po 22. Jsem z toho totálně zničená (dřív chodíval spát kolem 20). No mazec. Vstává dřív - tj místo v 8 už před 7 :-/ No prostě jsem zničená. Nevyspaná, doma bordel jak v tanku, hora prádle k žehlení. Já chci zpátky svůj večerní klídek :-(((
|
Petra | •
|
(26.4.2012 17:12:22) Beruszenko naprosto závidím, máte luxusní spací režim! Mě děti nespí přes den vůbec, usínají po 22h a vstávají v 5.30 :)
|
Pišťucha |
|
(26.4.2012 22:22:07) Synkovi vždycky vyhrožuju, že ho prodám cikánům, když zlobí. S takovýmhle spaním bych to asi fakt udělala. Jen co sjem si to přečetla je mi úplně do pláče, z toho, že vy to máte takhle furt!
|
|
|
|
katka | •
|
(26.4.2012 17:10:18) Nemám to tak. Mě sluníčko neuvěřitelně nabíjí a mám víc energie, než kdykoliv jindy.
|
|
Leontýnka+3 |
|
(26.4.2012 17:48:27) Jsem na tom podobně, v rámci zachování sil se snažím po obědě aspoň na půl hodiny zalehnout. Naštěstí jsou v rekonvalescenci, takže nemusíme na tři hodiny na hřiště, ale spokojili se s hodinovou vycházkou do obchodu a výrobou čarodějnice do školky. Ještě že ten nejstarší je u babičky.
Ovšem čekají mě 3 týdny v ozdravovně s celou partou. No aspoň nebudu muset vařit, nakupovat apod.
|
|
Zajdulka |
|
(26.4.2012 19:31:45) Musím říct, že teď s odtupem času snad i závidím. Jsem téměř denně včetně víkendů 8-12 hodin v práci, mimo to 2x týdně dojíždím 20 km na rehabilitaci a jednou týdně na povinné vzdělávání. Doma 2 celkem malé děti, které mě chtějí urvat na chvíli jen pro sebe, jejich povinnosti jako úkoly, logopedie... a samozřejmě manžel a domácnost. Já bych si to krásné počasí tak ráda užila, ale většinou nemám šanci být venku jindy než při přesunech.
|
Zajdulka |
|
(26.4.2012 19:32:37) A to jsem vynechala to pro mě úplně nejhorší, totiž, že většinou musím vstávat v pět.
|
|
|
Hilly. |
|
(26.4.2012 20:30:51) Děkuji všem za příspěvky. Nechtěla jsem si jakože stěžovat, jsem šťastná, že je mám a že s nimi můžu být a dokonce mě to i baví. Nicméně mám pořád pocit neustálé únavy a nedostatku energie. Chtěla bych toho s dětmi tolik podnikat, ale jsem takový ten nízkotlaký věčně unavený typ, co musí spát deset hodin denně a ještě si po obědě dát třeba šlofíka, aby se cítil fit. Teď jsem se vrátila z venku úplně servaná, děti usly hned po příchodu, ani jsem jim nestihla dát večeři. Domů jsme šli celkem pozdě, protože si hrály s kamarády a nechtěly domů. Moji rodiče to měli v tomto snazší, jen nás vykopli před dům, koukli na nás občas z okna a vegetili si uvnitř. My jsme si vyhrály a byly jsme spokojení. U nás to tak bohužel není možné, tak s nimi musím pořád někde pochodovat a stát jim za zadkem
|
Alternativní kvočna |
|
(26.4.2012 21:31:48) Hilly... s nostalgií, slzou v oku (a taky tak trochu s úlevou) vzpomínám na dobu, kdy byly děti úplně maličké a já byla s nimi doma... tomu fakt říkám na plno žít - do poslední vteřiny, bylo toho na mě celý den tolik, že kolikrát hlava ani hlasivky nechápaly kam se hrabou pubertální léta, kalby a kalbičky - ty zdaleka tolik neposunuly hranice mých limitů, jako doba raného mateřství
|
|
|
|