Re: Dcerka a její vnímání sama sebe

Tak jsem včera koupila novou bundu, a promluvila si s ní. A že ji dostalo, že každý říká, že je po tátovi, dodělalo jí to prohlášení tety, která řekla, že má pěkně kulaté tvářičky po tatínkovi, a že nikdy nebude mít ty vpadlé... Teta měla vždy opačný problém, měla vždy vpadlé tváře při jakékoliv váze, tak to myslela v dobrém :)))) A že nechce vypadat jako táta, tedy jako chlap... No bunda pomohla hodně a i vysvětlení co a jak, přitom doma opravdu slyší jen samé pozitivní věci (ohledně vzhledu) a sama sebe (poučena svým dětstvím :) nikdy v zrcadle nekritizuju, jsem myslela, že to bude stačit. Ono prohlášení družinářky, která mi řekla před malou, ať koupíme větší punčocháčky, že má větší stehna a zadeček, a tak jí sklouznou dolů při dřepu, taky nepřidá. No ať už je jaro, a s dcerkou se provětráme na kole, vyjezdím s ní všechny blbé nápady, co by ji mohly v té malé hlavičce o sobě napadnout :)