| libik | 
 |
(8.7.2015 14:29:34)
Withep a kde bys tedy měla věci? Představ si třeba panelákový dva plus jedna, v tom čtyřčlenná rodinka.
Dneska je jistě máš v nějakém speciálním úložišti v jiných částech bytu, jako jsou vestavné skříně, komody ap., nicméně nic takového, jak jsem již psala, nebývalo.
Ono se strašně snadno řekne "to já bych nikdy.."
|
| withep | 
|
(8.7.2015 14:44:28)
Máme 2+1, cca 50m2, je nás pět. Vestavnou skříň nemáme, máme jednu šatní skříň v ložnici o šíři 160cm a dvě komody. V jedné komodě je veškeré používané dětské oblečení kromě svrchního, které je v regále v předsíni, tj. každé dítě má jeden šuplík plus čtvrtý šuplík mají dohromady na objemnější mikiny (i tak třeba z 10 triček točí 2-4). Druhá komoda je všehochuť - doklady, cennosti, fotky, vánoční ozdoby, výběr z povedených výkresů... V šatní skříni jsem nedávno provedla debordelizaci, takže tam kromě dospěláckého sezónního oblečení a bytového textilu jsou spacáky a karimatky, výrvarné apod. potřeby, kamera, foťák, šicí stroj, dvě bedny oblečení na opravu/přešití a dokonce ještě i volné místo. Pod polovinou manželské posele je mělká zásuvka, kde je ve třech vak. pytlích uloženo nesezónní a malé/velké dětské oblečení. Ráda bych měla více úložných prostor a tu šatní skříň fakt jen na oblečení, ale zatím holt nemám. Má to svoje výhody, jsem nucena nemít místo domova takové skladiště, jako měli mí předkové 
|
| libik |
|
(8.7.2015 14:49:08)
No vida, samostatně stojící skříně, komody, speciální úložní prostory, vakuové pytle. Tohle se opravdu nedalo kdysi pořídit.
Jinak, nic ve zlým, ale nemít v obýváku nic v duchu momentálního minimalismu je stejně tendenční jako mít za socíku obývací stěnu
|
| withep |
|
(8.7.2015 15:02:28)
Skříně byly. Naši měli kromě obr obývací stěny i skříň přes celou ložňicovou zeď. Komody asi nebyly, ale zase byly obývací stěny přes celé dětské pokojíčky. Vakuové pytle nebyly, malé/nesezónní se skladovalo v normálních skříňkách, já bych to taky skladovala normálně, kdybych měla kde, to přeskupování všeho dětského dvakrát do roka + ládování do pytlů mě extrémně nebaví.
Nemám nic v duchu tendenčního minimalismu, prostě máme malý obývák  . Schody, malinká sedačka, krbová kamna a v koutech dva regály s hračkami. Nemáme ani konferenční stolek, prostor na zemi zabírá vláčkodráha.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(8.7.2015 21:01:27)
Libiku, samostatně stojící skříně byly úplně normálně.
Nikdy bych nevěřila, že budu bránit poměry v minulém režimu  
Ale v rámci objektivity musím.
Nedělejte tady z toho zase takový středověk. Všeho bylo málo, většina věcí byla ošklivá a v jediném designu, stály se na to fronty a čekalo se v pořadnících, to všechno jo, ale že by neexistovaly běžně skříně nebo ručníky, to už jsou fantasmagorie přitažené za vlasy.
|
| JaninaH |
|
(8.7.2015 21:10:53)
Anett,
Tak znova - jasně, že véci existovaly. Ovšem, jak sama píšeš, většina (podle mě dokonce velká většina) jich bylo hnusných a nemoderních. A my nevésty jsme toužily mít své domácnosti zařizené hezky a moderně, ale to bylo hrozné těžké, ne-li nemožné.
|
| JaninaH |
|
(8.7.2015 21:20:32)
Šuplíku, mně dala před pár lety tchyně pár zjevně nepoužitých utěrek s vyšitým monogramem ze své vlastní výbavy (čili nejměně 60 let starých), ať je schovám pro dceru. Jsou krásné a na dnešní dobu neskutečně kvalitní. Dceři jsem je nedala, používám je sama, a když čtu tuhle diskusi, nemám z toho už ani špatné svědomí, protože dneska nevěsty výbavu nepotřebují, můžou si všechno koupit.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 22:54:24)
Janino, dneska ve středním věku to vidím trošku jinak, staré věci po předcích mám ráda, mají pro mě kouzlo a vzpomínku.
Ale jako mladá nevěsta bych z žádného věna nadšená nebyla, chtěla jsem si všechno zařídit moderně a po svém.
S výjimkou pár věcí po mojí zemřelé nejmilovanější příbuzné, které jsem si chtěla vzít na památku.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 22:37:13)
Šuplíku, ano, textilie z té doby jsou nezničitelné.
Mám např. stále osušku, kterou jsem používala jako kojenec, používala jsem ji ještě i jako starší dítě, používaly ji pak asi deset let moje děti a teď ji používám zase já (protože děti už nechtějí růžovou barvu) a pořád je téměř v původním stavu, neopraná, neztenčená. Neuvěřitelné, přes čtyřicet let.
|
| libik |
|
(9.7.2015 1:00:32)
jj, zrovna jsem vyvěsila schnout osušku, kterou jsme měli s sebou v tehdejší Jugoslávii LP 1977..
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 22:43:45)
Janino, o dostupnosti bytového vybavení se nechci přít, protože mě to v pubertě zase tolik nezajímalo a můj přehled nebyl dokonalý.
Nicméně, pořád si myslím, že jde hlavně o tradici. V Bavorsku jistě nouze o žádné bytové vybavení v osmdesátých letech nebyla a bylo mi tam vyprávěno, že je tam tradicí střádat dcerám věno pomalu už od narození. Což mě tehdy dost udivilo, neboť mně maminka v socialistickém Československu žádnou výbavu nestřádala a byla jsem za to ráda, přišlo mi logičtější koupit nové věci podle vlastního vkusu.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.7.2015 22:49:12)
Tchyne bohuzel trpela nakupovaci manii a brala vsechno, kazdej pes jina ves, hruza, kdyz po revoluci bylo vsechno a my jsme meli doma samy strakatiny nebo naopak bilej damasek, se kterym jsem se odmitala prdet.
Asi az od 40 let mam vsechno sladeny
|
|
| Monty | 
|
(8.7.2015 22:52:24)
Anett,
v osmdesátých letech sis podle vlastního vkusu nekoupila nic, pokud nebyl v souladu s vkusem plánovaného hospodářství.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 23:01:13)
Monty, s dnešním výběrem se to pochopitelně srovnávat nedalo, ale pořád jsem vnímala rozdíl mezi věcmi zakoupenými v sedmdesátých letech a o deset, patnáct, dvacet let později.
A i v rámci té velmi omezené nabídky mohl člověk nějak uplatnit svůj vkus.
Stálo to třeba nějaký čas a úsilí, nebylo všechno k mání okamžitě ze dne na den, ale domácnost se obvykle nezařizuje ze dne na den ani dneska.
|
|
|
| JaninaH |
|
(8.7.2015 22:54:09)
Anett, sorry, ale to je jak u blbejch. Ty jsi byla ráda, že jsi neměla výbavu, protože sis všechno mohla koupit sama podle vlastního vkusu, to samé píše withep. Já ti píšu, že tohle nebylo v poloviné 80. let možné, poněvadž se pěkné věci podle vlastního vkusu jednoduše koupit nedaly. Opravdu nemluvím o bavorských hospodyňkách, ale o sobě a svých vrstevnicích.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 22:56:05)
Janino, já ti rozumím, co píšeš, jen si dovoluji mít trochu jiný názor.
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(8.7.2015 22:41:25)
to už jsou fantasmagorie přitažené za vlasy.
Froté ručníky dostávaly ženský na MDŽ, byla to vzácnost. 
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.7.2015 22:45:38)
Martino, fakt byl froté ručník vzácnost?
To mi tedy asi nějak uniklo. Vím o spoustě nedostatkového zboží, ale ručníky mě v tomto ohledu minuly
|
| Martina, 3 synové |
|
(8.7.2015 22:55:01)
Na pultech bylo "běžné zboží", ale to byly takové hnusy, které někomu možná připadaly vyhovující, ale my ostatní jsme sháněli po podnikových prodejnách, Tuzh a od pašeráků něco onačejšího.
|
|
|
|
|
Použilo se to tak maximálně 1x za rok, ne-li méně. Obývací stěnu s vitrínkou klasickou ani nemám, takže bych to neměla kde vystavovat.
. 
Takhle vypadaly ručníky 
. Mě ten nedostatek všeho pěkného strašně štval.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)