| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dysfázie

 Celkem 32 názorů.
 P/L 


Téma: Dysfázie 

(7.11.2013 19:34:49)
ahoj,
zajimalo by mne, jak mluvi vasi dysfatici ve 4 a pul roce. Jednoho dysfatika mame doma, pokroky jsou - pred pul rokem konecne zacal vypoustet slova, tu a tam neco zopakuje = jednotlive slovo, po nastupu do skolky hrozne moc zpiva, posloucha pisnicky, pronese treba prvni tri slova basnicky... vsechno si zaridi, ukaze, ale mluveni kde nic, tu nic. Na logopedii chodime, spolupracuje pri plneni ukolu - skladacky, knizky, atd., ale mnohdy nerekne ani to, co vim, ze umi a doma funguje. Jak chodi do skolky, je hroznej pokrok ve vsem, takze jsme moc spokojeni a "zvykli jsme si", neumim si bohuzel uz ani predstavit, ze si se mnou bude povidat... ~Rv
 Claire4891 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 19:38:37)
Dceri jsou 4 a 3 mesice. Dlouho nic a ted kolem toho 4. roku konecne zacina ""diskutovat"". Vety rika jednodussi, casto agramaticky, ale z toho rekne slozitejsi vetu uplne spravne. My jsme navic bilingvni rodina, takze sem tam do toho plete i anglictinu. Ale ted pozoruju posun kazdym dnem. Jinak nikam na logo nechodime.
 Jarmilka. 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 19:44:36)
Taky máme vlny prudkého pokroku, je to fajn :-) období stagnace bolí...
 Jarmilka. 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 19:43:17)
Mám u syna 3,5 opačnou dysfázii, říká krásně básničky, začíná tvořit věty n opakuje a zná hromady slov, zpívá písničky i s textem, ale nerozumí, aktuálně rozumí slova a nerozumí ani jednoduché věty, jako Máma spapala Péťovi čokoládu. Nebo dej ovladač na zem. Dát, ovladač a zem zná jako slova. Nechápe spojitosti. Každá dysfázie je jiná a nemá vůbec cenu dysfatiky srovnávat v jedné oblasti, ten tvůj nic moc nemluví, ale vsadím se, že v jiných oblastech je zas v pořádku nebo napřed, od toho je to dysfázie. Tak myslím, ze je jedno, kdy a jak mluví jiní dysfatici. Držte sen vím, že život s dysfatikem je někdy o nervy...
 Beruška+J02A07T10 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 18:23:53)
já mám tři a skoro půl - expresivní disfázii.. nemluví prakticky vůbec - asi 40 slov - většinou jednoslabičná včetně zvuků.. zato zase rozumí naprosto všechno... co ž mi přijde jako lepší varianta, než tu, kterou popisuješ ty, protože pokud chlapeček mluví super, dost často lidi nabívají dojmu, že taky všemu rozumí... a potom ho mají třeba za hloupého.. u našeho malého ze začátku nikdo nic moc nečeká a pak se dost diví, jak je vlastně vnímavý, chápavý a chytrý.

Čímž samozřejmě nechci říct, že tvůj je hloupý.. ale spíš to, že oboje je složité
 Kvída 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 20:37:54)
Moje dcera už bude mít za pár měsíců pět a mluví v jednoslovných větách. Je to pokrok, protože dřív jen vydávala zvuky, takže oceňujju, že už má snahu komunikovat. Bohužel často ani tomu jedinému slovu hned neporozumím, tak zažíváme obě pocity zoufalství, ale snažím se vżdy "číst z hvězd", abych tu její snahu o komunikaci nazazdila. Suma sumárum- je to boj, někdy je to hodně těžké.
 Eržika. 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 21:47:29)
P/L můžu ti napsat, že můj syn na tom byl tak nějak podobně - spíš neopakoval, ale jednotlivá slova dal, dvouslabičné věty... školka ho také hodně posunula dopředu.

Nyní mu je 10, chodí do běžné třídy (alter)školy, a dnes se mnou diskutoval v autě o fázích měsíce a o teplotě přivrácených a odvrácených stran planet. ~;)
 P/L 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 22:15:46)
:) nekde ve skrytu duse taky verim, ze to prijde... ale neumim si to predstavit. Ale ted ho alespon zajimaji znacky aut a vlajky, prohlizime, rikame... a kamaradky dysfatik ma obdobi "proc?" ve 4. tride:), ne ve standartnich 3-4letech...
 Evžíček 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 23:04:04)
První syn- ve 4,5 pár citoslovců, neopakoval nic, aktuǎlně druhá třída, furt mele a mele- sice stále krapet agramaticky, bez r a ř , špatné sykavky- ale mluví
Druhý syn- ve 4,5 už mluvil- ale nic moc- teď předškoláky s odkladem, docvičujeme l, r, ř

Oba dysfatici, pouze expresivní forma
 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: dysfázie 

(7.11.2013 23:39:38)
Ano to přijde :-) já se občas přistihnu,že jsem v šoku z toho,že můj dysfatik je schopen se mě na něco zeptat.Období proč má právě teď - druhá třída a to má těžkou receptivní. Už nevypíná,když něčemu nerozumí,prostě se zeptá co to slovo znamená. Stále nevycházím z údivu.Už se tolik nevzteká,řekne jsem unavený bolí mě z toho hlava,já to nedokážu.
Prostě obrovský pokrok.Stále má ještě co dohánět,ale je to mnohem lepší než třeba před rokem.
 Jarmilka. 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 0:20:29)
Hustý, n tohle se moc těším, taky máme těžší receptivní :-) zatím se nejvíc těším na to zatracované"proč...?"
 Czeperka 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 8:56:09)
Syn - receptivní dys. ve 4,5 letech nesměle začínal používat slova, jednoduché věty.
Nyní 8 let, první třída - mele jak o život, sice oproti vrstevníkům menší slovní zásoba, agramatismy (hlavně předložky), ale pusu nezavře. Mluví hlavně o tom, co jej zajímá.
Občas se zasekne a neumí vyjádřit, co by chtěl, nakonec to spolu dáme dohromady...je moc trpělivý. ~s~
Ve škole má IVP, bála jsem se jak to dá, ale už začíná vcelku slušně číst, psát, skládá slova z písmen.
 Eržika. 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 9:05:27)
Tuten, nevím. Čím starší, tím horší. ~o~~:(
 Klára 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 9:50:58)
Můžu se zeptat, jak vaši dysfatici zvládali nástup do školky? V jakém věku a jak moc postupně? U nás to byl šílený horror, nastupovat se muselo postupně třeba 2-3 dopoledne v týdnu, víc nedal a celodenní docházku až mezi 5-6 lety. Připadala jsem si, že mám jediného takového exota široko daleko, protože většinou jsem viděla dělat chvíli problémy tříleté děti, za chvíli byly v pohodě a u nás tohle. Naštěstí trpělivé učitelky, i když na dysfázii nebyly specialistky, ale prostě na to mluvení počkaly, stejně tak až si ve školce zvykne, jinak nevím, u nás speciálka není a bez školky by snad nemluvil dodneška.
 Klára 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 10:10:05)
Tutenstein a pracovala jsi při tom nějakou dobu? Nějak si nedovedu představit, když píšeš, že ještě dneska moc nezvládá celodenní docházku, jak to v praxi probíhá, dělá scény? Můžeš vůbec za takových podmínek pracovat na plný úvazek?
Tenhle defekt je hodně blbý na to, že je kvalifikovaný jako lehký, takže nějaké příspěvky na péči ani náhodou, přítom je dítě ale většinou hodně dlouho nezařaditelné do normálního kolektivu školky. Tedy ne ve smyslu, že dítě se kolem třetího roku tak do měsíce z větší části adaptuje, často i na spaní, nebo nejpozději do čtvrtého roku i se spaním a matka může jít bez problémů na plný úvazek.
Jak jste tohle kdo řešil? Myslím situaci, kdy dítě nešlo dát do zařízení, speciálka nebyla a co pak s prací?
 P/L 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 11:05:58)
u nas horor - ve trech soukroma skolka, tam po 3h prohlasili, ze je autista, nemaji na nej cas, at sezeneme asistenta, a to bratru za 7tisic... byl rok doma, ve ctyrech (cca.) specialni MS rodinneho typu pro sluchove postizene, dalsi omyl, nechteli ho tam, brecel, v podstate si tam deti nevsimali... byl rok doma. Obehla jsem dve specky, ktere v rozsahu 30km mame (a to jsme Praha zapad), v obou byl rok v poradniku. V jedny bylo i SPC, kam jsme chodili cely rok, ovsem pi. psycholozka prohlasila, ze toto dite neinzegruje, ze je neklidny. Ve druhe specce jsme taky byli v poradniku a strasne moc tam chteli a zazrak, vzali ho. Po dvou mesicich tam rano ochotne jde, je tam spokojenej, zacal zkouset basnicky, zpiva, ucitelky hodne foti - podle toho se integroval podle svych schopnosti, buli, ze nechce domu, behem listopadu bude mit IVP, nekolikrat v tydnu mluvime s ucitelkama, co a jak. Zazrak, zazrak, zazrak, on i my jsme spokojeni a vazime si toho, protoze si pamatujeme ten horor predtim~g~
 Klára 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 12:36:07)
P/L, to bude i věkem. Po pátém roce se to u většiny dysfatiků láme, že se jakžtakž domluví a začnou se díky tomu chovat příčetně. Ve třech letech se většina míň kvalitních učitelek takovému dítěti asi radši vyhne, protože to chce trpělivost a neřešit excesy. U nás bylo štěstí, že ta horší učitelka, co si s ním nevěděla rady, čistě náhodou po necelém roce přešla jinam, ta druhá byla trpělivá a přišla nová, kterou začal milovat. A pak nějak ty problémy ustaly postupně.
No děsím se sice teď základky, kam v příštím ruce nastoupí, nejradši bych nějak ošéfovala i vstřícnou učitelku, ale to nevím, jestli se mi podaří. Mám z toho dost strach, aby to bylo v pořádku, nebyla z toho další dys porucha - dyslexie a tak.
Zoufalý je, že s dysfatikem nemůže být člověk doma legálně, jako s dítětem, který má jiný problém, přitom je dysfatik často ve školkách k neudání a peripetie. Taky jsem vždycky řešila, když byl třeba omezený provoz, prázdniny a děti sloučené v jiné třídě u jiné učitelky, tak zůstával úplně doma. To nevím, jak bych v práci dělala. Asi by to chtělo nějakou osvětu, aby se o těch dětech přinejmenším vědělo.
 Eržika. 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 14:02:56)
P/L tak můj dysftaik dal ve 3,5 letech na 4 hodiny logopedickou třídu MŠ, s děsně trpělivýma učitelkama a 13 dětmi. Od 4,5 šupal na plný úvazek...

Ale syn byl od mala zvyklý v kolektivu - má o dva roky starší děsně společenskou sestru, tak jsme vymetli kde počínaje MC a tábory pro rodiče s dětmi...
 Klára 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 12:25:01)
Tutenstein, tak to je tak nějak jako to bylo u nás. Taky schopnost normální docházky do školky až kolem pátého roku. Naštěstí ne u učitelek, i když jedna ze dvou ho taky pro neschopnost adaptability moc nemusela, ale třeba od uklízečky jsem po nástupu slyšela takové moudré řeči jako: naučte ho mluvit. Jako kdyby člověk dítě držel někde ve sklepě a byla to jeho vina, že nemluví. O nás se tedy na diagnózy moc nehraje, podobné dítě jsem v téhle školce neviděla, možná je to jen náhoda. Každopádně laikům nevysvětlíš, že tohle není klasický typ dítěte, co opakuje po rodiči jako papoušek od roka, že říkání říkadel je nemožné a knížky nenávidí. I v očích ostatních rodičů kolikrát to nemluvení a vztekací chování muselo vypadat tak, že je mentálně retardovaný a propašovala jsem ho neoprávněně mezi standartní děti. Ty pohledy někdy. Když to vemu z pohledu cizího člověka, tak bych si taky něco takovýho myslela, protože kombinace nemluví a chová se jako vztekající se trubka, vypadala na mentální retardaci, i když teda inteligenčně je v normě.
Do školky jsem chodila fakt se zoufalstvím v očích, úplně mi bylo trapně.
Je to samozřejmě i vina toho, že u nás žádná speciálka široko daleko není, tak se dítě buďto chytne v normální, nebo do školky nechodí.
Ach jo, tohle pochopí jen ten, kdo to prodělal. Když se dneska řekne dysfázie, tak většina lidí ještě pořád neví, o co jde. Už znají z letadla autismus, ale o dysfázii a že to není vina rodiče, většina lidí ještě ani neslyšela.
 La Pepa 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 10:17:48)
kluk ma lehkou expresivni, ale je naprosto stastna povaha. Vzdy se snazil domluvit, zkousel ruzne zpusoby, nevztekal se. Navic nm tu dysfazii puvodne moc lidi neverilo, on to hodne dorovnaval tim, ze mu to fakt hodne rychle mysli - nekdy az moc.
Sel rovnou do specialni logopedicke skolky, kde se zamiloval do logopedky a pani ucitelky a skvele zapadl.
 La Pepa 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 10:18:48)
ale je fakt, ze bez ohledy na dysfazii ja mam deti az chorobne spolecenske, takze skolka je vysvobodila z prudy doma s matkou.
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 15:21:30)
Kláro, syn šel v necelých 4 letech do logo třídy a v pohodě. Dva roky chodil do 12h, ted letos (v necelých 6) nastoupil na celej den a je nadšenej. Předtím chodil jako ok, ale byl radši, když byl doma, ráno byly trošku slzičky, ale letos tam i spí a fakt super.

Jinak on byl a je spolupracující typ, co uznává autority, takže nějaké scény by si tam nikdy nedovolil, je "nejhodnější" ze všech dětí, poslouchá na slovo, rád pracuje, prostě miláček učitelek. S dětma je to horší, dva roky s nima vůbec nemluvil, sice do aktivit se zapojoval normoš, ale jak šlo o "volnou hru", tak si radši sednul a dělal nějaké úkoly. Ted s nima už docela mluví, hraje si s nima. Jako dobrý, ale je mu ted už 6let.

Co se týče práce, skoro do pěti let jsem s ním byla zadarmo, vloni jsem nastoupila na půl úvazek a ted dělám už na plnej.
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 15:27:25)
Jinak co se týče řeči (lehčí expresivní), mluvit začal v necelých 3 letech, do 3,5 pouze jednoslovně, ale s poměrně velkou slovní zásobou, od 3,5 krátké agramatické větičky. Od 4 let masivní dorovnávání gramatiky. V pěti letech už dlouhá souvětí, hodně špatná výslovnost. Ted v 6 normálně mluvící, šišlající dítě.

Nemá narušenou recepci, VD má už zbytkovou a vždycky ji měl spíše lehčí, s tím, že má velmi dobré kognitivní schopnosti a je spolupracující, což hrozně všechno vždycky ulehčovalo.

Co byl problém - masivní úzkosti (ty už poměrně vymizely), momentálně velkej strach z neúspěchu, ve výkonové situaci je nejistý, radši si to 100x ověří, než aby něco řekl nebo udělal špatně, čili pak má docela velký latence v odpovědích, snažíme se odbourávat.
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 15:31:22)
Jestli bude odklad se zatím neví (já bych asi byla radši, kdyby jo), v únoru jdeme ke Kr, ted si jistá nebyla. Máme vybranou školu s menším počtem detí, asistent pedagoga na třídu, píšou Comenia Script, čtou Sfumatem, matika od Frause atd, takže super.

Ze školních výsledků ani nějak obavy nemám, spíš z toho, jak tam dokáže být samostatnej a jak tam bude komunikovat s třídou plnou cizích dětí a s cizí paní učitelkou.
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 15:43:18)
Jinak co se týče celkový osobnosti, tak prostě je furt takovej maličko jinej...je to hodně takový nevyrovnaný, třeba je schopen řešit zlomky, převody jednotek atd, a za pět minut si jít pustit Prasátko Peppu a bejt z toho vydřenej. Na jedný straně má znalosti, který ne každý 6letý dítě jeho věku má, ale na druhou stranu prostě sociálně je tak na 4 roky, tím, jak s dětma strašně dlouho odmítal mluvit, tak si všechny ty fáze odbejvá prostě dýl, než je norma.

On teda chápe, že vrstevníky jeho matika, známky, vlajky atd. nezajímaj, takže s nima dokáže komunikovat na normoš úrovni, respektive na úrovni těch 4let, i si vybírá děti tohohle věku.
 SaraBara 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 16:16:05)
Muzu se sem vetrit a zeptat se, kdy vam tu dysfazii diagnostikovali a kdo? Mam kluka 2 a 3/4 a nemluvi, jen nektera slova. Zacli jsme kolecko usni/neurologie/psychologie a nejak nikdo mi zatim nic nerekl...ale ceka ho nastup do skolky a me do prace a nejsem si jista, ze to zvladne. Je na me dost fixovany, nesamostatny, rekla bych chovanim jako o rok mladsi dite. Diky moc za rady, spis me nekam nasmerovat, nebo jestli mam jeste pockat s resenim.
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 16:32:15)
Sáro, ofiko diagnozu jsme měli až ve 3,5 od Dr. Krejčířové (už nebere), ale můžu doporučit Dr. Junkovou a Dr. Wawrozsovou (ta je soukromá), ale podezření bylo od první návštěvy (27měsíců). Ona dysfázie expresivního typu (dítě rozumí, "jen" nemluví) se nediagnostikuje před třetím rokem, jelikož to furt může být jen opožděný vývoj řeči. U těch receptivních poruch (dítě nerozumí), to může být i dříve, ale je dost problém s diagnostikou, hodně těch dětí je mylně označováno za autisty.

Hlavní slovo by po vyloučení vady sluchu měl mít psycholog, který čerpá z diagnostiky klinického logopeda. Nikdy by teda neměl určovat dg. pouze logoped, jelikož VD může zasáhnout kteroukoliv vývojovou složku a logoped není až tak oprávněný nebo způsobilý toto posoudit.
 SaraBara 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 17:00:07)
Diky. Nejsme z Prahy a mame daleko, takze uz jen sehnat detskeho psychologa je problem (a zatim jsem nenarazila na dobreho).
 Tessis 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 17:01:42)
Sáro, to je problém po celé CR, takže se opravdu vyplatí cestovat zdaleka (jezdí i holky ze Slovenska), ta diagnostika se nedělá tak často, stačí jednou za rok, někdo jezdí i po delší době~;)
 Eržika. 


Re: dysfázie 

(9.11.2013 13:29:38)
Souhlas. My jsme třeba byli na určení dg. ve 3,5 letech, pak předškoní, pak 2. třída - dg. dysporuch, a nyní jsme domluvení na 5. třídu před přechodem na druhý stupeň.

Ono razítka stejně platí jen jiný ~8~~8~~8~, takže pak to chce poradenské zařízení v místě (nebo jinde se správným razítkem). Přinejmenším do školy, někde chtějí už do školky.
 Klára 
  • 

Re: dysfázie 

(8.11.2013 20:53:22)
Saro, on ti stejně psycholog udělá jen diagnostiku, jestli si myslíš, že tam budeš pravidelně chodit, tak to je omyl. Jediné, co se dá pro tyhle děti udělat je nejlepší speciální logo školka a logoped - ten spíš ale v pozdějším věku, pokud tedy dítě nespolupracuje, není u toho logopeda jak pracovat. Až trochu chytne rozum, přestane se bát nebo vztekat, pak se dá pracovat i u logopeda. Bohužel je to o tom, že většinu práce spraví čas a oddřeš ty sama doma. Jak tu byla řeč - komunikační kartičky a různé nácviky. Je tu na rodině diskuse Děti s poruchami komunikace, tam načteš víc návodů matek na práci s dětmi, než ti v místě bydliště kdo řekne. Pokud nemáte hodně dobrou logo školku, aby ti tam dali inspiraci na domácí práci. A čas, čas, nutnost být v dětském kolektivu, začít reagovat, zkusit se dorozumívat, protože bez toho tam fungovat nemůže - to pomůže víc, než cokoliv jiného. Když je totiž dysfatik v kolektivu, už je k té komunikaci nucený, nemůže se jí vyhýbat, protože doma s matkou se nějak neverbálně a pazvuky dorozumí. Ve školce to nestačí a proto je školka pro tyhle děti tak důležitá, paradoxně k tomu, že na druhé straně je unikum je zařadit do nějakého zařízení, aby tam na dysfatiky byli zvyklí a pomohli mu fungovat i bez té řeči. Taky asi proto si dysfatici hodně těžko zvykají ve školce, protože vědí, že nejsou schopní plnohodnotně fungovat a to je rozčiluje nebo děsí, vzteká. Bohužel do kolektivu musí za každou cenu, i kdyby to mělo být postupně.
 Jarmilka. 


Re: dysfázie 

(8.11.2013 19:52:06)
Tybrdo, jsem diktovala v nemocnici, že chodíme k Wawroszové, víš, jak ji napsali? Vavroušková, jsem umřela smíchy. Jinak ta je baaaječná.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.