| M_ |
 |
(6.11.2012 14:05:03)
Zajímalo by mě jak je to u vás co se týče hraní s dětmi, když vás činnost, kterou chtějí provozovat nebaví. Překousnete to a jdete si s nima hrát, nebo je necháte ať si hrají s bráchou nebo sami?
Například u nás: Jdeme ven a kluci že po sobě budou střílet z pistolí (v podobě klacku). Pomůžu jim najít klacky, který se jim líbí, ale samotné činnosti se už odmítám účastnit, protože mě to vážně nebaví. Raději bych si zahrál fotbal, ale to zase nejmenší nechce.
|
| Dáňula | 
|
(6.11.2012 14:08:20)
Snažím se je neprudit a nechat žít. Ovšem přijde mi, že oni se o to samé nesnaží a všemožně se mne snaží zatáhnout to těch jejich her, takže záleží na náladě. Buď to skousnu a hraju si, nebo žeknu, ať mne nechají žít, že je budu jen pozorovat.
|
| M_ |
|
(6.11.2012 14:09:22)
To je pravda, že někdy vyvíjejí nátlak abych si s nima i přesto hrál.
|
| Monty | 
|
(6.11.2012 14:11:04)
Aspoň jsou dva - syn je sám, o to je to horší.
|
| M_ |
|
(6.11.2012 14:13:18)
Jo to je pravda, že jak je sám, je to o to horší a vlastně se to dá i chápat. Ve dvou a více je to přeci jen o něčem jiném.
|
|
| Hilly. |
|
(6.11.2012 14:24:34)
Monty, tak pohlídej nějaké kamarádce podobně staré děti. paradoxně budeš mít víc klid.Na oběd je vylifruj zpět.
|
| Monty |
|
(6.11.2012 14:26:18)
Hilly,
my nikoho takovýho nemáme - jediná kamarádka s třema klukama v adekvátním věku je na Vysočině a tam se dostaneme 2x, 3x do roka. Ovšem to je pak opravdu klídeček, děti se přijdou jenom najíst a zase zmizej. 
|
|
|
| KoproFka | 
|
(6.11.2012 14:26:09)
Jo, MOnty, to znám - se synkem to mám stejně - je mi ho v podstatě líto, takže se účastním, jen u těch "bojovek" se snažím pasovat do pasivní role, aktivně po něm jako střílet fakt odmítám (říkám mu vždycky, že jsem strašně ráda že ho mám, takže po něm nebudu střílet a nebudu ho mlátit ani "jako"!)
Většinou se snažím vždycky třeba "střílečku" předělat na nějakou jinou hru - třeba na házení opravdových šišek, klacíků na cíl, nebo vymyslet honem něco jiného, co nenarušuje tolik můj útlocit .
Mlaďas je hodně klučičí, ty "akčňárny" má prostě v genech...
Je mi ho občas celkem líto, u nás na sídlišti jsou jen 2 kluci, se kterými si může hrát jako s kámošema, jinak je to tam samá holčička...
|
| Monty |
|
(6.11.2012 14:28:30)
Koprofko,
syn na ty akční věci až tak není - jediný, co ho baví je polštářová bitva.
Spíš pořád vymýšlí nějaký variace společenských her a ty samozřejmě sám hrát nemůže. Některý mne i bavěj, ale některý prostě ne.
|
|
|
| Andrey | 
|
(6.11.2012 22:37:18)
presne..navic jsem maminka&tatinek dohromady...si nekdy rikam, ze brzo skoncim ve cvokhausu 
|
|
|
|
|
| Tatramelka+3 | 
|
(6.11.2012 14:08:57)
Taky hraju to co mě baví a jinak jen asistuji. Když si chceme hrát společně všichni, tak hledáme co nás baví. Já prostě ze zásady nehraju nic bojového, zákeřného. Jinak celkem ráda mám mašinky a stavebnice, ted´ u nás letí divadlo. Ze začátku to bylo fajn, ale kluci se ted´ motají kolem jednoh scénáře, který si vymysleli a líbí se jim.
|
|
| Monty |
|
(6.11.2012 14:10:09)
Přiznám se, že se málokdy přinutím.
Jako jednou, dvakrát, to jo, ale syn chce každou hru hrát půl dne a s tím mám fakt problém.
|
| Míša+1 | •
|
(6.11.2012 19:18:58)
Přesně tak,dcera když se rozjede,chce hrát stejnou hru i 2 a více hod.A to už odpadám...
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(6.11.2012 14:21:23)
přiznávám se, že donutit se do nějaké jejich hry mi dá dost práce ... občas se teda nechám, ale většinou si říkám, že jsou dvě, tak se snad zabavit můžou. Navíc mám stejně spoustu jiné práce. Ale rozhodla jsem se jít do sebe, na vánoce nakoupím nějaké společenské hry, které by mě mohly bavit a budeme si s nima hrát častěji. Dívala jsem se na nabídku, mám vytipované čtyři, to nám musí vydržet na dlouho 
|
| M_ |
|
(6.11.2012 14:22:55)
Tak hoď tipy. Já chci koupit activity junior. Dostihy baví staršího ale zase ne mladšího, což je škoda :(
|
| Senedra | 
|
(6.11.2012 14:35:30)
Michale, jak máš staré děti?
My třeba máme doma Activity Junior - ze začátku jsme starší popisovali my, co je na kartičkách a ona hádala, teď už kreslí nebo popisuje sama ( je jí sedm).
Dost jí taky bavilo Carcasonne pro děti, ale brzo přešla na opravdické. Už umí docela dobře počíatt, tak chceme zkusit Dostihy a sázky, ale spíš skončíme u Monopolů.
Taky jí baví Cink, Duch! , Dooble, Umí prase létat, prší a podobné hry. Chceme jí začít učit žolíky a kamastu. už zkoušela i dámu, mlýn..
S mladší ( 3 roky) hraje Člověče nezlob se ( na kostce jsou obrázky a ne puntíky), pexeso, domino,...
|
| M_ |
|
(6.11.2012 14:44:00)
8 a 5.
|
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(6.11.2012 15:24:03)
Chci určitě Activity Junior, potom hru Pictomanie, to mě docela zaujalo, Carcassone, tyhle tři určitě a ještě váhám nad nějakou strategickou. Dostihy a sázky holky naštěstí baví obě dvě, i s Monopoly - veselé bankovky si hrají už rok rády. A určitě je fajn Tic Tac Bum, tu teď máme nově
|
|
| M | •
|
(7.11.2012 14:37:51)
Mně deskové hry baví, ale kluk zatím neumí zpracovat prohru (ani náznak prohry), hned se vzteká a rozmetá vše po stole, takže to je problém.
K vánocům jsem teď narazila na dvě věci, které jsem pořídila, které by je měly aktivně zabavit, max. s malou výpomocí od maminky.
Tou první je hrouda (asi ze sádry), v níž jsou figurky dinosaurů. K tomu je nářadí a děti dělají archeology - nářadím ty dinosaury z hroudy dolují. (Měli jsme něco podobného před dvěma lety, ale byla to jen jedna malá hrouda s jedním dinosaurem.To dostala holka k narozeninám, kluk byl tehdy ještě malej.) K tomu je hra (na principu házení kostkou a chození po trase), kde se použijí ty vydolované figurky. O tu hru mi ani tak nejde, ale líbilo se mi to hledání, to by mohlo děti v zimě venku aspoň na čtvrt hodiny zabavit.
To druhé je skládačka z kartonu. Je to placaté a složí se z toho hrad, který má bránu a uvnitř nádvoří, takže nějaké menší hračky - panáčci, autíčka apod., se tam vejdou. Je to z kartonu, tak by to mohlo chvíli vydržet. Je to bílé, takže si to děti samy obarví. Mají různé typy staveb a taky loď.
|
|
|
| Hilly. |
|
(6.11.2012 14:23:24)
Já si myslím, že nejpřirozenější je, dělat s děckama to, co baví i tebe a do toho je směřovat. Občas je asi chvályhodné se nějak přemoct, ale nemyslím, že by to muselo být pravidelně. Spíš bych jim našla kamarády, klidně je všechny vzala ven a zpovzdálí z nějaké zahradní restaurace bych je sledovala, třeba od piva, grogu
|
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:26:48)
No na takové hry je u nás tatínek . Jinak výhodou více dětí je to, že se zabaví samy, když se mi vážně, ale vážně nechce.
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:30:34)
V souvislosti s tím mě napadá, že moje děti si vlastně vůbec nehrají na střílení a podobné věci, nemají žádné pistole, meče ani nic takového. Nedávno zrovna nejstarší prohlásila, že u nich ve třídě (2. třída) si kluci hrají "normálně" (myslela tím se zbraněmi). Náš kluk (5 let) je ale naprosto neagresivní a ani o takové hračky neprojevil zájem. Zrovna si teď zakroužkovával v katalogu co by chtěl od Ježíška (že mu to pak namaluje do dopisu) a kupodivu z těchto hraček fakt nic, spíš třeba různá auta, dinosaury nebo jiná zvířátka, jeřáb, ale nic s prvky agresivity. Je to tím, že u nás doma se to nenosí, nebo že má 2 ségry, nebo čím? Já nějak nemám potřebu k tomu děti vést. 
|
| Puma |
|
(6.11.2012 14:44:33)
Žubko, já ti nevím. S mužem k tomu děti taky nevedeme, vybíráme na co se mohou koukat, dáváme jasně najevo své pacifistické postoje, jejich okolí je taky mírumolovné a přesto máme doma "bojovníky".
U mladšího to chápu, vidí to u sourozence, ale starší s tím začal sám už po druhém roce. Teď v pěti už z toho jakoby vyrůstá.
Brácha má děti dvě, praktikují podobnou výchovu jako my a starší by to ani nenapadlo a mladší "bojuje".
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:48:30)
Prostě je to jak to je, náš kluk si radši se ségrou hraje s panenkama. Mně to nevadí, nemyslím, že by to v budoucnu souviselo s jeho orientací. Je to prostě takový dobráček, má to v povaze.
|
| Puma |
|
(6.11.2012 14:53:35)
Taky si nemyslím, že by to mělo vadit, naopak.
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:57:45)
Mám strach, že z něj ale bude ve škole otloukánek. 
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:58:45)
Jednak bude v první třídě jedním z nejmladších, ne-li úplně nejmladší, jednak jemu není vůbec blízké nějaké postrkování, mlácení se a podobné kontaktní věci, co kluci běžně provozují. Učit ho to nebudu, ale trošku obavy mám.
|
|
| Puma |
|
(6.11.2012 15:07:33)
To si nemyslím, že není tak temperamentní a upřednostňuje jemnější hru, ještě neznamená, že se o sebe neumí ve společnosti dětí postarat nebo se prosadit.
A ačkoli jsou naše děti temperamentní, rády si hrají i s "mírnými dětmi". Ani jsem nepozorovala, že by někomu záměrně škodily, když si nesednou, spíš si jdou z cesty.
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(6.11.2012 18:14:10)
asi takhle: naši chlapci si v případě potřeby vykoušou pistole ze sušenky...
|
|
|
| M_ |
|
(6.11.2012 14:46:04)
Střílení pistolkama nebo klacíkama je stejně agresivní jako hra máš babu. Baví je to od mala, taky jsme to tak měli jako děti co si pamatuju. Popravdě mi to přijde normální, nevím proč bych jim v tom měl třeba bránit nebo nějak nepodporovat.
Paradoxně se agresivně neprojevují jinak vůbec, možná spíš naopak.
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:50:37)
Nikdo neříkal, že jim v tom máš bránit.
Jinak střílení z pistolek proti druhému, byť je to jen symbolické, určitá forma agrese je. Někde to ty děti vidět musely. Já nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, nejsem vůči tomu nějak vyhraněná. Jen mě nikdy nenapadlo, že bych dětem měla k Vánocům kupovat makety zbraní, jakýchkoliv.
|
| Markéta s párkem | •
|
(7.11.2012 14:42:18)
Makety zbraní taky nemám ráda, ale proti vodním pistolkám nic nemám.
A pamatuji se, jak jsem jako dítě milovala střílečku kuličkami. Agresivní nejsem vůbec.
|
|
|
| Monty |
|
(6.11.2012 14:50:51)
Podle mne je nějaký omezování a "bránění" něčemu dost nanic, protože se k tomu stejně dostanou děti v kolektivu. Někdo na to střílení je, někdo ne, nesouvisí to s výchovou, ale s náturou.
|
| x x |
|
(6.11.2012 14:56:19)
No ono jde spíš o formu projevu agrese. Mně prostě přijde špatné byť jen napodobování otáčení zbraní vůči někomu dalšímu. Jsou věci, na které si moje děti prostě hrát nemusí, není to nic, co by bylo napodobováníhodné. Naštěstí jak jsem psala, děcka k tomu nemají sklony.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(6.11.2012 14:58:49)
Ty sklony nepotlačíš - střílení na někoho se dá napodobit i gestem ruky. Co s tím? - Useknout ruku?
|
| x x |
|
(6.11.2012 15:00:17)
Já jen nevím, proč by čtyřleté nebo pětileté děti vůbec měly vědět, že existuje nějaké střílení. Kdyby to nevěděly, neměly by co napodobovat.
|
| Martina, 3 synové |
|
(6.11.2012 15:04:37)
Moje se to dozvěděly z Večerníčku o Maxipsu Fíkovi.
|
| Martina, 3 synové |
|
(6.11.2012 15:19:16)
Bambitku má Rumcajs i Kryštůfek Robin. O princích, kteří zabijejí draky mečem nemluvě - zatajit před dítětem existenci zbraní je obtížné. 
|
|
|
|
|
| Puma |
|
(6.11.2012 14:59:38)
Myslím, že moje děti možná ještě ani netuší, jak by mohla opravdová zbraň ublížit. Není v tom motiv ublížit, spíš zvítězit, asi je baví i zvujové projevy...
|
| x x |
|
(6.11.2012 15:03:02)
To je právě ono, že dětk napodobují něco dost ošklivého, aniž by chápaly důsledky. Možná pokud si děti hrají s maketamy zbraní, měly by vědět, co opravdové zbraně způsobují.
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(6.11.2012 14:53:36)
Je to v něm.
Můj manžel je naprostý pacifista, ten se nedotkl zbraně ani na vojně u ČSLA, přestože mu za to hrozil kriminál. Já mám ke zbraním velký respekt, nikdy bych doma nestrpěla skutečnou zbraň - kromě nože na krájení chleba.
Přesto náš prostřední byl rozený bojovník - meč a pistoli si udělal z čehokoli, uniformu taky. Pokoušeli jsme se ho od toho odradit, marně.
Od 4 let chodil jen v maskáčích, s mečem po boku, s pouškou na rameni. Drží ho to pořád, nikdo jiný u nás doma tu potřebu nemá. 
|
| Ropucha + 2 | 
|
(6.11.2012 16:47:07)
Martino, mám úplně stejnou zkušenost. Všichni muži v rodině jsou absolutně neagresivní intelektuálové a pacifisté, kteří by v ozbrojeném konfliktu byli asi okamžitě mrtví, ale syna boj a zbraně fascinují od malička. Nikdo netuší, kde se to v něm vzalo. Agresivní není, ubližovat nikomu nedokáže, ale ve formě hry a zájmu o historii ho to hrozně bere.
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(7.11.2012 14:40:26)
Já mám naprosto klidnou holku a divokýho kluka. Už od malička bylo vidět, jak naprosto jinak zachází s hračkami. Holka si pěkně jezdila s vláčky, občas vykolejila, jiný jí jel na pomoc. Kluk furt dělal nějaké bouračky. I s ostatními hračkami pořád zachází tak strašně silově.
|
|
|
|
| MUMIE | 
|
(6.11.2012 14:35:15)
Když hodně naléhá, tak se přemůžu. Nejhorší je, že já jsem takový ten typ "na blbosti". Jak jde o dělání jakýchkoli blbostí, tak to se vyřádím s ním. Jak jde o hraní v podobě "nauky a rozvíjení se", tak toho se většinou nabaží s přítelem nebo u babičky. Ale i to mě občas chytne.
|
|
| KvětuškaS | 
|
(6.11.2012 14:40:14)
Společně děláme to, co baví nás všechny - takže třeba mi pomáhají péct a zdobit perníky , jinak si hrají spolu - s modelínou, legem, vláčky... a když doma pruděj, tak je vyženu na zahradu.  Takže většinou je nechávám, ať si hrají co nejvíce spolu, případně ještě s kamarády a občas si zahrajeme něco společně (člověče, pexeso apod.).
|
| Markéta | •
|
(6.11.2012 15:00:03)
Přemáhat se má smysl je u dovedností, které dítě prostě musíš naučit, ale třeba tě případně nebaví. Dejme tomu, že tě nebaví plavat, ale do bazénu se přemůžeš, aby se dítě naučilo plavat, i když samozřejmě, můžeš mu zaplatit kurs, ale to by muselo chodit hodně často, protože v plavání se člověk zlepšuje jen praxí, že je hodně v bazénu.
Střílečky bych s dítětem nedělala, když by mě nebavily, ten fotbal nebo jiné míčové hry - toť otázka, protože je to dobré na motoriku a na základce se míčové hry hrají, tak je lepší, když dítě není poleno a umí to.
U dovedností, které nejsou nutné a nebaví mě, bych se prostě nepřemáhala.
|
|
|
| boží žena | 
|
(6.11.2012 14:49:56)
jak kdy a jak co
někdy odmítnu
někdy se na chvilku zapojím
celkově se nepřemáhám
|
|
| Puma |
|
(6.11.2012 14:52:34)
Když mě to nebaví, tak dělám pouze tichého pozorovatele a jen výjmečně se nechám přemluvit. Mám zkušenost, že ve většině případů jim naprosto stačí, že jsem přítomná myšlenkou. U kopání jeden na jednoho to jde ale těžko,tam se právě někdy uvolím hrát. Někdy zkusím ve hře naznačit směr, kterým by se mohla eventuelně vyvíje a děti bavila i bez mé účasti.
|
|
| a+b+c+d |
|
(6.11.2012 15:09:23)
Naše starší jsou ve věku tvých kluků a už se nepřemáhám. Pokud jde o podobnou blbost, tak si prostě musí hrát spolu. Už to dokáží pochopit.
Pokud opravdu moc moc chtějí, tak se obvykle nechá překecat taínek, ale to jsi asi nechtěl slyšet.
Jinak u nás momentálně frčí Dostihy junior a Carcassone - už čeká první rozšíření na zabalení pod stromeček.
|
|
| Dreza | 
|
(6.11.2012 15:18:21)
Naši kluci nejčastěji touží po mé účasti, když jdou hrát fotbal. U nich je to posedlost. Oba hrají fotbal a nikdy toho nemají dost. Občas jdu, ale vymlouvám se z toho čím dál častěji. Je to pro mě větší opruz než většina her s čestnou výjimkou Pirátů z Karibiku, to mě fakt ubíjí.
|
|
| Mishula | 
|
(6.11.2012 16:27:55)
Strašně mě to nebaví, protože dcera je typická holčička, takže denně musí nosit sukýnku a středem jejího vesmíru jsou panenky. Vyžaduje, abych je strojila, vařila jim kafíčko a seděla s nima u stolu. Nevím, kde to viděla
Když už ji ukecám na nějaké to tvoření, (naposledy výroba draka z papíru) tak u toho vydrží max 10 minut a dalších 50 to pak dodělávám sama.
K Vánocům plánuju minimálně Člověče, to s obrázkama už pobere. Prostě něco, co baví i mě
|
|
| sally | 
|
(6.11.2012 16:54:39)
Většinou si hrají sami, pokud si chtějí hrát se mnou, tak musíme najít hru která baví všechny. Normální příprava do života - ne vždycky budou všichni ochotně poslouchat a dělat to, co chtějí oni, musí se naučit domluvit na nějakém kompromisu. Jsem ochotná s dcerou předstírat, že naše kola jsou koně, ale nejsem ochotná s ní osobně cválat kolem stromu a předstírat dvě hodiny, že JÁ jsem kůň....
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(6.11.2012 16:55:19)
Po mně děti ani moc účast ve svých hrách nechtěly. Musela jsem třeba "jíst", když mi něco "uvařily", nebo "nakupovat" v jejich obchodě apod. (to mi nikdy nevadilo), ale že bych se měla účastnit nějakého blbnutí a dovádění, to nikdo nechtěl. V tom si vystačily samy, případně se rád a dobrovolně přidával tatínek. Já jsem s nimi hodně četla, kreslila, vyráběla apod. a to mě bavilo.
|
|
|
Hrávali jsme pexeso a prší, to teda není pro mě vodvaz, ale ani příšernej vopruz. 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)