Krevetka |
|
(29.6.2016 21:37:00) Hezký večer, celý rok jsem byla v totálním zápřahu, netěšila jsem se na nic víc, než na konec zkouškového a také konec školního roku syna. Zkouškové jsem ukončila v první polovině června, ale nějaký skvělý pocit se nedostavil. Dnes mi volal spolužák a shodli jsme se, že nám ten stres snad chybí, nebo co...Já jsem tuhle nevěděla kudy kam a jak jsem na sebe přísná a pořád si něco organizuji, tak jsem alespoň servala koberce, abych musela vymalovat a položit nové...Je tohle normální? Přitom pracuji, mám teda jen jedno pubertální dítě, ale zase 3 stařečky 80+...
|
kosatka2 |
|
(29.6.2016 21:45:14) jo, tohle taky znám. taková kocovina.
|
|
Kukurice29+3. |
|
(29.6.2016 22:51:34) Muj muz taky musi byt udrzovan v mirnem stresu, protoze jinak je protivny a nudi se a spatne funguje. Ja nepotrebuju stres, ale drti me nemoznost neco delat. Ted byly decka nemocne a ja z nudy prestavela cely byt, koupila a smontovala skrine a dalsi kraviny.
|
|
Lexi. |
|
(29.6.2016 23:00:33) Tak pokud strháváš koberce a maluješ byt, tak nejsi otupělá. Před pár lety jsem dokončovala jeden náročný, cca 1/2 roční projekt. Pár dní po jeho odevzdání jsem odjížděla na dovolenou. Makala jsem jako šroub, ale necítila jsem se nějak zvlášť unavená. Pak jsem projekt odevzdala, sbalila jsem rodinu a vyrazili jsme na dovolenou k moři. Po příjezdu na místo na mě padla příšerná únava, nejraději bych jenom seděla a koukala do blba, ploužila jsem se jako mátoha, nemohla jsem spát... bylo to hrozné. Trvalo to asi týden (dovolená byla na 14 dní) a celá dovolená nestála za mnoho - prostě jsem si na ní nedokázala odpočinout. Zcela do normálu jsem se srovnala až po příjezdu do čech, kdy jsem opět chodila do práce.
|
|
withep |
|
(29.6.2016 23:25:17) Je to asi relativně normální. Měla jsem takový pocit nejintenzivněji asi po maturitě. To prázdno. A co jako teď? Nic? Nemusím nic? Co s tím?
|
|
Mr. Miçkey |
|
(30.6.2016 12:17:23) Proto preventivne skolu neopoustim, a studovat vedle prace budu asi minimalne do duchodu, ne-li dyl😅
|
|
|