| Žžena |
 |
(9.1.2014 9:20:25) S péčí o seniory mají mnohé z vás zkušenosti. Řešily jste situaci, kdy staroušek prostě už něco těžce nezvládal, ale nenechal si pomoct, bojoval s tím, nechtěl přijmout řešení, které by mu situaci usnadnilo? Prostě hrdina za každou cenu, hlavně si nenechat pomoct, ani když má kolem sebe nejbližší lidi, kteří mu pomoct chtějí? Co s tím? U nás se to "hrdinství do roztrhání" v tomto směru pomalu začíná stávat neudržitelným... a zdrojem dalších problémů. Co s tím?
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 9:34:38) Náš děda nezvládal úklid, měl psa, takže to doma vypadalo příšerně, bohužel nenechal si pomoc, byl schopný člověka, který mu chtěl pomoc, vyhnat. Dlouho mu trvalo než pochopil, že to doma sám nezvládne, ke konci už nemohl ani chodit, chtěl do domova důchodců, bylo pro něj přijatelnější, že se o něj postará někdo cizí, nebylo ale místo, tak si ho k sobě vzala teta, tak jak to plánovala vždycky a myslím, že je spokojený.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 9:42:40) My nemáme problém s tím, že by babi bydlela sama (žije s náma), ale s tím, že třeba není ochotna přijmout, že je třeba inkontinentní (a bohužel už se to asi netýká jen moči), a použít třeba příslušnou pomůcku. Protože jejím použitím by prostě dokázala svoji neschopnost. Takže místo toho má nehody (třeba i na veřejnosti), což ji samozřejmě velmi trápí, mít takovou nehodu venku mezi lidma není věc, kterou by kdokoli nesl dobře, a přitom právě tomuhle by se dalo jednoduše předejít...
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 9:46:56) Nechce pleny? A třeba záchodovou židli? Aspoň na doma?
My máme dobrou zkušenost s touhle od fy. DMA
http://zdravotnicke-potreby-welnes.cz/cs/sedacky-nastavce-voziky-choditka/toaletni-kresla/toaletni-kreslo-vyskove-stavitelne-klozetova-zidle-do-100-kg
může jí napsat obvoďák, mají ji ve zdravotnických potřebách.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 9:47:39) Nechce pleny. Od obvoďáka je má samozřejm napsaný. Radši nespí celý noce ve strachu, aby si necvrkla, než aby si vzala pro jistotu plenu. Jinak na záchod si sama ještě dojde. Doma toto není třeba řešit, horší je, když jde za každou cenu někam a ta potřeba se ohlásí tam...
|
| Epepe | 
 |
(9.1.2014 9:56:08) Má nějaké kamarádky svého věku? Moje babička je podobného ražení jako ta tvoje ... od nás si poradit nedá, ale když to vidí u kamarádek, tak to najednou jde. Kamarádka nosí vložku (plena dle mého není vhodné označení), babča nosí vložku, atd.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 10:06:32) Kamarádky má, ale v tomto to moc nepomůže, paradoxně spíš naopak.
|
|
|
| Černá kronika | 
 |
(9.1.2014 9:56:25) Žženo a nepřistoupila by alespoň na vložné pleny? Nejsou to ty klasické lepičky, ale je to taková pořádná, silná a dlouhá vložka sahající hodně odpředu až hodně dozadu. Dává se to normálně do kalhotek a zachytí toho opravdu hodně. Používali jsme to u některých lidí v DD, co nebyli ještě plně inkontinentní. Např. něco takového, ikdyž je samozřejmě daleko víc druhů http://www.zdravotnicke-potreby-bara.cz/euron-flex-extra-plus-vlozne-pleny-28-ks-v-baleni-ean88242-skup36.php
|
|
| Jitusch* |
 |
(9.1.2014 12:59:05) Před lety jsme řešili něco podobného s manželovou babičkou. S tím rozdílem,že babi už nikam nechodila.Ale zase jí nevadilo být v počůraných teplákách třeba celý den. Žila se svým nevlastním svobodným synem, ten se to styděl s ní řešit a bylo mu nepříjemné,jak to u nich páchlo močí. Tak jsme se tam vydaly s tchyní (snacha babičky) a snažily se s ní o tom mluvit. Tchyně jí říkala,že to není žádná ostuda, že i ona, ačkoliv je mladší musí používat vložky,protože občas neudrží moč.Nakonec se nám babičku podařilo přesvědčit a plenkové kalhotky (natahovací,ne zalepovací) nosila.Druhá věc je ovšem,že třeba jednu plínu nosila celý den... Babče bylo přes 90 a byla dost paličatá.
|
|
|
|
|
|
| anexa | 
 |
(9.1.2014 9:35:55) co s tím? bohužel nic, dokud ho nepřesvědčíte a dokud on nebude chtít. Mám s tím zkušenost a je to děs a zoufalství. Rodina se chce postarat, ale senior nechce. Nemá to řešení. A já jen můžu doufat, že až já budu tím seniorem, tak to budu brát jinak a pomoc si nechám
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 9:40:12) Přesně, taky po zkušenostech se seniory z rodiny doufám, že budu jiná.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 9:46:29) Tak je fakt, že ona m smůlu v tom, že u svých rodičů fázi "smířit se se situací a nechat si pomoct" nepoznala. Otec zemřel brzo a asi rychle na jasnej zdravotní problém, a matka tu situaci vyřešila radikálně po svém
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(9.1.2014 9:42:13) Asi nic, snad jen pokusit se eliminovat nějaké nenávratné a příliš velké škody.
Pokud jde o to, že daný člověk třeba hnije ve špíně a nechce si nechat pomoct, tak bych ho nechala hnít, akorát bych se snažila zajistit, aby třeba nepodpálil barák.
Umřít hlady bych ho taky nenechala.
|
|
| Anadar | 
 |
(9.1.2014 9:49:34) Nechci tě strašit,ale tenhle problém je zapeklitý.Pokud seniora nepřesvědčíš(a to jde těžko),tak se musí čekat opravdu na chvíli,kdy to vzdá sám.Co škody může mezi tím nadělat, je ve hvězdách. Asi nezbývá,než to zkoušet,ale recept na to není. Moje seniorky se dostaly do ztráty soběstačnosti velmi rychle a v podstatě byly rády(pokud to ještě byly schopné pochopit),že starosti o jejich kažodenní život převzalo sanatorium zaměřené na Alzheimerovu chorobu. Jinak to bylo u kamarádek.U jedné se staral tatínek o ležící maminku,za boha nechtěl pomoci,až se z toho nervově zhroutil a skončili oba s maminkou těžce dehydratovaní a v metabolickém rozvratu na interně,pak už připustil problém,ale nikdy už se úplně nevzpamatoval.Nechat si pomoci dřív,možná by to dopadlo lépe. U druhé kamarádky to jakž takž šlo,dokud byla naživu tchýne,po její smrti se tchán zcela spustil,pobíhal po městě počůraný,hromadil doma zkažené jídlo,nikoho k sobě nepustil a snad dokonce vyhodil padesát tisíc do popelnice.Nebylo pomoci,měli hororové situace pořád.Tchán zemřel ale doposledka to nešlo řešit. Takže přesvědčovat,přesvědčovat,jiná cesta tu asi není. Kdoví,co čeká ve stáří nás.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 9:59:55) Jako u nás se trochu nabízí otázka, jestli na to nejít silou, to by asi fungovalo, asi by se nechala "usměrnit autoritativně", i když samozřejmě je to metoda, kterou by nikdo z nás rozhodně nechtěl použít (notabene na slabším člověku). Prostě místo chápavej a ochotnej pomoci být nekompromisní v tom, že pomoc poskytnu (vnutím) a zavedu nějaká pravidla potírající "hrdinství". Jako takový řešení je proti srsti asi každýmu, ale když na druhé misce vah jsou taky už vážnější problémy... těžko říct.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 10:05:38) Otázka je, jestli byste ji tím neposlali přímo do deprese, "neumí si pomoc a ještě jsou na ní zlí", jestli by nebylo lepší ji naopak nechat párkrát pos... a pak jí nabídnout, že se nemusí cítit blbě, tak použít nějakou tu vložku nebo plenkové kalhotky, když si hlídá nějakou tu svojí důstojnost, třeba by na to přistoupila snáz. Těžko radit.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 10:07:36) Jano, to pos... právě už párkrát proběhlo... a ochota přijmout pomoc se nedostavila
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 10:14:18) A ono jí to nevadí, nebo jak to má? Pokud je jí takříkajíc jedno, tak pak bych na ní asi byla tvrdší, přidělává práci, nedá se vedle ní existovat atd. Možná by pomohl někdo z pečovatelský služby nebo doktor? Na tyhle autority naše babi docela dobře reagovala.
|
| Jana + 3 rošťáci | 
 |
(9.1.2014 10:20:32) Tak n naši babičku nezabrala ani nějaká doba ležení v nemocnici. Má počínajícího alzheimera, k tomu cukrovku. Občas už i vpadky paměti, motá se jí hlava a padá - podlitiny jsou fakt hnusné a velké. Jenže od dětí si pomoct nenechá, jen v případě, že by se k ní někdo nastěhoval, ona nikam nepůjde. A to je základní problém. Jedno dítě má barák s pokojíky pro babičku, ale ona tam nepůjde, druhé dítě sice jen byt v paneláku, ale i tak b tam měla svůj koutek, opět stejná písnička, ne a ne a ne. ž několikrát lehce podpálila byt svíčkou, ale zatím si vždy pomohla sama, byl to jen malý požár. Občas se probere na zemi, dobitá a vůbec neví, jak dlouho tam ležele a co se jí vlastně stalo... Jinak je soběstačná, na WC chodí v pohodě, jídlo jí vozí ze základky, ale i tak jí a pije velmi málo - oběd má na 2 dny a když vypije půl litru čaje za den, je přepitá.... K lékařům si jezdí busem také sama, dojede tam i zpět v pohodě. Nejhorší je to, že pozornost ostatních velmi potřebuje, sama být nechce, jen nechápe, že rodina nemůže denně k ní dojíždět. A k nikomu se nastěhovat nechce... Taky neřešitelná situace....
|
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 10:26:40) Vadí jí to, cítí se blbě, řešit to neřeší. Před doktorama je "všechno v pořádku" a "já jsem ta veselá paní, co nemá žádnej problém".
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
 |
(9.1.2014 10:28:10) Babi taky, doma nebyla pomalu schopná stát z křesla, ale u doktorů zvedala nohy jak baletka, u té pečovatelky taky.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 10:31:10) Jo, to je vono
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(9.1.2014 11:30:03) Jojo, to znám, a veškerá péče pak padne na ty doma
|
|
|
|
|
|
| Alis | •
 |
(9.1.2014 12:18:22) Měli jsme stejný problém. Děda, kterému to do poslední chvíle myslelo, tak veškeré pomůcky odmítal. Brýle, hůl, chodítko a pak i ty pleny. Klidně se 3x za den počůral (nezvládal se na záchodě včas odstrojit), stalo se mu to párkrát i venku, ale plenu příště zase striktně odmítal. Když měl jet s námi, tak pak už platil pouze autoritativní přístup. Doma jsme holt prali dokola tepláky.
|
|
|
|
| Epepe | 
 |
(9.1.2014 10:35:20) Půjč jí knížku od Šiklové, tam je o tom, že starý člověk má být autonomní, ale zároveň přijmout pomoc, když je potřeba.
Asi nezbude, než si s ní otevřeně promluvit o tom, co jí způsobuje pocit ztráty autonomie, probrat třeba historii rodiny, jak to měli její rodiče, babičky, dědečkové, jak by chtěla dál žít a co je reálné, případně doporučit odborníka.
|
| Žžena |
 |
(9.1.2014 10:39:58) Jejdamane, já se obávám, že na takovouto analýzu sama sebe nemá kapacitu. Ani na zpytování těch pocitů ohledně ztráty autonomie, prostě jí v hlavě zvoní jenom "hlavně nebejt neschopná bába, co nechá jiný, aby se o ni starali". No ale nějakej pohovor proběhne určitě
|
| Epepe | 
 |
(9.1.2014 11:44:23) Myslím, že je fakt dobrý začít nenápadně od těch jejích vzpomínek. Určitě se najdou v rodině různé příklady autonomie/nesamostatnosti.
|
|
|
|
|