CPO |
|
(19.5.2012 16:09:47) Dobrý den, před pár dny zemřel mně velmi blízký člověk ze širší rodiny. S pozůstalými bydlíme od sebe daleko (zahraničí) a aktuálně není možno z technických důvodů komunikovat jinak než písemně popř. přes mobil (a není možno se navštívit), přesto jsme za života dotyčného měli já a oni velmi blízké vztahy na úrovni "rodiče/dcera", i když v poslední době narušené dlouhodobou vážnou nemocí a s tím související situací v rodině dotyčného. Nicméně ted nevím, jak se (za)chovat...s praktickými věcmi pomoci nemohu a ani myslím to není třeba (pomáhá jiný člověk), ráda bych však nějak vyjádřila svoji účast a podporu, míněno "průběžně" v delším období (soustrast jsem samozřejmě již vyjádřila), nechci obtěžovat ale zároveň nechci aby to vypadalo jako nezájem...naštěstí v této situaci neumím chodit (a umět bych to díky častější zkušenosti ani nechtěla ), ale třeba mi někdo poradíte vhodný postup, děkuju. Omlouvám se že v zájmu zachování identifikovatelného soukromí píšu obecně, stačí mi obecné rady.
|
černá kočka a dva kluci |
|
(19.5.2012 16:21:45) Ahoj, jsem teď v podobné situaci. Včera byl pohřeb. Zesnulému bylo pouhých 42 let a byla to moje první velká láska. Strašně mě to bolí. Jeho mamince napíšu dopis, že její zesnulý syn pro mě moc znamenal a že na něho nikdy nezapomenu. Že neodešel úplně, jenom šel napřed a až přijde ten správný čas, tak se zase všichni shledáme. Do té doby ho budu nosit hluboko ve svém srdci. Koupím jí k tomu knížku, něco jako Život po životě, na stránkách Dlouhé cesty je seznam této literatury.
|
CPO |
|
(19.5.2012 16:22:56) Kočko, Ano, to jsi vyjádřila moc hezky
|
černá kočka a dva kluci |
|
(19.5.2012 16:28:47) Taky ti posílám Pořád tomu nemůžu uvěřit, bylo to tak strašně najednou. Já jsem ho nikdy nepřestala úplně milovat a teď se v tom babrám. Myslím na něho ve dne v noci a mám strašnou spoustu otázek, na které už není odpověď.
|
CPO |
|
(19.5.2012 16:32:17) Kdybys případně chtěla, napiš mi na mail brebberry zavináč volny tečka cz.
|
černá kočka a dva kluci |
|
(19.5.2012 16:40:48) Dík, jsi moc hodná. Napíšu ti, snad se mi trochu uleví.
|
CPO |
|
(19.5.2012 16:42:46)
|
|
|
|
černá kočka a dva kluci |
|
(19.5.2012 16:36:29) A nebojte se o něm mluvit. Někdo si třeba řekne : radši o něm před pozůstalými nebudu mluvit, abych nejitřila rány, ale bývá to naopak. Jednou prostě byl součástí vašeho života a jeho nejbližší potřebují vědět, že jste ho měli rádi.
|
CPO |
|
(19.5.2012 16:38:08) Vidíš, to je zajímavé...
|
|
|
|
|
|
boží žena |
|
(19.5.2012 17:06:10) udělala bych to jak to cítíš, na tohle žádné univerzální postupy nebudou
osobně bych se vyvarovala frází jako "potkáme se pak atd" to mi nesedí.
|
CPO |
|
(19.5.2012 17:09:20) Fráze právě nechci, ale mám pocit, že co řeknu/napíšu, to zní strašně blbě a "nedostatečně" nebo naopak moc "nafouknutě" v takové chvíli... Na oznámení úmrtí jsem zareagovala šokem, poté vyjádřením soustrasti, poté vlastním zpracováváním informace...no a dnes jsem poslala sms ve stylu jako že doufám že se jim to daří dobře zvládat a že jim přeju hodně sil a jsem s nima...
|
Ráchel, 3 děti |
|
(19.5.2012 18:45:53) co požádat další lidi, co dotyčného znali, aby napsali nějakou hezkou vzpomínku na něj, případně dodali fotku, kde jsou spolu? sestavit to do knížky a věnovat v době, kdy by měl další narozeniny - to bývá hodně těžký den pro pozůstalé. jinak bych jim dala průběžně najevo, že na ně myslím, tak jak to zatím děláš. občas bych zavolala, zeptala se, jak se jim daří - a vyslechla. občas poslala smsku. občas dala vědět nějakou pozitivní novinku ze svého života - že ses o to s někým chtěla podělit. a časem bych třeba z dovolené poslala nějaký pohled se vtipným pozdravem, nebo něco takového...
|
|
|
|
|