| *Šárka* | 
 |
(17.2.2017 13:29:28)
Ve 22, nelituji. Vlastně - co jsem dospělá, jsem matka.
|
| Flora15 | 
|
(17.2.2017 13:51:12)
1. dítě v čerstvých 34 letech, druhé v 39. Na děti jsem začala pomýšlet kolem 27 let a kdybych tenkrát měla vhodného partnera, asi bych do toho šla. Výhodu pozdního mateřství vidím v tom, že jsem měla v práci čas to někam dotáhnout, zabezpečit se finančně a "užívat si" - cestovat, podniknout spoustu věcí. Děti jsou pro mě takto na prvním místě, věnuju se jim a nemám pocit, že mi něco jiného chybí. Nemám potřebu brzkého návratu do práce, vymetání podniků ani cestovních plánů. Pro manžela je rodina taky na prvním místě a je to vidět. Silně pochybuju, že by se takto choval mít děti o 10 let dřív. Nevýhodu vidím v tom, že jsem v porovnání s dřívějškem mnohem víc unavená a mám mnohem míň energie. Taky jsem úzkostlivější. Ideální věk mi přijde kolem 30.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(17.2.2017 14:31:46)
Mandaro, pro nás byly děti také na prvním místě, také jsme se jim maximálně věnovali a neměli jsme pocit, že nám něco uniká, i když jsme je měli před třicítkou.
Ona je tohle spíš otázka osobního nastavení, než věku.
Každý nemá potřebu se půl života nezávazně bavit a starat jen sám o sebe. Někoho to přejde záhy a někoho také nikdy, je to individuální.
|
| Flora15 |
|
(17.2.2017 15:23:42)
Anett, to jste spíš v menšině, nedělej z toho normu. Chuť něco v životě zažít, něco dokázat a věnovat se určitou dobu sobě je normální nastavení člověka. Každý to má různě dlouhou dobu, to je pravda. Záleží, jaké máš cíle. Těžko, pokud studuješ VŠ, stihneš před třicítkou vybudovat kariéru, procestovat svět a pořídit si děti, nemluvě o dalších věcech. Všechno najednou v tak krátkém časovém úseku není možné.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(17.2.2017 15:28:21)
něco v životě zažít, něco dokázat a věnovat se určitou dobu sobě
Ničemu z toho děti nepřekážejí. 
|
| Kudla2 | 
|
(17.2.2017 18:22:30)
"něco v životě zažít, něco dokázat a věnovat se určitou dobu sobě
Ničemu z toho děti nepřekážejí."
To není pravda.
S dětma se nedá dělat spoustu věcí - kariéra ve smyslu, že jsi kdykoli disponibilní, sport na jiný než rekreační úrovni, a věnovat se sobě už vůbec.
Není to lítost, jen konstatování. Prostě se to nedá, případně by člověk musel mít za zadkem armádu hlídačů, ale to by zas znamenalo, že se dětem nebude moct věnovat osobně (což by asi chtěl a měl, když už si je pořídil)
|
| Eudo | 
|
(17.2.2017 18:25:22)
Kudlo, souhlas.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 18:53:00)
Kudlo, vybavila se mi lyžařka Kateřina Neumannová a její dcerka vítající ji v cíli 
To myslím nebylo sportování na rekreační úrovni.
Nicméně není mým cílem tvrdit, že s dětmi je vše stejné jako bez nich. To samozřejmě není. Ale také není pravda, že by člověk, který má děti, byl odsouzený sedět po zbytek života doma v kuchyni. Určitě může pracovat i cestovat (i sportovat). Ale nemůže být jen sám za sebe, to je pravda, pokud jde lidem o toto, tak v tom jsou děti opravdu překážkou.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 19:59:49)
Anett,
a kolik na takovou Kateřinu Neumannovou připadá sportovkyň, které praštily s kariérou?
Navíc kde je to dítě, když ta sportovkyně trénuje?
Už to musí řešit, kdo ho bude hlídat, třeba má výčitky, že se mu dost nevěnuje... a taky musí být DOBRÁ, pokud není, tak "pro zábavu", myšleno když tím nevyděláváš, tak to JE dost velkej luxus.
A ano, myslím, že spousta lidí má v životě potřebu být nějakou chvíli sám za sebe. Já jsem ji měla velmi silnou. A vím, že pokud bych si svý sny nerealizovala před dětma, tak bych si některý nerealizovala NIKDY.
N.I.K.D.Y.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 20:00:14)
Třikrát jsem to fakt nechtěla. 
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 20:17:16)
Zas tolik mi to až nevadí.
|
|
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(17.2.2017 20:15:43)
mě to omezuje už teď, a to ještě nejsou venku....
stačí říct potenciálnímu klientovi, že se s nim nemůžu sejít já, ale musí kolegyně, protože.... a už jen cvakaj telefony...
nojo, no, počítalo se s tim, ale sere mě to i tak
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 20:19:24)
Myslím, že zrovna Ty jsi příklad toho, co by s dětma šlo poměrně těžko - rozjet úspěšnou praxi, za předpokladu, že by ses jim chtěla taky věnovat a ne je vídat až večer.
Respektive možná to jde (střídání s otcem/ochotný babičky/placený služby), ale zeptám se s klasikem - kdo z nás to má?
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 19:59:49)
Anett,
a kolik na takovou Kateřinu Neumannovou připadá sportovkyň, které praštily s kariérou?
Navíc kde je to dítě, když ta sportovkyně trénuje?
Už to musí řešit, kdo ho bude hlídat, třeba má výčitky, že se mu dost nevěnuje... a taky musí být DOBRÁ, pokud není, tak "pro zábavu", myšleno když tím nevyděláváš, tak to JE dost velkej luxus.
A ano, myslím, že spousta lidí má v životě potřebu být nějakou chvíli sám za sebe. Já jsem ji měla velmi silnou. A vím, že pokud bych si svý sny nerealizovala před dětma, tak bych si některý nerealizovala NIKDY.
N.I.K.D.Y.
|
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 19:59:49)
Anett,
a kolik na takovou Kateřinu Neumannovou připadá sportovkyň, které praštily s kariérou?
Navíc kde je to dítě, když ta sportovkyně trénuje?
Už to musí řešit, kdo ho bude hlídat, třeba má výčitky, že se mu dost nevěnuje... a taky musí být DOBRÁ, pokud není, tak "pro zábavu", myšleno když tím nevyděláváš, tak to JE dost velkej luxus.
A ano, myslím, že spousta lidí má v životě potřebu být nějakou chvíli sám za sebe. Já jsem ji měla velmi silnou. A vím, že pokud bych si svý sny nerealizovala před dětma, tak bych si některý nerealizovala NIKDY.
N.I.K.D.Y.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 20:56:36)
Kudlo, já se nechci přít, respektuji různé potřeby, nicméně původní myšlenka byla ohradit se proti tomu, že chce-li se člověk věnovat dětem a zároveň si v životě něco užít a třeba i něčeho dosáhnout, musí si děti pořídit až po třicítce.
Jsou i rodiče, kteří mají děti před třicítkou, věnují se jim a zvládnou si i ledacos užít, něco procestovat a něčeho dosáhnout v práci. Sebe tím nemyslím, já ten typ nejsem, ale znám takové.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 21:08:04)
Anett, souhlasím s tím, že mít dítě určitě není konec života. V tom se s Tebou nepřu.
Ale už prostě musíš pořád brát na někoho ohledy. Což může být pro někoho a u některejch činností dost podstatnej rozdíl, někdy až takovej, že je nemůžeš dělat.
Některý věci jsou navíc omezený věkem, závodní kariéru v gymnastice už asi v pětačtyřiceti neuděláš.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 21:11:53)
Buchli,
jo, ale toho věku se spousta lidí vůbec nedožije, natož v takový kondici, aby mohli něco takovýho dělat. 
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 21:16:08)
Buchli,
to jistě jo, ale není to samospasitelný, a hlavně je to úplně o něčem jiným, než se tu celou dobu bavíme.
Jestli chci zažít konkrétní věc X, tak mě nezajímá, že to MOŽNÁ budu moct dělat v devadesáti, JESTLI se toho dožiju a JESTLI budu v takový kondici, že to půjde. Chci to zažít TEĎ.
|
|
|
|
|
|
|
| Eudo |
|
(17.2.2017 21:29:39)
" původní myšlenka byla ohradit se proti tomu, že chce-li se člověk věnovat dětem a zároveň si v životě něco užít a třeba i něčeho dosáhnout, musí si děti pořídit až po třicítce."
Anett, ale jak se tady snazi kde kdo vysvetlit: Sice urcite cinnosti (=jak vidno, takove, ktere zajimaji tebe) se s detmi sladit daji. Ale napr. tahat deti (jakehokoli veku, obzvlaste skolni) ze zeme do zeme, protoze mne pudi touha si zazit dlouhodobe, jak se kde zije, aspon tedy MNE pripada nezodpovedne. Vystavovat deti zmenam jazyku, skol a kamaradu muze hodne narusit jejich budoucnost.
"Jsou i rodiče, kteří mají děti před třicítkou, věnují se jim a zvládnou si i ledacos užít, něco procestovat a něčeho dosáhnout v práci." Jiste ze. Zajedou si tu a tam na dovolenou, zajisti si skolku, aby mohli pracovat. To je ovsem neco uplne jineho, nez bez planovani a ohledu na dite a treba jeho zdravotni podminky dat nekde vypoved a vyrazit na par let nekam jinam. Treba. Nebo jak se tu pise - ruzne sporty - uz jenom tehotenstvi ti muze pekne sportovni karieru nabourat. Vetsinu sportu kolem 40 delat proste uz nemuzes, teda vetsinu jeste par let driv a koncis.
Ale kazdy to ma jinak.
Krome toho mne se zda, ze matka po tricitce je vetsinou vyzralejsi a vychovava ty deti dost jinak. Ne jen ze s nimi neni schopna nejak radit (=coz klidne muze byt), ale je pro ne matkou, kamaradu maji dost. Samozrejme vyjimky jsou na obe strany.
Proste dite je zodpovednost a ma pravo byt na prvnim miste, ne az po nejakych sportech a kariere, i kdyz clovek neba na vybranou, at je stary jakkoli. A ve 40 s odrostlymi detmi uz mas ruzne moznosti volnosti a uzivani omezene, at se ti to libi nebo ne.
|
| Slonisko | 
|
(17.2.2017 21:41:01)
Eudo: "tahat deti (jakehokoli veku, obzvlaste skolni) ze zeme do zeme, protoze mne pudi touha si zazit dlouhodobe, jak se kde zije." Mně na tohle naopak přijde období, kdy jsou na prvním stupni ideální. Ve škole se toho neučej tolik, co by se nezvládli naučit i doma a ještě maj bezprostřední kontakt s jinou kulturou. S druhostupňovejma je to horší (vyzkoušeno vloni), ale i tak jim to myslím i něco dalo.
|
| Eudo |
|
(17.2.2017 23:08:04)
""tahat deti (jakehokoli veku, obzvlaste skolni) ze zeme do zeme, protoze mne pudi touha si zazit dlouhodobe, jak se kde zije." Mně na tohle naopak přijde období, kdy jsou na prvním stupni ideální. Ve škole se toho neučej tolik, co by se nezvládli naučit i doma a ještě maj bezprostřední kontakt s jinou kulturou. S druhostupňovejma je to horší (vyzkoušeno vloni), ale i tak jim to myslím i něco dalo"
Samozrejme, ze jim to neco da. Ale ne kazdemu diteti. Naucit se novy jazyk/najit si kamarady/ prizpusobit se novym vecem a pod. neni pro kazde dite zrovna jednoduche. Muzu k tomu dodat hodne dlouhou diskuzi, ale o tom neni tohle tema.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 23:12:22)
Já si taky říkám, že to může být zajímavý z hlediska naučení se jazyka, ale co to udělá s dotyčným lidsky? To asi nebude tak úplně jednoznačný, ne?
|
| Slonisko |
|
(17.2.2017 23:21:06)
Kudlo, já mám jen svůj malý vzorek, ale neřekla bych, že je pobyt v cizině nějak negativně poznamenal, mnohem větší vliv (a ani tady nemůžu říct jednoznačně jestli pozitivní nebo negativní) mělo stěhování z města na venkov. Přiznám se že na spojení "tahat děti posvětě" jsem lehce alergická. Přijde mi tak nějak přirozený, že následujou rodiče...
|
| Anni&Annika | 
|
(17.2.2017 23:39:13)
Slonisko...tahat deti po svete, tak to tak do 3. tridy. Videla jsem to na svych dvou dcerach. V te dobe si dite zacina vytvaret socialni vazby mezi detma, okolim KDE zijou. Do te treti To jeste jde,pak uz bych To diteti neudelala. Mela jsem moznost jit se starsi uz druhostupnovou do Nemecka, KDE do te 3. i zila. Presto jsem nesla. Zase ji vytrhnout z prostredi, KDE mela zazemi jsem uz neryskla. Trpela uz jednou. Jako mala zila i v Portugalsku, to ji ale nijak nepoznamenalo. Prestoze mela v dospelosti moznosti odjet do Ameriky nebo Ciny, odmitla. Chtela zustat doma.
Opravdu Jim tahanim po svete muzes ublizit.
|
| ...j.a.s... |
|
(17.2.2017 23:55:23)
Anni, něco na tom bude. Myslím, že udělat to jednou a pak být s tím dítětem aspoň 5 až 10 let je OK, ale taky si nedovedu představit přesidlovat s třeba 7letým dítětem každých 3-5 let. To dítě těžko pochopí, že časem pozná ještě spoustu jiných lidí. Chce své prostředí a kamarády tady a teď. Asi by to byla dost zajímavá diskuse na tohle téma. Na kočovný život rodičů musí mít i to dítě náturu.
Ale zase komu se podaří takhle krátce po sobě měnit život v různých zemí. To není moc běžný způsob života. Minimálně to potřebuje spoustu finančních prostředků, aby mohl člověk jen tak opouštět to, co měl doma. A to teda nemá každý, že jo.
|
| Anni&Annika |
|
(18.2.2017 0:11:23)
J.a.s....Tim castym presidlovanim musis To dite uplne vykorenit.
My SE do te treti ptemistovali, ale vzdycky jsme meli vychozi bod, KDE jsme meli To doma. Obnaselo To ale dve domacnosti v ruznych zemich. Ale chce To urcite jednoho dne rozhodnout, KDE To doma je a tam pak zustat.
Finance k tomu potreba jsou. Tohle je beste narocnejsi Varianta, ale myslim si, he SE To da zvladnout. Minimalne s nastupem do zamestnani. Proto jde casto Jen jeden z rodiny, vytvori podminky a dorazi zbytek.
|
| ...j.a.s... |
|
(18.2.2017 0:21:50)
Anni, já si to ani s dítětem nedovedu představit - myslím podnikat to vícekrát. Nebo jo, dovedu si to představit s pozitivně naladěným dítětem, které snadno navazuje vztahy. Anebo se starším dítětem, které se vyžívá v tom, že s rodiči různě cestuje.
|
|
|
| Slonisko |
|
(18.2.2017 0:18:44)
jas, tak my jsme měli "doma" jasně definované, byli jsme dva roky v jedné cizí zemi a vrátili se tak, že starší tu nastoupil do půlky prnví třídy a pak, když byl ve třetí (a mladší v první) tak jsme byli půl roku zase jinde - tam teda bylo technicky nerealizovatelný, aby chodili do školy, tak jsem je učila já.
Na tom prvním stupni jsem vůbec neřešila, jestli je brát sebou nebo ne. Teď na druhém jsem o tom dost přemýšlela, ale nakonec to vyšlo, že ze školy chyběli necelé dva měsíce a zbytek (měsíc a kousek) byly prázdniny. Zase nechat je dva měsíce na krku babičkám jsem nechtěla, ani by to asi moc jednoduše nešlo.
|
| ...j.a.s... |
|
(18.2.2017 0:24:27)
Slonisko, ta poslední zkušenost, co píšeš, jsou spíš delší prázdniny. Anni má na mysli ještě trochu něco jiného.
|
| Slonisko |
|
(18.2.2017 0:39:22)
Jo to jo, já chtěla napsat něco jinýho, jen jsem se do toho zamotala.
Chtěla jsem to původně porovnat s naším stěhováním v rámci ČR, ale už nějak nezvládám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 21:44:51)
Eudo, jestliže většina lidí chce žít dlouhodobě v různých zemích, dramaticky měnit zaměstnání, vrchlově sportovat a podnikat další podobné věci neslučitelné s rodičovskými závazky, pak ano, pořizovat si děti před třicítkou (možná i před čtyřicítkou) zůstane záležitostí menšiny, která se na hodnotnější seberealizaci nezmůže.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 21:48:31)
Anett, tak se nečil, ono kolikrát stačí mnohem, mnohem méně.
Ani chodit do práce na standardní úvazek se s dítětem nedá. Teda dá, ale musíš ho někomu svěřit/mít vyřešený vyzvedávání/nemoci.
To všecko už je určitý omezení.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 21:59:58)
Kudlo, já tomu rozumím, že děti jsou dočasné omezení a že některé činnosti jsou s rodičovstvím opravdu velmi těžko slučitelné, ale nejsem si jistá, kolik lidí se zabývá tak odbornými činnostmi a má tak velké (reálné) cíle, aby se dalo zevšeobecnit, že děti před třicítkou člověka buď nemilosrdně zbrzdí od těch velkých cílů, nebo budou trpět nedostatečnou péčí.
|
| Alraune | 
|
(17.2.2017 22:14:44)
Nemusí je to zbrzdit. Prostě když nestojíš o to, dítě mít, tak ho nemáš. Děláš jiné věci :)
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 22:25:59)
"Prostě když nestojíš o to, dítě mít, tak ho nemáš. Děláš jiné věci"
Tak  To je férové prohlášení, které mě nedráždí
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 22:28:16)
Anett,
no, to ale nejsme ve sporu, mám pocit, že tu tvrdím v podstatě totéž (že když chci dělat činnost, která se s dítětem neslučuje, tak ho mám pozdějc)
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.2.2017 22:36:33)
Kudlo, ona se jen málokterá činnost s dětmi tak zásadně neslučuje (a jen málo lidí se podle mě tak zásadním činnostem věnuje), spíš jde o to chtění a nechtění.
Což je legitimní důvod, nikdo není povinen chtít děti, ale mně asi vadí to zdůvodnění, že s dětmi se už nelze ničím hodnotným zabývat, nic zažít, nic dokázat a tak.
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 22:46:54)
Anett,
já jsem nemluvila o ničem hodnotným, mluvila jsem pouze o možnosti něco dělat bez omezení.
Nic z toho, co jsem dělala, a dokonce ani ten můj sen, kterej jsem si splnila, asi nebylo nic "hodnotnýho" ve smyslu zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, přesto by mě velice mrzelo, kdyby se to nerealizovalo, a s dětma už by to nešlo (respektive možná ano, ale za tak velkých obětí, že bych se na to asi vykašlala. Navíc to záleželo i na dalších lidech, kteří v té době byli taky bez závazků a "svými pány", dneska už bychom to nedali, jsme někde jinde.)
|
|
| . . |
|
(17.2.2017 22:56:34)
Anett, nejde o hodnotu těch činností, ani o to "nic" zažít, jde o tu bezstarostnost dělat si víceméně co chci, s odpovědností pouze za sebe. Jako dětná jsem už nikdy na skále neudělala takové kroky jako bezdětná, nepustila bych se na tak divokou vodu, ... prostě už nešlo jen o můj život, ale o to, "kdo se postará o děti". A nebyla to (jen) racionální úvaha, ale emoce, podvědomí... prostě už jsem s dětmi nemohla dělat, co dřív, i když by je někdo tou dobou hlídal, nebo později jsme je brali do hor a na skály sebou. S dětmi je člověk prostě v jiné životní situaci, jiné roli.
Jo a děti jsem měla v téměř skoro 30 a 31, radši bych je měla o cca dva roky dřív.
|
| Eudo |
|
(17.2.2017 23:04:09)
lasim s tebou, slupko. Ja mela deti ve 30 - 39, ctyri, a driv bych je byvala nechtela. Nevim, proc bych je mela chtit driv. Delala jsem, co jsem si naplanovala a chtela, vcetne deti, se kterymi jsem pak delala zas neco uplne noveho a ucila je, ze zivot neni jen o tom sazet potomky na svet, ale ze maji pravo i na neco jineho. Ovsem nesmi to ovlivnovat zivot pripadnych deti. Vsechny moje deti mely sve po tricitce, a vsechny delaly to, co je zajimalo a nikoho jineho to neomezovalo, a ted se prizpusobuji tomu, aby jejich zajmy nekolidovaly se zajmy deti.
|
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 23:04:58)
"nejde o hodnotu těch činností, ani o to "nic" zažít, jde o tu bezstarostnost dělat si víceméně co chci, s odpovědností pouze za sebe. "
Ano, Slupko, přesně tohle myslím.
|
|
| * Liv | 
|
(18.2.2017 8:32:02)
Slupko,
přesně tak. Není cestování jako cestování.
Cestovali jsme před dětmi (první se narodilo, když mi bylo 30), cestujeme i s dětmi. jenže je to úplně jiné, než dřív.
Třeba už nikdy bych nejela do zemí, kde jsou na denním pořádku policejní/vojenské kontroly s ostře nabitým samopalem, kde můžeš najít starý minový pole, nešla bych na mizerně připravený trek ve velehorách v oblasti kde horskou službu znají jen ze zahraničních časopisů a tak.
Nevzala bych tam děti, rpotže nemám nervy na to vzít je do situace, kde jim nebudu moci pomoc.
A nejela bych tam už ani sama,protože ty děti na mně doma čekaj a já se musím vrátit živá a zdravá. A tohle za bezdětna nebylo. Jsem ráda, že jsem tyhle akce absolvovala v době, kdy na mně nebyl nikdo závislýa byl a jsme pánem svého života a osudu. To už se nikdy nevrátí.
Muž to má stejně - když tenkrát vyrazili s kámošema z vysokoškolský horolezecký party, v té době již tatíkama od dětí, na jejich oblíbené zimní lezení v Tatrách a vrátili se s tím, že už do některejch věcí fakt nepůjdou, neb každej z nich má doma malý děti, hypotéku a v hlavě vědomí a strach, že se o ně musí postarat. Říkal, že chvíle , kdy si to frajeři mezi sebou nahlas přiznali byla jedna z nejsilnějších v jejich dlouholetým přátelství.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(17.2.2017 22:44:56)
Ja jsem ale nevedela, ze se s ditetem neslucuje ani si v klidu cist nebo poslouchat hudbu, ani vlastni myslenky, asi je to tak dobre
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.2.2017 22:19:09)
Anett,
to nemusí být žádné velké cíle, můžou to klidně být jen prachy/dost času na práci plus na koníčky.
|
|
|
|
| Eudo |
|
(17.2.2017 23:00:38)
"jestliže většina lidí chce žít dlouhodobě v různých zemích, dramaticky měnit zaměstnání, vrchlově sportovat a podnikat další podobné věci neslučitelné s rodičovskými závazky, pak ano, pořizovat si děti před třicítkou (možná i před čtyřicítkou) zůstane záležitostí menšiny, která se na hodnotnější seberealizaci nezmůže."
Promin, Anett - jednak to dneska zadna mensina neni, jsou o tom i statistiky, jak prumerny vek prvorodicek za poslednich asi 10 let rapidne stoupl.
"která se na hodnotnější seberealizaci nezmůže."
" - a tohle tedy silne doufam, zes to nemyslela tak, jak to vypada.
Mas nejaky pocit, ze zeny, ktere se roshodnou mit deti po tricitce, a to z jakehokoli duvodu, i kdyby doma na zadku sedely (protoze nemas tuseni, co doma muzou delat a jak se realizuji - vidis vse pres ruzove klapky "takova jsem ja, matinko"), se "nezmuzou na hodnotnejsi seberealizaci"? A jaka to "hodnotnejsi seberealizace" asi tak muze byt?
Asi ti v mych prispevcich uplne uslo, zenejaka hodnotna seberealizace muze byt cokoli, ne jen dite. A ze po tricitce mit dite muze byt doplneni toho, co zena prozit chce - na rozdil od tech zen, ktere svuj zivot planuji jinak.
|
| Delete | 
|
(18.2.2017 15:56:33)
Eudo,
dokázala jsi Anett příspěvek obrátit úplně naruby.
Anett tou menšinou myslela právě ty ženy, které si pořizují děti před třicítkou. Tvoje poznámka dneska zadna mensina neni, jsou o tom i statistiky, jak prumerny vek prvorodicek za poslednich asi 10 let rapidne stoupl je zcela mimo.
Menšinou, která so PODLE TEBE a podle Kudly, ne podle Anett, na žádnou seberealizaci nezmůže, je opět myšlena ta menšina, co má děti před třicítkou. A ano, stejně jako Anett to začínám tak vnímat, že kdo si první dítě nepořídil až po třicítce,m tak nikdy ničeho nemohl a nemůže dosáhnout, protože to jde jen a jen bez dětí. Přičemž to, co je hodnotné, opět určijete vy.
V tvých příspěvcích Anett nic neušlo, ale tobě ZCELA ušel smysl toho, co píše Anett.
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.2.2017 16:16:00)
Delete, děkuji, že sis dala tu práci
Ano, pochopila jsi mě správně.
On ten pohled na podstatné věci v životě se s přibývajícím věkem často mění. Je to ostatně patrné i z některých příspěvků tady. Člověk se bojí závazků, chce si užívat, sbírat zážitky, pracovat, touží po ocenění druhých ... A pak se stane rodičem a vidí všechno trochu jinak.
|
| Eudo |
|
(18.2.2017 17:03:51)
"Ano, pochopila jsi mě správně.
On ten pohled na podstatné věci v životě se s přibývajícím věkem často mění. Je to ostatně patrné i z některých příspěvků tady."
Anett - Delete te pochopila tak, jak TY si prejes byt pochopena. Napr. JA nebo Kudla jsme se ti snazily vysvetlit, ze ANI ROZHODNUTI MIT DETI POZDEJI neni spatne. Osobne jsem NIKDE nepsala, ze rozhodnuti mit deti kolem 20 je stpatne, protoze by mne to nikdy ani nenapadlo - ja se lidem do zivota nepletu, at si kazdy dela, co uzna za vhodne.
Z tveho prispevku "Člověk se bojí závazků, chce si užívat, sbírat zážitky, pracovat, touží po ocenění druhých ... A pak se stane rodičem a vidí všechno trochu jinak."
cisi totiz hodne jasne, ze kdo to nema tak, jako ty /Delete ap., tak to ma proste TAKHLE, jak to vidis ty - a potom odsuzujete mne a napr. Kudlu, ze poukazujeme na dvacitky, ze to maji spatne.
Co se tyce mne - zadnych zavazku jsem se nikdy nebala, proste jsem nechtela zit podle nejake sablony, co se ma a co ne v urcitem veku, a zaridila jsem se podle toho. Zadneho partnera jsem kolem dvacitky mit nechtela, ani deti. Deti jsem chtela mit, pozdeji, a taky je mam, vsecky 4. Vetsina planu mi vysla. O nejake oceneni druhych nemam zadny zajem, a zrovna tak mne nezajima, aby nekdo odsuzoval muj vyber.
Na okraj pro Delete: Tady je jen maly priklad toho, jak clovek vyjadri svuj pohled na zivot druheho. TOHLE vidim v prispevcich Anett. Ne, ze ona to ma jinak a ja usoudim, ze to ma spatne - at si dela, jak ji vyhovuje.
|
| Eudo |
|
(18.2.2017 17:11:18)
A jak uz jsem v jine diskuzi o vztazich s prarodici psala:
I tady vyzniva, ze generace prarodicu ma ruzne povinnosti/ zajmy a jak k tomu prijde generace "nasich deti".
Co se mne tyce - vztahy si kazdy buduje tak, jak je to mozne a jak mu vyhovuje. Jako babicka nemam zadnou povinnost svym detem pomahat a moje deti to ode mne nijak jako povinnost neocekavaji. S vnuky nemusim delat to ci ono, ale to, o co mame oboustranne zajem. Schazet se, kdy to vsem vyhovuje.
Ono totiz, kdyz uz ty deti "mame" kolem te dvacitky, tak proste pak zenska nastoupi druhou sichtu a stara se o vnoucata kolem te ctyricitky, a nejak se k nejakemu "realizovani" a uzivani, jak tady pisete, proste tezko dostane, protoze opet jsou tu ocekavani, aby babi byla fit a aby babi byla pripravena budovat vztahy s vnoucaty atd atd.
Moje maminka mne mela taky kolem tricitky. Nikde necestovala, mlada byla pred valkou, vsecky se vdavaly kolem 19, ale ona nechtela. Karieru zadnou nedelala. Vnuky mela po sedesatce a zadne problemy nebyly, zrovna tak, jako u nas.
On proste clovek vzdycky hleda nejaky ten problem, kdyz se mu to hodi.
A opet, jak uz jsem napsala - at si kazdy zaridi zivot, jak chce.
|
| Martina, 3 synové |
|
(18.2.2017 17:48:42)
stara se o vnoucata kolem te ctyricitky, a nejak se k nejakemu "realizovani" a uzivani, jak tady pisete, proste tezko dostane
Ale to záleží na tolika okolnostech! Jedna moje babička měla děti po třicítce, ale vzhledem k těžké době nemohlo být o cestování ani snu. 
Mnohem víc nacestovala moje matka, které mě sice měla ve 22 a první vnouče v 41, ale měla finanční zázemí a později i otevřené hranice. 
A já jsem jí v tom násobně překonala, protože v nynější době ty možnosti prostě jsou.  Jenže zas nemám ta vnoučata, protože chlapci se ženit nechtějí - přitom ani necestují ani nedělají kariéru nebo sport, prostě tak nějak marní nejlepší roky v jalových zábavách. 
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.2.2017 17:25:18)
Eudo, ale to je mylný dojem, že snad já někoho kritizuji za to, že chce mít děti později.
Hezky to tu včera vyjádřila Alraune a já s ní vřele souhlasím - nechci děti, tak je nemám (případně nechci je v určité době, tak je nemám v té době).
Takové rozhodnutí je férové a já ho absolutně nikomu neberu, já jsem respektující a otevřený člověk.
Mně vadí pouze to, co píše Delete - začne-li někdo argumentovat, že mít děti v nějakém věku (třeba před třicítkou) je v podstatě nemožné, nechce-li člověk zůstat poněkud omezeným, nic nezažít a nic nedokázat. Na to jsem, přiznám se, poněkud alergická a reaguji na takové náznaky nejspíš vztahovačně, to si uvědomuji, ale nemohu si pomoci, protože z toho cítím jakousi povýšenost a hlavně to nepovažuji za pravdivé.
|
| Eudo |
|
(18.2.2017 17:33:34)
"Mně vadí pouze to, co píše Delete - začne-li někdo argumentovat, že mít děti v nějakém věku (třeba před třicítkou) je v podstatě nemožné, nechce-li člověk zůstat poněkud omezeným, nic nezažít a nic nedokázat. Na to jsem, přiznám se, poněkud alergická a reaguji na takové náznaky nejspíš vztahovačně, to si uvědomuji, ale nemohu si pomoci, protože z toho cítím jakousi povýšenost a hlavně to nepovažuji za pravdivé."
Anett, jenze ja jsem nikde nepsala, ze povazuju rozhodnuti tve/dalsich, kdo maji deti pred 30 za spatne.
Psala jsem porad dokola, co povazuju za vyhodnejsi v rozhodnuti mit deti pozdeji. Rzodonuti, kdy kdo ma deti a proc, nebo jestli je nechce - to je kazdeho osobni rozhodnuti a ani mne, ani nikomu jinemu do toho nic neni, at si to kazdy ma, jak chce. To je muj obecny nazor na cokoli - jestli neco "ja" mam takhle, tak to absolutne nepovazuju za jedinou platnou moznost.
A psala, jsem, jaky ROZDIL v tom vidim JA - kdyz ma nekdo deti takhle nebo onak. Naprosto ne, ze TO nebo ONO je vyhodnejsi/uplne spatne. A taky jsem psala uplne jasne, ze ne kazdy touzi po tom delat neco TAK nebo ONAK, ale kazdy to ma dle sveho.
Cili argumentovani pro jednu/druhou stranu v mych prispevcich muze videt ten, komu nevyhovuje, ze JA a PRO SEBE vidim neco jako absolutne vyhovujiciho.
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.2.2017 18:09:19)
Eudo, ale nepíšeš tu jen ty, píší i jiní a reagujeme i na jiné.
|
| Eudo |
|
(18.2.2017 18:39:40)
"ale nepíšeš tu jen ty, píší i jiní a reagujeme i na jiné"
Jiste, ale Delete napsala vyslovne mne a vyjadrila, ze to je MUJ nazor na zeny, ktere maji deti pred tricitkou. Coz jsem nikde nenapsala.
Jinak jsem si ani nevsimla, ze by nekdo odsuzoval nekoho, kdo ma dite kolem te dvacitky. Ani po te tricitce - naopak, snazi se pouze vysvetlit, jak kdo vidi, co je na cem vyhodnejsi
|
|
|
|
| Delete |
|
(18.2.2017 18:13:54)
Anett,
vadí ti to, co píše Delete, nebo to, co vadí i Delete?
|
| Eudo |
|
(18.2.2017 18:40:42)
A na okraj, mne nevadi, co pise Delete nebo Anett, samozrejme dokud neuvadi neco zcela mimo, co jsem nikde nenapsala, jako muj nazor.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Posezení s cimbálemKroměříž 
Kniha džunglíLiberec 
Maškarní lyžovačka na HoraluVsetín 
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladýmPraha 2 
Příjezd Krakonoše do HarrachovaJablonec n/N 
Posezení s cimbálem
Kniha džunglí
Maškarní lyžovačka na Horalu
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladým
Příjezd Krakonoše do Harrachova
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)