| Zaiza |
 |
(18.12.2012 8:19:05)
bohužel, musím řešit smutné téma....
náhle a naprosto nečekaně zemřela příbuzná- blízká, mladá....tchán s tchýní trpí, měli ji moc rádi, manžel taky- byli stejně staří a v dětství se hodně kamarádili, děti ji znali,ale nevídali nijak často, ty těsné vazby byly spíš s manželem a jeho rodiči, já ji měla ráda,ale neznala nijak dobře
nevím, jak moc slavit Vánoce- tchýně samozřejmě chce kvůli dětem, my taky,ale přemýšlím, jak respektovat jejich smutek a přitom nekazit dětem radost
děti jsou relativně malé, ví ,co je smrt,ale nechápou moc důsledky-jakože je to napořád
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(18.12.2012 8:30:59)
Nám takhle umřela babička 23. prosince, už jsme byli s bráchou větší, máma akorát pekla vánočku, když děda volal, takže vánočku jsme dopekli my s bráchou. Druhý den táta přivezl dědu, "slavili" jsme úplně normálně, tradičně, nic bujarého, prostě jsme snědli večeři, rozbalili dárky, povídali jsme, smutno nám bylo všem, máma se pak při stromečku trochu odreagovala, děda ne, ten byl smutný ještě hodně dlouho potom   .
Ať to moc nebolí! 
|
|
| .. |
|
(18.12.2012 8:32:35)
ahoj,
záleží na tom, proč vlastně Vánoce slavíte. Pokud z duchovního hlediska, tak tam je "oslava" Vánoc stejně o něčem jiném, než o jídle a dárcích.
Pokud to berete jako zimní svátky s dárky, tak bych při večeři vzpomněla na dotyčnou a pak třeba přípatek věnovala rodičům a tomu, že s nimi cítíte. Pak bych tak nějak normálně pokračovala.
Pochopila jsem, že ŠD trávíte společně s tchánovci.
Pokud ne, tak bych se na to u sebe doma vykašlala, jí je dobře a pro vás je lepší radovat se.
|
|
| zerat | 
|
(18.12.2012 8:37:20)
Zaizo, já osobně bych normálně Vánoce oslavila. Já beru Vánoce jako svátek dětí ne nás dospělých, takže v tomhle to mám možná jinak, ale nechápu, proč bych měla kvůli smrti v širší rodině Vánoce neoslavovat  Jiná věc je, že člověk je smutný... taky nám okolo umírají lidí, nemocní - je nám to líto velice moc  , ale takový je žel život tady
|
| Zaiza |
|
(18.12.2012 8:40:32)
slavíme samozřejmě s rodiči...takže nevím,jak to tchýně bude snášet...asi dobře, ona je hrozně hodná,ale nechci ji nějak víc rozhodit....
|
|
|
| withep | 
|
(18.12.2012 8:38:42)
Mně umřela před Vánoci babička, zrovna zítra to budou tři roky. Vánoce jsme vesměs normálně oslavili a po nich jeli na pohřeb. Babička byla stará a už docela trpěla, měla takový docela radostný (katolický) pohřeb, fakt krásný  . Kdyby zemřel někdo mladý, asi by mě to sebralo víc, i kdyby byl "méně" příbuzný. Samozřejmě jsem na ni hodně myslela a vzpomínala, zapalovala svíčky u její fotky, bylo mi líto, že se nedožila pravnučky (rodila jsem o měsíc později), pobrečela jsem si...
|
| zerat |
|
(18.12.2012 8:42:13)
Withep, můj táta zemřel před skoro 10 lety a brečím tajně skoro každý rok při různých příležitostech - když stojíme na balkoně a koukáme na petardy, když vidím, jak se holky radují nad dárečky pod stromečkem... Mé holky mají jen jednoho dědečka tzv. na baterky, který není vlastní táta mého muže a nikdo mého muže jako syna nepřijal... můj táta by byl perfektní děda, protože coby táta byl skvělý, úžasný... To píšu jen proto, že si nemyslím, že ten největší smutek je přímo po smrti člověka - na mě dolehl víc až po narození 1. dcerky, která se narodila pár měsíců po smrti mého táty...
|
| withep |
|
(18.12.2012 9:52:59)
zerat, to je jasné . Mám takový pocit, že máme nějak vnitřně nastaveno, jak dlouho by tady kdo s námi měli být (a u některých, že napořád - ty nepřestaneme postrádat asi nikdy). Ale tak nějak obecně, když zemře někdo mladý nebo někdo hodně vitální, zvlášť pokud jsme s ním trávili hodně času, bývá těžké to pobrat srdcem i rozumem.
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(18.12.2012 8:41:45)
Mému muži na Štědrý den zemřela maminka. Od té doby jsou Vánoce vždycky i vzpomínací.
Nešlo by to vzít tak, že lidi se scházejí, aby vzpomněli na své blízké, co už odešli, a zároveň aby oslavili to narození, o které vlastně kráčí? Na to myslím, člověk nemusí bejt žádnej ultrakřesťan. Drazí lidé odcházejí, na ty vzpomínáme, a jako protiváha je tam přítomné to očekávání a příchod nového života (a konec konců taky ten slunovrat).
|
| Lei | 
|
(18.12.2012 8:51:51)
Také to tak vidím. Zapálila bych svíčku na památku. Mému expříteli, když mu bylo sedmnáct let, zemřel na Vánoce tatínek. O Vánocích býval ex rozjímavější, ale těm svátkům to nijak neškodilo, však nějaké povinné veselí nutné není. Neměli jsme tedy děti a ani jeho matka už nežila, poznala jsem ho jako staršího.
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(18.12.2012 8:47:35)
děda nám umřel 22., 24. dokonce tátovi vykradli auto s jeho posledním oblečením 
slavili jsme to normálně, při večeři jsem vzpomněli a "jelo" se dál.. když před lety umřela babička 28.10., na vánoce jsme měli dědu u nás, pořád plakal, ale taky bylo vše normální...
upřímnou soustrast
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)