Li. |
|
(2.11.2017 8:49:56) Začínám se klonit k názoru, že zdražování potravin je uměle vyvolané. V TV proběhla reportáž o tom, že se vejce pravděpodobně budou zdražovat a když jsem pak odpoledne jela z práce a chtěla nakoupit (okraj Prahy), tak vejce nikde neměli. Až ve třetím obchodě (večerka) a to si prodavačka řekla za 10 vajec o 60 Kč. Fakt nechápu, kam se vejce poděla. To si hned všichni koupili plata vajec do zásoby? Jak je uchovávají? Přijde mi, že televize jen uměle zvyšuje paniku mezi zákazníky. Ti se mohou přetrhnout, aby se předzásobili a cena zboží tak může vzrůst. A když už je cena neúnosná a jde dolů, hned nám televize oznámí, že je to určitě jen dočasné, že se ceny zase zvednout a celý kolotoč se opakuje.
Mimochodem, podle prodavačky z naší večerky je nedostatkové máslo, vejce, smetana (lidi si vyrábí doma máslo) a nejnověji se prý kupující vrhají na kečupy. Nikdy prý během týden neprodala tolik kečupů, jako teď.
Prosím, lidi neblbněte.
|
neznámá |
|
(2.11.2017 9:05:05) Mě by zdražení až tolik nevadilo, vejce za 6 korun mi nepřijde až tolik, to samé máslo za 60 korun by mi nepřišlo drahé, kdyby ty peníze dostali zemědělci, ne obchodníci. Lidi nemají potuchy o skutečné ceně potravin, ovšem toto zdražení jde do kapsy pouze obchodníkům, výkupní ceny zůstávají stejné nebo mění maximálně o pár haléřů.
|
Monty |
|
(2.11.2017 9:07:51) "...vejce za 6 korun mi nepřijde až tolik, to samé máslo za 60 korun by mi nepřišlo drahé, kdyby ty peníze dostali zemědělci, ne obchodníci."
Přesně tak.
|
Li. |
|
(2.11.2017 9:32:26) Mně nevadí, že se potraviny zdražují, stále jsou relativně levné. Mně vadí, že se lidé zbláznili a potraviny vykupují. Chci si cestou z práce v klidu koupit máslo, vejce, smetanu... Chci NAKUPOVAT, nechci jako za socíku SHÁNĚT.
|
|
|
Kafe |
|
(2.11.2017 9:35:29) "všem toto zdražení jde do kapsy pouze obchodníkům, výkupní ceny zůstávají stejné nebo mění maximálně o pár haléřů."
přesně tak; řetězce rejžují na dojné české kravičce; jsme holt tím vysoko-maržovým trhem
|
|
Markéta |
|
(2.11.2017 9:55:18) Já teda potuchu mám a třeba výkupní cena mléka se dle dostupných informací SZIF zvýšila za prvních devět měsíců roku 2017 o cca korunu padesát za litr. To prostě není pár haléřů. Odkud prosím tě čerpáš?
A mezi farmářem a máslem v obchodě je také dopravce a výrobce toho másla.
A co vím, tak loni a předloni šla dost podstatná část evropských dotací na podporu farmářů kvůli nízké ceně mléka.
|
Markéta |
|
(2.11.2017 10:00:55) Pardon, veřejné statistiky nemám ze SZIF ale z Ministerstva zemědělství.
|
|
iiiiiiiiii |
|
(2.11.2017 12:38:01) Podle ĆSÚ se výkupní cena mléka od zemědělců vyvíjela od roku 2010 do roku 2016 takto:
2010 7,349 Kč/l 2011 8,274 Kč/l 2012 7,789 Kč/l 2013 8,400 Kč/l 2014 9,500 Kč/l 2015 7,862 Kč/l 2016 6,709 Kč/l
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&ds=&pvo=CEN02AA&rqup=A&katalog=31785&&evo=v753_!_CEN-ZEM-BAZIC2010-R_1&str=v88
Takže to navýšení o 1,50 Kč/l je pro zemědělce opravdu "vejvar". Bez těch dotací by fungovat nemohli. Dopad by byl celospolečenský - likvidace venkova.
|
Markéta |
|
(2.11.2017 13:19:42) No vždyť to píšu. Od roku 2011 se to celkem drželo, v roce 2016 to spadlo. Jsme v roce 2017, máslo se zdražovalo v roce 2017. Zářijová výkupní cena je asi 8,5, na konci roku 2016 byla asi 7. Mlíko hodně spadlo v roce 2016 a propad byl z velké části vykrytý mimořádnými dotacemi.
Zemědělci by bez dotací fungovat nemohli bez ohledu na to, jaká je výkupní cena mléka. Politika EU je zemědělský trh deformovat a řídit dotacemi, což také činí. Ale ty dotace jsou normální příjem té společnosti. Účetní závěrky zem podniků jsou přístupné na justici a z nich je jasně vidět, jak na tom v roce 2016 byly, i propadem cen mléka jsou často ziskové.
|
neznámá |
|
(2.11.2017 13:29:11) Markéto, grafy jsou jedna věc, ovšem praxe je trošku jiná. Vzhledem k tomu, že mléko živí moji i manželovu rodinu, tak věř, že se výkupní cena mlíka pohybuje na hraně rentability včetně dotací.
|
Markéta |
|
(2.11.2017 14:03:20) Jasně, já píšu o větších společnostech, kde mají rostlinnou i živočišnou výrobu a jsou klíčovými producenty mléka. Že jenom mléčné krávy jsou na hranici rentability vidím.
|
iiiiiiiiii |
|
(3.11.2017 8:34:07) Problémy mohou mít i větší zemědělské společnosti. Tam se totiž musí "uživit" více zaměstnanců, a to i mimo sezónu. Traktoristi, opraváři, pracovníci v rostlinné výrobě a živočišné výrobě i THP. Kromě mzdových nákladů jsou to i další náklady na energie, budovy (kanceláře, šatny) a další, což ten soukromý zemědělec nemá.
A pokud srovnáme výkupní ceny zemědělských produktů v rostlinné výrobě:
například potravinářská pšenice v roce 2010 3392 Kč/tuna 2013 5288 Kč/tuna 2016 3703 Kč/tuna
brambory konzumní 2010 4237 Kč/tuna 2013 5814 Kč/tuna 2016 5165 Kč/tuna
semeno řepky olejné 2010 7737 Kč/tuna 2013 10949 Kč/tuna 2016 10128 Kč/tuna
u zeleniny je situace ještě horší výkupní cena u celeru byla v roce 2010 11,50 Kč/kg, v roce 2016 jen 8,84 Kč/kg u petržele klesla z 18,20 Kč/kg na 16,57 Kč/kg.
Zemědělci by na trhu šanci neměli, pokud by museli cenu upravit podle hospodaření bez dotací. A úplně zarážející je, pokud srovnáte výkupní cenu třeba pšenice v 90. letech a nyní... A porovnáte to s nárůstem mezd, energií a dalších nákladů. ----- Já to řeším tak, že zeleninu a ovoce na uskladnění kupuji od českých zemědělců. Jablka mám z Litoměřicka, brambory od soukromníka asi 40 km od nás, ostatní zeleninu kupuji od drobných zahrádkářů na trzích. Kupuji ji už pár let od těch samých. Vajíčka máme vlastní, případné přebytky směňujeme s kolegy za jiné domácí produkty.
|
Markéta |
|
(3.11.2017 15:46:53) Ano, proto vsichni berou dotace. Platby na plochu jsou od hektaru obhospodarovane pudy.
|
|
|
|
|
|
Filip Tesař |
|
(2.11.2017 13:44:38) Pozor, venkov nerovná se zemědělci. Ozývám se proto, že to rovnítko tam kladla většina vláda a klade je tam pořád většina stranickejch programů. Zemědělství není ani ve venkovských obcích převažujícím zaměstnáním a ne všichni pracovníci v zemědělství bydlí na venkově.
Ekonomická likvidace zemědělců by měla daleko spíš dopad na krajinu (tj. na to, co je mimo lidi), než na venkov (na lidi).
Za komunistů byly mnohde JZD skoro monopolním zaměstnavatelem, ale to byl stav vytvořenej znárodňováním podniků a likvidací živností na venkově, JZD se vyznačovaly umělou přezaměstnaností. Od roku 1989 poklesnul počet pracovníků v zemědělství víc jak pětkrát, relativně nejvíc je zemědělců v malejch obcích do 200 obyvatel, ale v těch žije celkově mizivý procento obyvatel. Jen asi dvě třetiny pracovníků v zemědělství žijou na venkově.
|
iiiiiiiiii |
|
(2.11.2017 13:55:02) "Od roku 1989 poklesnul počet pracovníků v zemědělství víc jak pětkrát, relativně nejvíc je zemědělců v malejch obcích do 200 obyvatel, ale v těch žije celkově mizivý procento obyvatel. Jen asi dvě třetiny pracovníků v zemědělství žijou na venkově. "
Přesně tohle mám namysli. Pakliže tihle lidé přijdou o práci, budou muset někam dojíždět. Vzhledem ke vzdělání to budou nejspíše nějaké montovny, dojíždět budou muset svými auty, autobusové spojení je do těchto vesniček velmi mizerné, pokud vůbec je. Stejně tak obchody, lékař, školy - všude musíte jet autem. V této situaci se těm lidem vyplatí odstěhovat se. A na venkově zůstanou jen důchodci, kteří se dostanou do opravdu svízelné situace. Pokud jsou ještě soběstační a schopni si do města zajet autem, tak to ještě jde, ale v situaci bez auta a se zdravotním omezením je to problém. Volná místa v DPS a dalších zařízeních se shánějí velmi těžko.
|
|
|
|
|
|
Nessie a příšerky |
|
(2.11.2017 14:33:40) Souhlas! Ráda bych podpořila (a podporuju) domácí chovy, bohužel u nás moc není kde. Navíc fyzická práce je hrozně podhodnocená.
|
|
Černá kronika |
|
(2.11.2017 19:02:21) Mě ty drahý potraviny tedy hodně vadí, protože nevydělávám tolik, aby mi to bylo jedno. Ale vím, jak to myslíš a dávám ti v tom za pravdu.
|
|
|