.ganesha. |
|
(16.3.2013 7:36:59) Který je silnější u lidí? Včera jsem jedním okem při ukládání dětí sledovala na dvojce dokument o mateřském pudu u zvířat. Bylo to všechno táák dojemný (no jo, jsem po porodu ). Když ale došlo na situaci, kdy se musela matka rozhodnout, jestli ona, nebo mládě, byl pud sebezáchovy silnější. Zajímalo by mě, jestli je to tak i u lidí. Často se přeci říká, že bychom za děti položily život, ale je to doopravdy tak? Neznemožnila by nám to sama příroda?
|
Edvi+1+1 |
|
(16.3.2013 7:51:47) myslím, že u většiny lidských matek vyhraje pud mateřský. Ne u všech. Myslím, že člověk víc než zvířata používá rozumové myšlení. Já si třeba uvědomuju, že případný pud sebezáchovy by zahubil nás oba, nebot bych s tím už pak dál žít nemohla.
|
.ganesha. |
|
(16.3.2013 7:53:23) Taky si to myslím. Ale kolikrát (tedy u těch zvířat) to je tak, že když matka nezachrání sebe, zahynou oba. Pravda, u nás už to asi tak nebude...
|
Albar |
|
(16.3.2013 7:57:28) Ganesho, velkou roli taky bude hrát to, jak staré má ta matka děti. Jinak se ve stejné situaci při ohrožení zachováš jako matka miminka a jinak jako matka pubert´áka. Příklad: Dítě spadne do rybníka, miminko půjdeš samozřejmě zachraňovat, u pubert´áka už počkáš, jestli začne sám plavat. Až když ne, skočíš pro něj. Doufám, že kdyby se něco takového stalo tak vyhraje mateřský instinkt.
|
|
|
Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 |
|
(16.3.2013 7:57:47) Jak nedávno bouchnul ten panelák, tak otec dvou dětí z toho paneláku vyprávěl, že se šel po dětech podívat a když viděl že je pokojíček zavalen i s manželkou vyskočili ven...musí to být hrozné ale asi taky vyhrál pud sebezáchovy
|
Maťa. |
|
(16.3.2013 11:16:39) No..pokiaľ by sa nechali zavaliť aj rodičia, nemali by šancu (byť teoretickú), zachraňovať v tejto situácii svoje deti.
Záleží naozaj od situácie, Sofiina volba bola zase diametrálne rozlišná situácia.
Ja viem jedno. Urobila by som všetko (jedno či tak, nebo onak), aby som dala šancu záchrane svojich detí. Pokiaľ by záchrana nevyšla a boli by preč obe, nezvládla by som to, to viem nastopro. Pokiaľ by bolo preč len jedno, neviem, čo by som robila, pretože to druhé by ma potrebovalo.
Ľudia a zvieratá sa líšia. Práve tým rozumovým uvažovaním. Samozrejme aj u ľudí sú pudy, ale ovplyvnené rozumom. A to silne.
|
|
|
|
MrakovaK |
|
(16.3.2013 7:59:23) taky jsem se dívala, byl to pěkný dokument. Taky u té části říkali, že samice opouští slabá či nemocná mláďata.
|
.ganesha. |
|
(16.3.2013 10:03:36) Já to právě viděla jen částečně, bohužel. Da se to nekde najit?
|
.ganesha. |
|
(16.3.2013 10:48:31) jé, koukám, že to dneska v 16,50 opakujou, tak snad to uvidím celý
|
|
|
MrakovaK |
|
(16.3.2013 10:56:32) krásné bylo to vítání členů skupiny s nově narozeným slůnětem.
|
|
|
Cimbur |
|
(16.3.2013 8:00:20) Ta lemurice, to byla hrozna scena, malem jsem brecela. U lidi je to individualni, mayky i otcove se obetovali mnohokrat.
|
|
Pole levandulové |
|
(16.3.2013 8:19:06) Nastesti nemam vyzkouseno, ale rekla bych, ze v situaci, kde u lidi jde pouzit rozum, zvitezi laska materska, ale ve chvili, kdy na rozumy neni cas, zvitezi pud sebezachovy.
|
štěpánkaa |
|
(16.3.2013 8:54:46) koukám, že s eopakuju, myslím si totéž
|
|
|
Lillu+B&J |
|
(16.3.2013 8:24:08) Gan,podle mě u většiny matek vyhraje ten mateřský,někdy i u otců,mě se před lety utopil na jezu strejda,když sjížděl se svou dcerou a synem řeku,udělali se na jezu,děti zachránil,sám se utopil,je to 15 let.
|
|
štěpánkaa |
|
(16.3.2013 8:54:08) myslím, že hodně záleží na tom, jestli budeš mít čas na rozmyšlenou. pokud ano, pak pravděpodobně zvítězí pud mateřský a to co dělá lidi lidmi. ale pokud se budeš rozhodovat ve zlomku sekundy, řekla bych že zvítězí to zvířecí v nás. slyšela jsem vyprávět různé historky - záchranáře, lidi, kteří ztratili děti při nějakém neštěstí. a často trpěli výčitkami, že své děti nezachránili (nedokázali zachránit) a sebe ano. nebo museli udělat "sophiinu volbu" (jedna paní - při povodních na Slovensku někdy před 10ti lety - vyprávěla že při povodni se jednou rukou držela nějakého trámu, aby ji neodnesl proud a druhou držela své 2 malinké děti. jedno udržela, druhé ne. říkala, že kdyby neudržela i to druhé, pustí se taky, ale nebyla si chudinka "jistá", zda by to dokázala, protože její touha a vůle přežít prý byla v tu chvíli velmi silná).
|
.ganesha. |
|
(16.3.2013 10:04:34) Asi to tak bude
|
|
|
Jana | •
|
(16.3.2013 8:57:01) nedávno mě podobné myšlenky napadly - ani nevím proč. "modlím se " abych to nikdy nemusela řešit. Stejně tak rozhodování mezi dvěma dětmi - vzpomněla jsem si na příběh jedné matky, který jsem četla v časopise - po té vlně tsunami (nevím jak se to správně píše), visela na stromě se dvěma syny (cca 2 a 5 let) a už prostě nemohla oba udržet - jednoho musela pustit - to muselo být šílené . . Nechci si to ani představovat
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(16.3.2013 9:18:59) já si myslím, že bych měla silnější pud mateřský, dítěti pomoct, co to dá ... ale tak nějak vnitřně si říkám, že varianta, že by mi to přecvaklo a já zachraňovala především sebe, je určitě ve hře ... doufám a přeju si, abych to nikdy nemusela zkoušet
|
|
¨hilly | •
|
(16.3.2013 9:29:03) Myslím, že u lidí je to bohužel stejné, pokud se jedná o nějakou extrémní situaci, kdy vítězí pud. Pokud by mi někdo nabídl, že buď zabije mě, nebo dítě, tak samozřejmě se nechám zabít já, to už člověk používá mozek.
|
hilly | •
|
(16.3.2013 9:32:43) jak tu někdo psal, tak taky pevně doufám, že se to nikdy nedozvím jak to je u mě
|
|
|
adelaide k. |
|
(16.3.2013 9:29:29) Ganesho, pokud se bavíme o opravdu extrémních situacích kde vítězí pudy, tak určitě sebezáchovný. Ono je to i logické, nejprve musíš zachránit sebe abys mohla zachraňovat mládě. Mrtvá matka je mu na nic.
Viz. kyslíková maska - nejprve sobě, potom dítěti.
|
Elíláma |
|
(16.3.2013 11:07:07) adelaide, ale to má jiný důvod, kyslíková maska se nasazuje nejdřív dospělému, protože on pak bude svchopnej obsloužit dítě, když ji nasadí první dítěti, tak sám omdlí a umře, takže je to 0:1 na ztráty
|
Líza |
|
(16.3.2013 12:27:23) Elí, no to je právě přesně ten samej důvod.
Jinak s tím "když není čas přemýšlet, zvítězí pud sebezáchovy" - nebyla bych si tím u lidí tak jista. Zrovna z relativně nedávné doby si vybavuju případ matky, která skočila pod auto a vystrčila od něj svoji dceru, sama zemřela. Ta jistě neměla na žádnou racionální analýzu čas, její jednání bylo naprosto pudové a skákala do smrtelného nebezpečí. A není taková sama. A otec, kterej raději ve Frenštátu vyskočil, mi nepřijde jako vhodnej příklad pro tuhle situaci: pokud je evidentní, že naděje, že děti přežily zával, je blízká nule, a naděje, že dřív, než toho spadne ještě víc, nebo se sem dostane oheň, je ze závalu vyhrabu, je stejně tak blízká nule, pak nejde o pud sebezáchovy vítězící nad rodičovským pudem, ale o docela obyčejnou racionální úvahu. Svým dětem nemohli prospět vůbec nijak, téměř jistě byly už mrtvé a tak jako tak bez těžké techniky se k nim nemohli dostat a ještě by přišli o život sami.
|
|
|
|
Marie-Ellena |
|
(16.3.2013 9:32:27) V nějakém dokumentu jsem před časem zase slyšela a viděla já, že mateřský pud je ten nejsilnější jaký může být, předčí prý i pud sebezáchovy. Myslím si, že to tak bude. Každá matka (normální!) raději obětuje sebe než aby se něco stalo jejímu dítěti. Je to přirozené z přírody - pro přežití druhu. Otázkou je, zda bylo myšleno mateřský pud či rodičovský pud, protože si nejsem jistá, zda totéž platí o mužích, jako o otcích.
|
adelaide k. |
|
(16.3.2013 9:38:56) Dreamo, právě kvůli přežití rodu je to přesně naopak.
|
|
štěpánkaa |
|
(16.3.2013 9:42:57) je to přesně naopak - nedospělé mládě má pro přežití rodu zanedbatelný význam oproti plodné samici. to je přesně to, čím si lidé myslí, že se liší od zvířat
|
|
Pole levandulové |
|
(16.3.2013 9:55:43) Dreamko - samotne mlade, bez matky, je druhu vicemene k nicemu, protoze ho predator bezy dostane a samo se o sebe nepostara. Naopak matka muze mit spoustu dalsich potomku, kteri diky jeji peci zajisti preziti druhu. Je to drsne, ale to az my vnimame deti jako neco vic, v prirode to je naopak, pokud je nutna volba mezi matkou a mladetem. Jinak samozrejme matky sva mladata chrani, ale to tehdy, kdyz se jim samotnym nic nedeje.
|
|
|
zerat |
|
(16.3.2013 10:10:05) Podle mého tohle může mít každý jiné. Každopádně já vím, že u mě je silnější bohužel mateřský pud. Osobní zkušenost stará 2 roky, kdy mi sotva tříleté dítě skočilo ze šlapadla do jezera a já okamžitě a bez jakékoliv rozmyslu skočila za ní.... nikde nikdo, druhá dcera na šlapadle x metrů dál a já oblečená, neschopná plavání... Do dnes na to nemůžu pomyslet - dělá se mi špatně. Vše dobře dopadlo - díky Bohu! Ovšem vím, že vše musím rozmyslet dopředu než nastane takovýhle okamžik- takže příště nejdu na šlapadlo bez vest, nejdu oblečená a v botech... Prostě vím, mám zkušenost, že nemyslím a jednám ve prospěch dítěte.
|
zerat |
|
(16.3.2013 10:15:21) V to stejné léto se topila kamarádka s maličkou roční dcerkou v Chorvatsku. Vlna jí ji shodila z lehátka a ona letěla pro ni pod vlnu. Pak tam bojovala s dcerkou a skončilo to tak, že si nějaký pán všiml, že je nad hladinou jen dítě a dospělý nikde. Dítě předala a šla ke dnu - zachránil ji manžel, který narozdíl od všech si nasadil ploutve... Taky hezký příklad toho, jak u ženy funguje mateřský pud.
|
|
|
Baobab |
|
(16.3.2013 10:38:56) Pokud ma clovek cas na uvazovani, tak je silnejsi pud matersky. Take v pripade, ze je dite najednou v ohrozeni, pokusi se ho matka urcite ihned zachranit, jak pise Zerat. Urcite je to jinak v pripade, kdy vypukne panika. Moje jedna velmi blizka osoba zazila stredne silne zemetreseni. Barak se zacal trast a ona se proste dala na utek, i kdyz mela dite v kolibce... Nastesti se nic nestalo, ale ona si to vycita dodnes.
|
daba+holčička |
|
(16.3.2013 21:04:48) tak to je zvláštní, mě jednou na chalupě probudily divné zvuky, řekla jsem to manželovi a ten se šel podívat a jak rozsvítil, tak mě v rozespalosti napadlo, že hoří. Adrenalin mi pekelně vylítl, ale první myšlenka byla na to, jak se dostanu s dcerou na zádech ven oknem. Pak jsem ještě hodinu nemohla usnout. A vůbec mám pocit, že co jsem matkou, fungují mi instikty jinak, nedávno zapadl v metru malej kluk do té díry mezi vagonem a nástupištěm, skočila jsem po něm a vytáhla ho dřív než se jeho matka otočila a pak jsem byla snad půl hodiny jak ve snu, záchranářem bych asi být nemohla :)
|
daba+holčička |
|
(16.3.2013 21:09:26) jo a když se mi malá dusila kusem jablka, už mi při klepání s její osobou letěly hlavou myšlenky, čím že jí udělám tracheostomii, naštěstí stačilo sáhnout jí do krku a to jablko vyndat Ale myslím, že bych to dala, máme v širší rodině případ udušení dítěte pitomým burákem
|
|
|
Jana | •
|
(16.3.2013 22:44:11) - ale byla jsem pritom venku a pri otresech naopak vbehla do baraku a vynasela dceru (10 mesicu) ven...
Takze chapu tu pani, ze si to vycita. Pravem.
|
|
|
Gladya, bývalá dasa, |
|
(16.3.2013 10:50:21) Jsme sice "zvířátka", ale rozum někdy velí jinak než příroda. A lidé se dokážou obětovat, proti logice pudu sebezáchovy. Takže to asi nejde říct obecně.
Přemýšlím, jestli by z hlediska "logiky přírody" (zachování druhu, přežití silnějšího, apod. ) mělo mít přednost mládě nebo matka. A napadají mě argumenty na obě strany. Ale hlavní asi je: přežije mládě bez matky? U stádních a smečkových druhů možná ano.
Myslím, že za dítě bych život položila, ale kdo může dát ruku do ohně za to, jak se zachová v mezní situaci?
|
|
Lassiesevrací |
|
(16.3.2013 10:56:02) Asi jde i o to, jestli člověk cítí šanci na přežití obou. Nemyslim, že člověk skočí pro dítě někam, kde ví, že nemá šanci. Do hořícího domu třeba matka vběhne, ale jak spadne strop a oheň zatarasí cestu, už tím neproběhne.
|
zerat |
|
(16.3.2013 11:11:34) Lassie, tak tohle nevím. Nejsem kdovíjaký plavec, bojím se hluboké vody, bojím se potápění a naprosto bez rozmyslu jsem vhupsla pro holku - přemýšlet jsem žel začala až v té vodě, kde mi dost brzy začaly docházet síly a nemohla jsem dcerku nikam odložit; šlapat vodu v botech a úzké sukni... jó lahůdka
|
Lassiesevrací |
|
(16.3.2013 11:23:44) Ale myslím tím, že to pořád bylo tak nějak otevřený, šance tam byla.
|
zerat |
|
(16.3.2013 11:42:22) Ale o tom v tu chvíli vůbec nepřemýšlíš! Proto opravdu věřím tomu, že by byla žena schopná skočit pro dítě i do studny - přitom by věděla, že ven už nebude moct Neříkám, že každá - každá jsme jiná! Já se žel bojím, že u mě by hlava vůbec nepřemýšlela...
|
Maťa. |
|
(16.3.2013 11:50:26) Nepřemýšlíš vedome, ale podprahové podvedomie tam stále je.
Poznám typy ľudí, čo vyzerajú jo schopne (konkrétne moja tchýně), že ju nič nezaskočí, všetko vyrieši atd. atd. No a keď jej syn (moj partner) ako maličké mimino spadol z postele a prestal dýchať (je jej prvé dieťa) a modral, ona si sadla bezmyšlenkovitě na schody baráku a jeho položila vedľa seba. Proste nebola schopná NIČOHO.
Na druhej strane ja, docela výbušná osoba, čo sa niekedy nechá rozhodiť maličkosťou, som už zachraňovala svoju trojročnú ségru z vody (naši nás nevideli ač tam boli), zastavovala krvácanie (ač odpadávam u blbých injekcií) a za posledný rok 2x zachraňovala svojho partnera z bezvedomia a do toho riešila ešte svoju mamu, ktorá nebola v tej situácii tiež schopná ničoho, len do mňa hučať. Zvládla som i partnera i mamu.
A viem napr. o sebe, že dokážem tak nejak podvedome jednať tak, ako je potreba. V takýchto vážnych veciach si dovolím sa zhroutit až potom, až je to všetko vyriešené.
Ano, pre svoje dieťa by som do vody skočila. Do studne, to neviem, nebola by šanca na záchranu...
Dúfam, že toto nikdy nebudem musieť zažiť.
|
Maťa. |
|
(16.3.2013 11:53:17) k studni "nebola by šanca na záchranu dieťaťa (ne mňa:)"
|
|
Lassiesevrací |
|
(16.3.2013 15:35:13) Tak nějak. A taky doufám, že v té situaci nikdy nebudu.
|
|
|
.ganesha. |
|
(16.3.2013 11:59:41) V tom dokumentu byli lachtani, kde se o mláďata starají jen matky (ani ostatní lachtani, ani otcové nepomáhají, mládě je odkázané jen na ni). Ty matky tam byly ve velkém vedru. Jediná možnost, jak se zchladit a přežít, byla, že se šly zchladit do vody. Jenže zatímco se zchlazovaly, některá mláďata zabily hyeny. Lachtaní matky byly nešťastné, ale co mohly dělat. Na slunci by se upekly. Pravda, některý dosmýkaly svoje mládě k vodě, ale zdaleka ne všechny...
Nebo ten příklad se zemětřesením.. prostě - když nemáš šanci přemýšlet a jsi v tom okamžiku ohrožená na životě (což ty jsi u vody nebyla, to až potom, co jsi do ní skočila, zatím bylo ohroženo tvoje dítě), asi spíš instinkt velí utéct.
|
|
|
|
Maťa. |
|
(16.3.2013 11:52:03) Využila si šancu. Pretože si nebola absolútny neplavec. A dítko zachránila
|
|
|
|
Marselar |
|
(16.3.2013 13:03:33) U nás se stalo to, že dvouleté dítě vběhlo na koleje a zrovna jel vlak. Matka vlítla za ním, odhodila ho, ale sebe už nezachránila. Tady jednoznačně zvítězil mateřský pud, byl to rychlík, takže šance na záchranu minimální. Uff, ještě teď je mi z toho zle. Jsem si 100% jista, že bych pro své dítě udělala to samé.
|
|
Kafe |
|
(16.3.2013 17:00:43) Asi jak u koho.
|
|
Andy | •
|
(16.3.2013 20:32:06) Videla jsem dokument, se kterym souhlasim. Lide se povazuji neustale za neco vic, presto mame stejne pudy jako vetsina zvirat. Takze o tom, jaky pud vyhraje, rozhoduje dana situace a casovy prostor pro jeji reseni a rychle zvazeni, jestli "mas" na to prezit. Jinak se zachovas budeli tvoje dite za hradbou plamenu, ktere pujdou proti tobe a bude ti kazdou chvili hrozit uhoreni a jinak, kdyz plameny jeste nebudou tak vysoke a ty si budes myslet, ze muzes stacit projit tam i zpet.
|
Andy | •
|
(16.3.2013 21:10:54) Taky je rozdil, jestli budes skakat pro topici se dite z lodicky uprostred vesnickeho rybniku anebo z velke lode uprostred oceanu. (v jedne situaci sanci na preziti mas, ve druhe nikoli) Nebo - vrhnes se mezi rozzurene psy abys jim dite vyrvala, ale neskocis mezi smecku lvu. Pobezis pres silnici tesne pred autem, ale uz neprebehnes osmiproudou dalnici.
|
|
|
|