| *Hany | 
 |
(9.8.2016 17:29:34)
Tyjo, tak už i Dan Drápal je xenofob a podobné nadávky... Taky jsem zjistila, že pravdaláska vytvořila databázi lidí, kteří jsou podezřelí z nebezpečných projevů (je tam např. i Andrej Ruščák) - ale to už je prý staré.
"Různé pumové útoky, střílení nebo napadání noži či sekáčky na maso jsou v zemích s nezanedbatelnou islámskou menšinou dnes již na denním pořádku, takže už ztrácím přehled, kde došlo k posledním útokům a o jaké zbraně šlo. V době, kdy píšu tento článek, se mluví o dvou pobodaných policistkách v belgickém městě Charleroi, ale nikdo z nás neví, zda v posledních hodinách nedošlo k dalšímu útoku někde jinde, a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby v okamžiku, kdy čtete tento článek, nebyla pozornost upřena opět k jiné zemi a k jinému městu.
Po oznámení, že došlo k dalšímu útoku, zpravidla následuje jedna či dvě věty o tom, že se zatím neví, zda se jedná o terorismus a zda měl pachatel nějaké kontakty s Islámským státem. V několika případech se policie nejprve klonila k hypotéze, že šlo o akci „osamělého vlka“, ale později se ukázalo, že pachatel nejednal na vlastní pěst, ale že útok byl delší dobu plánován.
Několikrát jsem slyšel větu, že patrně nešlo o terorismus, ale akci člověka, který měl psychické problémy. Je to zvláštní. Když někdo postřílí pět nebo devět lidí, to není terorismus? Chápal bych ještě, kdyby někdo tvrdil, že to není „islámský terorismus“, protože se občas opravdu stane, že někomu „rupne v bedně“ a začne zabíjet. Nevím ale, proč by zabití většího počtu lidí nemohlo být označeno jako terorismus. Teror je latinsky hrůza, a vrah zabíjející náhodné lidi prostě vyvolává hrůzu, ať už své počínání zdůvodňuje jakkoli, případně nezdůvodňuje vůbec. Ostatně pozůstalým po zabitých je asi úplně jedno, zda vrah při svém hrůzném konání křičel „Alláhu akbar“ či zda jednal mlčky. Motivace vraha jistě musí zajímat vyšetřovatele; pozůstalé po oběti asi tolik ne – mrtvým již není pomoci.
Ostatně jsem dodnes nepochopil, zda zjištění, že šlo o „islámský terorismus“, má být okolností polehčující či přitěžující. Máme se víc bát, když vrah křičí „Alláhu akbar“, nebo se naopak máme bát méně?
Prakticky po každém útoku se k němu přihlásí Islámský stát, a zřejmě ve většině případů právem, jak zjišťují sami vyšetřovatelé, ovšem soudnému člověku je jasné, že Islámský stát by se k takovému útoku jistě hlásil i v případě, že by v něm prsty neměl.
Někteří politici už nám oznámili, že si na „soužití“ s terorismem budeme muset zvyknout. Jiní politici se na tyto politiky za taková prohlášení zlobí. Mám obavy, že pravdu mají ti i oni.
Levicoví politici hořekují, že teroristické útoky „nahrávají“ krajní pravici. Sloveso „nahrávat“ je dosti záludné a podpásové, protože sugeruje představu, že si tyto útoky někdo přál. Já jsem si je nepřál, ale přiznám se, že by mi vůbec nevadilo, kdyby někteří příznivci vítací kultury uznali, že se alespoň v něčem mýlili. Mám na mysli zejména tyto body:
1. Mnozí tvrdili, že teroristé nepřicházeli s migrační vlnou, jež se vydala přes Balkán do Německa a Švédska. Teroristé si prý dokáží zajistit pohodlnější cestu do zemí, na které chtějí zaútočit. Dnes už je jisté, že přicházeli i v rámci migrační vlny. Ano, mnozí by si patrně mohli zajistit pohodlnější cestu. Jenže nechtěli. Proč asi? Chytrému napověz, hloupého kopni. Ano, cestou verbovali další.
2. Mnozí tvrdili, že pachatelé atentátů nemají mezi muslimy, žijícími v evropských zemích, žádnou výraznou podporu, protože naprostá většina muslimů jsou mírumilovní lidé odsuzující terorismus.
Jenže podle letošního výzkumu si 20 % německých muslimů myslí, že Západ ohrožuje islám natolik, že to ospravedlňuje násilný boj muslimů proti Západu. A podle loňských průzkumů souhlasí zhruba 100 000 britských muslimů s útoky džihádistů.
Takže ano, muslimů ochotných zemřít v boji proti prohnilému Západu je jen několik málo tisíc. Jenže zázemí mezi muslimy, kteří by sami sice zabíjet nešli, nicméně s vrahy tak či ona sympatizují, mají více než dostatečné.
3. Nejvíce se mě osobně dotýkala výtka, že pokud nepřitakáme příchodu všech migrantů, jsme necitelní lidé. Troufám si tvrdit, že za mým opatrným postojem k přijímání migrantů byl soucit s budoucími oběťmi teroristů. A půjdu ještě dál: Ti, kdo pro mě měli jen nálepku xenofoba nebo islamofoba, nechť se neomlouvají mně. Nechť se omluví pozůstalým po obětech islámských teroristů.
Ano, jsem přesvědčen, že každá vláda je zodpovědná především za bezpečnost vlastních obyvatel. V druhé řadě je zodpovědná za to, aby obyvatelé její země neohrožovali druhé. To neznamená, že bychom neměli přijímat žádné migranty. Sám jsem se o příchod alespoň některých postaral – a nadále starám, a to nikoli za státní peníze, jak je nám často předhazováno. A dokonce si myslím, že po získání prvních zkušeností bych už věděl, jak na to jinak a lépe.
Návod mám jednoduchý: Ať si jednotlivé křesťanské farnosti či sbory či nějaké občanské organizace promyslí, zda a kolik uprchlíků chtějí přijmout. (Z vlastní zkušenosti radím, neberte si více než jednu rodinu, budete mít práce i nákladů dost a dost.) A tato farnost či sbor – či nějaký občanský spolek – nechť si nechá doporučit uprchlickou rodinu, která bude ještě v místě svého pobytu prověřena. Pak bychom už předem na naší straně věděli, koho k nám zveme a proč. A „naši“ uprchlíci by věděli, kdo se o ně bude starat. Nyní už mám dostatečné zkušeností, abych dokázal poradit, kolik to stojí a co to všechno obnáší. Připravte se na to, že to nebude málo. Ale vydáme-li se touto cestou – pochopitelně by to znamenalo získat souhlas vlády – nebudeme vést jen plané řeči bez znalosti problému. A při prověřování zjistíte, že křesťané nebo jezídové z Blízkého východu jsou obecně skutečně menším bezpečnostním rizikem než muslimové. (Jo, pardon, zapomněl jsem, že tohle se sice dá snadno statisticky dokázat, ale nesmí se o tom moc mluvit.)
Domnívám se, že zdravý selský rozum, prozíravost a soucit se navzájem nevylučují. Pokud přijdeme o zdravý selský rozum, džihádisté nás vyřídí. Pokud přijdeme o soucit, budeme jim nakonec podobní."
http://neviditelnypes.lidovky.cz/migrace-co-je-terorismus-a-co-je-soucit-dhq-/p_zahranici.aspx?c=A160807_215726_p_zahranici_wag
|
| hancula1 | 
|
(10.8.2016 15:46:38)
docela zajímavé....
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Lidinsky-Usvit-Chovancuv-tendr-00007064-vejde-do-dejin-CR-se-navzdy-stava-nebezpecnou-zemi-448441
Jsem naprosto šokován, že do této kvapem se zhoršující bezpečnostní situace, navíc doplněné o odzbrojení obyvatelstva, vyjde ve věstníku veřejných zakázek vypsaný tendr s číslem 00007064 na více jak půl miliardy korun od ministerstva vnitra ČR: „Cílem této veřejné zakázky je najít generálního poskytovatele integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017 - 2019. Integrační služby jsou služby zaměřené na pomoc oprávněným osobám při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, vzdělávání a odstranění jazykové bariéry a pomoc při vstupu na trh práce“.
Vítěz - GPIS (Charita.cz již hledá subdodavatele – viz.formulář) z půl miliardy (14,5 milionů korun měsíčně) část přerozdělí výhradně obcím, nestátním neziskovým organizacím, církvím a zaměstnavatelům peníze, pokud v období 2017 – 2019 budou integrovat přerozdělené migranty. Tradičně vtipné je, z podmínek vyplývá, že pokud Chovanec s GPIS neuzavře již v prosinci na dobu celých třech let, nepřijmeme – li 3000 migrantů do 26.září 2017, zaplatí integraci ČR ze svého.
Každý, kdo se jen trochu zajímá o politiku, vidí jasný rozpor mezi slovy a činy vládní koalice. Líbivá předvolební protiimigrační hesla jsou torpedována reálnou politikou ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Tento tendr, který navždy změní bezpečnost v ČR, budiž toho dokladem.
|
| iiiiiiiiii |
|
(11.8.2016 20:06:40)
Youssaf Khaliif Nuur, který má etiopské občanství, ale narodil se v Somálsku, byl podle soudu duševně labilní. Nemusel si tak uvědomovat, že rány nožem zasazené do stehna Alexandry Mezherové mohou způsobit její vykrvácení.
„Youssaf Nuur, kvůli svému bezohlednému chování, způsobil smrt Alexandry Mezherové. Je proto vinen z neúmyslného zabití,“ konstatoval soud.
Obhájce Nuura trval na tom, že celá událost byla „nešťastná náhoda s velmi smutným koncem“.
Ke konfliktu došlo letos 25. ledna, když se Mezherová, pracovnice azylového centra původem z Libanonu, snažila urovnat konflikt mezi migranty. Ve službě byla v tu chvíli sama.
Nuur na ni zaútočil nožem a kromě několika ran na stehně ji pobodal také na zádech. Napadl také dalšího obyvatele centra, který se snažil mladé ženě pomoci. Za to byl uznán vinným z úmyslného zranění osoby.
Mezherová později následkům zranění podlehla v nemocnici.
Mladík vyšetřovatelům nejprve tvrdil, že je mu 15 let, obžaloba ale trvala na tom, že je mu nejméně 18, což soud přijal. Sám se k útoku nevyjádřil, soudu pouze řekl, že si na nic nepamatuje.
Podle soudce pachatel v době činu i po něm trpěl vážnou duševní poruchou.
----------------------------------------------------------
Psychicky labilní, s duševními poruchami...
Teď jsem někde četla zajímavé pojednání o tom, jak se lidé vraceli se z koncentračních táborů do zničených domovů, postupně zjišťovali, kdo z jejich drahých přežil a kdo ne. Tito lidé skoro okamžitě začali s obnovou svých měst, znova budovali to, oč je válka připravila. Bylo to zajímavé čtení...
|
|
|
|
. A to se s nimi trochu dalo domluvit, s některými, s některými ani to ne. 
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)