Ráchel, 3 děti |
|
(12.2.2016 14:42:32) Poučení z historie...
Dopis člena Senátu USA ze 7. června 1939, v němž vysvětluje, proč nepřijmout 20 tisíc židovských dětí z Německa
Vážená paní Cortová,
obdržel jsem vaši korespondenci ve věci zákonné iniciativy senátora Wagnera a poslankyně Rogersové (Wagner-Rogers Bill) na navýšení běžné kvóty imigrantů o 20 000 dětí z Německa.
Rozhodnutí, jak se k návrhu takového zákona postavit, není pro mne snadné. Hluboce soucítím s těmito německými uprchlíky v tak strašlivé situaci. A čelit výzvě ku pomoci bezmocným dětem je opravdu těžké.
Na druhé straně by prosazení tohoto návrhu znamenalo podstatnou změnu v imigrační politice, kterou USA přijaly po předchozích neblahých zkušenostech s imigrací, a mně osobně se příčí hlasovat pro jakoukoli změnu této politiky. Nejsem toho názoru, že nejzodpovědnější jednání v naší současné situaci by bylo neomezené přistěhovalectví jako před válkou, které našim ocelárnám a dolům dodávalo levnou pracovní sílu.
Zejména se domnívám, že v tuto chvíli podpořit další imigraci by bylo nerozumné. Na státní podpoře závisí téměř dvacet milionů lidí. Mezi nimi jsou i miliony dětí bez možnosti obstarat si dostatečnou výživu, oblečení a ubytování. Tvrdí se, že pro tyto dětské uprchlíky je zajištěno v USA ubytování v rodinách, ale pokud jsou v USA rodiny pro dvacet tisíc dětí, potom zajisté existuje minimálně dvacet tisíc amerických dětí, jejichž životní podmínky by se mohly podstatně zlepšit, kdyby se ty rodiny otevřely pro ně. Navíc není jisté, že v nadcházejících letech, až by se tyto nadpočetné děti ucházely o práci, bude situace na trhu práce lepší než nyní, a pokud ti uprchlíci práci seženou, připraví o ni dvacet tisíc mladých Američanů, kteří ji budou hledat zároveň s nimi.
Na USA je vyvíjen nátlak, aby se podílely na zmírňování strašlivých následků evropské humanitární krize, avšak USA již přijímá 27 tisíc uprchlíků v rámci kvóty a mnoho tisíc dalších na základě speciálních a turistických víz. Jsem přesvědčen, že ke zmírnění krize přispíváme více, než by odpovídalo našemu podílu. Vyřešit tu krizi beztak nemůžeme. Uprchlický problém není možné zásadním způsobem vyřešit imigrací do žádné země, protože uprchlíků je téměř milion a půl a žádná země jich není ochotna přijmout více než jen malé množství. Jediný uskutečnitelný způsob řešení uprchlického problému se jeví vytvoření účelové kolonie někde v Asii nebo Africe.
V neposlední řadě se mi nezamlouvá myšlenka na přijetí 20 tisíc dětí, které by bylo nutno oddělit od rodičů. Její realizace může způsobit utrpení větší, než by v mnoha případech nastalo, kdyby ty děti zůstaly v rodinách. Nevyhnutně by to přineslo potřebu rozdělené rodiny znovu sjednotit, takže později by se požadovalo příjmat jako přistěhovalce i příbuzné těch dětí, což by pro kohokoli lidsky cítícího bylo těžké odmítat.
Snažil jsem se vzít v úvahu všechny předložené argumenty a po jejich pečlivém zvážení jsem došel k závěru, že budu hlasovat proti tomuto návrhu.
S úctou,
senátor Robert Taft
|
Martina, 3 synové |
|
(12.2.2016 14:48:52) Pan senátor má pravdu v tom, že přijetí dětských uprchlíků by situaci nevyřešilo.
Chtělo to něco jiného, ale na to neměl zprvu nikdo dost odvahy - pak ji pod tlakem okolností našli.
Padlo 400 tisíc občanů USA - možná těch 20 tisíc dětí by přišlo potom vhod, ale kdo to mohl vědět, dneska je lehké dělat chytrého.
|
Hanka 75 |
|
(12.2.2016 15:52:48) a je vůbec dobré takhle uvažovat ? jestli by ti lidé přišli vhod či ne ? snad jde také o jiné hodnoty. 20 tis. dětí to je směšné číslo, to by USA jistě zvládli, zvláště, když i autor článku píše, že jsou pro ně připravené rodiny... celé to zdůvodnění je trochu populistické, o prac. místech, o rodinách, které by mohli pozvednout úroveň amerických dětí... kdyby autor věděl jak se dál vše bude vyvíjat "nasbíral" by si populistické "body" psaním dopisu, proč hlasuje pro..
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.2.2016 15:59:54) nevyřešilo? no, tak těm 20 000 dětem by to tehdy zachránilo život. ale to je taková drobnost, že.
|
Martina, 3 synové |
|
(12.2.2016 16:33:08) ale to je taková drobnost, že.
No vzhledem k tomu, že obětí bylo 6 milionů, tak to drobnost je.
Ostatně většina Židů nezahynula v koncentrácích. Když vyhlazovací tábory ve 42. zprovoznili, byli polští a sovětští Židé dávno mrtví. Dva nebo tři miliony lidí, kteří ani neměli čas a příležitost o nějakou pomoc požádat.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.2.2016 17:00:35) promiň, ale pokud jich 6 mil zahynulo v koncentrácích a 2-3 ještě, než se tam dostali, tak teda 6 milionů je jaksi většina. tvoje počty jsou fakt zvláštní
|
Martina, 3 synové |
|
(12.2.2016 17:41:57) tvoje počty jsou fakt zvláštní
Ne, 6 mil. je obětí celkem. V koncentrácích zahynulo cca 2 mil., z toho 1 mil. v Osvětimi.
(velmi hrubá čísla, jen pro orientační srovnání)
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.2.2016 18:32:47) jo tak. máš nějakej zdroj pls?
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.2.2016 18:39:13) podle wiki tedy ve vyhlazovacích táborech bylo popraveno cca 3,5 mil lidí. dále byly masové popravy zastřelením (ty tedy předcházely vyhlazovacím táborům): cca 1,5 mil lidí, celkem tedy 1/4 všech obětí zbytek zemřel na hlad, nemoci apod., často už i během transportu.
tak či tak, přes všechna tato strašná čísla mi 20 000 dětí nepřipadá jako "drobnost". smrt ani jednoho z těch dětí není "drobnost".
|
Martina, 3 synové |
|
(12.2.2016 18:43:40) smrt ani jednoho z těch dětí není "drobnost".
To není. Ale pokud zachraňovali jednotlivci, a že nějací byli, a měli úspěchy, tak to ano. Jenže vlády mocných států měly a mohly zasáhnout jinak. Jenže nezasáhly. Nechaly nacistickému Německu volnou ruku ve všem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evka a3 |
|
(12.2.2016 14:51:17) - by mě zajímalo, zda p. Taft věděl v té době o koncentračních táborech ? pokud ano, tak je to hnus 1. kategorie
myslím však (doufám), že pokud by věděl, že něco jako KZ existuje, pak by jistě těch 20.000 dětí vzali..
|
|
Monty |
|
(12.2.2016 14:57:27) V roce 1939 těžko. Vyhlazovací tábory se začaly stavět tuším až o dva roky později.
|
|
Monty |
|
(12.2.2016 15:05:44) jentak, to jo, samozřejmě... dalo se čekat, že dojde ještě k horším věcem, než se reálně děly, ale regovala jsem čistě na ty koncentráky... ty v roce 1939 ještě jako vyhlazovací tábory nesloužily.
|
Chloé |
|
(12.2.2016 15:16:47) Ale vedeli. V dokumentech to i svedci priznavali, ze vedeli, jak konci transporty.
|
|
Chloé |
|
(12.2.2016 15:54:48) Suplik, nereaguji na rok ale na Jentakj, ze lidi v okoli vyhlazovacich taboru nevedeli a neverili.
|
Hanka 75 |
|
(12.2.2016 16:01:44) vyhlazovací tábory byli na východě (výlučně nebo hlavně), myslím, že je to stejně jedno zda lidé z okolí těch táborů věděli a věřili či ne. Oni stejně nemohli vůbec nic. I tak se našli lidé, kteří vězňům pomáhali (např. Vrbovi autorovi knihy Utekl jsem z Osvětmi) a riskovali přitom svůj život a životy svých blízkých (což je věc, kterou si také nemusíme v dnešní době uvědomovat).
|
|
Chloé |
|
(12.2.2016 16:30:18) Suplik, v poho
|
|
|
|
|