Kudla2 |
|
(7.6.2015 0:09:26) Já zjišťuju, že velmi málokdy.
Je to do určité míry společenská povinnost a mám to v sobě i já vtištěné,, takže se toho asi do smrti nezbavím, a taky nevím, jestli kdyby opravdu došlo na věc a od svých nejbližších bych nic nedostala, jestli by mě to nakonec nemrzelo ve smyslu "že si ani nevzpomněli", ale asi nejradši bych byla, kdyby bylo tohle možné udělat bez toho hmotného doprovodu. Třeba nějakou virtuální pohlednici nebo tak něco.
Kdyby tohle bylo splněno, tak bych si asi dost oddechla. Líbí se mi z věcí máloco, ale když už, tak mi vyhovuje jít a rovnou si to koupit, protože je to přesně to, co chci; dát si to od někoho darovat je zbytečný zdržení a nechat se překvapit má zase dost malý procento úspěšnosti, že se dotyčný trefí.
Úplná noční můra jsou pro mě "povinný" oslavy v práci - jako že se od oslavence čeká, že obstará nějaký pohoštění, a ostatní mu dají nějaký dárek - většinou něco, bez čeho by se docela dobře obešel. Nechtěla bych mít na svoje narozeniny takovejhle opruz, i když je mi jasný, že to ti lidi myslí dobře a že je to do určitý míry společenskej rituál. Nejblíž mému postoji by asi bylo - nechci nic chystat a nechci žádný gratulace. Asi mi na tom vadí, že je to takový "na povel" a že by se ti ostatní urazili, kdyby se to nekonalo, a mně by se třeba vůbec nechtělo se s něčím patlat.
Jak to máte vy - slavíte rádi, dostáváte rádi dárky?
|
Tante Bante |
|
(7.6.2015 0:14:33) Ráda dostávám, ráda dávám. Ráda slavím. Nerada mám jen dárky podané tak, že někdo přijde a řekne, ať si řeknu, co teda chci, když mám ty narozeniny... prostě když dá najevo, že ho to otravuje a ode mě by bylo slušné trochu to obdarovávání ulehčit.
|
Kudla2 |
|
(7.6.2015 0:49:31) S tím slavením... já slavím taky ráda s lidma, který mám ráda, ale beru to spíš jako příležitost k setkání a popovídání než jako svoji oslavu.
Takže ty narozeniny jsou jen záminka, kdyby přišli bez darů a strávili jsme hezké odpoledne, tak bych byla úplně spokojená.
|
|
|
vlad. |
|
(7.6.2015 0:24:42) Jsem ráda, když si na mě někdo vzpomene, taky ráda dělám dárkem radost.
V zásadě proti oslavám nic nemám, pokud v to nefiguruje manželova rodina, s nimi je to pro mě stres.
|
Pavla | •
|
(7.6.2015 6:36:39) Vlad, ja jsem po deseti letech prestala "slavit" svoje narozeniny s manzelvou rodinou. Slavit pisu v uvozovkach, protoze mne to nikdy jako oslava neprisla. Oni se celou dobu o nas nezajimaji. Fakt je vidis jenom na narozeninach nebo vubec. Z jejich iciativy my za nima na navstevu jezdit muzeme..
K tricatym narozeninam mi prinesly dary typu sprchovy sampon Fa. Radeji delam okolo mych narozenim ruzna setkani s rodinou a s prateli. V praci je to fajn, to mne bavi vymyslet pohosteni atd.. Dostavam docela osobni darky.
|
|
Termix |
|
(7.6.2015 9:37:57) S tou manželovou rodinou to mám úplně stejně. Jenže u nich je to i o tom, že když má někdo narozeniny, tak se s přáním musí hromadně čekat až po obědě, oslavenec se postaví doprostřed obývacího pokoje a ostatní do řady a nahlas před všemi přejí. Tchýně mi jednou vyčetla, že jsem jí přála jen krátce. Já tohle nesnáším. V předchozích diskusích o povahách jsem psala, že jsem introvert, v tom testu mi vyšlo labilní melancholik, jj odpovídá to, prostě tohle je moje noční můra a celý rok se děsím narozenin tchýně, které jediné musím kvůli manželovi přežít. Naštěstí bydlí více než 400 km daleko a kvůli mým narozeninám a naorzeninám našich dětí by cestu k nám nepodnikli.
|
|
|
Delete |
|
(7.6.2015 1:17:10) Ráda dostávám jen ty od manžela.
Vlastní oslavy nedělám. S tím obdarováváním v práci mě to vytáčí, to nemám ráda vůbec.
Nevadí mi oslavy jiných, i když často nevím, co darovat, ale nklidně si s tím polámu hlavu a něco vymyslím.
|
Persepolis |
|
(7.6.2015 9:48:34) rada dostavam darky od dcery a manzela. Mama sr mne vzdy zepta co chci nebo neco vymysli a zepta se jestli se mi to hodi. To mi vlastne taky nevadi.
|
|
|
Zufi. |
|
(7.6.2015 6:09:06) Ráda. A dostanu k svátku tablet, jsem poslední ze školy, kdo ho nemá
|
|
Koulička M |
|
(7.6.2015 6:42:05) Těším se na překvapení. Udělá mi radost právě i taková klasická blbost jako čokoláda, kafe, čaj.....
Mně nevadí, když se na moje přání zeptá rodina, nechtějí vyhazovat peníze za blbosti. Obvykle vyhodím víc námětů a pak jsem překvapená co dostanu. A někdy i tu obálečku, když potřebuju něco zaplatit a nemám na to. Třeba brýle, to je docela pálka, naši nemají chuť se mnou lítat a vybírat, pak se jen těší z toho, jak ty nové vypadají, a že jsem si třeba dopřála dražší skla, na která bych jinak neměla.
|
|
|