Ropucha + 2 |
|
(27.6.2014 18:14:50) "dokud dítě není parťák, tak je to jen o tom poskytování servisu"
Monty, to asi záleží, jak si definuješ parťáka. Čistě jenom o servisu je to max. půl roku - rok. Roční dítě mluví, zná zvířata, zná barvy, zná tisíc dalších věcí a normálně komunikuje Když může být parťákem pro lidi pes, tak malé dítě jím může být s přehledem také. Ale pokud tě komunikace baví až od filosofických disputací výše, tak si musíš u dítěte počkat déle, to je jasné.
|
Monty |
|
(27.6.2014 18:28:41) Anett, roční dítě ještě nekomunikuje "normálně" - ale o to až tak nejde. Parťák může být i na blbnutí, na hraní, jenže já jsem ten typ, co dítěti nic nenutí a nijak ho "nemotivuje", nevymýšlím malýmu dítěti program nebo náplň, co by jako mělo dělat a nestresuju se tím, že něco nedělá, protože je mi úplně fuk, co má podle jiných dělat/umět a jak to pojímají "jiní". To je totiž to jádro pudla - nevěnuju se dítěti v tom směru, že bych mu něco ukazovala, něco ho učila a k něčemu ho podněcovala, tohle jsem prostě nechávala na něm. Představa, že se snažím něco cpát ročnímu nebo dvouletýmu dítěti mi prostě připadá zbytečná. Nevím co to je "učit mluvit" nebo proč učit dítě, jak dělají zvířátka, k čemu je to dobré? Ráda se přidám, když dítě samo projeví o něco zájem (někdy taky ne, to je fakt), ale takové to "smysluplné věnování se" pokládám do určitého věku za ztrátu času. Leda by to někoho bavilo. Mně to fakt nebaví.
|
Ropucha + 2 |
|
(27.6.2014 18:39:07) "Leda by to někoho bavilo. Mně to fakt nebaví."
Monty, přesně: mě to bavilo. Uznávám, že dítě by nejspíš nezůstalo zaostalé, kdybych mu nic neukazovala a nechala ho ladem. Ony se nakonec všechny děti naučí plus mínus to samé. Ale já jsem to ani nedělala proto, aby dítě splňovalo nějaké normy, to vůbec, mně to prostě připadalo zábavné a dobrodružné, jak ten malý človíček nasává informace a jak s nimi dál nakládá. Jo, bavilo mě to a viděla jsem v tom od začátku to parťáctví. A bavilo mě sledovat, jak se ta úroveň vyvíjí. Koho to nebaví a tuto iniciativu do výchovy malých dětí nevkládá, chápu, že může mít pocity nevyužitosti svého duševního potenciálu.
|
|
Martina, 3 synové |
|
(27.6.2014 18:40:53) Měla jsem děti ve věku, kdy mě samotnou bavilo např. skládat kostky, takže jsem si prostě zcela spontánně hrála s nimi.
Nebyla jsem ještě taková ta paní, co má v hlavě hlavně jestli navařila a kdy bude prát, neměla jsem zaměstnání, byly to takové dlouhé prázdniny.
Zlomilo se to někdy v 23 letech, to už mě to doma začalo nudit a chtěla jsem se posunout někam dál.
|
Ropucha + 2 |
|
(27.6.2014 18:45:53) "Nebyla jsem ještě taková ta paní, co má v hlavě hlavně jestli navařila a kdy bude prát"
Martino, to já nejsem dodnes A je mi přes čtyřicet, takže možná to už ani nepřijde Mně je tahle mentalita dokonce protivná, cíleně se takovému myšlení vyhýbám. Toust je také jídlo a mimo kuchyň je tolik zajímavých věcí ...
|
Martina, 3 synové |
|
(27.6.2014 18:48:56) Já jsem měla takové období - někdy mezi 25 a 35 lety, kdy jsem hospodyňkovala fakt fest a docela mě to bavilo, ale dělala jsem to tak na 1/4 úvazku, takže to byla opravdová zábava.
|
|
|
enny |
|
(27.6.2014 18:49:52) Tak mně je přes 40 a ještě se mi v životě zatím nestalo, že by mě přestalo bavit si hrát nebo stavět Ale my to tak máme v rodině snad všichni, jen můj tatínek (teď už dědeček) někdy kroutí hlavou, jací jsme hračičkové.. a v noci se zavírá v pracovně, aby lepil a stavěl (přes den učí lepit a stavět vnočata)
|
Monty |
|
(27.6.2014 18:55:54) Ale to je něco trochu jinýho. Mně taky baví stavět si třeba z Lega, jsem hodně velkej "hračička", ale stavět hodinu furt dokola věž, kterou pak dítě zboří a má z toho hroznou legraci nebudu, to ať si staví samo. Nemusím být u všeho. Nebaví mne tohle období, kdy ty hry ještě nemají žádnej smysl, kdy je to nějaký rutinní opakování úkonů (i když přiznám, že nevím, jestli si můj syn někdy stavěl nějaký věže) a není to ani kreativní, ani "ducha povznášející". Od těch tří let výš už mi to nedělá problémy.
|
Monty |
|
(27.6.2014 19:00:03) ...nebo se schovávat pod stolem za ubrusem a dělat na dítě "kuk" nebo "baf"... to můžu udělat jednou, ale nebudu to dělat celý odpoledne, i když to dítě BAVÍ, protože mě to nebaví.
|
|
enny |
|
(27.6.2014 19:02:37) Tak já jsem v tomto směru asik lehce zvrácená, mě to fakt bavilo i s tím malým dítětem.. Ale uznávám, že je to povahou, já si na všem, co dělám dokážu najít něco, co by mě bavilo, připadlo smysluplný..
|
Monty |
|
(27.6.2014 19:05:03) vdaná zaživa, tak to spíš jsem divná já, ale já to měla už jako dítě... se mnou si nikdo nechtěl do určitýho věku hrát, protože mne strašně nudilo hrát si furt dokola na to samý. Ty holky každej den šly ven s kočárkama, každý den krmily panenky, chodily s nima kolem bloku a každej den měly ty stejný řeči. To jsem nedávala. A když jsem se jim snažila do toho vnést nějakou akci, tak po mně max. házely písek nebo mi nadávaly, protože nechápaly, o co mi jde.
|
Monty |
|
(27.6.2014 19:10:58) Šuplíku, mimino a batole je rozdíl, to ad jedna. A ad dvě, i kdyby to potřebovaly 100x, nepotřebujou u toho asistenci.
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(27.6.2014 19:13:22) Pokud to vztáhneme k tématu: zřejmě bylo docela jedno, kdy budeš mít děti, protože tě dětské hry nebavily ani když jsi byla sama dítě.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(27.6.2014 21:41:11) Mě nebavilo hrát si s kostkama nebo společenské hry-i když jsem je z povinnosti samozřejmě denně hrála, ale hry na něco.
S dcerou jsme si pořád hrály na maminky co spolu vaří, nebo mě dcera "trénovala" ve fitku podle videa a hlídala mi "děti" panenky v dětském koutku, nebo že jedeme na výlet z obýváku do ložnice, když bylo ošklivo, měly jsme i deku a svačinu, ale to už jí byly tak čtyři a víc, měla úžasnou fantazii. Teď spolu cvičíme zumbu už doopravdy.
|
|
|
enny |
|
(27.6.2014 19:16:57) .. tak já jsem byla taky divný dítě, stejně jako moje o 20 let mladší sestra. Obě ala Wednesday Adamsová, ale obě jsme už jako děti milovaly ty menší děti a já byla pro ostatní divná i jako dospělá, protože všichni kolem věděli, že děti "můžu" v jakémkoliv množství, ale do mých 36 let jsem prostě o vlastních neuvažovala ani náhodou. Teď bude druhé a děsně mě to baví včetně všeho kolem. Byť mi ve mě přetrvává vkus Adamsových (včetně humoru), tak na druhou stranu miluju věci infantilní, dětsky mimo. Aktuálně je mi to společností "tolerováno", ale co si počnu, až mi děti odrostou
|
Anni&Annika |
|
(27.6.2014 20:35:18) vldana zaziva...tak jaj vim co budu delat...budu mit mozna uz od te starsi dcery ty vnnoucata a muzu blbnout nanovo....jeste ze mam ten rozdil mezi holkama tech 20 let...ma to i sve vyhody..nevypadnu ze cviku
|
|
|
|
|
|
|
Anni&Annika |
|
(27.6.2014 19:12:38) Martino...tak u me to hrani nevymizelo kostky, auticka, stavebnice, hry...a stavet snehulaky a chodit sankovat. A miluju pohadky, a dite dodnes veri na jeziska a mikulase a barborku. Taky me bavi s ditetem delat blbiny, fakt nevim, jestli jeste nekdy budu jina...treba takovy velikonocni zajic /a dalsi/ jsou v mem pojeti tak verohodni a mam i dobra vysvetleni, ze by uveril snad kazdy jak to s tim zajicem je, a ze existuje....letos jsem dokonce poschovavala sladkosti uz po pulnoci, s manzelem jsem sestavila za desne tmy trampolinu a to vsechno poschovavala po zahrade. Dite rano vstalo driv nez my a nadsene pobihalo kolem baraku a vyrvavalo....ja vedela ze existuje. To bys ty nikdy nedokazala, vstat tak brzo a vsechno poschovavat. Ale ja jsem misunk asi ze vseho...domacnost me bavi taky a ted jeste jezdeni na kole, v berline lod.......me to druhe dite v tomhle veku proste sedlo se vsim vsudy
|
Martina, 3 synové |
|
(27.6.2014 19:15:55) Ale jo, dokázala, tohle jo, ale představa, že je mým dětem o 20 míň než jim je, je celkově děsivá.
Představovat si, že takhle blbnu s vnoučaty - to je něco jiného.
|
|
|
|