Agaaata |
|
(3.2.2013 17:56:39) Nevím příliš jak začít... jedná se o mého přítele. Znám ho dlouho, i když spolu chodíme relativně krátce, dříve jsme byli kamarádi. Dřív mě nikdy nepřišlo, že by měl nějaký problém, je fakt, že na veřejnosti se jakžtakž "kontroluje" funguje v práci i zájmové činnosti, je velmi výkonný, schopný, velmi ochotný pomoci, někdy zbytečně perfekcionistický... teď ho ale nic netěší, svoje si "odkroutí" ale po návratu domů má pocit marnosti, který často ústí do výbuchů vtzteku (verbálně). Všechno je podle něj špatné a bude jen hůř, nyní od něja často slyším, že by raději nebyl. Vyvrchilo to teď, kdy je nemocný (chřipka), nějak ho to úplně zlomilo, když za ním přijdu a ptám se jak mu je, má v očích slzy, i když fyzicky už je mu skoro dobře. Prosšel složitým rodinným konfliktem, s rodinou se nestýká, je asi hodně osamělý, náš vztah je bohužel na dálku, ale ani v něm už nespatřuje někdy smysl. Nevím co si počít, nevím, zda jsem to jen dří nevidlě, protože jsem ho znala povrchněji nebo má teď opravdu vážný problém. O návštěvě odborníka zatím nechce moc slyšet, pokud bych ho někam dostala,mám strach, že pokud hned něpřijde nějaký efekt, podruhé nikam nepůjde. Že mám jen jednu šanci.... nevím ale kam - psychiatr, psycholog? On je báječný člověk a nemůžu se dívat jak se trápí, když vlastně nevím proč, mám o něj strach, co když to nejsou jen řeč, ale co když opravdu o ukončení života uvažuje? Budu vděčná za všechny názory a rady.
|
Natali | •
|
(3.2.2013 18:01:28) Určitě psycholog. V případě, že nebude stačit terapie a bude podezření na chorobu, ihned odešle na psychiatrii. Na nic nečekejte, stačí jen málo (další stres) a situace by se mohla rychle zhoršit. Pokud mu nic není, bude za pár sezení zase O.K., pokud je nemocný, dostane léky a taky bude líp. Držím palce.
|
|
Zd a tři |
|
(3.2.2013 18:03:36) Manžela (tehdy jsme spolu chodili) jsem dotáhla do pražského Riapsu. Byli moc milí, profesionální. Moc nám pomohli.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(3.2.2013 19:47:54) ano, Riaps, pokud jsi z Prahy
|
Agaaata |
|
(3.2.2013 19:49:59) Bohužel nejsem, ani z okolí...
|
Zd a tři |
|
(3.2.2013 19:58:19) Zavolala bych tam a zeptala se, jestli máte v okolí podobné zařízení, popř. co s tím, kam se obrátit...
|
|
|
|
|
Brusinka14 |
|
(4.2.2013 8:52:46) Řekla bych mu, ať se nebojí. Prostě ať se nebojí. Tato jednoduchá věta hodně pomůže. Říká se citlivým dětem, které pláčou a nechtějí říct proč. Říká se to dětem, které v noci přijdou s tím, že mají u postele bubáka. V mnoha případech to pomohlo a nedělala se s dítětem žádná hloubková analýza. Je jedno kolik mu je let, člověk je v určitých směrech pořád dítě. Nemusí to samozřejmě stačit, nemám nic proti odborníkům. Snažte se ale prosím nebýt stejně vyděšená jako on nebo ještě vyděšenější.
|
Brusinka14 |
|
(4.2.2013 9:07:34) Doporučila bych paní doktorku Marii Říhovou z Vlašimi, protože s ní mám osobní zkušenost a protože mi nedala najevo, že má strach. Někteří odborníci říkají sice moudré věty, ale přitom jiným způsobem dávají najevo, že se bojí. Každý si samozřejmě musí najít toho svého, který mu pomůže.
|
|
|
|