Ennushii1 |
|
(7.11.2016 13:03:12) Ahoj všichni, mám poněkud komplikovanější dotaz. Od soboty máme doma 6-ti letého křížence krysaříka a trpasličího pinče. Pejsek je z útulku - v pondělí ho tam odvedla přítelkyně zesnulého páníčka, který měl pejska od štěňátka. Než jsme si ho vzali domů, zjistila jsem si vše potřebné. Pro mě nejdůležitější informace byla ta, že pejsek dokáže být sám doma 12 hodin a je naprosto v klidu. Bohužel, včera jsme se ho snažili naučit, aby se alespoň nebál, když je v jiné místnosti. Pejsek sem tam zakňourá, ale jinak je vcelku potichu. Za odměnu dostane pamlsky. Dnes jsem musela na 2 hodiny ráno odejít, pejsek byl při odchodu v klidu a při příchodu mi tchán dal klíče do dveří, abych na něj musela zazvonit (máme bohužel dvougenerační dům, oni bydlí dole v samostatném bytě) a hned ve dveřích mi vynadal, že pejsek celé dvě hodiny vyl a naříkal. Chápu to, pejsek je nejspíše k smrti vyděšený z toho, že ho zase někdo opustí a bude se muset vrátit do útulku. Je to mazlíček, jakmile je v přítomnosti člověk, okamžitě se mu chce schoulit do klína a tam do minuty usne. Zútulnila jsem mu předsíň, má přístup k pití i vodě, k pelíšku (který jsem musela dát k posteli do ložnice, protože byl zvyklý spát v posteli, jak jsme v sobotu večer zjistili, a vůbec nevěděl, co to pelíšek je), dala jsem mu plyšáčka i míček na hraní. Když jsme ho tam nechali včera, strašně kňoural a pořád se na nás dobýval. Teď jednou za čas za kňourá, ale leží na dece a čeká. Po chvilkách za ním chodím a dostane kousek piškotku za čekání. Bojím se ale, že jakmile zítra budu muset opět na 2-3 hodiny odejít, bude zase výt na celý dům a já potom dostanu vynadáno, jakoby mi bylo pět. Tchán je prudčejší povahy a vždy si snaží prosadit svou i tam, kam už jeho vláda nedosahuje. Jinak je skvělý. Máte nějaké rady, jak pejskovi pomoci od strachu? Jde mi jen o jeho dobro.
|
Carollyn |
|
(7.11.2016 13:17:13) Tak nemůžeš po něm chtít, aby na první dobrou zvládnul být sám doma nějakou dlouhou dobu. Je prostě vyděšený, že ho zase někdo někam šoupne, dosud to byl domácí miláček a šok v podobě útulku, byť jen na chvilku, pro něj byl asi velký. Dej mu čas, pokud byl zvyklý být sám doma, tak by to měl zvládnout i v novém prostředí, ale chce to postupně! Je dobře, že máš možnost odejít jenom na pár hodin, chce ho prostě postupně otužovat. Před odchodem doporučuji nějakou delší procházku, aby se utahal, třeba mu házet míčky, klacíky, unavený pes usne a nemá moc snahu vyštěkávat. Stejně ale, když párkrát odejdeš a on zjistí, že ses vrátila/vrátili jste se, tak se uklidní. Možná by ještě pomohl do pelíšku nějaký Tvůj starý svetr nebo mikina, pokud možno nepraný, aby cítil lidskou vůni.
Tchánovi bych vysvětlila, že děláš, co můžeš, ale pes je holt živé stvoření. Možná by se tchán také mohl zapojit a pejska vzít třeba na procházku?!
|
|
Analfabeta |
|
(7.11.2016 13:21:04) Jinak dotaz: proč psa necháváte samotného v předsíni, když jste doma? chudák pes
|
Carollyn |
|
(7.11.2016 13:27:03) Hmm, to mě taky zarazilo. Pes je smečkové zvíře, pokud je smečka doma a on je někde odstrčený, tak asi moc v pohodě nebude nikdy. nechápe, proč je mimo smečku, co udělal špatně. nemusí se válet v posteli ani po gauči, ale pelíšek v obýváku snad není takový problém?!
|
Ennushii1 |
|
(7.11.2016 13:35:05) V obýváku mám dva zakrslé králíky, takže pejsek má plně k dispozici předsíň, kuchyň, ložnici a koupelnu. Jsou to vcelku velké místnosti, takže pokud má náladu běhat, není problém. Když jsem doma, nechávám ho tam proto, aby si zvykl. Zatím jsem v dlouhodobé PN, tak musí být navyklý na určitý režim než půjdu do práce, jinak se potom bude trápit milionkrát víc a všichni se z toho zblázníme, včetně jeho.
|
Ennushii1 |
|
(7.11.2016 13:37:31) A do obýváku na gauč smí pouze pod naším dohledem. To znamená, že se ho snažím naučit na režim do 14:00 - 16:00 sám s pelíškem, hračkami a plyšáčkem a od této doby procházka, poté společnost až do večera a následně spinkání. O víkendu s ním budeme celý den.
|
Carollyn |
|
(7.11.2016 13:42:58) Tak pokud je to takhle, tak je to v pořádku. Také jsme dřív nechávali naši fenu v přesíni a kuchyni, když jsme byli pryč. Teď už bývá i v obýváku, ale často ji najdeme na pelíšku v předsíni, líbí se jí tam. Ale doporučuji nechávat ho v té předsíni jenom tehdy, pokud jste skutečně všichni pryč! Pes si na nějaké hodiny nenavykne, spíš z toho bude mít v hlavě guláš. Ale režim - někdo je doma, tak je v bytě bez omezení, je sám doma, tak je v předsíni. Bude vědět, kde je jeho místo v danné době.
|
Myšutka* |
|
(7.11.2016 13:47:24) Taky bych řekla, že na hodiny se pes až tak moc hrát nebude. Spíš na celkovou situaci - páneček je doma, jsem s ním, páneček není doma - jsem na předsíni. U nás to tak je, dokonce ani nezavírám do pokojů a stejně se pes když je sám pohybuje převážně v prostorách, kde býval jako štěně.
|
|
|
|
|
Myšutka* |
|
(7.11.2016 13:41:45) Já bych ho teď spíš nechala se "smečkou", potřebuje nabýt jistotu a když slyší a cítí, že je někdo blízko a on k němu nemůže, musí mu být strašně. Zvlášť když byl předtím zvyklý na neustálý kontakt. Pejsek si zvykne, to určitě, ale teď bych ho spíš nechávala u sebe a zkoušela odcházet na chvíli, ale úplně - třeba jenom obejít barák a vrátit se. Aby pochopil, že se vrátíte.
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(7.11.2016 13:48:44) no nevím, pokud máte deprivanta s útulku, tak ten fakt potřebuje co nejvíc pozornosti
|
|
|
nordica |
|
(7.11.2016 13:38:48) Zakladatelko,my jsme si takhle kdysi přivedli z utulku uplně neurotickou fenku, která nám první týden rozdrásala vchodové dveře ve strachu, že zustane opuštěná na dvoře. Pomohlo jedině pomalé zvykání, zezačátku jsem s ní byla skoro pořád doma a hlavně jsem ji nenechávala samotnou v jiné místnosti - musela mi začít věřit, že má moji přítomnost jistou. Vím, že to ne vždy jde (pracuji z domova, tak to bylo snažší).Druhá věc, která neuvěřitelně pomohla (ale to ve většině rodin asi nejde) byla, že už na ni doma čekal psí kamarád, takže měla po svém boku vždy druhého psa. Bez ohledu na naše určité výhody v téhle situaci, platí vždy jedna věc: chce to čas a zvykání. Kdybys třeba mohla pejska brát zezačátku na ty pochuzky s sebou, byl by si určitě jistější, že ho neopustíš. Držím palce se zvykáním, ono se to poddá.
|
|
|