kachna_ |
|
(7.1.2016 9:12:48) Díky. Jo, já si všímám, že moje obavy ohledně tabletu jsou vyšší než u ostatních :o). Duplo máme, ale ony si holky vlastně jen staví jednoduché kulisy k příběhům, které hrají společně. Já stavím moc ráda, takže snaha je k tomu přivést byla, jen se nesetkala s úspěchem. Jí právě baví jakákoliv organizovaná zábava. Vysloveně nemá ráda, muset se zabavit sama. Nemyslím, že je to dobře, ale je to fakt a je docela odolná vůči mojí snaze jí nějak naučit hrát si samotnou.
|
TaJ |
|
(7.1.2016 9:23:32) Lenko, to dobře znám...syn je odmalička fakt hodně kontaktní dítě, veškeré snahy, aby se naučil zabavit sám, se míjely obvykle účinkem...až právě kolem toho 4.roku chviličku u něčeho sám vydržel...postupně se to malinko lepší, ale že by si třeba zalezl na hodinu dvě do pokoje a tam si hrál sám, tak o tom si můžu nechat zdát i teď v 8 letech (mimochodem třeba to u většiny oblíbené Lego jeho nikdy nijak zvlášť nebavilo)...jedině když mu přijede kamarádka, nebo kamarád, tak o nich třeba 2 hodiny vůbec nevíme....ale jak je sám, tak ani náhodou....a když už občas k něčemu zaleze, tak stejně je to pořád - hele mami, podívej, koukej, to musíš vidět, co jsem udělal, líbí se ti to?... No jo, už jsem si zvykla, zase si říkám, že to nebude třeba dlouho trvat a už o to stát vůbec nebude, tak bych si ho asi měla užít, dokud o to stojí...ale máme jen jeho, chápu, že s více dětmi to tak prostě vždycky nejde...
|
kachna_ |
|
(7.1.2016 9:53:40) nejde. Má smůlu, kočka malá, jak je prostřední, tak prostě mezi prvňákem a batoletem to má letos hrozně těžký.
|
|
Simeona+3 |
|
(7.1.2016 22:29:38) Lenko, třeba je to povahou ? Jsou prostě děti, které se samy nezabaví. Např. naše prostřední. Teď ji baví si kreslit, ale jen když vedle ní sedí mladší ségra a taky kreslí. Obě ostatní děti se vždy zabavily na celé hodiny, ona nikdy, ani v době, kdy ještě nebyla prostřední (i když to byla ještě malinká, takže se z toho asi nedá nic usuzovat). Nikdy si nehrála s hračkama, baví ji hrát si s lidma.
K tématu - taky bych jí dala ten tablet, na půl hodinky.
|
|
|
Carlin |
|
(7.1.2016 10:43:02) Naprosto souhlasím. Oboje má svoje klady a zápory a pro každou matku jsou některé z těch kladů lákavější a některé z těch záporů snesitelnější. Sama mám 3 děti ve velkých rozestupech, takže některé plusy a mínusy mám jak od jedináčkovského, tak od sourozeneckého modelu.
|
|
TaJ |
|
(7.1.2016 10:45:50) Tuten, jo, to co popisuješ, to je přesně ten náš, není sobecký, naopak myslí na ostatní hodně, je často velmi empatický, citlivý...je to moc fajn kluk, ale prostě je extra kontaktní, nerad se dělí o pozornost (nebo možná ani ne tak nerad, ale prostě to nějak neumí...všechno se všemi rád sdílí, nerad se něčím baví sám....a přesně, jak píšeš, má to svoje výhody i nevýhody...
|
Chloé |
|
(7.1.2016 11:20:08) No vidis. A ja mam jedinacka, a ta si naopak velice dobre vystaci sama. Klidne 2 hodiny o ni nevim, si neco maluje, striha, ma to tak od malicka. Je to i povahou, ja jsem ze tri deti a taky jsem si dost vystacila sama.
|
|
|
Tragika |
|
(7.1.2016 17:25:52) Tutenstein, jelikož má náš nejmladší syn dospělé bratry, kteří už s námi nebydlí, mohu ho v podstatě taky nazývat jedináčkem. Poslední co by neuměl, je hrát si sám. Tohle zvládá od batolete. Rozdělí se s každým tak, že je schopen kamarádovi věnovat nejlepší vánoční dárek. Co tím chci říci? Fakt nemůžeš házet jedináčky do jedné škatule. Já jsem třeba zaznamenala agresivní děti v kolektivu, které si tím kompenzují sourozenecké nesváry. Jedináček se nepotřebuje vůči ostatním dětem vymezovat. Neříkám však, že děti se sourozenci jsou víc agresivní.
|
|
|