Viola |
|
(10.7.2014 9:13:33) Kdysi se do rodného listu novorozence vyplňovala i kolonka LOŽE, tedy manželské či nemanželské, podle toho, zda rodiče novorozence byli sezdáni. Kdy se od toho upustilo a hlavně - co nemanželský původ přinášel v praxi? Svobodná matka byla v ostudné situaci, protože nemanželské dítě bylo hanbou pro celou rodinu. Tedy pro rodinu oné matky, otec dítěte hanbu, pokud vím, nijak výrazně neměl. Na samotné dítě se společnost taktéž dívala s despektem, ale mělo to na něj i nějaký úřední dopad (kromě dědictví), kdy by bylo v něčem ze zákona znevýhodněno? Měl nemanželský původ na člověka (krom neformálně společenského odsouzení a z něj plynoucích věcí) i nějaký další dopad?
|
Kudla2 |
|
(10.7.2014 10:32:58) Kdysi jsem procházela stare matriky z doby pred sto lety.
Z manželských deti do dvou let zemřelo sem tam nekteré, z tech, které nemely v kolonce otce, se dvou let nedožily cca tri čtvrtiny.
Ty matky to musely mít nesmírně těžké.
Take se dalo díte legitimovat dodatečné a mnozí to i dělali - otec se k dítěti u porodu prihlasil a vzali se treba za pul roku.
|
Monty |
|
(10.7.2014 11:09:35) Kudlo, před sto lety už tak moc ne. Ono záleželo na prostředí, kde se to dítě narodilo. Třeba ve městech u "lepších lidí" bylo zvykem posílat nemanželské děti na vychování k příbuzným nebo známým na venkov, šlechta se takhle zbavovala nemanželských dětí běžně, prostě je někam šoupli na vychování (zajímavý je případ nemanželské dcery Kateřiny Zaháňské, "paní kněžny" z Babičky; ta si začala s milencem vlastní matky, o hodně starším a ženatým Gustavem Armfeltem, tajně porodila tuším v Hamburku dceru a té se po čase ujala Armfeltova manželka... a když chtěla Kateřina dceru v době její puberty zpátky, tak to dcera odmítla s tím, že zůstane u své matky, "jediné matky, kterou zná") a zpovzdálí dohlíželi. Na venkově bylo podstatný, s kým to dítě ženská měla, pokud s někým "jejího stavu", tak se to až tak dramaticky neřešilo (před těmi 100 lety), hodně dětí bylo legitimováno sňatkem později, protože tehdy se nemohli lidé brát tak snadno jako dnes, horší bylo, když to bylo dítě "od pána" nebo byl otec neznámý...
|
|
|
Monty |
|
(10.7.2014 11:13:06) Jo, a ještě tohle, taky jsem to už psala - v chudých oblastech bylo běžné, že si rodiny braly odložené a nalezené děti na vychování, protože za to dostávaly nějaký malý obnos, ale právě tyhle děti umíraly nejčastěji. V matrikách jsem našla, že si jedno takové dítě vzali moji praprarodiče, ještě jako malé miminko, a umřelo jim asi do dvou měsíců. Matriky jsou toho plné - schválně ti zkusím najít, jak takový záznam vypadal.
|
Monty |
|
(10.7.2014 11:18:03) Buchli, tu knížku mám taky, a ještě můžu doporučit, jestli tě tahle oblast zajímá "Z dějin české každodennosti".
|
|
|
Monty |
|
(10.7.2014 11:16:24) Matriky jsou toho plný:
|
|
|