Limai |
|
(1.6.2014 14:30:04) Inspirovalo mě jedno dnešní téma.Vadí vám,když si jiné děti půjčují hračky dětí vašich?Upřímně,já tohle vůbec nechápu,že některé matky schovávají před jinými dětmi hračky s tím,že si je nesmí půjčovat.Respektive chápu-chápu to u velmi drahých hraček v řádu tísíců,např.elektronických apod.Také bych synovi nepůjčila na hraní např.fotoaparát za tři tisíce,nebo tablet apod.A nepůjčovala bych hračky ani dítěti,které je tak zlé-vysloveně zlé-že naprosto schválně a záměrně hračky ničí s úmyslem je zničit.Např.že vezme kladívko a hračku roztluče.Ale takové dítě neznám ani jediné,i když jednou se stalo,že neteř vědomě zničila mojí dceři překrásnou panenku,když jí ostříhala vlasy(ještě s požehnáním mé sestry),ale jinak neteř hračky neničí.A proto absolutně nerozumím tomu,když někdo běžné hračky na hraní škudlí s tím,že si je nesmí půjčit jiné dítě.Proč?Protože je lakomec?Nebo k hračce přistupuje ve stylu "já ji zaplatil,já o ní budu rozhodovat?"Nebo,jak zazněl v diskuzi důvod-aby ostatní děti hračky jejich dítěti nezničily?Sorry,ale tu hračku přece může stejně jako moje dítě zničit i dítě,kterému hračky patří.Ne záměrně,ale prostě stane se,že se u hračky toto ulomí,tamto ulomí,toto zasekne......dítěti něco nejde,zabere větší silou v dobré víře,že tím problém vyřeší a hračku poškodí.To se stává všem dětem a vůbec to nedělají s úmyslem hračku rozbít.A jaký je rozdíl mezi tím,jestli hračku neúmyslně rozbilo moje dítě,nebo tvoje dítě?Věřím že ani jedno to v plánu nemělo.Když bude jezdit Lojza na motokáře,a zaseknou se mu kola,stejně tak se mohou zaseknout,když na ní bude jezdit Pavel.Mění to něco na podstatě věci,že se kola zasekly?Když kupuju svým dětem hračky,předem jsem srozuměna s tím,že se ty hračky rozbijí.A to i hračky velmi drahé.A dětem samozřejmě říkám,aby s nima zacházely opatrně,ale přesto se stane,že něco k úhoně přijde.Ani na vteřinu by mě nenapadlo,že kvůli tomu bychom je neměli půjčovat cizím dětem.Jestli někomu vadí,že se hračky mohou rozbít,tak ať si je vystaví na poličku a tam je může oprašovat a dívat se na ně.Pro mě jsou HRAČKY určeny NA HRANÍ.A je mi jedno,jestli si s nima hraje Adam,Eva,Hanka,Simona,Jarda,Tomáš,Pavel,Šavel nebo Havel.A jestli má někdo trauma z toho,že děti drahé hračky rozbijí,tak ať je nekupují a kupují za stovku u vietnamců.
|
Kamisi |
|
(1.6.2014 14:37:15) Snažím se pořizovat dětem takové věci (už to v jejich věku nejsou hračky, ale tam to platilo taky), u kterých mi nevadí ztráta, zničení apod., půjčování do toho spadá. Takže ne, nevadí a nevadí mi půjčování běžných věcí, hraček - ani dětí, ani mých.
|
Jarmilka. |
|
(1.6.2014 14:44:00) Jo, Kamisi, na to jsme taky myslela. I když pár kousků, které by mne mrzely rozbité, máme, ale zase mám kamarádky, které se chovají k očividně křehkým věcem zodpovědně a své děti hlídají, ale když dojde na chvíli nepozornosti, může se stát, ale stejně jim jako nám, to je věc, se kterou počítám a netrápím se s ní.
Me fascinují paní, babičky, které sbírají panenky a kočárky a zamykají místnost se sbírkou když jdou vnoučata na návštěvu. Chápu ty drahé kousky, ale jde kolikrát o sice drahé (i reborn) panenky, ale nic, co by mělo historicky nenahraditelnou hodnotu. A nepůjčí, nikdy. Ony by je vnučky pocuchaly.
|
ronniev |
|
(1.6.2014 16:49:35) No, ale to zase chápu. Asi by ses nedivila, kdyby dědeček odmítl půjčit vnoučkovi na hraní alba se svou třeba drahou a dlouho shromažďovanou sbírkou známek. U hraček, pokud jde o sbírku, je to přece totéž.
|
|
Horama |
|
(2.6.2014 13:39:28) "Nenahraditelnost hodnoty" může být i citová. K takové babičce bych prostě dceři vzala její vlastní panenku. Nedá se nic dělat, i tohle se bude muset dcera naučit respektovat. (Moje tedy ano. )
|
|
|
|
Jarmilka. |
|
(1.6.2014 14:39:14) Ne a lidivkolem to mají podobně, a na pískovištích si deti hrají kolikrát se směsí hraček, které se rozlišují az při odchodu. Samozřejmě jde o bábovky a ne nějakou zamilovanou hračku, o té má právo rozhodovat si dítě. Často se mi stává, že si s kamarádkami půjčujeme nebo dáváme hračky, když si oblíbí návštěva a naše si s ní nehrajou, dlouhodobě.
|
|
neznámá |
|
(1.6.2014 14:40:49) Nevadí, nevadí mi ani ten tablet nebo foťák. Jednou to děti dostaly, tak ať si půjčují komu chtějí, okřiknu pouze pokud vidím, že hračku vyloženě ničí.
|
|
Lamp | •
|
(1.6.2014 14:41:15) Já jsem byla zatím vždy jen v situaci dospělého, a sice, že jsem půjčila a vrátilo se mi rozbité, dotyčný dělal mrtvého brouka. Já kdybych něco rozbila, tak se přiznám a zaplatím, asi jsem v tomto ohledu pitomá. Smýšlení ohledně hraček je asi obdobné - jedné osobě v mém okolí návštěva zničila hračku její dcery a tím skončilo dlouholeté přátelství mezi rodiči. Když jsem této osobě půjčila já auto, nabourala mi ho, nepřiznala se, svedla to na mého partnera a dodnes jsem od ní neviděla ani korunu, a to nebylo právě málo peněz. Čili dotyčná smýšlela pokaždé jinak v závislosti na tom, na jaké straně se zrovna nacházela. Takže asi tak - každý podle dosavadních zkušenosti, každý, na co má žaludek. My půjčujeme a obvykle padneme na ústa (je nám rozbito bez náhrady). Ti "lakomí" nepůjčí a jsou v klidu. A zdá se mi, že se v tomto smyslu nerozlišuje, jestli jsou to hračky nebo majetek rodiny.
|
Jarmilka. |
|
(1.6.2014 14:46:03) Lamp, ti lakomí na tom nejsou líp než já, když se raduju, že někomu hračka dělá radost. I když rozbití a dělaní mrtvého brouka je trapné, naštěstí se s tím moc nesetkávám.
|
Lamp | •
|
(1.6.2014 14:55:53) Já mám zase ráda socializovaný děti ;-) A ten lakomej asi nemůže mít nikdy moc radost...
|
Lamp | •
|
(1.6.2014 15:04:39) Určitě Marti, myslím to spíš z pohledu toho, kdo nehraje úplně fér, jak jsem psala původně. Jinak myslím, že je vhodné chápat a respektovat, pokud někdo něco rozhodne nepůjčit ;-)
|
Martina, 3 synové |
|
(1.6.2014 15:10:25) Ano, některé děti mají k hračkám i citový vztah, takže nepůjčení je pochopitelné.
Ostatně ani dospělí si mezi sebou běžně nepůjčují své věci, zvláště oblíbené.
|
|
|
|
|
|
|