Ája |
|
(17.3.2017 11:54:26) Lou, jestli máš pocit, že už jsi dospěla do stádia, že bys raději dceru neměla vůbec doma a nejste schopné se nikdy spolu pobavit normálně, mile, dcera za Tebou nepřijde po objetí, s ničím Ti doma nechce pomáhat a je opravdu špatným příkladem pro sourozence... tak doporučuji zajít s ní za dětským psychologem (ale musí chtít i ona něco udělat s tím, aby se vše vrátilo k lepšímu). Nám hodně moc pomohla dobrá dětská psychložka s téměř čtrnáctiletou dcerou. Lituji, že jsem tam s ní nešla už výrazně dřív (v těch cca 11 letech), protože si myslím, že bychom nemuseli celá rodina prožívat ty hrůzy, které nás potkávaly o pár let později.
Já už jsem byla tak ze straší dcery vydušená, že jsem párkrát přemýšlela o tom, že zavolám rychlou nebo policii ať si ji odvezou někam do diagnosťáku - dcera nám začala vyhrožovat sociálkou, jen opakovala, že ona má práva taková a taková; doma pomáhat nebude, protože já jsem si pořídila domácnost a ona ne, nebude nám dohlížet na mladšího sourozence... prostě ten její teror se stupňoval s tím, jak dostávala další a další rozum. Prarodiče k nám přestali úplně jezdit, protože když už tak u nás musí být aspoň 4 dny (jedou dál) a oni si opravdu nic nedokazovali, ale byli hotoví z toho, co si dnes děti dovolí. A mezi námi ono se to fakt nějak všechno stupňuje a děti si dovolují víc než jsme kdy mohly my. Já jsem s dcerou byla i u školního psychologa, protože se letos zhoršila výrazně i v prospěchu, začala více než kdy dřív zapomínat úkoly, pomůcky... přitom nás vždy odbyla s tím, že umí, učila se přece 4 hodiny (poslouchala hudbu, dělala jiné blbosti ale neučila se, nepomáhala nám). Školní psycholog pomohl ve škole a zbytek předal naší psycholožce (jen mi řekl, že bych nevěřila jak je zaneprázdněný a jaké "blbosti" řeší, že za celou historii své praxe nepamatuje výchovné problémy s dětmi, které se řeší dnes). Moje dcera se zlepšuje ve známkách, začala pomáhat doma - v podstatě bez řečí a hádek jde a pomáhá (psycholožka jí pěkně vysvětluje, proč je dobré pomoci a mě naučila uctivě ji poprosit, vysvětlit), konečně s ní můžeme mluvit a jednat jako s dospělou, všichni rádi sedáváme spolu u obědů, večeří - příjemně si povídáme (před tím to bylo nevídané); psycholožka nám dala i doporučení, jak zvládat mladší dceru, která začala opakovat móresy starší holky (nechce uklízet, nechce poslouchat, začíná se drze hádat...)... Za mě říkám, že je zbytečné se nechat takhle trápit - jako maminka vím, co jsem prožívala když jsem cítila, jak se mi dcera vzdaluje a já jí, protože už jsem na ni opravdu začínala být alergická. Dětský psycholog je hrazený pojišťovnou, nic neplatíme a za mě tedy
|
Lou+3 |
|
(17.3.2017 14:05:26) Ajo, bohudik to tak hrozne neni. Pomazl se rada, vydrzet s ni jde hlavne, kdyz jsme spolu, to je naprosto zlata. Ale jak jsou tri sourozenci mladsi jsou oba kluci, tak zoufale zarli. Chce byt ve vsem vsudy primadona, byt v centru zajmu, milovana, obdivovana a vsemi poslouchana. Ja si obcas dovoluji se venovat i klukum. A co je nejhorsi, kluci si radi hrajou a blbnou spolu, coz ji nekonecne zere. A kluci si delaji legraci z jejich kamosek, co chodi k nam domu a porad s nima chteji delat bitvy. Nevim jestli je to dobry napad, ale asi poridime psa, aby byli ctyri a byl vetsi klid - proste jedno dite bude se psem a ti druzi dva muzou byt spolu. Snad to ten pes prezije.
|
Ája |
|
(17.3.2017 14:38:29) Lou, nám právě psycholožka i radí, jak a co realizovat s tou mladší dcerou, aby starší tím, že má více odpovědnosti, více práce byla pro tu mladší v určitém směru i autoritou a aby i měla nějaké výhody v tom, že má tu větší odpovědnost, více pomáhá, více je k ruce než mladší, která je pořád někde venku nebo má doma kámošky... U nás taky ta starší žárlí na mladší, prý je to přirozené a opravdu je potřeba najít nějaký kompromis a obojí musí chápat, že rodiče je tu po ně obě.
U nás to taky v dcery 11 letech nebylo až tak vyhrocené jak se to vyhrotilo v jejích třinácti letech. Postupně to vše nabývalo na síle a vydatnosti. Potom stačila výuka k občanství ve škole a chytré řeči paní učitelky (bezdětné) a u nás to začínalo být k nevydržení. Dcera si začala hlídat, co máme my a nač má tedy i ona nárok, neustále opakovala, že ona má svá práva, snažila si urvat pozornost za každou cenu... když neprorazila tak začala vyhrožovat, že nás udá za to či tamto a my půjdeme do vězení... Naštěstí je tohle vše už pryč, ale opravdu jsem se bála, že budeme mít dítě někde v pasťáku a nebo, že nás doma jedno dne povraždí... Psycholožka mi říká, že dnešní doba je pro děti dost složitá, protože jsou více samy (různé kroužky...), bez dozoru rodičů (rodiče je téměř neznají); často žijí jen počítači a parazitují na rodičích. Rodiče jsou prý až 3x přetíženi a přetažení a přitom tolerují to, že děti nic nedělají a o nic společného se nestarají... atd. atd.
U zvířátka (psa) bych se bála toho, aby si nevybrala jako zajímavější pro hraní... Tvé syny. Přece jen zvířátku neporučíš.
|
|
|
Lou+3 |
|
(17.3.2017 14:29:21) Vis, jeden z problemu je ten, ze je perfekcionistka. Chorobna, stejne jako manzel, ktery nastesti casto jezdi pryc, tak to s nim nejak vydrzim. Chce byt ve vsem skvela, i kdyz s co nejmensim usilim. Co se uceni tyce, tak ji moc prace neda, aby byla jedna z nejlepsich, ale ona stejne resi i obleceni, dokonce i to moje (v tomhle se mnou radeji mami nechod ven), hudbu (ve statnim kole nedostala cenu - castecne kvuli tomu, ze pred vystoupenim mela zachvat vzteku, a par dni byla naprosto vyrizena). Je docela oblibena. Jenze jak ji jde vsechno samo, nenaucila se pracovat a je sama prekvapena a sokovana, ze neco se nedeje tak, jak si predstavuje. V kolektivu je za totalniho vzornaka a chlapci zvysoka opovrhuje )
|
Ája |
|
(17.3.2017 14:42:42) Lou to je skoro jako bys psala o mé mladší dceři. Chce být nejlepší, ale s co nejmenší možnou dřinou. Máme děti dvě a zajímavě se z nás zkombinovaly. Mladší společenská kamarádská, nejraději by celé dny lítala venku s kamarádkami a přitom je snaživá a chce mít samé jedničky, být nejlepší, ale časově to často nedá. Starší salámista, spíše samotář, ne příliš ambiciózní, má hromadu volného času... ale ven ji skoro nedostanu a učení ji nebaví :-D Kdyby tohle měly naopak, tak jsou z nich dva spokojení jedinci :-D
|
Lou+3 |
|
(17.3.2017 19:50:27) U nas kdyby se povahy deti smichaly, taky by to bylo o necem jinem. Ale u nas je to tezke i s muzem.
Nekdy je jeji negativismus i vtipny, treba ze se o sebe, narozdil ode mne, absolutne perfektne stara, elegantni s dokonaym ucesem, nedaleko mame mimoradne dobry sekac, tak to je zdroj) - obcas si tam spolu vyrazime a udelame si obe radost Toz uz ji ani nerikam, ze dulezitejsi je to co ma v hlave, nez na hlave - kdybych ji to rekla, jen by ji to utvrdilo v tom, ze ma pravdu z prosteho duvodu, ze vsechno musi negovat.
No a dneska se tahle elegantni kraska popere na ulici pred skolou s bratrem o velke, hnede a realisticke hovno z modeliny.
Kdyz ji poprosim, aby se ucila, jde si uklidit pokoj. Kdyz ma hrat na klavir, hned ma spoustu uceni do skoly. A kdyz si ma uklidit pokoj, tak musi nutne a hned jit cvicit klavir.
|
Liškodlak |
|
(17.3.2017 20:01:00) Kdyz ji poprosim, aby se ucila, jde si uklidit pokoj. Kdyz ma hrat na klavir, hned ma spoustu uceni do skoly. A kdyz si ma uklidit pokoj, tak musi nutne a hned jit cvicit klavir.
Když tohle naše mladá začne zkoušet, (disciplína "trápení maminky"), předám jí suše seznam věcí, které musí být do určité doby hotové, jinak nebude.......(cokoliv, o čem vím, že to chce) Dost to pomůže.
|
Lou+3 |
|
(17.3.2017 22:10:43) Ona to nakonec vzdycky nejak udela. A vzhledem k tomu, ze na pocitaci nepari, na televizi nekouka a volny cas travi ctenim, kreslenim nebo skladanim pisnicek, kdyz se zrovna nehada a nepere a nedusi bratry. Ani nema zasadni potrebu se s nekym kamosit, ale holky za ni chodi.
|
Liškodlak |
|
(18.3.2017 15:56:31) Holčina je jistě šikovná, já mám ale na mysli přežití maminky
|
|
|
|
|
|
|
|