| simiki+koťátko 03/07 | 
 |
(4.2.2015 7:42:24)
Dcerka je šikovná, podle mě i okolí krásná holčička, sluší ji snad vše a i jako holčička je oblékaná (sukýnky, šatečky apod.)
Před třemi týdny na ortodoncii lékařka řekla, že děti, které mají protáhlejší obličej, tak mají problém se zoubky, protože mají tendenci v noci pochrupkovat a čelist se nedovírá a zoubky můžou růst jinak. Na to jsem řekla, že tatínek má podlouhlejší obličej, tak tomá po něm a už jsme se dál bavily o rovnátkách.
K tomu se malé rozpadl zip na její růžové bundě, tak má zatím prozatím dlouhý vycpávanější kabát, který jsme dostaly.
O víkendu u tety teta řekla, že dcerka má obličej po jejímu tátovi, a že bude mít krásné naducané tvářičky celý život a ne ty úzké, propadlé.
Tatínek dcerky je opravdu kus chlapa, hooooooodně objemný s papulou jak menší budha :)
jenže několik dnů dcerka chodí, že je tlustá, tedy od té doby, co má ten kabát, a dnes to dorazila ráno (máme opravdu někdy zajímavá rána...), když řekla, že je tlustá a vypadá jak chlap. Když jsem se ji zeptala, proč si probůh myslí, že vypadá jako chlap, tak řekla, že má dlouhou bradu a velké tváře po tátovi atd atd. Stála bobišek před tím zrcadlem (tak nějak už stojí několik dnů) a opakovala, jak mooooc je tlustá a jak vypadá jako chlap a úplně nenávistně se na sebe koukala a že se nediví, že se do ní nikdo nezamiluje apod. Zábavné ráno.
A já fakt nevím, jak s tím naložit. Když mi furt brečela i při cestě na tramvaj, že vypadá jako tlustej chlap, tak jsem ji řekla, že mám oči po dědečkovi a neznamená to, že jsem dědeček, a nos po tátovi. A jestli ještě jednou poví, že je chlap a tlustej, klidně ji budu říkat Sebastiane, protože jsem si vždy přála mít Sebastianka. Ale fakt nevím, jak s tím naložit, trvá to už několik dnů. Přitom doma nic neřeším nikdy ohledně váhy, mám zimní váhu, a letní váhu... Zimní váha je prostě ta větší a kdy mi je vše malé, a letní váha díky kolu a pohybu je zas ta lehčí... :) nikdy jsem váhu doma neřešila, a přitom slyším doma, že "ne, to už jíst nebudu, jsem tlustá". Samozřejmě, že není. Mám dojem, že na její věk to je tak nějak příliš brzo... Jak řešit? Mimoto na jaře kupuju dcerce nové kolo, její původní vloni dosloužilo, tak mám v plánu ji opět provětrat na kole, takže fakt neřeším, ale dcerka se v tom nějak plácá.
|
| Tili + 2 | •
|
(4.2.2015 7:58:46)
Hm. To zimní oblečení. Když byly synovi 3 roky, koupila jsem mu „perspektivní“ bundu (nosil jí do 8 let). K tomu naducané oteplováky a cestou do školky se mi rozbrečel, že nechce být tlustý chlapeček. Bundu pak nosil jen s džíny nebo oteplováky s menší bundou, ale nechtěla jsem mu dělat trauma 
Vysvětli jí ve vhodnou chvíli, že není tlustá, že zimní oblečení je zkrátka takové a že má v obličeji nakombinované všechny předky tak, že jí to moc sluší.
Jinak ty řeči příbuzných fakt dokážou dodat. Sestra mého tatínka má zdůrazněné všechny jeho rysy obličeje, já jsem hodně po tatínkovi. Sestra mého tatínka je zatrpklá, nepříjemná, pomlouvačná žena. Nevidí si do pusy, takže pomlouvá i nás před námi, než nám dojde, že vlastně mluví o nás a že to bylo úplně jinak. No a další příbuzná mi řekla: „Tedy ty vypadáš úplně jako teta“. Dostávala jsem se z toho asi 14 dní, než mi došlo, že zkrátka je těžké vidět tu podobu s mým tátou, který má vousy a nemá vlasy
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 8:14:37)
Pravda, to zimní oblečení nepřidává, ještě k tomu nosí oteplováčky, protože chodíme hned po škole na kopec, a navrch čepice... dnes musím někde sehnat novou bundu, ten dlouhý zateplený kabát fakt asi dělá svoje
|
|
|
| Lefff | 
|
(4.2.2015 7:58:47)
Simiki,
zalezla bych si v takovém případě s dcerkou někam, kde by se cítila bezpečně (třeba při večerním povídání pod dekou), a probrala s ní situaci u paní doktorky i u babičky (proč řekly to, co řekly, a že to vůbec neznamená to, co si dcerka myslí, že to znamená), opakovala bych jí, jak moc ji mám ráda, jak moc pro mě znamená. A že mě bolí, když o sobě takhle mluví a smýšlí a že to tak vůbec není. A taky bych vysvětlila toho Sebastiana. Že to, žes chtěla vždycky Sebastianka, neznamená, žes byla zklamaná, že se ti narodila holčička - člověk kolikrát něco plácne a nedojde mu, že si to druhá strana může přebrat jinak, než jak to bylo myšleno.
Nejsem psycholog, ale za mě: Tulit, mazlit, s láskou vysvětlit 
U nás jsem musela přikročit i k tomu, že jsem s dcerou v jejích sedmi letech prošla fotografie extrémně obézních i anorektických lidí a mluvila s ní o tom, jak opravdu vypadá tloušťka (narozdíl od toho, jak dcera vnímá tloušťku) a že oba extrémy škodí. To když se kritickým okem dívala na obézní lidi na ulici i na mě (připadala jsem jí se svými 173/65 kg tlustá) a zálibně si počítala před zrcadlem žebra. Teď už to nedělá, naštěstí.
|
| Epepe | 
|
(4.2.2015 8:21:16)
Lefff, taky bych to tak viděla. Je potřeba moře lásky.
Hlavně nevyhrožovat.  (To říkám v nadsázce, podle mně to s tím sebastianem bylo docela vtipný.)
A taky by s ní mohl promluvit tatínek, jestli máte dobré vztahy. Ony to holky od těch tátů líp berou. V podstatě, jak na ní nahlíží táta, tak se pravděpodobně bude v pubertě cítit.
Kolik je dcerce?
Já se s tím potýkám celý život, pár špatně mířených, nevědomých poznámek rodičů, nepomohlo nic. Až teď, když vidím ty dnešní patnáctiletý bakule, říkám si, že jsem byla vlastně štíhlá.
Dělala jsem atletiku, ale holt mám takovou ženskou postavu a strefila jsem se do devadesátek, kdy bylo v módě být na heroinu a mít dvacet kilo i s postelí.
|
| Lefff |
|
(4.2.2015 9:34:42)
Horká Zorko,
taky jsem si v devadesátkách připadala tlustá Stačilo se podívat třeba na klip George Michaela Freedom a šla jsem depku zajíst čokoládou. Teď mi moje oscilace mezi letní 38/40 a zimní 42/44 zas tak moc nevadí.
Naší nejstarší bude letos 9 let, takže předpokládám, že nás mnoho debat na téma linie ještě čeká, tím spíš, že zatímco Prvorozená je štíhlý drobek, nejmladší je cvalinda.
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 10:26:31)
Taky tak mám zimní/letní míry :)) jáse právě snažila tomu všemu předejít tím, že jsem se nikdy nekritizovala v zrcadle, a nikdy jsem své špečky pokud byly nijak neprožívala (věděla jsem, že vždy půjde dolů a vždy šlo...). Mamka a i teta vždy sami sebe v zrcadle se kritizovaly, otáčely se kolem dokola a ohmatávaly se, kolik že špeků mají a jak jsou tlusté (nebyly...) a vždy při pohledu do zrcadla prohodily něco ve smyslu ježišikriste já teda vypadám. Toto jsem snad nikdy nedělala, abych tomu všemu předešla, a ejhle, furt málo...
|
|
|
| Len | 
|
(4.2.2015 10:07:50)
Vazne? Ja si prave v devadesatych letech pripadala vyhubla, vsude jsem videla tzv. "zenske tvary".
|
| Anni&Annika | 
|
(4.2.2015 10:25:36)
Len..jsem si v 90 taky pripadal vyhubla a zavidela jsem jinym zenam jejich tvary /me se libily zensky krev a mliko/...ted mam o 7 kg vic, ty tvary mam a smutnne vzpominam, kdyz jsem byla hubenour
Ale ja nikdy neresila kila a ani mala je neresi. Deti proste rostou. Jednu chvili jsou baculate, pak se vytahnou a prijde mi to porad dokola nez vyrostou. Ac teda ja tu baculatost na male miluju, ona je jinak jak spageta a v te chvili co nabira vypada tak normalne.
Ja nevim, dceri bych na tvem miste vysvetlila, ze jestli se ted citi tlusta, ze je to dobre, neb aspon ma z ceho rust. Ze ma ted tu baculatou fazi co je potreba k tomu rustu. Ze prece nechce by trpaslik. Proste ze to maji vsechny deti.
Jinak pokud citi lasku, chvalis ji, podporujes /a nevysvetlujes ji, ze vypada blbe/, tak bych to jinak moc neresila. Horsi by to bylo v puberte, kdyz si me velke dite vzalo do hlavy ze je tluste neb hodne ji/ rikal ji to jeji vlastni otec, neb jeho nova pritelkyne byla tycka co radsi nejedla, jen aby nepribrala/. Tatine mel asi strach, aby nemel tluste dite. Jenze...ona tatu milovala, ze?
Takze to byl problem, neb puberta je zradna a dite si nenechalo vymluvit, ze pri 171cm je vaha 57kg opravdu super. No pomohla az schuzka s moji spoluzackou, co ve stejnem veku kdysi premyslela jako ona a dopracovala to k anorexii. Na zdravi ji to poznamenalo na cely zivot, ac se z toho tehdy dostala.
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 10:30:19)
No právě, vždy ji pdoporuju a jakoby nechtěla slyšet, sama jsem ji říkala, že ať řeší cokoliv podobného až ve 14, v 15, že roste a basta. Mám z toho obavy, protože já dvakrát v životě měla celkem dost dlouho váhu 48kg při 174cm, a proto jakékoliv negativní věci nevypouštím z pusy. No jdu koupit po škole novou bundu, snad už nebudu pak poslouchat, že je jak chlap a tlustej :D
|
|
| Len |
|
(4.2.2015 10:50:29)
Anni, ja kila resila, hlavne v puberte, ale presne opak toho, co resi holky obvykle. Mela jsem ve ctrnacti tech 180cm a k tomu 42-44kg a vydrzelo mi to hodne dlouho. Nemela jsem vubec zadny tuk a nemela jsem MS jako posledni ze tridy (hrozne se resilo, kdo uz je zenska ). MOje doktorka tehdy rikala, at jsem rada, ze jsem krasne stihla holka a ze jednou za to budu prirode vdecna No, tak v petatriceti vdecna jsem, ale tehdy to bylo opravdu dost hrozny, hubenourky skutecne v kurzu nebyly a doma me nijak nechvalili. Ma dcera jde v mych stopach, ma v sedmi letech asi 134cm a k tomu 20kg, takze ja porad chvalim a chvalim a chvalim. Mit oplacane dite, tak bych chvalila taky, ale ona byla oplacana naposledy nekdy ve dvou letech.
|
| Anni&Annika |
|
(4.2.2015 12:36:29)
Len..my meli skvelou pediatru /v cechach/..kdyz videla muj nestastny oblicej, ze jsme opet pod percentilem, koukla na me a rika...budte rada, dite je zdrave. Lepsi hubena nez obezni...no male je 8, ma 130cm a 18kg....ale me uz teda prijde takova oplacanejsi. Bylo hur ..jen mi to vadi kdyz je nemocna. To najednou i zhubne a u ni je kazde kilo hned znat.
|
| Len |
|
(4.2.2015 12:49:18)
Hm, tak moje dite je asi ted uplne nejhubenejsi, co kdy bylo. Teda obe, ale syn proste blbe ji, s tim nic neudelam, takze je hubeny i z toho duvodu. Dcera ji dobre a hodne. Kdyz se podivam na predlonske a lonske fotky z dovolene, tak v tech plavkach je to jasne videt, ze je cim dal hubenejsi. Ona teda loni hodne vyrostla, vlastne nevim, kolik ted meri, naposledy jsem ji merila na jare. ALe holt ma byt po kom a jsem rada, ze kostru nema po tchyni, kdyz jinak je cela ona
|
|
|
|
|
| Lady V. | 
|
(4.2.2015 10:30:18)
Presne, Len. Co jsem se v devadesatiach naposlouchala narazek na moje trcici kosti, co prezdivek jsem vyfasovala. Vubec si nepamatuji, ze by byly hubene nejak v kurzu, spis naopak.
|
| Len |
|
(4.2.2015 10:54:24)
Lady, stejne K tomu socialne mimo a uz to jelo, doma se na nejakou chvalu nedalo, fakt to byly spatne roky. Moje dite je take obklopeno ponekud buclatejsimi spoluzaky a pokud jsou nektere holcicky hubene, tak jsou zaroven pidimidi. Ona je jedina hubena a vysoka, zatim to neresi a doufam, ze nezacne, ze tu sebeduveru mit bude.
|
|
|
|
|
|
| Kalali | 
|
(4.2.2015 10:04:09)
A ty sama sobě se líbíš? Nemluvíš o sobě kriticky? Dcery mají tendenci přejímat postoj matky k sobě a kopírovat ho. Já když na sobě začnu hledět negativně, tak to holky dělají taky. Jsou obě krásné, ale nejsou to takové ty typické hubeňoučké bárbínky, co jsou prezentované jako krásky v médiích a televizi. Mají po mě silnou kostru a jsou vysoké. Starší navíc má sklon k oplácanosti. Taky si připadám jako chlap, ale chlapům se líbím, takže není co řešit. Ale v pubertě jsem se svým vzhledem dost trápila a občas i teď, když mám slabší den, tak se raději pohledu na sebe vyhnu. Pak se někdě zahlídnu po čase (na fotce), a divím se, jak mi to slušelo. Je to v hlavě a v sebevědomí.
|
|
| Len |
|
(4.2.2015 10:12:41)
Ja mam celkem trauma z detstvi, kdy taky muj vzhled porad nekdo prirovnaval k nekomu z rodiny (asi proto, ze jsem nebyla moc podobna vlastne nikomu, tak se porad snazili neco najit) a hrozne me to stvalo. Navic ty komenty nebyly vetsinou nijak pozitivni. Takze i kdyz je me male dite cela moje tchyne, tak ja ji to nerikam, naopak, furt ji opakuju, ze je krasna Ona svuj vzhled moc neresi, akorat uz si vsimla, ze ma vsechny koncetiny opravdu dlouhe, nejlepsi kamaradky ma naopak trpaslice, tak ji zduraznuju, ze je krasne byt vysoka
Reseni nevim, asi bych vic chvalila, mne osobne to v detstvi hodne chybelo.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(4.2.2015 10:44:17)
nedávno jsi psala, jak je dcerka radši u tatínka, jestli se nepletu - jak to dopadlo?
teď má problém se svým vzhledem, což teda v jejím věku je hodně hodně brzo.
zamysli se nad tím, že je to zástupný problém, ona má skutečný problém někde jinde, ona se hledá, hledá si svoje místo v rodině a nemůže ho najít, takže jakákoliv blbost, jako je tvar obličeje, je ideálním problémem, který bude řešit, jen aby nemusela řešit sama sebe v rodině
takže tyto malý věci sice hlídej, ale primárně začni řešit třeba s psychologem to, jak se dcera cítí u tebe, u tatínka, co to s ní dělá, že se stěhuje a má dva domovy, dvě výchovy a možná dvojí názorovou masáž
vzhled řeš s ní třeba tím, že spolu půjdete koupit oblečení, ve kterým se bude cítit dobře, jestli má pocit, že je tlustá, ukaž jí klidně růstovou křivku a vysvětli jí, kde je ona a kde jsou obézní děti, vysvětli jí taky, že se jí v tomto věku ještě obličej přetvarovává a mění a nic to zatím neznamená
ale to hlavní nezapomeň
|
| Líza | 
|
(4.2.2015 10:53:14)
Navazu.
Začni si dávat pozor, co jí říkáš. Ve chvíli, kdy dcera řeší svou nedokonalost, placnes, že jsi chtěla kluka. Podobně jako nedávno, to jsi ji tuším vysvětlila, jakou budeš mít pohodu, když se odstěhuje.
Ona v okamžicích nejistoty potřebuje pevnou mámu, která ji nedá. Ne mámu, která má blbý hlášky a ještě víc ji znejisti.
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 12:00:20)
Asi špatně pochopeno, když mi asi po sté ráno řekla (zpoždění do práce 20 minut, kdy jsem ji říkala, že ji to všechno sluší apod apod) jsem řekla, že jsem chtěla kluka Sebastianka, tím samozřejmě jsem nemyslela, že ji ještě dorazím tím, že ji povím, že jsem chtěla místo ní kluka, ale tak, že kdyby se mi narodil kluk, jmenoval by se Sebastian (o tom ví, protože jsme probíraly, jaké jména jsme měli vybrané, než se narodila). Nenapadlo mě, že by mi někdo si mohl myslet, že ji ještě do toho kuřího oka šlápnu a povím, že jsem chtěla kluka
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.2.2015 12:08:05)
ona spousta věcí vyzní jinak, když je nemáš zasazený do celýho dění a v té správné posloupnosti, ale přesto si myslím, že bys měla řešit její problém s místem v rodině, ona potřebuje jistotu, stabilitu a tu nemá, a tak jí najednou připadá všechno že je špatně, třeba hledá chyby kde nejsou - kdybych měla holčičí obličej a nebyla tlustá, tak by žili táta s mámou spolu - ono to vypadá jako volovina, ale ty děcka fakt myslí jinak, a můžeš jí vysvětlovat jak chceš, že to tak není
jestli jste někde udělali velkou chybu, jako že to tak vypadá, sami si s tím, zdá se, neporadíte
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 12:21:22)
Yuki, vím, ale už jsme od sebe s jejím tatínkem 4,5 roku přesně, tak nevím, jestli by to řešila až teď? Mimoto důvody pro můj odchod byly vážné, a i je zná ona.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.2.2015 12:34:11)
4.5 roku, no náš malý má za sebou těžký zlom v životě před 6 lety, a jeden po narození, o to nejde kdy, jde o to, že teprve teĎ má věk na to, aby se tím začalo děcko zabývat, přestává mu stačit jen to, co ví, chce tomu samo rozumět, začne se v tom pitvat až teď.
navíc jestli máte vztah víceméně v pohodě, s bývalým, tak o to víc nerozumí tomu, proč teda nejste spolu, ona už si nepamatuje to, co bylo, a žádný vyprávění nemůže nahradit to, co vidí teď, něco si idealizuje, a dohromady vzniká cosi, co není v pořádku
já u nás čekám problém na pokračování s tím, že v pubertě se máme tem´prve na co těšit, protože teď můžu uklidňovat, povídat, ale pak to teprve přijde s tou správnou údernou silou a argumenty, který stačí teĎ, mi pak stačit nebudou a bude se s tím muset srovnat sám
|
|
|
|
|
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 12:07:11)
Yuki, dopadlo tak, jak jsem čekala, když ji její kamarádka řekla, že klidně ať se dostěhuje, že se nastěhuje místo ní a že bude místo ní bydlet u mě, nějak se ji to rozleželo v hlavičce mimoto byla přímo u toho, když jsem mluvila s jejím tatínkem a chtěla se dohodnout o zvýšení počtu hodin logo, takže pokud měla cokoliv idealizované, tak už sundává růžové brýlky. Oblečení má opravdu hafo, nemá v tomto důvod si myslet, že by ji něco neslušelo nebo že chodí v něčem nehezkém (pokud pominu tento problém s bundou a kabátem )
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.2.2015 12:14:08)
víš, z jednoho kabátku by nedělala takový problém, prostě by ho odmítla nosit, protože je hezká a v tomto jí to nesluší, tak to nosit nebude a radši půjde v rozbité bundě nebo bez ní, ale ten kabát si na sebe nevezme - takovou reakci bych brala jako celkem v pohodě, ale jí nejde o ten kabát, ten to jen zdůraznil a dosvědčil jí, že má pravdu, v jejích očích
můj malý mi taky umí říct, že mě nemá rád a vzápětí potřebuje slyšet, že já ale ho ani, jenže on má problém, který řešíme dlouhodobě a je strašně těžký ho vyřešit dobře, ale ty reakce jsou právě takový, že si najde něco, co bude řešit, aby nemusel řešit to, co ho skutečně trápí
až mi to dojde, tak si povídáme o něčem, co zdánlivě vůbec nesouvisí s tím aktuálním problémem, jenže je to právě ta dlouhodobá věc, on si to ani nemusí uvědomovat
a po půlhodině ujišťování a rozebírání toho skutečnýho problému se uklidní a je zase pár dní klid a neřeší tu zástupnou věc. Najde si jinou a já zase musím přijít na to, že se zase plácá v tom původníma toto je zase jen zástupný a ne skutečný
a tak pořád dokola a u nás asi navěky
a tvoje malá mi to připomíná, navíc jsou stejně staří, v březnu 8
|
| simiki+koťátko 03/07 |
|
(4.2.2015 12:23:17)
"ale jí nejde o ten kabát, ten to jen zdůraznil a dosvědčil jí, že má pravdu, v jejích očích" no tak nějak to dnes ráno vypadalo
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)