margotka78 alias shit-roller |
|
(29.6.2016 6:53:37) Já mám zážitek starý 5 let ze Slovenska. Jeli jsme na prodloužený víkend - Beskydy ( Pustevny) + ubytování u známých v Žilině. Dětem bylo tehdy 12 a 3,5. Dorazili jsme ve čtvrtek večer do Žiliny,všechno super, pokecali, dlouho jsme se neviděli... Ráno my naplánovaný výlet do okolí Baňské Štiavnice. Už to začalo hned po odjezdu - Žilina byla rozkopaná a muž spletl cestu a jeli jsme směrem na Oravu.( měli jsme při tom zůstat a udělat si "jinej vejlet" ), nešlo se kde vrátit, nadjeli jsme si snad 50 km...Pak jsme se vrátili přes Martin, já už nutně potřebovala na malou, nebyla tam žádná pumpa, muž mi zastavil u zastávky někde u lesa, já šla za zastávku, když tak sedím na bobku, koukám - vedle mě nafouklá mršina srnky Jelo se dál. Vedro jak v peci, bylo to v srpnu, bylo kolem 30 st, už jsme začínali být všichni protivní... Navštívili jsme štiavnické podzemí ( baně), město, vykoupali se v tajchu. Bylo to pěkné. Dali jsme si tam u stánku párky v rohlíku. Večer jsme dojeli zmožení do Žiliny a v tom to začalo - syn zvracel. Během noci se přidala dcera ( průjem). Paráda. Ráno jsme měli jet do Bojnic a místo toho jsme se od známých balili a jeli s rozblitými dětmi zpět domů do Čech 300 km... Ale byly statečné.
|
Anni&Annika |
|
(29.6.2016 10:57:25) margotko...my takhle jednou bloudili v Tunisu...ex si vzal takovou zmensenou mapku v hotelu na recepci, pujcili jsme si auto a pry pojedem podle mapky....barberska mesta jeste o.k, ale odtud jsme se jeste vydali na saharu a nejenze ta mapka byla mini a vypadalo to, ze to neni moc daleko, jeste na ni byla zakreslena silnice, ktera vubec neexistovala /tedy existovala, ale jen v predpripravene podobe/, takze smerem Sahara jsme to brali suchym korytem reky ci prasnou cestou plnou kameni...no saharu jsme fakt dojeli, stihli jsme to do zapadu slunce. Kdyz jsem sedela na velbloudovi, zrovna zapadalo slunce. Nadhera... Ale jeli jsme oblasti, kde byly pidi vesnice, nazvy jen v arabstine /tudiz jsme vubec nevedli kde jsme/, vedro na padnuti a zadna klimoska v aute. Samotni obyvatele z nas byli prekvapeni, kdyz jsme se ptali na cestu. Co my ten den najeli za km, ani nechci vedet. Na hotel jsme jeste tedy dorazili do pulnoci. Cestou nas kontrolovala armada, neb jsme si zajeli a malem se ocitli v Libii /hotel byl na Djerbe/. Taky nas stopla policie za rychlou jizdu, ale nevytriskali z nas nic, neb jiny jazyk nez cestinu neslyseli. Takze kdyz bezradne mavli rukou a rekli continuer, najednou jsme jakoby zazrakem porozumeli a rychle odjeli Po tomto vyletu nasledovala strevni choroba manzela, tudiz jsem se sama s dcerou vypravila na vylet organizovanou pres cestovku /ostrov plamenaku/. Tunisane zjistili, ze jsem jediny clovek z cele vypravy, co se s nima domluvi a tak jsem se nedobrovolne stala sefem zajezdu /plny autobus Cechu/ a tlumocila jsem az do vecera. Ale to bylo super. Tunisane me za odmenu dovedli do jejich stanu a poznala jsem i mistni zvyky....
Jo a zazitek z posledni dovolene...zlomena noha male, po zimni dovolene jsme se meli presunout do Limone na Gardu, kde zu byl zaplaceny hotel...tak to manzel vzal aspon pres Limone domu, zamavala jsem hotelu a jelo se domu
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(29.6.2016 11:19:32) Tak to jsou taky dobrý zážitky Ještě přidám - jednou o Vánocích cesta jen tak podívat se do Polska přes Staré Město pod Sněžníkem. V Polsku náledí jak sviňa, že jsme málem havarovali a v zápětí jsme zjstili, že nemáme pro dceru ( tehdy 2 roky) bundu... Takže sníh, náledí, my cca 100 km od domova s dítětem bez bundy. Samozřejmě došlo na hádku, kdo zavinil, že dítě nemá bundu. Jestli ten, kdo ji do auta nesl ( můj muž) nebo ten,kdo chystal všechny věci = já Další skvělý zážitek - jela jsem s dětmi vlakem do ZOO ve Dvoře Králové. To jim bylo 2,5 a 11 let. Přestup v Týništi, Hradci, Jaroměři. Když jsme se tam dokodrcali, tak jsem zjistila, že ZOO je asi 3 km od nádraží. Ještě že jsem vzala kočár. Horko jak v peci... Odpoledne cestou domů mě chytla migréna, do toho měl rychlík z Trutnova zpoždění, když jsme v Hradci vystupovali, tak nám zatarasili cestu úplně hysteričtí turisté, kteří zřejmě spěchali na jiný vlak a letadlo z Pardubic a vlak do Pardubic jim ujížděl. My se přes ně nemohli s kočárkem dostat a vlak na Týniště už nám taky hlásil odjezd a my spěchali po schodech, já brkla přes kolečko kočárku a natloukla si koleno. Naštěstí to viděl výpravčí a vlak ještě stopnul a mě pomohl. Cestou mě bolela nejen hlava, ale i koleno, děti ve vagóně ( moje) příšerně zlobily. Naštěstí si spolucestující nestěžovali a soustrastně se mnou soucítili. Bylo to jak pomsta za Sudety
|
Anni&Annika |
|
(29.6.2016 11:34:15) Margotko...vlaky mi ani nepripominej. V tech neumim cestovat normalne. jedna cesta na Balt, kdy po me pokukovali /bylo mi 15/ Polaci ozrali jak prasata, nabizeli mi reznou a prazdne lahve hazeli z okna ven, pak dalsi cesta na Balt do Nemecka coby teenager, kdy jsme spali v ulicce na zemi...az po posledni zazitek ze zdejsiho ICE kdy vlak mel nekolik hodin zpozdeni, nikdo nevedel jak dlouho, takze jsem stala s malou v bource v noci na perone. Kdyz dorazil vlak, tak plne zachody v kazdem vagonu /a ja fakt potrebovala nutne/ a to tak, ze hovna plavala uplne nahore v kazde mise. Nejstastnejsi zazitek z toho celeho horroru byl, kdyz mi jedna pani ukoristila jedno misto a ja se spici dcerou / v te dobe 9 let/ na kline dojela uplne drevena o pulnoci do Berlina..co si muj manzel musel vyschlechnout, to si za ramecek nedal. Jak necestuje vlakem, domnival se, ze mistenku nepotrebuju. A to ten listek byl drazsi nez letadlo. Ale tam ma clovek k te cene i misto. V ICE valku si ho musis jeste draze doplatit extra...
|
|
Anni&Annika |
|
(29.6.2016 11:37:38) ad..zima a kluzko..loni odjezd ze zimni dovolene z Itale...jeli jsme pres pas do Garmische a skoro nahore tak nasnezeno, ze jsem cekala, kdy se zritime do nejake rokle. Nenadale totiz jeste po velikonocich nasnezilo. Takovy chaos jsem jeste nezazila. Zkusili jsme jeste jeden pas, ale ten nakonec taky zavreli a do Garmische jsem to cele museli objizdet. Takze namisto 10km jsme jeli asi 150. A predstav si hladoveho manzel /co se tesil na teplou veceri/ k tomu
|
|
|
|
|