| Epepe | 
 |
(14.9.2016 9:56:17)
Teď si čtu o návštěvě Hofera u Zemana. Pobavilo mě to. Benešovy dekrety už netáhnou, volby jsou vyhrané, tak teď se náš pan prezident přeorientoval na muslimy a má nového kámoše. 
|
| Kafe | 
|
(14.9.2016 10:50:31)
I v Rakousku je jistá povinnost prohlásit Benešovy dekrety za nespravedlivé. Je to takový politický folklor.
|
| aky | 
|
(14.9.2016 11:11:21)
... jistá povinnost prohlásit Benešovy dekrety za nespravedlivé. Je to takový politický folklor.
Takze Benesove dekrety su spravodlive?
|
| Kafe |
|
(14.9.2016 11:32:19)
aky - je to historický dokument. Není nutné o tom vůbec diskutovat.
|
| aky |
|
(14.9.2016 11:44:10)
... je to historický dokument. Není nutné o tom vůbec diskutovat.
Ja som sa nepytala na to, ci to je historicky dokument a ci o tom treba alebo netreba alebo treba zakazat diskutovat. Ja sa pytam, ci podla Teba su Benesove dekrety spravodlive. Ked nechces odpovedat, neodpovedaj a usetri ma vyhybavych blabokov.
|
| leli |
|
(14.9.2016 17:56:46)
Benešovy dekrety týkající se odsunu nemůžou být spravedlivé, protože kolektivní vina je nespravedlivá sama o sobě. Společně s Benešovými dekrety by se měla zrušit Postupimská dohoda, která odsun posvětila. A to by bylo fajn, mohli by nám vrátit Zakarpatskou Ukrajinu. A úplně nejlepší by bylo to vzít od Bílé Hory...
|
|
| aky |
|
(15.9.2016 9:11:59)
.... zrušit Postupimská dohoda, která odsun posvětila.
Vidim, ze v ramci ideologickeho zapalu Ti unika fakt o tom, ze odsun zacal v maji a konferencia v juli. Keby si vedela, ako po sebe nasleduju mesiace v roku, tak by si si mozno pre istotu precitala, co, ako a preco sa ""posvetilo"" a ako je to ""posvetenie"" formulovane v zaverecnej deklaracii. Ale nechcem Ti nadalej robit trhlinky v ideologicky dokonalom vysvetleni, tak sa maj.
|
| sovice | 
|
(15.9.2016 9:41:21)
aky,
slovo posvětit není "schválit předem". Světci naopak bývají často svěceni až poté...
|
| aky |
|
(15.9.2016 9:50:32)
...Světci naopak bývají často svěceni až poté...
Mozno by bolo dobre citat cele prispevky a nie iba prvu vetu.
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 10:51:47)
Ono hlavně Beneš coby Spojenci uznávaná hlava exilový československý vlády začal oficiálně a velmi vehementně prosazovat deportaci Němců od roku 1943. Program západních spojenců to nikdy nebyl, což dokazuje i fakt, že ho schválili až v Postupimi. Postupimský rozhodnutí reagovalo ex post na probíhající deportace a jejich rozhodnou sovětskou podporu.
|
| aky |
|
(15.9.2016 11:30:37)
...vlády začal oficiálně a velmi vehementně prosazovat deportaci Němců od roku 1943.
Neoficialne sa moznostami zbavenia sa nemeckej mensiny zaoberal davno pred tym.
|
| Kafe |
|
(15.9.2016 11:35:15)
"Neoficialne sa moznostami zbavenia sa nemeckej mensiny zaoberal davno pred tym.
"
logicky, vzhledem k událostem
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 11:59:30)
Logicky ve stejný logice, jako například Stalin. V logice kolektivní viny. Ve stejný logice ostatně podpořil okleštění občanských svobod, odmítnul podpořit exilovou polskou vládu a uznal loutkovou prosovětskou. Polská exilová vláda se řídila jinou logikou, protože požadavek na deportaci svýho tři čtvrtě miliónu Němců nevznesla, přestože v Polsku Němci řádili daleko hůř než u nás.
|
| Kafe |
|
(15.9.2016 12:03:44)
Filipe - logicky se prakticky každá země snaží zbavit svých menšin, zejména těch početnějších, které již aspirují i na nějakou-tu politickou moc pro sebe.
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 12:11:09)
Liško, obecně vzato jinakost je přirozeným základem možných konfliktů.
Ale to, co jsi napsala, je myslím už drobet přehnaný. Znáš třeba nějaký globální statistiky o tom, jak se etnická různorodost podepisuje na frekvenci etnických konfliktů? Divila by ses, kdybych ti řek, že to není statisticky podstatnej faktor?
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 12:29:55)
Z Polska, kde to prosadili Sověti (aby uchlácholili Poláky, který byli zase ve velkým počtu vysidlovaný z někdejšího východu Polska a v situaci, kdy v Polsku probíhala občanská válka mezi stoupencema loutkový prosovětský vlády a jejími odpůrci). Někdejší východní Prusko opustila většina Němců za války na útěku před Rudou armádou, Polsko a SSSR zabránili většině v návratu, ti, co zůstali a byli v části, co připadla SSSR, byli většinou deportovaný do vnitrozemí. Jinde v pobaltí byli přestěhovaný už dřív v rámci paktu Molotov-Ribbentrop. Ruský Němci byli deportovaný na Sibiř a do Kazachstánu, část rumunskejch rovněž deportovaná do ruskýho vnitrozemí, většina zůstala. V Maďarsku byli už za války vyháněný Rudou armádou, na postupimský konferenci se prosovětská mađarská vláda připojila k požadavku na deportaci, i když podmínky byly mírnější než v Československu a Polsku, nebyli vysídlený všichni (1950 byly deportace i zastavený a deportovaným byl nabídnut návrat, ale do komunistický diktatury se jim nechtělo). V Jugoslávii byla část Němců, hlavně v Banátu, kde se ve velkým počtu podíleli na německý správě a hlavně na zločinech (postavili i SS divizi) vyhnaná nebo uprchla koncem války, zbytek zůstal. V Nizozemsku chtěli vysídlit několik tisíc německých imigrantů, vysídlili jen malou část. A ve Francii zabránili v návratu několika tisícům Němců z opačnýho břehu Rýna, co odtamtud uprchli na konci války.
|
|
|
|
|
| leli |
|
(15.9.2016 11:53:13)
Tak hlavně předválečné události mu daly do ruky příslovečnou hůl. A posvěcení bylo opravdu myšleno ex post, vycházela jsem z toho, že zrovna toto se obecně ví.
Benešovo hlásání z exilu ohledně německé otázky jsem ze záznamu slyšela a bylo zjevné, že se chce pomstít "zrádcům", nahánělo to hrůzu, ale asi to odpovídalo době, ve které vzniklo. Ve stejné době bylo v Čechách docela těžko.
Postoj k Němcům gradoval celou první republiku a zjevně i dříve. Masarykův postoj k Němcům coby strůjcům světové války nebyl zrovna kladný a "naši" Němci dali najevo co si přejí.
Na události které se staly nemůžeme být pyšní, ale ani je naše generace nezmění, takže když na nás tady útočíš jako představitelky národa, který má máslo na hlavě, tak je to trochu směšné. Ale zase se můžeš utěšovat, že žiješ v zemi, kde by se něco takové stát nemohlo.
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 12:07:55)
Osobně zastávám názor, že v dnešní době se dá už jen říct "co se stalo, stalo se" a fakticky se už nedá nic změnit.
To ale není v rozporu s tím, že stojí za to o tom debatovat, je to pořád doba živý kolektivní paměti a ne nějaký dávný dějiny, a byla to přímá součást dění, který utvářelo podstatným způsobem ještě i současnost.
Omlouvat "dobou" je snadný, ale tehdejší doba, stejně jako doby předchozí i následující ukazujou, že nidky nebyla jedna a tatáž "doba" všude. "Dobu" utvářej lidi, není to jen a pouze nějakej živelnej a neřízenej proces. A když necháme stranou samotný prosazení deportací, pak průběh byl dost děsivej, a na tom se zdaleka nepodepsala jen živelná odveta a přirozená reakce na válečný a předválečný události. Ta odveta byla byla systematicky živená, dokonce organizovaná shora.
|
| leli |
|
(15.9.2016 15:04:18)
Filipe, ale já se tou "dobou" nesnažím nic omlouvat. Ta "doba" je pro mě spíš časový úsek ovlivněný konkrétními okolnostmi a ty nejsou stejné ve stejnou dobu na jiném místě. V rozporu nejsem v tom, že konkrétní činy jsou neomluvitelné. Poučení je i v tom, že to v nás prostě je. Přesto nás vnímám nás jako poměrně mírumilovný národ, což ale může být dáno i tím, že je nás málo.
|
| Filip Tesař |
|
(15.9.2016 15:27:08)
To s tebou zcela souhlasím.
Pokud jde o máslo na hlavě, neberu jako "naše", "svoje" (tj. sebe a svých současníků) máslo činy našich předků. Ale si máslo podle mne maže na hlavu sám ten, kdo třeba tvrdí, že u odsunu šlo jen o pochopitelnou mstu nebo že k němu došlo rozhodnutím velmocí v Postupimi - stejně jako ten, kdo například říká, že wehrmacht byl "čistej" a že zločiny páchaly jen SS atd.
|
| aky |
|
(15.9.2016 16:06:55)
...Ale si máslo podle mne maže na hlavu sám ten, kdo třeba tvrdí, že u odsunu šlo jen o pochopitelnou mstu nebo že k němu došlo rozhodnutím velmocí v Postupimi
Asi tak. Ale zase aspon vies, s kym diskutujes.
|
| leli |
|
(16.9.2016 8:54:26)
Aky, opravdu se mi nelíbí co mi podsouváš. Postupimská dohoda dle mých informací mimo jiné požadavek na vysídlení Němců a nejen z ČR obsahuje. Časová posloupnost je dle mého názoru zřejmá ze slova "posvětit".
Možná si mě špatně pochopila na začátku, ale já jsem vysvětlila, jak jsem to myslela. Pořád doufám, že sem chodíme kvůli diskuzi a ne někoho odsoudit kvůli názoru, který ani nevyslovil.
|
|
|
| leli |
|
(15.9.2016 20:42:51)
S tou pochopitelností i tou logikou co je vyčítána Lišce je to pro mě relativní. Pro mě je naprosto nepochopitelná míra násilí, které jsou schopni se lidé dopouštět a dopustily se jej všechny strany konfliktu, se ctí nevyšla ani jedna. Ale že přijde po válce odveta jako protireakce se čekat dalo, míra násilí je opět nepochopitelná.
|
| Filip Tesař |
|
(16.9.2016 8:14:18)
Třeba za války v Bosně jsem viděl řadu příkladů toho, jakej vliv mají ti nahoře - politici, velitelé. Vždy výraznej, někdy zásadní.
Ne nadarmo se říká, že jednotka je taková, jakej je velitel.
Ale platí to i o politicích. Proto pětačtyřicátej vnímám hlavně jako selhání politických elit.
Hrozně moc, za války i po válce (co jsem mohl osobně sledovat v Chorvatsku, v Bosně a na Kosovu) dělal pocit beztrestnosti - "je to dovolený" "ti už se stejně nevrátěj" apod. Ale nebylo ve smyslu nějakýho zdivošštění, jak se to někdy chápe (tenká slupka civilizace/kultury spadla a odhalila naši pravou podstatu). Klíčová tam byla ještě druhá složka - pocit, že tím násilím dělají správnou, spravedlivou věc. Takže povzbuzování shora k násilí + příslib beztrestnosti. To bylo základem jak Křišťálový noci, tak poválečnejch násilností vůči Němcům. A není to podle mne žádná ani německá, ani česká, ani balkánská nebo jiná specialita, podle toho, co jsem se kde dočet o obdobnejch záležitostech napříč zeměkoulí, kulturama, náboženstvíma i dějinama, se to může stát kdekoli a kdykoli, pokud budou splněný vhodný podmínky: strach, ekonomickej zájem, odlišnost, povzbuzování k násilí, beztrestnost.
|
|
|
|
|
|
|
| leli |
|
(15.9.2016 12:25:42)
Splechtulko, to přesně nevím, ale zase jsem od něj něco četla a bylo to zřejmé. Nemyslím si, že by neměl rád jednotlivé Němce, ale jejich mocenskou politiku.
|
|
| Anni&Annika | 
|
(15.9.2016 16:16:17)
splechtule....obcas o ni mluvil jako o Nemce, Moravacce a Hanacce..
Er bezeichnete seine Mutter später unterschiedlich als Deutsche, Hannakin oder Mährerin
slovenska wiki pise toto..
Narodil sa ako Tomáš Masaryk v Hodoníne, pri dnešných hraniciach medzi Českom a Slovenskom. Jeho otec, Jozef Maszárik, bol Slovák z Kopčian, chudobný kočiš na statku Nathana Redlicha v Hodoníne. Jeho matka bola Terezie Kropáčková, panská kuchárka z Hustopečí. Masaryk neskôr uviedol, že mu v tomto chudobnom prostredí nikdy nenapadlo, že raz bude niečím iným ako chudobným robotníkom
|
|
|
| aky |
|
(15.9.2016 12:30:18)
...když na nás tady útočíš jako představitelky národa, který má máslo na hlavě, tak je to trochu směšné.
A uplne zakerne na Teba utoci kalendar, ktory nechce prehodit maj a jul.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)