ivaxx |
|
(4.8.2014 14:37:55) My máme vždy jen kocoury. Kdysi nám jeden veterinář řekl, že kočky vykastruje až po koťatech a chov jsme nechtěli.
Koucouři, ač se vždy stanoví, že budou hlavně venkovní, skončí v baráku... Tudíž i jeden záchod mají vnitřní (pro případ, že je někdo uvnitř omylem zamkne) - vyrábí se bedýnka s dvířky a když se čistí, tak nesmrdí a nevyhazují z něj podestýlku.
Co se týče lovu myší - každý kocour je osobnost a každý lovil jinak. Někteří jen ze sportu a nosili nám je před dveře - někdy tam byly ráno srovnané i myši 3 a potkan navrch, jiní je žrali (což je horší, neboť takto jsme o jednoho přišli - myš byla asi otrávená). Současný kocour je exot a myši a) neloví a za b) se jich bojí. Žere jen co dostane a i v tom je mlsný a raději hladoví, než by sežral to, co mu nechutná.
Každopádně kočka do baráku je neutuchající zábava.
Nejlepší knížka o chovu koček je od Terryho Pratcheta - Nefalšovaná kočka . Vřele doporučuji si ji přečíst - naprosto reálně popisuje soužití s kočkou.
|
CisloPi |
|
(4.8.2014 18:43:24) Jo jo, Nefalšovaná kočka je super
|
CisloPi |
|
(4.8.2014 18:46:46) Jména koček
Jak víme, každá kočka má několik jmen, a ani T.S. Eliotovi se nepodařilo uvést jejich úplný seznam. Naprosto obyčejná kočka bude mít pravděpodobně jiné jméno v případě, že:
a) na ni šlápnete b) je zřejmě jediným zvířetem v okolí, které vám může poskytnout vysvětlení ohledně původu podivné vlhké skvrny na koberci a příšerného zápachu všude kolem, c) vaše potomstvo ji podrobuje mazlení třetího stupně, d) vylezla po žebříku na půdu "prostě proto, že tam byl", načež se z nějakého důvodu rozhodla zmizet za starými krabicemi, koberci, opuštěnými domečky pro panenky atd. a nedá se odtamtud vylákat; když ji pak zpoza toho všeho harampádí vytáhnete za flígr přátelsky vám rozdrásá ruku a jediným plavným skokem proletí padacími dvířky na žebřík, který tím shodí a ponechá vás shrbené šest metrů nad zemí uprostřed dlouhého zimního odpoledne, kdy nikdo kromě vás není doma.
Je zajímavé, že pouhých 17% Opravdových koček umírá se stejným jménem, jakým byly obdařeny při svém narození. Ze začátku se celá rodina snaží ze všech sil zvolit to nejvhodnější ("Mně připadá jako Toníček"), ale jak jdou roky, ukáže se, že kočce tak jako tak každý říká Macek nebo Minda. To nás přivádí k nejdůležitější poučce pro pojmenovávání koček: nikdy nedávejte kočce jméno, které by vám vadilo vyvolávat o půlnoci před domem napjatým, ustaraným hlasem a bušit přitom lžící do kastrolu. Také je dobré vymyslet něco krátkého a výstižného. Přesto však mají Opravdové kočky obvykle dosti dlouhá jména, a to typu Vypadnivocaďtymrcho, Mamípodpostelíněcojéé a Novidíšnemělasesmiplístpodnohy. Opravdové kočky se nehonosí jmény jako Vincent Mountjoy Froufrou Chanoir IV., nebo aspoň ne nadlouho. Zvolené jméno by mělo být také dostatečně zvučné, aby se bez potíží přeneslo přes celou kuchyň v okamžiku, kdy se balíček s prvotřídními řízky začne kradmo pohybovat směrem k okraji stolu. Pro takový případ potřebujete slovo s patřičnou průrazností; zkušenosti ukazují, že Kuš! Se hodí výtečně. Egypťané měli kdysi bohyni s kočičí hlavu, které říkali Bast. Teď víte proč.
|
ivaxx |
|
(4.8.2014 22:08:29) Krmení Opravdových koček se řídí pravidly stejně neměnnými jako střídání ročních období.
1. Opravdová kočka ohrne čenich nad výživnou lahůdkou, doporučenou tou paní v televizi a podávanou na zlatém podnose. 2. Ze msty jí koupíte plechovku toho nejlevnějšího žrádla, o které radši ani nechcete vědět, co obsahuje (když uvážíme, co všech-no se dává do párků a do hamburgerů... ne, opravdu je lepší to nevědět). Kočka je zhltne, jako by čtrnáct dní nejedla, a ještě vylíže misku. 3. S pocitem nezměrné úlevy nakoupíte toho svinstva dvacet plechovek. 4. Kočka ho očichá a ani se ho nedotkne. Přitom, chápejte, jde o kočku, která je ochotná žrát žáby a vodní vážky.
- Přesný popis našeho kocoura...
|
|
|
|
|