| 12.11diskuterka15 |
 |
(19.10.2015 10:08:21)
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/deti-bicovane-k-vykonu-jsou-bezradnejsi-nez-kdysi-deti-ulice_359238.html
Souhlasíte?
Většina dnešních dětí si žije v blahobytu, který generace před nimi neznaly. Je vůbec něco, co jim chybí?
Toto století ukradlo dětem hru. Vytěsňujeme spontaneitu, která k dětství odjakživa patřila. Mnohé děti mají pracovní den stejně dlouhý jako jejich rodiče. Staly se konzumenty obsahů, kromě docházky do škol se účastní dalších aktivit v pevném pracovním režimu. Bez vlastního úsilí, vůle a zájmu se s vydatnou pomocí dospělého přesouvají z místa na místo, od činnosti k činnosti, od skupiny ke skupině. Přestože jsou jakoby stále v akci, mají jen omezenou možnost rozhodovat se podle svého a navazovat kontakt s vrstevníky. Prostor na hru se jim zmenšil.
Máte pocit, že děti si už nehrají?
Dnešní děti jsou hrozně proorganizované, dokonce i o víkendech a dovolených rodiny vyhledávají místa, kde jim někdo připraví program. I v mateřských školách jsou děti svázány předpisy k plnění určitých cílů, k vytváření určitých dovedností. V běžném provozu bývá strašně málo času na to, aby děti jednaly aspoň trošku svobodně a volně. Přitom dítě, když si hraje a nic ho nestresuje, tak je schopné pracovat mnohem usilovněji, než když ho do toho nutíme.
|
| Buřt |
|
(19.10.2015 10:13:03)
Ja s tim souhlasim pomerne dost. Proto nejsem pritelem prehnaneho krouzkovani, napr. ve skolce ci na 1.stupni. A hlavne jsem nepritelem toho priserneho prevazeni deti auty z krouzku na krouzek (musi samozrejme chodit tam, kam samo nedojde a musim ho tam vezt, protoze nekdo rikal, ze je tam lepsi ucitelka/trener!)
To mi prijde uplne na palici a snazim se tomu odolavat, co to jde.
|
| Drop | 
|
(19.10.2015 10:18:58)
tak moje děti nemají kromě logopedie /1x týdně/ nic, jenom volné odpoledne se mnou
|
|
| magrata1 | 
|
(19.10.2015 10:21:15)
taky nejsem zastáncem velkého zatěžování dětí kroužky. Ale dcera se mi v první tř. zapsala na 4 nebo 5 kroužků. Odsouhlasila jsem to, protože to má ve škole hned po vyučování, takže ve 13 hod. už má po kroužkách. Pak ještě dobrovolně zůstává v družině do 15 hod., mohla by jezdit hned po kroužkách, ale chce si tam hrát. Jinak naše děcka chodí samy ven asi od 5+3 let. Občas tam je kámoška s batoletem, ale často jsou tam samy. Co tam dělají, nevím. Jen jsem je naučila pár her, které občas hrají.
|
|
| Puma |
|
(19.10.2015 10:33:03)
"A hlavne jsem nepritelem toho priserneho prevazeni deti auty z krouzku na krouzek (musi samozrejme chodit tam, kam samo nedojde a musim ho tam vezt, protoze nekdo rikal, ze je tam lepsi ucitelka/trener!)"
Když už to dítě někam chodí, tak ať čas tráví se správnými lidmi. A rodiče většinou nejsou blbí a neřídí se slepě tím, že "někdo říkal".
Jinak souhlasím, dost dětí, obzvlášť s nástupem na ZŠ, má opravdu málo možností si neorganizovaně hrát.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(19.10.2015 10:44:23)
Tohle jsem řešila já. Buď by mohly děti chodit do ZUŠ ve městě, kam jezdí do školy. Obešlo by se to bez mojí asistence. Ale za cenu, že ta ZUŠ by jim nevyhovovala a není vstřícná. Tak je holt jednou týdně dovezu do města vzdáleného 17 km ( spojení tam je špatné) a hod a půl na ně počkám.
Jako bonus beru ten, že se k nám ředitel chová velmi pěkně, vyšli mi vstříc v tom, že dětem sladili výuku na 1 den v týdnu. Syn, který studuje už II. stupeň má učitele, který hraje ve filharmonii a vidím jasné pokroky, kam syna vede.
Někdy člověk musí volit a zjišťovat poměr mezi vlastním nepohodlím a přínosem pro děti..
|
| Kafe | 
|
(19.10.2015 10:49:46)
Tak to bych nedala, děti vozit na kroužky. Stačilo, když jsem prcka loni 1x týdně vozila tramvají na logo kroužek. Letos jsem mu naštěstí našla jeden hned cca 100 metrů od domu.
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(19.10.2015 11:50:13)
a proč bys to nedala? Neumíš řídit, nemáš na PHM nebo by tě štvalo tam na ně čekat a organizovat si jeden den v týdnu podle jejich kroužku?
|
|
| Kafe |
|
(19.10.2015 11:56:41)
margotko - přišlo by mi to zbytečné pátrat po nějaké lepší organizaci, když můžu mít jinou již v rámci bydliště, i když třeba né tak dobrou.
|
| Kafe |
|
(19.10.2015 12:01:57)
maargitt - gymnastika ani zpívání tu sice není, ale přeci není nutné dělat právě to, ne? Tak by holt děcka dělala něco jiného. Teď chodí na judo, protože je u baráku. Kdyby tu byla gymnastika, tak chodí na gymnastiku. Dávám jim na výběr z toho, co je tady a podmínkou je alespoň jeden pohybový kroužek, nebo tělocvik ve školách je nedostatečný.
|
| Juldafulda | 
|
(19.10.2015 12:04:11)
Liško a nemělo by dítě dělat to co je mu nejbližší? My teda přímo u baráku nic nemáme, všude se musíme dopravovat tramvají a nevím, jak by se mé dítě tvářilo, kdybych ho šoupla na florbal, když nesnáší kolektivní sporty  . Ty st. dělají to co je jejich "duši" nejbližší, přeci chci, aby je to bavilo a něco jim to dalo.
|
| Kafe |
|
(19.10.2015 12:10:56)
Juldafulda - viz co jsem psala Maargitt. Do kroužků je nenutím, dávám jim vybrat. Kdyby to bylo na nich, jsou ukroužkovaní k smrti. A když v něčem pokračovat nechtějí, tak je nenutím. Jen pololetí musí dochodit.
|
|
|
| Kafe |
|
(19.10.2015 12:08:28)
maargitt - moje děti nemají žádný zásadní zájem, který by chtěly praktikovat za každou cenu. Nejsou vyhraněné. Vím, že ty to máš s dcerou jinak. U nás to tak není - možná k tomu časem dojdou, ale zatím ne, takže je nechávám přebíhat z kroužku do kroužku, každý rok něco jiného, zaplatím pololetí a když je to baví, tak v tom pokračují. Myslela jsem si, že dcera bude chtít pokračovat ve výtvarce, ale nemá zájem. Místo toho je v chemickém kroužku.
|
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(19.10.2015 11:56:58)
"...nebo by tě štvalo tam na ně čekat a organizovat si jeden den v týdnu podle jejich kroužku"
margotko,
za sebe - ano, to čekání je děsný opruz. Pokud to má na hrbu jeden člověk. Syn má dva kroužky, kam chodí celou základku, oba na stejném místě (ve stejné ZUŠ). Jeden začíná ve tři a končí po páté, druhý má "klouzavou dobu", může tam přijít kdykoli, pevně určený je jen konec, kdy je učitelka musí všechny vyhodit.
Kdybych ho měla vozit tam a zpátky, tak je to strašná ztráta času, který nijak smysluplně nevyplníš. Jo, mohla bych si tam číst, to je asi tak všechno.
Naštěstí, dokud musel mít doprovod (tj. do páté třídy, protože samotného se mi ho na Žižkov fakt dřív pouštět nechtělo, i když to ve 4. třídě několikrát absolvoval, ovšem jen v období, kdy se vracel za světla), ho vždycky jeden člověk odvedl tam a druhý vyzvedl. Jinak si to představit neumím.
|
|
| . . |
|
(19.10.2015 12:03:50)
"Jo, mohla bych si tam číst, to je asi tak všechno. " a proč bys tam Monty nemohla psát? Dá se tam sedět někde uvnitř? Běžně jsem během tréninků a kroužků dětí pracovala v místě konání. Nouťas, vzdálené připojení, a plný výkon (  ). Zákazníci naší firmy obvykle ani nepoznali, že nesedím "v kanceláři", a často to nepoznali ani kolegové z vedlejší kanceláře.
|
|
| Monty |
|
(19.10.2015 12:09:31)
Slupko,
dá se sedět vevnitř, ale není tam na práci klid. Někdo možná umí pracovat s cizími lidmi za zády, já ne, mně to fakt vadí. Kdybych měla dělat v open space, tak neudělám ani ň.
|
| . . |
|
(19.10.2015 12:21:53)
Monty aha, za zády tedy nikoho mít nemusím, ale našla jsem si místečko zády ke zdi, "zavřela" se do bubliny svojí práce a co se dělo kolem mě nerušilo. A číst si třeba v kavárně tedy zvládneš? Na čtení já potřebuju stejnou míru "pohodlí" jako na psaní (nebo jinou duševní práci), jinak pak nevím co čtu...
Dle mého "kroužky" jsou velmi individuální záležitost - někdo je šťastnej (myslím dítě), když může dělat spoustu různých věcí pod vedením-dozorem-ve spolupráci s někým, kdo tomu rozumí, někdo si holt vystačí sám nebo s partou z ulice. Co je prospěšnější obecně pro život je pro každého prostě jiné. Někoho tlak na výkon sice mírně stresuje, ale jen "zdravě", někoho odrovná
|
| Monty |
|
(19.10.2015 12:25:02)
Slupko,
číst zvládnu i za chůze, čtení je pasivní zábava, resp. to, co čtu "venku" já nepatří k typu literatury, na kterou je třeba vynakládat sebemenší představivost a nějak to prožívat.
|
| . . |
|
(19.10.2015 12:58:27)
Monty, čtení není pro mě pasivní zábava. Buď si uvědomuju, co čtu (i za chůze, to se nevylučuje) a v tom momentě už jsem sakra aktivní (přemýšlím o tom, vedu s textem určitý vnitřní dialog, porovnávám s vlastní zkušeností, názorem, ...). Literaturu, při které bych nevyvíjela žádnou duševní aktivitu, prostě nečtu. Je taky fakt, že dost knížek odkládám po prolistování, že tím tedy čas (byť za chůze) trávit nemusím. Raději než číst něco bezmyšlenkovitě si vymýšlím svoje věci, a vůbec přemýšlím o svém. Ale možná tě to pasivní čtení částečně živí (k něčemu to potřebuješ) - no ale v tom případě tedy čtením takových věcí zase už pracuješ Nebo je to pro tebe jediný způsob, jak vypnout mozek, aby právě nemyslel na tvoje vlastní věci - ať již soukromé nebo práci? To by šlo, ale to já dělám jinak, pravda...
|
| Alraune | 
|
(19.10.2015 13:01:53)
Pokud se někdo živí psaním, tak při čtení imho vždycky trochu pracuje. Je to návyk.
|
|
| Monty |
|
(19.10.2015 13:02:48)
Slupko,
prakticky nečtu beletrii - a když už, tak je to práce (píšu posudky pro nakladatelství), což zas ale nejde za chůze, protože jsou v angličtině a u toho přece jenom myslet musím.
Do MHD nebo do obchodu na čekání u kasy si beru takové jednorázové "legrácky", hlavně mravoučnou literaturu pro mládež z 19. století nebo katolické spisky o tom, jak se malá Židovečka obrátila k Ježíši a tak. Anebo si koupím v trafice HISTORY nebo Epochu, tu si někdy čteme se synem v MHD společně.
|
| Alraune |
|
(19.10.2015 13:03:53)
Kde to bereš, tyhle kurizozity? :)
|
| Monty |
|
(19.10.2015 13:06:10)
Alraune,
tak porůznu, po bazarech a antikvariátech, ale měla jsem kliku, hlavní část sbírky mám z půdy jedné fary, odnosila to pro mne v batohu jedna známá knihovnice.
Dneska jsem si třeba do obchodu brala spisek "Jan Egede, zvěstovatel křesťanské víry v Gronsku".
|
|
|
| . . |
|
(19.10.2015 13:13:46)
Monty, no já vím, že volnočasově čteš "kuriozity", i proto mě překvapuje, že nad židovečkou či History nepotřebuješ zapojovat hlavu
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(19.10.2015 12:49:21)
Číst beletrii dokážu prakticky kdekoli, fakt je to rozdíl psát a číst :)
|
| Alraune |
|
(19.10.2015 12:56:50)
Tak já mám po dilematu, vracím se z práce nejdřív půl šestý, takže moje dítě, pokud chce kroužky, tak si na ně prostě dojde.
|
|
|
| . . |
|
(19.10.2015 13:12:06)
Alraune jasně že je to rozdíl, ale když už sedím s nouťasem (dříve dokonce jen s papírem a propiskou), tak je dle mého věc schopnosti soustředění, zda mohu pracovat (psát), nebo jen číst. A za chůze lze vymyslet něco, co pak zpracuju v sedě (ať již tvůrčí psaní, nebo jiná duševní práce). Ovšem chápu, "zapnout se" na 40 minut v předsálí hudebky a něco smysluplného udělat je těžké, prakticky to nestojí za to. Ovšem čím delší kroužky jsou, tím je to schůdnější, a Monty právě psala spíš o větších časových plochách. To je jedno, jen mi to tak přišlo divné, že číst se dá a pracovat ne, protože jsem mnoho let pracovala u různých "občerstvovacích" stolků asi tak pětinu celkového pracovního času, což mi ovšem umožnilo podpořit děti v jejich zájmech větší měrou, než kdyby to pro mě (osobně, bez ohledu na děti) byl ztracený čas.
|
| Monty |
|
(19.10.2015 13:15:14)
Slupko,
neumím vypnout, když jsou kolem lidi, protože je furt poslouchám a sleduju situace kolem sebe - při čtení to v druhém plánu vnímat zvládnu, při psaní mne to ruší. Jak psala Alraune, že spisovatel pracuje, i když čte, tak já to mám navíc tak, že pracuju tím sledováním okolí. Od stolu ty figury nejsou tak životné, jako když si je nastuduješ v reálu.
Židovečky a HISTORY si pak stejně ještě čtu ve vaně nebo v posteli. To čtení "za provozu" je spíš přípravka.
|
| Chloé |
|
(19.10.2015 13:17:24)
Tak to ja kdyz se soustredim, tak nevnimam nic. Nemame primo openspace, ale je nas ve velkem kanclu 5, kdyz jsem do neceho zabrana, tak nevnimam, co mi rika kolegyne, a to muze stat u meho stolu a zirat na me.
|
| . . |
|
(19.10.2015 13:22:05)
Chloé přesně. Dokud mi nezaklepe na rameno, nevnímám.
|
|
|
| . . |
|
(19.10.2015 13:18:49)
Monty, tak to máme totálně jinak - vypnout umím kdykoli (nesmí se mě někdo fyzicky dotýkat, ale řeč, hluk obecně a pachy do jisté míry zvládám odstínit), a obvykle tak činím i když jen čtu. Proto si v mhd málokdy čtu, protože to je kabaret sám o sobě, a škoda o něj přijít 
|
| Monty |
|
(19.10.2015 13:20:03)
"Proto si v mhd málokdy čtu, protože to je kabaret sám o sobě..."
Slupko,
tohle já právě zvládnu při čtení registrovat, to už mám naučený. Jak je něco fakt zajímavýho, tak okamžitě přepnu do pozorovacího módu.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(19.10.2015 13:21:09)
tak já když čtu tak, že se do toho zaberu, tak přestávám vnímat okolí. Jsem schopná číst za chůze, za jízdy kdekoli, v šatně se řvoucími mlaďochy... Akorát mě vyruší, když někdo mluví přímo na mě.
|
|
|
| magrata1 |
|
(19.10.2015 13:36:23)
Naštěstí se moje děti dopravují samy. Nejstarší jezdila 20 km do okresního města do ZUŠky od 2. tř. Na cestě mezi nádražím a ZUŠ má ségra obchod, takže v případě problémů mohla jít tam. Neměla ani mobil.
já si totiž nějak nedovedu představit práci, kterou vykonávám dostatečně kvalitně někde v kavárně. ani to psaní. Jo, v pubertě a postpubertě jsem psala básně a kreslila na veřejnosti, ale už tehdy jsem věděla, že tohle není kvalita, ale exhibice. Dobře na to zabírali intelektuálněji zaměření hoši. Představa, že si někde navrhuju nebo dělám střihy, případně šiju v kavárně (přitáhnu průmyslový šicí stroj vážící metrák a dám se do toho). Tím chci říct, že něco se dělat dá kdekoliv- např. odepisovat na maily, ale většina lidí takovou práci nemá. Já si můžu tak načrtnout nějaký nápad, nějakou inspirativní kresbičku, kterou pak pořádně v klidu rozvedu do více návrhů a z toho pak vyberu to nejlepší.
|
| Chloé |
|
(19.10.2015 13:40:21)
Ja pri cekani, kdyz ma dcera atleticky trenink, si zabeham po ovale, pripadne v zime jdu plavat (plavecak je hned vedle telocvicny). Pracuju v praci, povedlo se mi umne narvat do jednoho dne klavir i sport, takze kdyz odejdu jednou tydne z prace driv, firma nekrachne 
|
|
|
| . . |
|
(19.10.2015 17:00:59)
magrato1, samozřejmě že ne každá práce se dá dělat "kdekoli", ale reagovala jsem na Monty, o které vím, že se živí psaním. Takže průmyslový šicí stroj nepotřebuje. "Ani to psaní" - no, "pořádné" psaní je na soustředění zrovna dost náročná práce, mmch... Pro představu práce, která se dá: "v kavárně" (pro mnohá místa poněkud přehnaný výraz) mi stačila hlava a nouťas, pracovala jsem s rozsáhlými datovými soubory (úpravy, převody do jiných formátů, analýzy...), řešení chyb softwaru - tj. přijít na to, o co jde (uživatel mi to napíše "selsky", a můj úkol byl zjistit, které místo sw "zlobí" a předat to IT oddělení již přepsané do jejich řeči), případně opravdu "odpovídat na e-maily" - opět rady ohledně užívání SW uživatelům (takže ve skutečnosti to není jen "napsat něco", člověk musí zjistit co, případně nafotit printscreeny aby návod byl blbuvzdorný...), případně spolupráce s IT. Nebylo to úplně triviální, přesto se to dalo dělat odkudkoli, dokonce i na lavičce v parku.
Moje děti se samy nedopravovaly do nějaké 4. tř. zš z bezpečnostních důvodů (rozumově a fyzicky by to zvládly, ale "nepustili" jsme je - Praha), později někam již ano, ale většinu stejně nestíhaly kvůli vzdálenostem a možnostem mhd. Taky jsem je raději večer dopravila z tréninku domů i ve sš věku, aby byly doma dřív a necestovaly samy za tmy.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)