Bresta + 3 a // |
|
(29.5.2012 10:12:19) Z důvodu dlouhodobé šikany a z ní plynoucích psychických problémů syna, jsme se rozhodli na příští školní rok pro domácí školu. Ani po vzdělávací stránce nemá ZŠ synovi co dát, dlouhé hodiny akorát pronudí. Technicky máme všechno zařízené, moje už důchodová maminka je bývalou učitelkou z gymnázia. Jako hlavní dva problémy vidím:
1) Syn se neumí učit. Na ZŠ to nepotřeboval, je hodně napřed, jako čtvrťák počítá Bělouna, přesto za těch osm let jistě bude látka, která mu úplně nesedne. Učí se, ale jen to, co chce sám. Ten rok, pokud máme probírat 5. třídu, bude vnímat jako flákačku a bojím se, aby si nezvykl.
2) Je introvert, nemá kamarády, vystačí si sám. Teď spíše než kroužky bude navštěvovat psychologa, má strach z jakéhokoliv kolektivu. Bojíme se, že tím dojde ještě k větší izolaci.
No a pak máme problémy s tělocvikem. Syn má úplný blok, je individualista a nenávidí to, čemu říká kolektivní kreténismus. Rád dělá sporty pro jedince (na kole si dá 40 km), před TV brečel, posmíval se i učitel. Nechce o tom ani slyšet, teď bude mít klid ale na gymplu? Má hrozný strach a neumí ho překonat...
Jak negativní dopady ZŠ minimalizovat za ten rok a dobře ho připravit, aby mohl na gympl s čistou hlavou? Je dost zdeptaný...
|
Kamisi |
|
(29.5.2012 10:40:02) Bresto, myslím si, že jste zvolili dobře domácí vzdělávání na jeden rok, syn potřebuje oraz. Zaměřte se na výběr gymnázia tak, aby mu vyhovovalo (odkud jste?) a na přípravu.
To, že se syn neumí učit, když to doposud nepotřeboval, je normální jev. Třeba při přípravě s babičkou zjistí, že se něco přece jen učit potřebuje a když ne, zjistí to na gymplu. S tím se nedá nic dělat, než počkat, až to bude opravdu potřebovat. Do ničeho bych ho teď rozhodně nenutila, mimo nutnou přípravu na gympl.
Co se týče kolektivu, poraďte se s psychologem. Osobně bych to minimálně pár měsíců nechala úplně být, potřebuje se hlavně srovnat a nabýt jistotu a sebevědomí. Můžete navštěvovat koncerty, výstavy, aby s lidmi do kontaktu přišel, ale postupně a nenásilně. Po půl roce bych mu nabídla třeba nějaký kroužek, i kdyby individuální. Je velmi pravděpodobné, že se srovná a za rok na gymplu nastoupí "nanovo".
Ad tělocvik - náš starší syn je na tělocvik hrozný dřevo, k tomu AS. Byla jsem připravená při sebemenším problému mu zařídit úplné osvobození z TV, i když doktorka to nedoporučovala. Překvapilo mě, jednak že na tom gymplu jsou si ti kluci v tomhle dost podobní, jsou to dřeva jako on a jednak - synovi najednou vůbec TV překvapivě nevadil.
Co se teď zdá být problém, může za rok vypadat úplně jinak. Snažila bych se nemyslet na to, co bude za rok, poraďte se s psychologem, ale hlavně relaxujte, všichni to potřebujete.
|
Bresta + 3 a // |
|
(29.5.2012 11:07:29) nemáme daleko do Prahy
|
perdita |
|
(29.5.2012 12:17:21) Bresto, zmizelo
|
|
|
|
Ondra, 3 děti | •
|
(29.5.2012 10:42:21) 1) To, že se neumí učit, bych zatím moc neřešil. Až dojde na látku, kterou nebude zvládat automaticky, naučí se. Akorát bych ho pomalu a opatrně vedl k tomu, že je občas potřeba dozvídat se i to, co zpočátku vypadá nezajímavě a nezaujalo ho. Ale v tomhle bych tlačil málo - stačí ho dost zatížit ve věcech, které ho baví, a časem si začne sám rozšiřovat obzory na oblasti, které zpoočátku zavrhoval.
2) Hledat kolektivy, kde by mohl zapadnout. Máte například spřátelené rodiny s dětmi, se kterými byste mohli jezdit na dovolenou nebo na víkednové návštěvy? Nejde o to hned syna někam cpát ("utíkej si hrát s dětmi"), ale zkrátka mu umožnit, aby trávil nějaký čas současně s rodiči a současně v přítomnosti jiných dětí. Třeba časem naváže kontakt. Anebo: znal jsem skautský oddíl, který byl schopen absorbovat a "resocializovat" i děti, které měly ve školních kolektivech nesmírně těžké problémy. Ale to se nedá doporučit obecně, spíš se ptát, hledat...
3) Odpor ke kolektivním sportům není IMHO na závadu, pokud má dítě aspoň nějakou - třeba individuální - sportovní činnost, ve které může vyniknout. Cyklistika, stolní tenis (ten je na pomezí), horolezectví, kajak, free style skejt/inlajny/koloběžky... Když se tohle podaří, spolužáci většinou takovému klukovi v pohodě tolerují, že nemá rád fotbal nebo basket.
Vypadá to, že to na ZŠ dost nezvládli... Obvykle se tyhle věci kolem 14-15 let srovnají, děti se naučí toleranci a začnou si vážit jinakosti, namísto aby se jí bály. Pokud je tedy kolektiv dobře vedený. Držím palce!
|
|
Katka +3 |
|
(29.5.2012 11:10:09) 1/ Zatím bych do ničeho "uměle" netlačila, časem na to přijde sám, že některé věci se musí naučit, i když ho nebaví. 2/ Dopřála bych synovi čas, aby si mohl minulé zážitky srovnat sám v sobě, později brala "mezi lidi", ale nechala ho klidně pozorovat zpovzdálí, zapojení se do kolektivu bych nevnucovala. 3/I mně školní tělocvik dokonale otrávil kolektivní sporty. Moji synové(3. a 6. třída) jsou taky "dřeva". Vysvětlila jsem jim, že v Tv se mají snažit, jak jim to nejlíp jde, neflákat se, ale že na známkách z Tv svět nestojí. A že pokud se jim někdo posmívá, že jsou pomalí/nešikovní, jen tím ukazuje, jak je sám pitomý. Protože nikdo není dobrý ve všem - "Jarda rychle běhá, ale ještě ve třetí třídě neumí pořádně číst, Petra je šikovná v gymnastice, ale dělá jí velké potíže matematika, no a Mates vyhrává matematické olympiády, má skvělou mechanickou paměť a dobré logické uvažování, ale zas neudělá kotrmelec a při běhu zakopává o vlastní nohy." Každý má něco, v čem vyniká, a něco, co mu nejde. A posmívat se někomu, že mu nejde zrovna to, co já zvládám hravě, může jenom naprostý idiot.
|
|
zvídavá |
|
(29.5.2012 11:16:40) Já mám pocit, že ten nucený kolektivismus je ještě trochu přežitek doby minulé. Dneska bych z toho nedělala takovou vědu. Prostě nejsme všichni stejní, no. Kde v dospělosti bude mít takový kolektiv, jako je školní třída? Po maturitě už nikdy schopnost zapadnout kolektivu, jako je školní třída, nepoužije. Podle mě jde o to, aby našel takovou skupinu lidí (nebo i jednotlivé kamarády), která mu bude inteligenčně a povahově vyhovovat. Já například jako malá ráda chodila na kroužek šachů...
|
susu | •
|
(29.5.2012 11:33:25) Školní kolektiv bude nahrazen kolektivem pracovním nebo bydlícím. Sice tam jsou větší možnosti změny, ale mechanismy fungování v kolektivu jsou podobné.
Mně přijde nejdivnější ten problém s tělocvikem. Já taky některé jeho disciplíny nemusela(konkrétně třeba hod kriketovým míčkem), ale rozhodně jsem kvůli tomu nebrečela, prostě jsem věděla, že to musím vydržet, odhážeme a příště budeme dělat něco jiného.
|
zvídavá |
|
(29.5.2012 11:39:25) Právěže ty kolektivy budou jiné a mechanizmy fungování v nich také. A to pomíjím fakt, že vůbec nemusí na takové kolektivy narazit.
|
susu | •
|
(29.5.2012 11:43:30) Ty mechanismy jsou podle mě v mnohém stejné. A ne každý bude pracovat sám a bydlet na samotě a předem se to vůbec neví. Takže naučit se to musí.
|
Alena | •
|
(29.5.2012 14:33:12) Mechanismy mi pripadaji jine dost. Základní škola je posledni kolektiv, ktery je slozen (vetsinou, nejedna-li se o nejak zamerenou skolu) na zaklade toho, ze človek nekde bydli - tj. nema s ostatnimi krome veku prakticky nic spolecneho. Kdykoli pozdeji uz clovek funguje na zaklade nejakeho spolecneho zajmu.
|
|
|
|
|
|
janna001 |
|
(29.5.2012 11:36:02) Myslím, že si užil dost - smazané téma jsem celé pročetla. Za sebe bych řekla - dát mu čas a prostor, nenutit, do čeho nechce - tedy kolektiv. Aktivity bych asi časem nabízela, ale nenutila. Co se týká učení - látka/ téma se dá probrat do různé hloubky různými způsoby, není důvod, aby se nudil. Může si dohledávat další informace, vytvářet souvislosti, vyvozovat pravidla, dělat experimenty a praktické projekty. Může studovat spoustu věcí navíc, důležité je, aby udělal zkoušky. Určitě bych se ho snažila zatížit dle jeho možností, aby si trochu vypracoval strategie učení.
|
|
Mrej |
|
(29.5.2012 11:58:21) Ach jo, tohle mazání tady to je otrava. Původní téma jsem četla, vaše rozhodnutí mi přijde jako dost dobré. On až si během pár měsíců "odfoukne", bude třeba přístupnější i k té kroužkové činnosti. Šachy, psala jsi něco o nich, jestli si dobře pamatuju. Kroužek programování nebo tak, něco, kde najde podobně "jiné" jedince.
Asi byste měli promyslet i variantu, že se na gympl nemusí dostat, co potom. Abyste nebyli příliš zaskočení a nejednali pak zbytečně ve stresu. Lepší být připraven a nevyužít. Držím palce.
|
|
|