| *Hany | 
 |
(23.6.2016 23:56:09)
"V Praze dne 18. března 2016
Vážená paní ministryně, obracíme se na Vás jménem Petičního výboru, který již od roku 2014 pomáhá české občance paní Evě Michalákové v její snaze získat zpět do osobní péče své syny Denise a Davida, kteří byli odebráni norskou sociální službou v obci Nedre Eiker v květnu 2011.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste tento případ zahrnula mezi vzorek případů, které budou zpětně prošetřeny, aby se zjistilo, nakolik norské sociální úřady v minulosti chybovaly, jak jste veřejně slíbila v prosinci loňského roku. Seznam konkrétních pochybení uvádíme ve II. části dopisu. Domníváme se, že pozitivní posun spočívající v postupné nápravě systémových vad norského systému sociálně-právní ochrany dětí zejména ve vztahu k zahraničí musí zahrnovat i nápravu minulých křivd.
I. Úvod V Petičním výboru jsou zastoupeni otec Evy Michalákové Jiří Pavelka, její sestra a švagr Zuzana a Petr Sovkovi, právní zástupci rodiny v České republice Dora Boková a Pavel Hasenkopf, poslankyně Parlamentu České republiky Jitka Chalánková, poslanci Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský a Petr Mach a další lidé, kteří jsou s případem Michalákových detailně seznámeni a jsou šokováni vážnými přehmaty, ke kterým v tomto případě došlo. Podporu rodině oficiálně vyslovilo v České republice více než 10 tisíc lidí.
Chceme Vám poděkovat za to, že si jako představitelka rezortu zodpovědného za ochranu dětí uvědomujete obtížnou situaci, v níž se ocitají rodiny cizinců v kontaktu s norskými orgány sociálně-právní ochrany dětí, a uvědomujeme si před jak mimořádně obtížným úkolem stojíte. Velice vítáme přijetí Oběžníku o opatřeních sociálně-právní ochrany dětí, má-li dítě vazbu na jinou zemi, č. Q-42/2015 z 15. prosince 2015; tyto případy byly podle našich poznatků doposud řešeny v jednotlivých obcích rozdílně a bez dostatečného zohlednění jejich mezinárodního dosahu. Považujeme za příznačné, že některé přirozené a samozřejmé postupy, které již dnes plynou z norských zákonů i mezinárodních závazků, bylo třeba norským obecním úřadům v takto ucelené podobě připomínat. Věříme, že Vaše pokyny se skutečně promítnou do praktického rozhodování sociálního úřadu a zamezí dalším chybám.
Zaznamenali jsme, že Norsko hodlá od 1. července 2016 přistoupit k Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, přijaté v Haagu dne 19. října 1996, a že v souvislosti s tím bylo třeba změnit zejména zákon o sociálně právní ochraně dětí a norské Ředitelství pro děti, mládež a rodinu bude určeno jako ústřední norský orgán ve smyslu článků 8, 9, 29, 40 a 44 Úmluvy.
Zaznamenali jsme Váš příslib, že dojde ke změně financování pěstounů a že pěstouny budou nadále platit obce, které jim svěřily děti do péče. Považujeme to za velmi rozumný krok, protože financování má být tam, kde je i odpovědnost, a věříme, že i tato změna zásadně přispěje k tomu, že obce budou pečlivěji zvažovat, zda je skutečně nutné odebrat určité dítě jeho rodičům.
Zaznamenali jsme, že některé norské soudy a krajské komise v současnosti ve větší míře rozhodují ve prospěch rodičů, i když zatím jen v případech, jejichž okolnosti jsou na první pohled absurdní a důvody odebrání dítěte neobhajitelné. Konkrétními příklady jsou vrácení novorozence odebraného rodičům pro údajně nedostatečný oční kontakt s matkou a vrácení vážně nemocného miminka, jehož rodičům úředníci vytýkali nedostatečnou vazbu k dítěti, aniž by rodiče s dítětem viděli pohromadě.
Zaznamenali jsme, že nový guvernér kraje Troms Bård Magne Pedersen nechal provést namátkovou kontrolu 40 případů barnevernem odebraných dětí, a v devatenácti případech bylo shledáno porušení zákona, v několika případech dokonce vážné porušení zákona, a to včetně odebrání dětí na základě špatného anebo neúplného vyšetřování. Guvernér slíbil nápravu. Současně jsme s potěšením zaregistrovali Váš záměr nechat vybrané sporné případy, v nichž se biologické rodiny ocitly ve sporu s úředníky barnevernu, prošetřit. V této souvislosti bychom Vás rádi požádali, aby do této revize byl zahrnut i zmíněný případ dětí Michalákových.
II. Důvody pro přezkoumání odebrání dětí Michalákových
Důvody, proč jsme přesvědčeni o tom, že Barnevern v Nedre Eiker v roce 2011 ani v následujících letech nepostupovala v souladu se zájmy dětí a biologické rodiny, ale výhradně v souladu se zájmy pěstounů, jsou následující:
· Sourozenci Denis a David Michalákovi byli odebráni svým rodičům v květnu 2011 pro údajné podezření z xxxxxxxxxxxxxxxxxx otcem. Matka spolu s dětmi vystupovala jako oběť. Úředníci sice slíbili matce ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, nicméně krátce poté, kdy matka souhlasila s tím, aby byly děti až do vyřízení její žádosti krátkodobě umístěny v pěstounské péči, titíž úředníci její žádost zamítli s tím, že obec nemá na takové ubytování finanční prostředky. Přechodná pěstounka vzápětí obvinila z xxxxxxxxxxxxxxxxxx i matku a obě děti už v pěstounské péči zůstaly.
· Ačkoliv všechna podezření na xxxxxxxxxxxxxxxxxx byla po výsleších dětí a domovní prohlídce domu Michalákových policií odložena a policejní komisařka specializující se na kriminalitu na dětech svědčila před krajskou komisí výslovně ve prospěch Evy Michalákové, děti už v pěstounské péči zůstaly a jejich kontakt s matkou i širší českou rodinou byl postupně utlumován. Matce nepomohlo ani to, že se s manželem na nátlak Barnevernu rozvedla a opakovaně projevovala v zájmu dětí snahu s úředníky Barnevernu v Nedre Eiker spolupracovat.
· Bratři byli rozděleni do dvou pěstounských rodin, přestože k sobě měli velice blízký vztah. O rozdělení dětí nerozhodnul soud, ale pouze místní Barnevern v Nedre Eiker. Důvody úřad rodině nikdy nesdělil, přestože na ně byl opakovaně dotazován rodinou i jejími právními zástupci. Matka tedy může jen spekulovat, zda děti byly společně nezvladatelné a odolávaly snaze zmanipulovat je proti jejich rodičům, nebo zda důvodem byl zájem pěstounských párů vychovávat jen jedno dítě anebo zda zde byl nějaký důvod spočívající v povaze vztahu sourozenců, který jediný by mohl rozdělení dvou sourozenců legitimovat.
· Barnevern zcela cíleně přetrhává vazby dětí k jejich biologické rodině v Česku, když dodnes děti drží v izolaci a pod různými záminkami zamezuje kontaktu nejen s matkou, ale i s dědečkem, k němuž měly prokazatelně blízký vztah. Jediný povolený kontakt s dědečkem byl zrušen těsně před schůzkou v době, kdy již pan Pavelka, otec paní Michalákové, přicestoval do Nedre Eiker. Důvodem údajně bylo, že Denis nebyl na schůzku dostatečně připraven.
· Během ojedinělých povolených kontaktů nesměly děti používat svůj rodný jazyk, kterým je čeština. Matka dětem nesměla projevit city a říct, že je má ráda. V záznamech ze schůzek nejsou zaznamenávány pozitivní reakce dětí, například velmi pozitivní a spontánní reakce Davida na matku během schůzky 13. března 2015. V záznamech prvních schůzek z roku 2011 zcela chybí záznamy o tom, jak obě děti daly zřetelně najevo vůli vrátit se domů, tj. k matce a otci. To vše matka může prokázat.
· Mladšího syna pracovníci Barnevernu v Nedre Eiker umístili do rodiny, která předem deklarovala, že má zájem nikoli o pěstounskou péči, ale o adopci dítěte. Pěstounka potvrdila při slyšení před krajskou komisí v září 2015, že s partnerem "chtěli adoptovat ještě jedno dítě, třeba z Afriky". Předem tedy bylo jasné, že v zájmu pěstounů není a nikdy nebude jakákoli spolupráce s matkou chlapců.
· Matka dětem pravidelně zasílá dopisy a dárky. Pěstouni s ní odmítají komunikovat, nemá žádnou zpětnou vazbu, žádnou reakci dětí, nemá doklad o tom, že její dopisy a dárky jsou dětem opravdu předávány. Jeden balík pěstouni dokonce ostentativně vrátili neotevřený.
· O starším chlapci rodina už dva roky nic neví, odůvodněně se ale obává o xxxx xxxxxxxxxxxxxx. Z útržkovitých zpráv vyplývá, že v pěstounské rodině trpí podobnými xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, jako v době, kdy žil se svými vlastními rodiči, ke kterým se navíc v roce 2015 přidaly xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, tj. že umístění do pěstounské péče mu nijak nepomohlo, spíše naopak.
· Úředníci Barnevernu v Nedre Eiker matce nikdy nesdělili, co má na svém chování změnit, aby se děti mohly vrátit domů, přestože jim tuto otázku matka i její právní zástupci opakovaně kladou. Na podobné dotazy úředníci v písemném styku nereagují, v osobním reagují podrážděně a vyhrožují ukončením schůzky, pokud matka bude tuto otázku klást. Poté namítají, že matka s nimi nespolupracuje, případně že je spolupráce s ní obtížná.
· Matce bylo i v přítomnosti jejího českého právního zástupce opakovaně vyhrožováno zbavením rodičovských práv v případě, že nedá souhlas českým úřadům, aby vystavily pěstounům české cestovní pasy dětí, a to i přes vysvětlení, že matka to nemůže udělat, protože pěstouni by nejdřív museli požádat český soud o uznání rozhodnutí norských úřadů týkajících se jejích dětí tak, aby byla platná a vykonatelná i v České republice a jí nehrozilo stíhání pro opuštění dětí.
· Barnevern v Nedre Eiker nikdy oficiálně neinformoval o odebrání dětí české úřady, v rozporu s článkem 37 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, sjednané ve Vídni 24. dubna 1963, jejímiž smluvními stranami jsou Norsko i Česká republika.
· Poté, co si matka po rozvodu našla nového přítele a odstěhovala se k němu do obce xxxxxxx v kraji xxxxxxxx, Barnevern v Nedre Eiker neváhal upozornit Barnevern v xxxxxxx, že Eva Michaláková je obviněna z pohlavního zneužití (to vše v době, kdy již byla více než tři roky policejně obvinění zbavena); upozornění bylo zřejmě natolik barvité, že se paní Michaláková musela do 48 hodin vystěhovat a její přítel byl upozorněn, že pokud s ní nepřeruší styky, může dojít k odebrání jeho dcery z dřívějšího vztahu, o kterou pečuje. Po několika týdnech se jí Barnevern v xxxxxxxx omluvil, směla se vrátit k příteli a dnes pracuje v mateřské školce, kromě toho má na starosti i postižené děti.
· Aktuálně matka usiluje v novém soudním řízení, které zahájila v prosinci 2014, o vrácení dětí do péče. Před zahájením líčení v září 2015 Barnevern odmítal provést šetření u matky doma, aby se přesvědčil o vhodných podmínkách pro výchovu dětí.
· Přestože norská velvyslankyně v České republice veřejně odmítla, že by medializace případu mohla být důvodem k odejmutí rodičovských práv, a Vy sama jste totéž jménem Jeho Veličenstva krále Haralda potvrdila dopisem prezidentu České republiky panu Miloši Zemanovi (příloha), krajská komise Evu Michalákovou právě s odkazem na medializaci rodičovských práv zbavila.
Přestože paní velvyslankyně následně prohlásila, že odvolací soud proběhne v zájmu dětí co nejdříve, v listopadu stanovený únorový termín byl několik dní před zahájením projednávání odložen na neurčito, údajně pro nedostatek tlumočníků.
· Matce je odpírán přístup ke zdravotnické dokumentaci jejích synů a nemůže se seznámit s jejich zdravotním stavem. Naposledy byla odmítnuta lékařem s odůvodněním, že byla zbavena rodičovských práv a dokumentace jí tak nemůže být vydána, a to přesto, že rozhodnutí o zbavení rodičovských práv není dosud pravomocné.
Všechny tyto skutečnosti jsou základem naší nedůvěry v dobré úmysly a schopnosti úředníků Barnevernu v Nedre Eiker. Veškeré jejich počínání směřuje k definitivní likvidaci vazeb Denise a Davida s jejich biologickou rodinou a k zabránění jejich návratu do této rodiny. Obáváme se, že tito úředníci nejsou motivováni zájmem dětí, ale jednají výhradně v zájmu pěstounů děti adoptovat a ve snaze zastřít svá pochybení a nedostatečnou odbornou kvalifikaci.
Vážená paní ministryně,
současný stav, kdy děti dále a bezdůvodně vyrůstají u pěstounů, považujeme za důsledek série pochybení úřadu v Nedre Eiker. Ať už záměrně či neúmyslně, úředníci postupovali neprofesionálně a v rozporu s principem přednosti biologické rodiny před pěstounskou, který je zakotven v mezinárodním i v norském právu na ochranu dětí a který má plnou oporu též v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Neučinili ani jeden jediný krok, kterým by umožnili opětovné sloučení násilím rozdělené rodiny. Věříme, že stejně jako my takový přístup neschvalujete z hlediska právního ani lidského.
Chceme Vás současně ujistit, že Eva Michaláková si je vědoma složitého postavení chlapců, kteří již několik let vyrůstají u pěstounů bez informací o své rodině, i traumat, které jim násilné odebrání bez možnosti dalšího kontaktu s rodinou muselo způsobit. Je proto připravena při návratu chlapců domů spolupracovat nejen s odborníky na dětskou psychologii, kteří budou umět situaci chlapců dobře vyhodnotit, ale i s pěstounskými rodinami, ke kterým si její synové nutně vytvořili vztah. Spolu se svou rodinou je připravena chlapcům poskytnout domov a lásku, kterou dětem může dát jen matka. Na rozdíl od pěstounů je připravena a chce vychovávat své děti společně. Je jediná, kdo je schopen tomuto trvale opakovanému požadavku dětí vyjít vstříc. Budeme vděční za Vaši odpověď. Doufáme, že pomoc při sloučení této české rodiny také umožní zlepšit norsko-české vztahy, které jsou touto kauzou zbytečně poškozovány.
Jsme připraveni poskytnout Vám potřebnou součinnost.
V úctě,
Za Petiční výbor:
Jitka Chalánková poslankyně Parlamentu České Republiky
Pavel Hasenkopf
Dora Boková
právní zástupci Evy Michalákové v České republice "
|
| *Hany |
|
(23.6.2016 23:57:15)
Tisková zpráva: Odpověď norského ministerstva na dopis Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových, Praha, 23.6.2016
Praha, 23. června 2016: Odpověď norského ministerstva je vyhýbavá. Norská vláda přiznává, že nemá Barnevern pod kontrolou.
Za vyhýbavou a obecnou poslankyně Jitka Chalánková označuje odpověď úředníků podřízených norské ministryni pro děti a rovnost Solveig Horne na dopis, kterým se na ministryni spolu s Dorou Bokovou a Pavlem Hasenkopfem obrátila koncem března tohoto roku; odpověď byla doručena tento týden. Jitka Chalánková spolu s dalšími členy Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových oslovila norskou ministryni zodpovědnou za sociálně právní ochranu dětí v reakci na její příslib prošetřit vybrané sporné případy Barnevernu a požádala ji, aby mezi prošetřované případy byl zahrnut i případ Michalákových.
Úředníci v dopise informují poslankyni Chalánkovou o tom, že na konci června bude v Oslu s ministryní Solveig Horne jednat česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v doprovodu ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána. Tedy ve stejnou dobu, kdy by mělo být rodině doručeno rozhodnutí okresního soudu o jejím odvolání proti rozhodnutí krajské komise.
Vzhledem k závažnosti situace, kdy jsou děti Michalákovy již pátým rokem bezdůvodně drženy v izolaci od vlastní rodiny, zveřejňuje Petiční výbor původní dopis i odpověď norského ministerstva v plném znění. Připojujeme i odkaz[1] na veřejný příslib ministryně Horne přešetřit vybrané případy. „Odpověď z norského ministerstva nevybočuje z dosavadního stylu komunikace Norů. Je vyhýbavá a obecná. Šokuje mě, že norská vláda podle vlastních úředníků nemá možnost zasáhnout v obcích, které zodpovídají za ochranu dětí ani v situaci, kdy tam zjevně dochází k porušování práv dětí a rodin. Při veškerém respektu k samosprávě to považuji za systémovou chybu. Norsko není konfederace více než čtyř stovek svrchovaných obcí, ale suverénní stát, který je zodpovědný za dodržování lidských práv na svém území,“ komentuje dopis Jitka Chalánková.
Ta současně upozorňuje, že s uplatňováním této absolutní nezávislosti sociálních úřadů je v rozporu záměr revidovat jednotlivé případy. „Jak je vláda bude posuzovat, když nemá vlastní sociální úřady pod jakoukoliv kontrolou?“ ptá se Chalánková a připomíná i veřejně dostupný audit, z něhož vyplývá, že na jednotlivé Barneverny je navázáno velké množství soukromých organizací s vlastními finančními zájmy. Informace o blízkém jednání ministryně Marksové s jejím norským protějškem ji překvapila. „Nemohu předvídat obsah tohoto jednání. Pokud se bude týkat dětí Michalákových, chci vyslovit víru, že bude ve prospěch českých občanů. Chci také zdůraznit, že rodina i její právní zástupci mají dlouhodobě zájem na dobré komunikaci a výměně informací s českými úřady. Ta je ale ze strany MPSV nulová.“
Signatáři dopisu vyslovili ministryni Solveig Horne podporu v avizovaných změnách systému ochrany dětí zejména ve vztahu k zahraničí a přesvědčení, že tyto změny by měly zahrnout i nápravu minulých křivd. V dopise byl proto uveden výčet konkrétních pochybení, kterých se dopouštěli úředníci Barnevernu od samotného začátku s prosbou o jejich prošetření a nápravu. Samostatným dopisem se na norskou ministryni později obrátil také další člen Petičního výboru evropský poslanec Tomáše Zdechovský. Odpověď zatím neobdržel. Rozhodnutí okresního soudu v Hokksundu zatím Eva Michaláková neobdržela, podle informací právních zástupců by mělo být odesláno koncem příštího týdne.
[1] http://www.aftenposten.no/norge/Horne-vil-granske-enkeltsaker-i-barnevernet-for-a-oke-tilliten-18737b.html , zejména text: "Ønsker å granske enkeltsaker Nå ønsker statsråden en gjennomgang av et representativt utvalg enkeltsaker fra barnevernet, spesielt akuttplasseringer av barn og omsorgovertagelser. Hun håper det kan bidra til at barnevernet får større tillit i befolkningen, og vise at barnevernet er en tjeneste som er åpen for å bli vurdert og for å endre seg."
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)