Cimbur |
|
(16.10.2017 11:56:08) Nová Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je nejobšírnější mezinárodní smlouvou, usilující o vyřešení tohoto závažného problému porušování lidských práv. Jejím cílem je nulová tolerance k tomuto násilí a představuje významný krok k tomu, aby se Evropa, ale i svět mimo ni, stal bezpečnějším.
Prevence násilí, ochrana jeho obětí a stíhání pachatelů jsou úhelnými kameny této úmluvy. Ta se ovšem také snaží ovlivnit smýšlení i cítění jednotlivce a obrací se tudíž na všechny členy společnosti, obzvláště pak na muže a chlapce, s výzvou ke změně postojů. V zásadě je to obnovené volání po větší rovnosti mezi ženami a muži, jelikož násilí proti ženám má své nejhlubší kořeny v nerovnosti mezi pohlavími ve společnosti a kultura tolerance a popírání ji nadále přiživuje.
Průlomové aspekty úmluvy
Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Znamená to, že státy se budou muset zodpovídat, pokud nebudou na toto násilí adekvátně reagovat.
Je to první mezinárodní smlouva obsahující definici pohlaví. Znamená to, že pro ženy a muže platí nejen biologické rozlišení mužského a ženského pohlaví, ale existuje rovněž společensky konstruovaná kategorie pohlaví, jež ženám a mužům určuje specifickou roli a chování. Výzkum prokázal, že určité role a modely chování mohou vést k tomu, že násilí vůči ženám je považováno za přijatelné.
Úmluva zavádí soubor průlomových definic trestných činů, například mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. To znamená, že státy budou povinny do svých právních systémů zabudovat závažné přečiny, jež tam předtím neexistovaly.
Úmluva vyzývá veškeré relevantní státní orgány a služby, aby se zapojily do řešení problému násilí proti ženám a domácího násilí koordinovaně. Znamená to, že by úřady a nevládní organizace neměly jednat na svou pěst, ale vypracovat protokoly umožňující spolupráci.
Co úmluva od států vyžaduje?
Prevenci
- změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné; - proškolení odborníků, kteří pracují s obětmi; - zvyšování povědomí o různých formách násilí a jejich traumatizující povaze; - zahrnutí učebních materiálů týkajících se problematiky rovnosti do učebních osnov na všech stupních vzdělávání; - spolupráci s nevládními organizacemi, médii a se soukromým sektorem ve snaze oslovit nejširší veřejnost.
Ochranu
- zajistit, aby smyslem veškerých opatření byly potřeby a bezpečnost obětí; - vytvořit specializované podpůrné služby, jež budou obětem a jejich dětem poskytovat lékařskou pomoc a psychologické či právní poradenství; - zajistit dostatečné množství dočasných útulků a zavést bezplatné nepřetržité telefonní linky důvěry.
Stíhání
- zajistit, aby násilí vůči ženám bylo považováno za trestný čin a náležitě trestáno; - zajistit, aby pro žádný násilný čin nemohly být přijatelné výmluvy na kulturu, tradiční zvyky, náboženství nebo takzvanou “čest”; - zajistit, aby v průběhu vyšetřování a soudního řízení měly oběti možnost využít speciálních ochranných opatření; - zajistit, aby orgány zajišťující dodržování zákona reagovaly na žádosti o pomoc bez prodlení a nebezpečné situace dokázaly adekvátně zvládnout.
Monitorování
V zájmu důsledného naplňování úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s úmluvou, a zajistí tak její dlouhodobou efektivitu.
Koho se úmluva týká?
Úmluva se vztahuje na ženy a dívky ze všech společenských vrstev, bez ohledu například na jejich věk, rasu, náboženství, sociální původ, migrační status či sexuální orientaci. Úmluva uznává, že existují skupiny žen a dívek, jež bývají často vystaveny většímu riziku násilí, a státy musí zajistit zohlednění jejich specifických potřeb. Úmluva rovněž apeluje na státy, aby stejná opatření vztáhly i na jiné možné oběti domácího násilí, například muže, děti či starší osoby.
Jakých skutků se úmluva týká?
Úmluva uvádí přehled závažných trestných činů. Trestní a jiný právní postih by měl být zajištěn u následujících skutků:
Fyzické týrání; Psychické týrání; Nebezpečné pronásledování (stalking); Sexuální násilí, včetně znásilnění; Sexuální obtěžování; Vynucený sňatek; Mrzačení ženského genitálu; Vynucený potrat a vynucená sterilizace.
Tímto se dává jednoznačně najevo, že násilí vůči ženám a domácí násilí nejsou soukromou záležitostí. Naopak, pro zdůraznění obzvláště traumatizujícího dopadu trestných činů páchaných v rámci rodiny je možno pachateli uložit přísnější trest, jestliže je obětí manžel(ka), partner(ka) nebo jiný člen rodiny.
|
Cimbur |
|
(16.10.2017 12:02:59) A David Floryk se v Konzervativních listech (RR Joch a spol.) ptá: Má to tedy znamenat, že genderově podmíněným násilím je, pokud někdo trvá na tom, aby žena žila podle své společenské role? Trvá na tom, aby žila podle své společenské role. Trvá na tom, aby žila podle své společenské role. Trvá na tom, aby žila podle své společenské role. Amen
|
Lexi. |
|
(16.10.2017 12:42:38) Tak to je brutec, že ten pán nechápe, že to násilí je... nějak nechápu, jak někdo může trvat na tom,aby někdo jiný žil podle jeho představ.
|
|
Marika Letní |
|
(16.10.2017 14:19:01) "Má to tedy znamenat, že genderově podmíněným násilím je, pokud někdo trvá na tom, aby žena žila podle své společenské role?"
Ano, přesně, to znamená násilí. A je už jedno, jaká je jeho forma. Oni ti tradiční muslimové také trvají na tom, aby žena žila dle společenské role. Potíž je v tom, když tu roli určuje někdo jiný než ta konkrétní osoba (žena), které se to týká. Se divím proč jsou proti muslimům. V trvání na roli ženy by si mohli krásně notovat.
|
|
|
|