Chloé |
|
(16.11.2015 15:42:16) Rvat na nej roky nevydrzi. Takze myslim, ze to ho brzy zanecha a dite hrat na nic nebude.
|
Citronove koliesko |
|
(16.11.2015 15:53:18) Moja mama vydrzala 7 rokov, nebila, nekricala, len sa hnevala a citovo vydierala, tvrdila ze raz sa jej podakujem ze si viem sadnut ku klaviru a zahrat pre radost. Ja som jej prisahala ze uderom poslednej hodiny pre mna klavir skonci. To sa len smiala. V 14tich som po poslednej hodine s klavirom nadobro skoncila, uz nikdy som na neho nehrala. Rodicia nahnevani "kolko sme do toho dali prachov, kolko casu si cvicila, teraz to len tak zahodis..." nepohlo to so mnou, klavir a hru na akykolvek nastroj mam znechutenu este teraz, dokonca neverim ze tam nejake deti chodia s radostou. Ked som na VS zacala chodit do spevackeho zboru tak nasi skonstatovali ze konecne som dostala rozum a zuzitkujem to co do mna dali. So zborom som po tychto slovach skoncila, vzdy ked som tam isla bolelo ma brucho, proste trauma z klavira a zo 7 zbytocnych rokov. Mne sa nie ze nechcelo, ja som mala odpor, nie som solovy podiovy typ, akekolvek skusky, prehravky, koncert boli pre mna des a stres. Dodnes (a to som 30 rokov po ZUŠ) ked vidim hrat niekoho na klavir mi zovrie zaludok.
|
Citronove koliesko |
|
(16.11.2015 16:05:15) Buchli naši to zase neodhadli, keby ma dali na spev tak by urobili lepšie, mám sluch, rozsah, dokážem zaspievať takmer čokoľvek na prvé počutie...do zboru ako stvorená a časom možno aj sólo. Ale moji rodičia sa potrebovali chváliť, že chodím na klavír, chceli tento kus nábytku aby boli akože lepšia rodina a videli ma ako natešená hrám pred návštevami, ktoré to vôbec nezaujímalo. V rodine nikto nikdy nehral, nespieval, netancoval...ani jeden umelec, rodičia nevedeli z hudby nič, v živote neboli na koncerte vážnej hudby. Takisto čo sa týka umenia, mali sme doma nakúpené dejiny umenia, všetky diely, pekne zoradené v knižnici aby to bolo vidno ale mama by nerozoznala Maneta od Moneta lebo sa o to nikdy nezaujímala.
|
|
sovice |
|
(16.11.2015 16:09:29) Chodila jsem 5 let do houslí, rodičovský nátlak střední, pak jsem to zapíchla. Naši, poněkud nešťastní z vývoje situace, pak sestru nenutili ani trochu a tu to mrzí. To si nevybereš. U malého dítěte se z klavíru dá udělat krásná zábava, je škoda dělat z toho drezúru. U většího bych vycouvala, nemá smysl znechutit dítěti klavír navždy.
|
Chloé |
|
(16.11.2015 16:14:14) Presne, to si nevyberes. Stryce rodice nutili, hral x let, nebylo mu to nikdy k nicemu. Mamu nenutili a ta toho litovala cely profesni zivot, protoze jako uca na prvnim stupni by to bohate zuzitkovala.
|
|
libik |
|
(16.11.2015 16:21:42) No to je fakt, já jsem holčičku taky dávala "do klavíru", měnila jsem učitelku, aby nebyl tak velký tlak a teď si dcerka myslí, že jsem ji měla víc držet pod krkem.
Já si myslím, že liknavá učitelka náhodou k průměrně nadanému dítěti patří, z naší malé vyrost člověk, co zapreluduje, zabrnká a u táboráku bere čistě druhý hlas a o to šlo.. Jestli chtěla hrát v Rudolfinu, měla se líp narodit.
|
|
|
|
|