| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Život bez dětí

 Celkem 52 názorů.
 sindi 


Téma: Život bez dětí 

(26.9.2016 13:32:23)
Ahoj, už dlouho se snažíme o rodinu, ale bohužel ani po několika ivf se nezadařilo je mi už 39 let a tak se začínám pomalu srovnávat s myšlenkou života bez dětí, proto se chci zeptat, je tu někdo kdo děti nemá? Pro adopci nejsem asi dost připravená a mám z ní strach, taky už v mém věku by mi nedali malé dítě :-( momentálně jsem na tom tak, že je přede mnou ještě jeden pokus s darovaným vajíčkem a potom opravdu končí naše cesta, jen tak nějak nevím jak se s tím srovnat :-(
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:42:01)
Sindi, jak já Ti rozumím! Jsem na tom úplně stejně, akorát mně už bylo letos 40 a tím jsem se tak nějak smířila s tím, že už prostě potomci nebudou, do té čtyřicítky jsem pořád měla takové nutkání, že bych asi měla... A musím teda říct, že se mně tím ulevilo, spadl ze mně jakýsi balvan.

Žiju normálně, spíš teda samozřejmě volněji, než kdybych měla děti, ale je to prostě o nastavení. Taky přijdou chvilky, kdy je mi to líto, ale nějak dlouhodobě se tím netrápím. Když bych chtěla, tak bych se nad tím mohla utrápit. No a já jsem se rozhodla pro normální život, akorát v něm nejsou děti. Ne proto, že bychom je nechtěli, prostě se nám nenarodily. Dělala jsem pro to dost, ale IVF nevyšlo a z dalšího jsem měla strach, neporučila mně to onkoložka a já jsem nějak nechtěla riskovat zdraví.

 Mandara 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:53:32)
Sindi, já sice děti mám, ale kolem mne je hodně žen kolem čtyřiceti, které jsou bezdětné. Většinou proto, že strávily dlouhý čas s nevhodným člověkem, pak už si partnera nenašly. Máš proti nim jistou výhodu, že jsi pro to, abys měla dítě, udělala maximum, nebudeš jednou mlátit hlavou o zeď, jak jsi byla blbá. 39 let navíc v dnešní době není žádný extra věk, máš klidně i pár let na to, aby k vám miminko ještě zavítalo. Chápu, že z adopce máš strach, jsou i jiné formy - pěstounská péče nebo hostitelská péče - brát si dítě na víkendy, prázdniny. úplně bezdětný člověk nemusí zůstat, když nechce.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:53:59)
Carollyn,

jsem moc ráda, že jsi napsala, už si ve svém okolí připadám jako jediný exot co děti nemá, dříve jsem se tím trápila strašně, ale čím dýl to trvá tak ta bolest otupuje, jak píšeš, že jsi už nechtěla riskovat tak to stejné mi řekl manžel, že se bojí právě proto, že s IVf jsou spojená rizika a hlavně + můj věk, už prostě nejsem mladice a tak stojím na takovém mezníku kdy přemýšlím jestli dál bojovat nebo už to opravdu stačilo a prostě to tak má být?
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:00:21)
Sindi, já ve svém okolí až tak za exota nejsem, teď jsem to v rychlosi počítala a mám takových 10 kamarádek nebo známých, které děti nemají. Je to z nejrůznějších důvodů - špatný partner, chybějící partner ve správný čas, zdravotní prblémy, jiná sex. orientace...

Ono to chvilku trvá, než se s tím člověk srovná, já jsem třeba nikdy nebyla moc mateřský typ, na děti jsem se spíš dívala jako na podivná stvoření z jiné planety, ale když jsem se rozhodla, že děti chci, tak jsem je chtěla a moc! A když to nevyšlo a zjistila jsem, že by s dalším početím bylo více problémů, než jsem ochotná podstoupit, tak jsem to také obrečela a nebylo mi zrovna nejlíp.

Samozřejmě se někdy cítím ochuzená o to, že ty děti nemám, na druhé straně si říkám, že to tak asi má být.
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:54:15)
Ještě dodatek, hlavně si to nesmíš dávat za vinu, je to prostě život, není to ničí vina, tak to vyšlo!
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:33:50)
s tou vinnou máš pravdu, já jsem ta neplodná a dost dobře se s tím neumím srovnat, taky mám občas paniku co když manžel jednou bude litovat, že já mu děti nedala, vím, že mě má rád a kdyby bylo na něm tak už by naše snaha dávno skončila, ale tyhle strachy mám občas taky :-( Carollyn jak se s tím srovnal tvůj manžel? a rodiče? moje mamka je z toho moc smutná a to mi taky moc nepřidá :-(
 Fren 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:40:07)
Sindi,je to tvůj život a nikomu do toho nic není a nejsi proto přeci nějaká špatná,když děti mít nemůžeš navíc; rozumní rodiče tohle všechno pochopí, já třeba si hlavně přeju,at jsou naše dospělá děcka zdravá a jestli jednou budou mít děti nebo ne,to tedy vůbec neřeším. Naopak spousta prarodičů,ač nemají důvod k nespokojenosti,tak se jim furt něco nelíbí a jejich dospělé děti jsou furt ty nejhorší a špatné,i kdyby měli dětí celou kopu!
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:57:39)
Sindi, u nás je to obráceně, chyba na straně manžela... Plus navíc to, že mně onkoložka nedopuručila to další IVF, takže dohromady taková patová situace. Jako kdybych měla jiného, tak bych asi děti měla bez problémů. Takže on mi vyčítat nic nemůže a já jemu taky ne, není to jeho vina. Tak jsem si řekla, že každý nemůže mít všechno, někdo má sice děti, ale manžel stojí za starou belu, tak já mám hodného chlapa, se kterým se máme rádi a rozumíme si, jenom prostě nemáme ty děti. Já mám fakt jinak hezký život, opravdu hodně jezdíme po výletech, na turistické dovolené, zcela bez hanby se přiznám, že jsem si na muchlání pořídila psa, takže si jisté mateřské a pečovatelské pudy vybiju na něm ~;).

Moji rodiče to vzali v pohodě, otci je to úplně šumák, ten by byl dědeček asi jako já kosmonaut, moje mamka je docela vytížená, má práci, která ji hodně baví a naplňuje, takže ta to vzala v pohodě. Jako asi jí to je sem tam líto, ale nedělá z toho žádné drama. Tcháni trochu horší, ale taky to šlo. Oni se realizují v péči o děti od švagrové, takže zábavu mají. Ale je fakt, že občasné řeči od všelijakých vzdálených příbuzných či známých typu - jako že času je dost, že dneska to není moderní, mít děti, že jsem kariéristka, že mám ještě něco dělat, že mně budou chybět - tak to dokáže rozhodit, i když mám jinak poker face.
 daba+holčička 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:03:25)
Carollyn, a co IUI s dárcem? to je malá zátěž - dá se i úplně naturálně.
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:06:49)
Dabo, to bych nechtěla. Já bych chtěla, když už, tak naše dítě. Prostě nejsem ten typ, navíc teď už jsem na to fakt za zenitem :-).
 daba+holčička 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:07:56)
jasně, my to i zkusili, ale taky nevyšlo
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:06:17)
Carollyn, s tím pejskem to máme stejně, někdy si říkám, že je chudák, ale ona je na mě taky závislá :-D manžel se tomu směje a prý jestli chci tolik o někoho pečovat tak on i pes to prý vydrží :-D taky mám hezký život, nijak nestrádám, ale prostě je mi divně z toho co dál, protože vím, že už není tolik času na rozmyšlenou
 Carollyn 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:10:56)
Sindi, ještě k tomu, co je a není Tvoje vina.

Tvoje vina by bylo, kdybys:
- šla na potrat se zdravým dítětem, jenom tak z plezíru
- kdybys dítě po porodu zabila
- kdybys ho nacpala do babyboxu
- kdybys ho dala k adopci
- plus x dalších možniostí, kdy bys prostě jako matka něco vlastní pohodlností nebo neochotou zanedbala a bylo to pro dítě fatální

Takhle jsi udělala, co jsi mohla, co bylo v tvých možnostech. Někdy toho prostě už víc udělat nemůžeš...
 Inaaa 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:48:25)
Tvoje vina by bylo, kdybys:
- šla na potrat se zdravým dítětem, jenom tak z plezíru


Jojo, řekla bych, že po 30 se už na potrat nechodí a rozhodně ne víc než jednou, když nemáte děti, takové znám a dnes bezdětné, a chování divné...
 x x 


Re: zivot bez dětí 

(27.9.2016 19:39:40)
Ještě bych přidala jeden, asi dost nepopulární bod, a tím je odsouvání rodičovství na věk 30 - 35+. Což samozřejmě netuším, jestli je zakladatelky problém a nic mi po tom není, ale asi by si to měly ženy uvědomit, že toto opravdu může a nejspíš i hraje u mnoha bezdětných párů roli.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(28.9.2016 16:11:46)
žubko, tak to určitě není náš případ, o mimčo se snažíme už cca 13 let a díky tomu, že nemám ani jeden vejcovod tak to bez lékařů nejde :-(
 K_at 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:46:44)
Sindi, je mi to moc lito. Napada me snad jen, zda by trochu nepomohla treba prace s detmi. Nebo pestounstvi a pod. Ale tu tizi a smutek si neumim predstavit. Neni mozne, ze by zmena psychiky mohla treba pomoci?
 Drop 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:51:34)
asi bych taky šla cestou, že bych se obklopila dětmi v rámci profese nebo bych se maximálně věnovala dětem v rámci širší rodiny, moje známá je takhle kmotrou dětem z celé rodiny a dnes už i často svědkem na jejích svatbách
 Kafe 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 13:53:06)
Jedna moje kolegyně dlouho nemohla mít děti, tak o to byla lepší teta. Neteře a synovci ji zbožňovali.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:41:37)
tak práci s dětmi, po tom jsem nikdy netoužila, děti miluju, ale vím, že dost jich je na zabití :-D všechny děti co kolem sebe mám z blízkého okolí tak mě mají rádi a já je, ale nemá to nic společného s tím být máma, jsem prostě jen teta
 Pam-pela 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:10:29)
Přemýšlívala jsem o tom, co by bylo, kdybych děti neměla, neumím si též život bez nich nějak představit. Možná i proto jsem si kdysi vybrala povolání kolem dětí...takže bych bývala měla vystaráno.
Ale - zrovna minulý týden jsem si tohle všechno zase uvědomila při pohledu na paní v nějakém podobném věku jako já, která chovala na klíně mrňavé Vietnamče, pořád ho hladila, opusinkovávala, bylo vidět, jak moc ho má ráda...a mluvila o jakýchsi velkých vnucích a dětech, co se k ní vracejí a že jich má spoustu...nakonec jsem to pochopila - hlídá už celé roky cizí děti, které k ní i s celou rodinou přilnou tak, že je má stále kolem sebe...a vlastně jen přibývají. Patří k nim.

Ale to je mimo mísu...samozřejmě, jen se mi to zase oživilo.
Jen že možnosti jsou, jak přijít do kontaktu s dětmi, i když nejsou "vlastní".
Bez dětí je dnes spoust lidí, vyčuhovat z řady nebudete, pokud jde o tohle.

Chtělo by to, pokud by to šlo, před posledním pokusem pustit to všechno chtění z ruky a nechat na vůli toho Vyššího...naprosto. Ať se to děje, jak má...leccos může dopadnout velmi překvapivě, i když samozřejmě jakkoliv.
Držím palce, abyste byli šťastní tak jako tak. ~x~
 Fren 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:32:29)
Jsi mě nějak přivedla na myšlenku - že i když děti máme,tak jsme vlastně už 3 roky většinu roku sami s manželem - děti vylítly z hnízda,to se taky stává a nakonec je to tak správné,my jsme to kdysi udělali úplně stejně.
Voláme si občas(jednou týdně),navštěvuejeme se ne moc často vzhledem ke vzdálenosti i zaneprázdněnosti naší i jejich.

Takže když máš děti,tak jak se tak podívám zpět-tak se ta doba snimi kolem tebe doslova jenom mihne a dál je vlastně každý sám se sebou a proto je i dobré být sám se sebou rád a umět si ten čas vyplnit.

A jak tu psaly další holky,dnes je taková doba,kdy to bezdětné páry skoro ani nemusí mrzet,protože jsou jen jedni z mnoha,mi to přijde,že dnes si lidi radši pořídí zvíře než dítě.Každého volba ale.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:38:03)
Fren, asi máš pravdu, je to jen dočasné a každý jednou z domu odejde, ale i tak o sobě víte a máte se :-) nedávno mi kamarádka řekla, že když jsem dítě nikdy neměla tak by mi ani nemělo chybět, když nevím o co přicházím,taky jeden z mnoha názorů na tento problém
 Martina, 3 synové 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:42:17)
když jsem dítě nikdy neměla tak by mi ani nemělo chybět

Upřímně řečeno, taky mě to napadlo - 39 let žiješ bez dětí, tak je docela divné ptát se, jak žít bez nich. ~d~

A jak už tu zaznělo, život bez dětí stejně musíme pořešit skoro každá, vyrostou tak rychle a mají vlastní život. ~p~
 JaninaH 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:44:44)
Martino, to teda nebylo moc taktní. ~a~
 Drop 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:03:02)
to je fakt, že pokud si děti nepořídíš s 20 letým odstupem, tak ti vyplní jen relativně malou část života, máš je v 25 a ve 40 už mohou být z domu, takže žiješ třeba 65 let bez dětí
 77kraska 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 17:53:15)
ja mam jen jedno dite - najednou je mu 11 let, samo si dojede na krouzek na druhy konec Prahy a ja si pripadam trochu zbytecna :-( ....a to nemam pocit, ze jsem se diteti nevenovala, naopak jsme chodili na krouzky a na plavani a na vylety, jezdili na chalupu a na chatu, nemela jsem hlidani....pravda, nebyla jsem na MD, protoze jsem pracovala z domova, ale spis v noci a kdyz odpoledne dite spalo....ale nejak rychle to uteklo a matersky aspekt zivota jsem si vubec neuzila :-(....ted se citim, jako bych zadne dite ani nemela :-( zato mam takovou hodne drzou kamaradku, co s nama bydli
 77kraska 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 18:26:24)
moje 11-leta se snazi byt cim dal samostatnejsi....az mi to jde na nervy
 Fren 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:45:30)
Ono to taky není takové černobílé - víte o sobě a máte se - my si taky někdy říkáme,proč jsme vlastně vychovali kluky k takové samostatnosti,že ted jsme na to dojeli,je nám naopak někdy z toho jakoby smutno právě proto,že ty děti někde máme a přesto jsme vlastně sami.

Ale když si uvědomím, že bych je měla mít jako už vydělávající a povalující se a znuděné pořád doma,tak jsme zas rádi,že je to tak jak to je a taky si řeknem nakonec to co ty: že totak má asi být.
 77kraska 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 17:46:37)
Fren, ty budes mit treba za chvili vnoucata a pak se zase vyřádíš....a mozna to budou holcicky :-)
 Fren 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 20:06:03)
já mám tak nějak radši ty kluky, se kterýma se vyřádí a to velmi rád můj manžel a já jako babča budu přirpavovat dobrůtky a pak budu ráda,když budu mít chvilku klid třeba na Rodinu~:-D a všichni mi dají svátek.
 Lassiesevrací 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 20:42:48)
U nás v rodině jsou všichni chlapi hotoví z holek. I když syn má s tátou hodně silný vztah, lepí spolu modely, vrtají, budují...mají se moc rádi. Kluk se v něm vidí.
 K_at 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 16:04:26)
Jenze tohle neni o predstave. Tohle je pud a instinktivni touha.
 Persepolis 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:17:55)
Znám tři ženy, které kvůli neplodnosti zůstaly bez dětí a ani se nepokusily o adopci. U jedné to bylo vinou manžela. Krom toho, že mají synovce a neteře, tak se ze všech staly"zvířecí mámy", jedna si z toho dokonce udělala živnost a provozuje psí hotel.
Všechny si prošly obdobím, kdy z toho byly hodně špatné, ale u všech se to v určitém věku zlomilo a prostě se s tím smířily. Ani o jedné bych nikdy neřekla, že je zahořklá,zatrpklá, nešťastná nebo tak něco. Všechny působí spokojeně
 Persepolis 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:21:13)
Ještě bych dodala, že nám se podařilo jedno dítě a pak už to nešlo a to období, kdy jsem se nemohla ani podívat na kočárek, jak mě deptalo, že nebudu mít už další dítě jsem měla taky a řekla bych že odeznělo někdy před čtyřicítkou. Příroda to asi umí zařídit.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:27:15)
moc vám všem děkuju, za váš pohled a jsem mile překvapená z toho, že jste se na mě nevrhly s tím abych teda rychle ještě něco dělala abych děti měla :-) ale ukázaly jste mi taky jiný náhled na věc a, že i bez dětí vlastních se dá hezky žít
 daba+holčička 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:45:50)
Já bych do té adopce asi šla. Prožila jsem si to jen napůl, nepovedlo se druhé dítě. To jsem pro adopci nejdřív byla, ale pak jsem dostala strach, že je budu srovnávat. Ale nemít žádné, tak to nejspíš dám. Jinak je ještě jedna varianta - darované embryo. Občas to zabere i tam, kde to vypadalo hodně blbě, genetika je svině.
 JaninaH 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 14:55:10)
Sindi,
někde jsem četla takovou radu, že když člověk neví, jak v životě dál, tak ať si vzpomene na své dětství, co dělal nejradši, co by tehdy rád dělal a jaké byly jeho sny a přání.
Pokud byla tvým jediným snem velká rodina, tak to nezafunguje, ~:( ale jinak je to velmi dobrá rada.
Já například jsem si jako dítě moc přála mít zvířátko, ale nikdy jsem ho mít nesměla, potom jsem ho nemohla mít proto, že děti jsou alergici. Tak když děti odešly z domu a já jsem se cítila osamělá, pořídila jsem si pejska. A taky zase hodně čtu, jako v dětství. Nebo se zbůhdarma toulám po městě, to jsem dělala jako dítě pořád, ale pak jsem na to úplně zapomněla. Třeba taky máš něco takového, na co jsi už zapomněla a teď s tím můžeš začít.
 sindi 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:01:56)
Jani, já jako dítě chtěla strašně pejska, toho jsem si pořídila tak nějak náhodou, byl ve špatné rodině odkud za námi utekl, když jsme šli po chodbě, byla to láska na první pohled a už je u nás 13 let :-) pak jsem si vždycky přála domeček s velkou zahradou, hodného muže a dvě děti Tomáška a Verunku :-) vše až na Tomáška a Verunku mám :-) manžel mi říká, že nikdo nemůže mít všechno, každému prostě něco chybí co mít nemůže
 Inaaa 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:47:29)
Nevím, netušila jsem, že jedna kamarádka, herečka, má adoptované dít. Myslela jsem, že byla matkou ve 45 a ona dítě adoptovala. Už chodí do školy, ale je hrozně sympatická a působí vesele, říkám si jaká bude v dospělosti, tím myslím, jestli bude stála ok a třeba bude mít s rodičema lepší vztah než někdo s vlastníma a udělá jim větši radost.

Jak říká herečka Libuše Šormová dnes v Ona Dnes, že viděla kolem sebe děti, kteří se v dobrých rodinách zvrhly tak, že rodičům přinesly zoufalství.

Sama děti nemá, je jí 81 let a má už přes 30 let o 18 let mladšího manžela, vypadá spokojeně i tak.
 Vítr z hor 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 15:52:45)
Kamaradka s manzelem po nekolika nezdarenych pokusech adoptovali v kamaradcinych 39 letech holcicku. Dostali ji jako 3mesicni miminko (v Praze!). Ted jsou holcicce 4 roky, je moc sikovna, bajecne dite. Oba rodice se o ni uzasne staraji a doslova zari.
 Ráchel, 3 děti 


Re: zivot bez dětí 

(26.9.2016 17:46:49)
v 39 ještě není vyloučeno, že by ti dali do adopce malé dítě. ale musela bys sama dojít k tomu, že to tak chceš.
jinak poradit neumím, musí to být opravdu těžké...
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Život bez dětí 

(26.9.2016 18:20:35)
Rozumím Ti, skoro před dvaceti lety jsem řešila podobnou situaci. My jsme to řešili adopcí, když jsme si přivezli miminko z KU, bylo mi 37. Uteklo to, synovi je už 18. Pokud se na adopci necítíš, do ničeho se nenuť. Já jsem ráda, že jsme se pro adopci rozhodli, ale není to vždy jednoduché a opravdu to není pro každého. Jelikož proces adopce nějakou dobu trvá, malé miminko už byste asi dostali těžko.

Důležité je, že je to věc tvoje a manžela, na lidi kašli, i život bez dětí může být "plnohodnotný". Nemít a dokonce ani nechtít děti není nic špatného.

 Žabka + 3 


Re: Život bez dětí 

(26.9.2016 19:35:52)
Jenom k té adopci - není pravda, že nemůžete dostat miminko. Známí dostali miminko, i když jim bylo oběma už přes 40 let. Žádná protekce.
 Violetina 


Re: Život bez dětí 

(26.9.2016 23:25:55)
sindi, držím palce, ať je tvé přemýšlení vedoucí ke správnému řešení pro tebe (ať už srovnáí se se situací či žádost o adopci)

Je mi jen o pár méně a bezdětnost je jednou z variant, se kterou je třeba počítat (manžel je neplodný). Procházíme prvními pokusy s náhradními geny, ale vyjít to nemusí. Jsme na to dva, máme se rádi a prostě to musíme společně zvládnout. Jako vy.
 sindi 


Re: Život bez dětí 

(28.9.2016 16:19:21)
Violetino, moc ti děkuji a tobě držím moc palce abys tohle téma nikdy nemusela řešit a brzy se zadařilo
 Violetina 


Re: Život bez dětí 

(28.9.2016 19:43:58)
sindi, díky a taky přeju hodně štěstí~;((
 Hanka 75 


Re: Život bez dětí 

(27.9.2016 10:50:14)
Sindi i v mém okolí je hodně žen v tvém věku bez dětí a často i bez partnera.
Rozumím i Tvým pocitům, je to velice těžké, ale asi přijde fáze smíření, toho o čem píše Carollyn a budeš spokojená.
A ještě stále můžeš,-te zvážit tu adopci, myslím že byste mohli dostat i miminko, příp. když zvolíte nějaké omezení u dítěte např. dietu (jestli ráda vaříš, tak třeba by ses v tomhle ohledu ráda o nějaké dítě starala a nebylo by to pro tebe těžké, ale naopak mělo svá pozitiva), tak tím spíš a rychleji. Dítě s dietou si obtížněji vezme do péče rodina s více dětmi, protože je to při péči o všechny ostatní časově i jinak náročné, ale když je prostor a čas, tak to myslím je jiné. Máš v životě vše již srovnané, zařízené, spokojené manželství, dům se zahradou... což je všechno strašně pozitivní :-) a dává ti to i možnost více se o příp. třeba i dítě s omezením starat, ale to je jen nápad, všechno si v klidu zvaž sama.
A další možnost je, jak tu někdo psal práce s dětmi. Znám úžasnou paní, která rozdává spoustu radosti právě při práci s dětmi.
Všechno mi to přijdou krásné cesty, a přeji ti hodně štěstí a spokojenosti !
 Binturongg 


Re: Život bez dětí 

(27.9.2016 17:05:21)
Mám několik bezdětných kamarádek.
Nejblíže jsou mi ta, které je 46 a o dítě se nikdy ani moc nesnažila, neb je alternativní, přírodní a IVF jí připadá jako rouhání. Bohužel se ale obrátila na pofidérní psychovědy a la Chobot a lehce jí hráblo.
Dále ta, které je 47 let, je cizinka a žije si svobodný a báječný život, plný kultury a cestování. Je učitelka, mimo dětskou společnost úplně není.
A potom ta, která je také učitelka, jeden z mých pedagogických i lidských vzorů a ta sice není nešťastná, protože není ten typ, ale lituje, že si děti neopatřila - jenže je stará panna, ta neměla nikdy ani stálého přítele...

Musíš si to asi vyjednat sama se sebou a hlavně se nezbláznit - hrozí chlast, drogy, sekty, jakýkoli extrém/ismus z osobního hlediska.
Prostě vidět na té svobodě to pozitivní a těšit se z ní...
 sindi 


Re: Život bez dětí 

(28.9.2016 16:16:41)
tak žádný extrém v podobě drogy atd. u mě nehrozí, nejsem typ, abych se v tomhle úplně utápěla, nebo bych ohrozila svoje zdraví to určitě ne, ani si nemyslím, že bych se z toho zbláznila, spíš jsem asi v tom stavu jak tu hodně holčin napsalo, že se smiřuju s touhle situací a snažím se najít na této situaci i něco pozitivního, že nemít děti neznamená být ochuzená a neštatstná ale, že to je jen jiný způsob života, mám svůj život ráda, jen tohle téma je prostě dost zásadní k vyřešení a možná už k uzavření nevím ~d~
 Haaribo 


Re: Život bez dětí 

(28.9.2016 23:17:12)
Neni pravda, ze bys ve tvem veku nedostala miminko. Mam sama adoptovane brasky. Ja si kdysi dala hranici 30, ze do te doby chci dite. No, ani po 8 letech se nezadarilo, o adopci jsem nechtela ani slyset...a pak po poslednim nevydarenem pokusu mi doslo, ze pokud chci rodinu, jinak to asi nepujde. Pak uz to slo z kopce a za rok a pul jsme dostali prvniho, 3 mesicniho. Ale hlavne, podanim zadosti ze me spadnul ten balvan odpovednosti, pocitu, ze proste neco musim splnit a hlavne ta jistota, ze to jednou klapne, ta byla primo povznasejici. Jenze k tomuhle se clovek nemuze nutit. Musis k tomuhle rozhodnuti dojit sama, jinak to proste nevyjde. Tak hodne stesti v budoucnu at se rozhodnes jakkoli! ~;)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.