Černá kronika |
|
(15.10.2015 12:54:04) Mamka se dohadovala s kamarádkou. Obě jsou důchodkyně a dohadovaly se, kolik by bylo správné přidávat důchodcům. Jedna by k vypočítanému důchodu při valorizaci přidávala všem stejnou částku, aby se nůžky tolik nerozevírali, protože při zdražování náklady stoupají všem bez ohledu na výši vypočítaného důchodu. Argumentuje tím, že důchod podle výše platu byl už jednou vypočítán, rozdíl dle výdělku byl zohlednět, tak následně přidávat všem stejně. Druhá by k vypočítanému důchodu vždy přidávala částku procentuálně, prý je spravedlivý, aby například vysokoškolačka měla i nadále zohledněné povolání a přínos pro společnost oproti např. uklízečce. Mamka i její kamarádka jsou obě středoškolačky, důchody prý mají přibližně stejné. Co je podle vás spravedlivější?
|
Klarisanek |
|
(15.10.2015 13:01:46) Já bych oběma skupinám nepřidala nic. Už se Vám někdy stalo, že přišel zaměstnavatel a řekl "Hele Rudo, zdražil se benzín o 5 korun, ty jezdíš do práce denně, tak já ti zvednu plat?" No platy rostou né že ne, ale pravidelné zvyšování asi nikdo nepociťuje. Navíc, co si budeme povídat, důchodců přibývá, pracujících ubývá, kde na to stát vezme?
|
Černá kronika |
|
(15.10.2015 13:15:30) No tak radikální nejsem, protože pokud je samotný důchodce v domácnosti a má důchod 9-10 tisíc, tak se mu nežije lehce. I u zaměstnanců se přidává, u státní je to pravidlem, by´t taky přidaná 3% k desetitisícovému platu kuchařky, uklízečky nebo pečovatelky je jako když plivne.... Navíc častá odpověď na to, že se důchodcům přidává a zaměstnaný často dělají za stejný peníze, ti část lidí odpoví, že pracující má možnost si najít druhou práci, neboť je ještě zdravý a při síle.
|
Kafe |
|
(15.10.2015 13:20:55) Černá kroniko - důchodci mají jiný spotřební koš a ve většině případů vyšší inflaci, protože více zdražují ty položky, které v jejich spotřebním koši tvoří větší podíl, než je spotřební koš pro celou populaci. Pokles ceny benzínu třeba důchodce většinou ani nepostřehne, za to si všimne zdražení vody či léků.
tady z článku z roku 2013:
Spotřebitelské koše různých skupin obyvatel jsou opravdu rozdílné. A inflace má tedy různý dopad. Inflace měřená spotřebitelským košem důchodců je zpravidla vyšší než u ostatních, protože často zdražují více položky, které jsou více zastoupené v jejich spotřebním koši – zejména potraviny, léky a bydlení.
Např. v roce 1997 činila inflace penzistů cca 10,2 %, kdežto u ostatních skupin obyvatelstva byla zhruba o procentní bod nižší. V roce 1998 byla inflace u spotřebitelského koše seniorů přes 13 %, kdežto u ostatních „jen“ mírně nad 11 %. A stejná situace se opakovala v roce 2008, ovšem inflace již byla o něco nižší (u seniorů asi 7,4 %, kdežto u ostatních skupin se pohybovala kolem 6 %). Výjimkou není loňský rok, kdy sice míra oficiální míra inflace byla 3,3 %, ovšem u seniorů byla asi 4,5 %.
Orientovat se jen podle „oficiální“ inflace a podle toho nastavovat fiskální opatření není právě nejvhodnější strategií, neboť změna cenové hladiny má na různé skupiny obyvatel různý dopad.
Read more: http://www.investujeme.cz/inflace-dopada-na-kazdeho-jinak/#ixzz3odOhYZuS
|
Kafe |
|
(15.10.2015 13:23:24) Tím chci říci, že důchodcům se přidává podle oficiální inflace, přestože mají ve skutečnosti ji mají vyšší.
|
Černá kronika |
|
(15.10.2015 13:29:57) Jo, to chápu, že důchodci vydávají peníze za jiné věci než rodiny s dětmi. Mě jde o to, jestli se má tedy přidávat důchodcům procentuálně a tím mezi nimi více rozevírat nůžky, nebo přidat všem stejnou částku. Tak např. jsou podmínky kvůli nárustu inflace k valorizaci důchodů a tak přidáme všem např. 300 Kč, všem stejnou částku k vypočítanému důchodů podle platu. Nebo přidáme všem 3% a tak ten, kdo má důchod 9 000 Kč dostane přidáno 270 Kč a ten kdo má důchod 12 000 Kč dostane přidáno 360 Kč? Při další valorizaci bude rozdíl mezi oběma důchodci samozřejmě opět vyšší....
|
Kafe |
|
(15.10.2015 13:57:41) kroniko - vím, o co ti jde. Chtěla jsem poukázat na to, že důchodci jsou dlouhodobě šizeni na valorizacích.
|
|
. . |
|
(15.10.2015 14:40:18) Kroniko, ony se ty nůžky rozvírají pouze co do absolutní částky, ale relativně, co do životní úrovně, nikoli. Když nyní důchodce s důchodem 9 tisíc utratí vše za své potřeby, a dostane přidáno 300 Kč, aby mu to stačilo i po inflaci na všechny jeho potřeby (stejného rozsahu, jako před přídavkem), tak pokud dostane důchodce s 12 tis. důchodem (který celý utratí za své potřeby) také 300 Kč, bude muset své potřeby uspokojovat méně, protože inflace je procentní, nikoli absolutní částka.
Ale opakuji, že to je velké zjednodušení.
Nicméně v principu to tak dle mého je: přidá-li se stejná částka všem, budou se životní úrovně přibližovat (nůžky zavírat), přidá-li se procentně, zůstane to jak to je.
|
|
|
|
|
|
holka anonymka |
|
(16.10.2015 10:28:43) mně se taky nežije lehce s jedním platem a dvěma dětmi na škole. Když příjmy podělím třemi, máme o hodně míň než důchodci... A jinak - čistě matematicky - možná by bylo spravedlivější půlku přidání zdvihnout procentuálně, půlku paušálem.. Ale kdo by se s tím počítal a schvaloval - přišlo by to na víc peněz, než celé přidání těm důchodcům
|
|
|
|