paní Bilbová |
|
(6.11.2016 9:36:46) Haló! Haló! Volám S.O.S. po psychické záchraně! Prosím, kdo můžete, poskytněte duševní podporu! Potřebuji jen odlehčit nějaké to napětí, tak si klidně i vtipem polechtejme bránice (a já třeba pak konečně porodím )
Jen pro obrázek - čeká mě třetí porod. Vím, že miminka mají svůj čas a snažím se být maaaximálně trpělivá, ale... nemůžu spát, bolí mě už i chodit, jak malý tlačí na kyčle a pánevní dno... však to asi znáte ;-) Malý je už řádně veliký! Termín dle PM jsem měla 23.10., ale od začátku vím, že je to blbost (u prvního a druhého těhu to bylo stejné - seděl jen první ultrazvuk, ale protože to pak děti velmi rychle dohnaly - spíše se i "předehnaly" //byly velké// nikdo tomu nevěnoval pozornost. Za mě se tedy děti narodily v termínu //podle prvního UTZ + jsem věděla, kdy vznikly //). Proto jsem byla šťastná, když mi při přebírání do péče v porodnici termín upravili o týden později (právě podle 1. UTZ). Ten byl ale 30.10. Byla jsem tak připravená rodit, že jsem ten den opravdu vůbec nemohla spát. ¨ Teď jsem týden ještě po tomto termínu. Už začínám být alergická na lidi, všichni se ptají - tak co? Kdy?
V porodnici už samozřejmě lehce vyhrožují vyvoláním, ale kroutí hlavou, že u třetího porodu?
Zatím stále doufám, že to samo přijde, ale jen do té doby psychicky přežít
|
withep |
|
(6.11.2016 10:13:29) Ono se to nedá, být na povel klidná a trpělivá, viď . Nepomohl by ti alespoň malilinko fakt, že termín porodu je vždy +- 14 dní? Můžeš se vnitřně rozhodnout, že za přenášení budeš považovat až to potom...
|
paní Bilbová |
|
(6.11.2016 11:55:47) Zajímavé právě je, že slovo(termín) přenášení úplně nesnáším! Vždy jsem tvrdila, že miminka mají svůj čas (ale ten jejich čas se tak nějak shodoval s tím mým termínem - doktoři nedoktoři). Ale nyní se nějak nemůžu srovnat s tím, že miminko už je tam o týden déle, než jsem čekala No, ale nezbývá než klid a nohy v teple Díky!
|
kachna_ |
|
(6.11.2016 16:00:09) Pindrušík (třetí), je 14 dnů po termínu. Jako bylo to krušný, to zas jo. Ale narodil se ve stejný den jako babička a první manžel (oba furt chodili pozdě, takže smysl to dává) . A taky jsme poprvé neměli problémy s přisáváním malé hubičky
|
|
|
|
Slída |
|
(6.11.2016 10:14:23) rozumím ti, nejhorší pro mě bylo, že jsem nemohla v noci spát, trápily mě neustále poslíčky, které ve mně vždy vyvolaly planou naději, že už to bude. Po třech hodinách pravidelných kontrakcí, vždy začaly slábnout a ve chvíli, kdy jsem byla ready k odjezdu do porodnice, tak nic. Pokud jsi chtěla historku pro zasmání. U prvního porodu mi praskla voda, volala jsem manžela, ať jede domů a začala chystat věci. On přijel, oči vykulený a ptá se mě: Jakej hrnec ti mám vzít do auta? Já na něj, proč hrnec? On: no na tu vodu, at nemáme mokrý sedačky .... no měla jsem dost.
|
paní Bilbová |
|
(6.11.2016 11:49:00) Tak to je fakt vtipný Díky!
|
|
|
Tante Bante |
|
(6.11.2016 10:45:05) Jediné, co NĚKDY pomůže, je odvedení pozornosti. Musíš na to přestat myslet, aby ses uvolnila a dítě mohlo na svět, tenzí ho držíš vevnitř. Udělej cokoliv, co tě přivede na jiné myšlenky, každý to má jinak, nejdostupnější a přitom často účinné jsou počítačové hry. Hodně zdaru.
|
|
Kukurice29+3. |
|
(6.11.2016 10:51:19) Treti dite melo termin 15.3.2014 a narodil se 1.4 jako skoro 4,5kg miminko. Ja jsem byla na nervy. Kazda sms od mamky zacinala "jeste furt nic?" ja jsem to nesnasela. Nemohla jsem spat, chodit, mela jsem hrozny kasel, poslicky. Furt jsem si rikala, ze jednou prece to decko ven musi. Dockas se. Moc drzim palce a trochu zavidim. Chtelq bych mit aspon jedno miminko v klidu a bez stresu. Treba se jeste dockam i kdyz v pristich 5letech to nevidim, pokud vubec nekdy. Ale moc drzim palecky a preji pohodovy porod a hodne miminko.
|
|
paní Bilbová |
|
(6.11.2016 11:56:55) Jojo, starost okolí je pěkná, ale v tomto případě mě fakt vytáčí Díky!
|
|
|