| Boubí | 
 |
(14.3.2014 9:06:32)
Ahoj. Jako rodina jsme asi spíš ateisti, do kostela nechodíme, žádné náboženství nepraktikujeme. Ale vzhledem k tomu, že tato země je tradičně křesťanská, na každém rohu je kostel, dárky na Vánoce nosí Ježíšek atd., tak jsme na to už kolikrát s dětma narazili a já tak trochu tápu, jak jim to podat - jak to řešíte? Povídáte např. biblické příběhy dětem jako pohádku? Nebo jim to nějak řeknete s tím, že tak to prostě bylo? Nebo naopak že nikdo neví, jak to doopravdy bylo a co se z toho stalo a co ne? Nebo že si náboženství lidi v podstatě vymysleli, aby jim to pomáhalo zvládat ten běžný život? A říkáte jim i o jiných náboženstvích v jiných zemích - že jinde mají lidi jiného boha/bohy, jinou víru, jiná pravidla... Já jim nechci nic nakecávat, ačkoli na Ježíška na Vánoce si hrajeme, to jo, to mi přijde takové neškodné a milé (zatím... děti jsou předškolního věku)...
Nebo když jdeme kolem kostela a je tam otevřeno, tak se teda jdeme podívat dovnitř, a to jsou dotazy - co to je ten domeček se záclonkou (zpovědnice), kdo tam bydlí, co se tam dělá, k čemu vůbec kostely jsou (lidi se tam chodí modlit - jak modlit? co to je? mami, ty se taky modlíš? jak se to dělá? atd...)
Mě hrozně baví si s dětma povídat o různých věcech, ale v tomto sama nemám úplně jasno (věřím v takové to neurčité NĚCO) a tápu. Klidně bych jim koupila nějakou dětskou bibli a můžeme si to doma číst, ale tápu v tom, jak to prezentovat... nechci jim to říct jako jedinou možnou pravdu, ale ani je zahltit různými možnostmi.
Díky za názory.
|
| kája+dva | 
|
(14.3.2014 9:12:23)
Máme v rodině silně věřící, kteří chodí pravidelně do kostela, takže to dětem připadá přirozené věřit. Řekla jsem jim, že někteří lidé věří, že je Bůh, my s tatínkemnevěříme a něco málo co si pamatuji z Bible. Staršímu syn už čte, tak má v knihovničce dětskou Bibli a občas v ní listuje.
|
|
| Kudla2 | 
|
(14.3.2014 9:15:47)
Tak já bych jim to prezentovala tak, že tohle jsou věci, ve které někteří lidé věří, jiní lidé věří zase v jiné věci a že víra je osobní věc každého, na kterou má právo.
Se svými dětmi to tak dělám - popisuji jim namátkou třeba, že katolíci slouží mši, jak to zhruba vypadá, jak vnímají přijímání, protestanti to zase mají jinak... a klidně bych jim řekla i to, jak to mám já, že s jistotou vlastně nikdo NEVÍ, jak je to doopravdy, ale spousta lidí si myslí, že to ví, a jsou ochotní se kvůli tomu i mydlit, a že ať je to jak chce, tak i z hlediska pohana většina náboženství obsahuje nějaká základní pravidla mezilidského soužití, která těm lidem usnadňují život, a dává jim naději, že i když se jim momentálně nedaří, tak ještě není všechno ztracené.
Krásná příležitost, jak se s dětmi pobavit o vnímání světa 
|
| Brunhilda | 
|
(14.3.2014 9:44:35)
Vidím to stejně jako Kudla.
Já mám tedy situaci jednodušší než ty, protože já v Boha věřím. Nepřiřazuju se ale k žádné církvi, do kostela nechodím.
Manžel je otevřený celkem k mnoha možnostem, trochu inklinuje k východním typům náboženství, reinkarnaci.
Běžně o tom doma mluvíme, diskutujeme i s dětmi.
Základní biblické příběhy znají, myslím, že to patří k naší kultuře. Necháváme jim ale prostor, jak se k tomu postaví samy.
|
|
| Jita111 | 
|
(14.3.2014 12:34:52)
Mám to podobně, dětem vždycky říkám, že nikdo neví určitě, jak vznikl svět, ale jsou na to různé názory. Stejně tak na existenci Boha. Že to nikdo neví určitě, protože ho neviděl, ale já třeba věřím, že existuje. A tatínek zas věří v evoluci. A až budou velcí, sami se rozhodnou, čemu věřit.
Oba chodili do evangelické školky v Německu, ale měli tam i spoustu tureckých dětí, které vyznávaly Islám. Do kostela nechodíme, jen náhodně třeba na dovolené. Takže děti chápou, že každý má právo na svůj názor, a nijak zvlášť to neřeší. Tedy zatím .
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(14.3.2014 19:25:20)
mám to podobně, ale malýmu děcku nejsem schopná vysvětlit modlení, starším už jo, ti už dokážou abstraktně myslet, ale ten malý ne a tam teda narážím, stejně jako před lety u starších
|
|
|
| Tiba | •
|
(14.3.2014 9:22:51)
Já jim to prezentuju jako, že si trošku upravili minulost aby se jim lépe žila přítomnost. Že je spousta situací pro které nebylo vysvětlení a proto se hledaly jevy mezi nebem a zemí a tak podobně.
Dětskou bibli občas čteme jako pohádky. Do kostela taky chodíme asi podobně jako do muzea.
|
|
| Horama | 
|
(14.3.2014 9:25:29)
Zatím jsem to prezentovala tak, že existuje příběh, už není nikdo, kdo by ho zažil, ale vypráví se. Někdo věří, že tomu tak opravdu bylo, někdo si myslí, že je to spíš hezká pohádka. Já že tomu nevěřím, ale líbí nebo nelíbí se mi na tom příběhu (nebo myšlence) to a to. Pětileté to takhle zatím stačí. Celkem v pohodě byla schopna i pochopit, že různí lidé věří různým příběhům a podle toho vznikla různá náboženství - zatím jsem to rozdělila jen na křesťanství, židovství a islám s poznámkou, že je jich ještě mnohem více, ale že je všechny ani neznám a ani neznám všechny jejich příběhy.
|
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:25:51)
Jsme ateisté, pokud na něco narazíme, tak to stručně vysvětlíme, ale sami nic moc nevyhledáváme. Takže fakt nechodíme se podívat do kostela.
Běžné biblické přípěhy bych dítku opravdu nedala.  máme nějaké sbírky mýtů a legend a pověstí různých národů, některé z těch biblických jsou tam taky, to dcera čte, vnímá to jako pohádky.
|
| Žžena |
|
(14.3.2014 9:38:16)
My jsme ateisté (nejsme ani "něcisté"), ale do kostela se chodíme podívat běžně, reálie křesťanství (i jiných náboženství) známe a Bibli považuji za součást základní četby, kterou by měl každý znát. Prostě minimálně pro všeobecný přehled, když už nic jiného. To, že v Boha nevěřím, neznamená, že se musím vyhýbat všemu, co je s vírou v Boha spojené.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:42:15)
Nevidím ani ten nejmenší důvod jako ateista navštěvovat kostel.
|
| Žžena |
|
(14.3.2014 9:44:37)
A co historie? Architektura? Umění? To jsou věci, který v kostele běžně potkáš. Kvůli tomu do kostelů ateisté bežně chodí, např. když se chodí po památkách, navštěcujou cizí země atd. Kostely a církevní stavby jsou kulturní dědictví, které najdeš všude. Jen málo jiných historických staveb přežilo tak dlouho, jako kostely.
Jinak se do kostela taky dostáváme při příležitostech typu svatba a křtiny, kam jsme zvaní.
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 9:46:34)
Souhlasím s Žženou.
Naopak nerozumím tomu, že se někdo kostelům vlastně záměrně vyhýbá jen proto, že je ateista..
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:49:52)
Záměrně vyhýbá... mně nenapadne tam jít. Stejně jako mě nenapadne jít do baru nebo do nevěstince a na spoustu dalších míst. Nevím, co bych tam hledala.
|
| Žžena |
|
(14.3.2014 9:51:01)
Já bych teda kostel srovnávala když už tak s tím muzeem, než s nevěstincem 
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:52:23)
Do muzea mě jít napadne, do nevěstince ne.
|
| Žžena |
|
(14.3.2014 9:54:16)
V muzeu i mostele se můžeš poučit o historii, umění, kultuře. Narozdíl od nevěstince.
Pokud chodíš do muzea, tak se asi něco dozvědět chceš
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:56:00)
I v nevětsinci se můžeš dozvědět leccos o kultuře i historii, hmm, přinejmenším v dané oblasti.
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 9:59:30)
Nevěstinec - kultura možná, ale podle mě netřeba představovat zblízka ;-).
A historie? Pokud by ten nevěstinec stál tak, jak stál někdy před sotletími a i ty ženštiny to tam dělaly stejně, tak bych se tam klidně podívat šla . Pochybuju ale, že by mě tam pustili jen na exkurzi  .
|
| susu | •
|
(14.3.2014 10:01:29)
Kdo ví. Ale zas tak moc netoužím to zvědět, takže návštěvu nevěstince neplánuju.
|
|
|
|
|
|
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 9:53:26)
Susu, jak tu psala Žžena - je tu o historii, kulturu, architekturu,.. Umění se prostě v určité době vyřádilo hlavně díky náboženství.
Pokud je ti historie, atd. volná stejně jako ty bary a nevěstince, tak asi opravdu nemáš důvod do nějakého kostela chodit.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:59:10)
Brunhildo, on je poněkud rozdíl navštívit kostel, coby histrorickou památku, třeba svatého Víta v Praze, a navštěvovat běžné kostely, že jdu jen tak kolem. To opravdu považuju za zbytečné, pokud jsem ateista.
|
| Epepe | 
|
(14.3.2014 10:00:49)
Fakt? Tak to já vlezu na každý hřbitov, do každého kostela, prostě kam můžu.
Mně tyhle prostory prostě zajímají, mají většinou pohnutou historii, obrovského genia loci, duchovní potenciál a člověk tam žasne, i se něco přiučí.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 10:04:01)
Já po tom prostě netoužím. Třeba jsme byli na svatém kopečku v Mikulově, ale ten kopeček se mi moc líbil, akorát ten kostel, či co to je navrchu, mě tam štval. Mě by se to místo víc líbilo bez něj a přišlo by mi i silnější.
|
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 10:04:40)
Jejdamane, tak hřbitovy tedy navštěvuji jen když jsou něčím zajímavé, ale pro toho ducha bych tam teda nešla (nemyslím pro ducha nadpřirozenýho, ale toho genia loci ;-)). Mně to spíš energii vysává.
Kostel ne, tam se nasává .
|
|
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 10:01:57)
Susu, to je jasný. Z tvýho prvního příspěvku vyznělo, že prostě do kostelů nechodíte. Pokud ale jdu do kostela za historií a uměním, nevyhnu se přeci spojení s náboženstvím. A mně přišlo, že prostě s dětmi do kostela nezajdete, protože vám to obecně přijde zbytečné.
Pokud tedy zajdete - třeba do toho sv. Víta, tak si povídáte i o náboženství nebo to prostě nějakým způsobem vynecháváte?
|
| susu | •
|
(14.3.2014 10:11:30)
Dcera ví, že je kostel spojen s náboženstvím, ví, že my tomu nevěříme. V kostele se, když už teda, kocháme stavbou samotnou, líbí se mi stropní klenby a sloupoví, potřebu mluvit o náboženství nemáme. U většiny obrazů a soch stejně nevíme, kdo je na nich a sochy se mi přímo většinou nelíbí.
|
| Alraune | 
|
(14.3.2014 14:31:19)
Já nemám kostely ráda, ve Vítu byla dcera se školou. Je možné, že nemám kostely ráda, protože si jako pohan připadám pořád trochu ukřivděná :) Mám věřící přátele, vážím si každé víry, ale do křesťanských kostelů prostě nechodím...
|
|
|
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:47:54)
Mě je bližší navšívit muzeum. A jo, v zahraničí jsme navšívili i kostel, podobně jako to muzeum. Ale fakt nemám tu potřebu, jako že jdi okolo libovolného kostela, je otevřeno, tak se tam zajdu podívat.
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 9:50:19)
Susu, jenže muzeum ti předloží jen kousky a pro celkový dojem a i pochopení je vždy lepší navštívit celek.
Myslím, že i dětem dá něco víc, když se můžou jít podívat třeba přímo do Kolosea nebo nějakého antického chrámu, než když v muzeu uvidí úlomky nějaké zdi..
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:54:14)
Pokud se dostanu ke Koloseu, tak ho nejspíš nevynechám. Hele dokonce bych měla zájem i vidět Vatikán. Brown to napsal dobře.
|
| Brunhilda |
|
(14.3.2014 9:57:21)
Vidět Vatikán kvůli Brownovi? Hele a kvůli čemu? Kvůli tomu, kudy tam ten Langdon chodil nebo proč?
|
| susu | •
|
(14.3.2014 9:59:58)
Jo, chtěla bych si to zkusit taky projít, apsoń to co by šlo.
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
|
(14.3.2014 13:01:32)
Taky jako bezvěrec chodím do kostela a chodím tam ráda. Umění jsem studovala, tak řeším jestli jsem už něco nezapomněla. Navíc kostel má úžasnou atmosféru, třeba si říkám, kolik lidí tady prošlo než se kamen tak prošlapal.
Na Vánoce tradičně chodíme na půlnoční, je to hezká tradice i pro bezvěrce - navíc u nás jsou půlnoční pro bezvěrce přizpůsobený, málo modlení a latiny, hodně koled a dětské představení.
Několikrát do roka nechává tchán sloužit mši za někoho zemřelého, chodíme taky. Tchána to potěší a nás neubude.
Náboženství dětem podávám jako hezkou a tradiční pohádku, na kterou někdo, třeba děda, věří.
|
|
|
| Horama |
|
(14.3.2014 11:05:59)
Já vidím. Krásná architektura i výzdoba je ukázkou toho, co lidé dokáží vyrobit. V prosinci jsme se byli podívat na výstavu betlémů a na živý betlém. Kromě toho: kostel stojí na náměstí a, i kdybych tam jako nevěřící nikdy v životě nevkročila, dcera ho samozřejmě vidí a chce vědět, k čemu je ta budouva určená, "kdo tam bydlí" apod.
|
|
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(14.3.2014 12:50:10)
Máme to podobně, do kostelů nechodíme a když už jsme třeba byli v Praze, tak je vezmu dovnitř a říkám jim, ať se pořádně podívají kolem, a uvědomí si, kolik lidí by se z toho všeho nakrmilo a uzdravilo. Mně se z toho dělá úplně "šoufl"!!!
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.3.2014 12:58:09)
TiNiWiNi, a když jdete do galerie, také se vám dělá šoufl a říkáte si, kolik lidí by se za ta umělecká díla nakrmilo?
Já ti rozumím, jak jsi to myslela, ale ono nic není černobílé a nebýt církve, která podporovala vzdělanost a umění, kde by byla veškerá naše kultura?
Ale samozřejmě, že hromadění majetku a bohatství církví čistě za účelem posílení moci je diskutabilní nebo spíš odsouzeníhodné.
|
| white | 
|
(14.3.2014 13:28:58)
Já vezmu děti k TiniWinům a řeknu jim:Milé děti, vidíte tu plazmu, to auto před barákem, víte kolik by se z toho nakrmilo hladovějících dětí v Africe? Pojďme se z toho společně pozvracet.
|
| JaninaH |
|
(14.3.2014 14:01:05)
Emzi 
|
|
|
| susu | •
|
(14.3.2014 13:54:37)
"nebýt církve, která podporovala vzdělanost a umění, kde by byla veškerá naše kultura? "
Těžká otázka, církev sice dost podporovala, ale taky dost omezovala. Je nemožné určit, jestli by to bylo bez církve lepší či horší.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.3.2014 14:07:44)
susu, omezovala až později, ale položila základy, původní vzdělanost vzešla z klášterů.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 14:14:49)
A jsi si jistá, že bychom se bez existence klášterů opravdu nikdy nenaučili psát? Jestli by to naopak nebylo lepší, protže by vzdělanost nemusela být omezena na kláštery? Byla to vůbec výhoda nebo omezení? Koneckonců antický svět zvládl použití písma a vzdělanost a kulturu i bez klášterů. Byly opravdu kláštery tak úžasná výhoda?
|
| překvapená 20.9. | 
|
(14.3.2014 14:33:51)
Jenže Řím zanikl, ne křesťanství. Možná i proto, že se tam kdekterý císař cítil bohem a Boha(pokoru) nectil.
hele Susu a ostatní, nikdo vám křesťanství necpe, vaše chyba..
|
| susu | •
|
(14.3.2014 14:42:44)
No, ta vzdělanost s jeho zánikem nesouvisela, ne?
A křesanství ještě taky může zaniknout, z mnoha různých důvodů.
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(14.3.2014 14:33:10)
A kde je "naše" kultura teď? Křesťanství je import, ne původní náboženství.
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:15:40)
S křesťanstvím ale to původnější náboženství do značné míry splynulo. Kdyby dneska chtěl někdo praktikovat to, co tu bylo před křesťanstvím, musel by taky radikálně změnit způsob života, to náboženství by mu nedávalo smysl ve spoustě věcí a nedokázalo na spoustu věcí odpovědět.
Náš dnešní jazyk je taky z poloviny import, původní češtinou bychom se dneska o ničem nedomluvili, pokud bychom nezačali žít jako naši dávní předkové.
Jazyk i náboženství se vyvíjejí, obojí reaguje na společenské změny, obojí je na společnost vázáno.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 15:21:42)
Taky si to myslím, Žluťásku.
|
|
|
| susu | •
|
(14.3.2014 15:20:58)
"S křesťanstvím ale to původnější náboženství do značné míry splynulo."
Splynulo, no je to hezké označení pro " muselo se podrobit násilí".
" Kdyby dneska chtěl někdo praktikovat to, co tu bylo před křesťanstvím,..."
Ale ono to lidi pochopitelně dělají. Jen je to docela těžké, po více než tisíciletí.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 15:32:35)
Jo, Žluťásku, natolik souhlsím tvými dvěmi posledními příspěvky, že nemám, co dodat.
|
|
|
| překvapená 20.9. |
|
(14.3.2014 15:30:44)
Myslím si, že nikdo, kdo je online, nepraktikuje pohanství
|
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:31:09)
Jistě, že v nás to předkřesťanské nevymizelo, na to je ostatně křesťanství přiliš filozofické, původní křesťanství bylo do značné míry vztahem individuálního učitele a jeho žáků, plné paradoxů, podobné v tomhle zenu.
Vím, že jsou nějaké slovansko-pohanské skupiny - máš na mysli tohle, nebo něco jiného?
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:28:32)
Jo, muselo se podrobit násilí, na druhou stranu ne vždy to šlo násilím.
A že by někdo dneska praktikoval to, co tu bylo před křesťanstvím? Silně pochybuju.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 15:31:08)
Zadej si do googlu "pohanství". Najdeš tam dost odkazů na skupiny, které právě to dělají.
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:32:30)
Tak zrovna tyhle "pohanské" skupiny s původním "pohanstvím" moc společného nemají, je to spíš taková hra na něco, mimo původní smysl. Někdo si hraje na Indiány, někdo na pohany.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 15:33:48)
No,. myslím Filipe, že a) dělají, co můžou, b) nemyslí to jako hru.
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:40:55)
Upřímnost tomu neupírám, jen pochybuju, že to má přímou návaznost na to dávné. To staré mělo jiný smysl, který tam dneska není, protože kdo by ho vůbec byl schopen pochopit? Tedy schopen ano, ale nejsem přesvědčený o tom, že to chápou zrovna ti novodobí "pohané". Smysl těch starých božstev, nebo sil, a jejich vzájemné vztahy, místo člověka v tom a tak podobně. Co vím, berou z toho tu vnější stránku, vyčtenou z nějakých (víceméně populárních) knížek, a promítají si do toho vlastní, novodobé postoje.
Hra to není, za to se omlouvám - nechtěl jsem se nikoho dotknout, ale je to vnějškové napodobování. Tak jsem to myslel (oni ti různí Euroindiáni, aspoň ti čeští, to většinou taky berou velmi vážně, svého času v některých případech bych řekl až sektářsky vážně, ale se skutečnými Indiány to má stejně společného málo - víc navenek než uvnitř).
Abyste mě pochopily - já se tomu neposmívám, nezavrhuju to, nevymlouvám to nikomu. Jen říkám, že dnešní "pohanství" a to někdejší, předkřesťanské, jsou podle mne dvě různé věci.
|
| susu | •
|
(14.3.2014 16:14:21)
Víš Filipe, já si myslím, že ty náboženské hry jsou si všechny navzájem podobné. Ať už křesťanské nebo pohanské. No a hra to není(aspoň pro ně) právě proto, že to ti účastníci berou vážně.
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:43:07)
Vánoce a velikonoce jsou zcela nepochybně pozůstatkem toho někdejšího, stejně jako třeba černá kočka a pátek třináctého. Jenže už jsou to jenom ozvěny, přetrvávající ze zvyku. Nedělají se a nevěří se v ně kvůli tomu původnímu smyslu.
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:54:39)
To je možné, ale taky je dost dobře možné, že se toho spojujícího uchovalo podstatně víc. Třeba jako v Indii a Bangladéši.
Tady se téměř zcela vytratilo povědomí o vzájemných vztazích v tom, řekněme, kosmickém rámci. Vem si koberec, vyšlapaný, mnohokrát záplatovaný, kde jsou celé části udělané znovu a třeba s jiným vzorem, potrhaný, části třeba i chybějí - pořád je to koberec. Ale nemůžeš vzít vlákna porůznu vytahaná z koberce, i když jich třeba budeš mít docela dost, a říkat, že je to koberec.
|
| Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:59:59)
Vypadlo.
|
|
|
|
|
|
|
| překvapená 20.9. |
|
(14.3.2014 16:27:26)
Nu, Žluťásku, nic proti ničemu, ale pohan online.. za mě dost absurdní
Pokora a dobro snad taky vyplývá ze života a jeho zákonitostí.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)