_tak nějak_ |
|
(23.3.2018 19:07:54) Já (30) rozvedená, tři roky sama jen já a mé dítě (7). Dlouho jsem se bála cokoliv nového začít. Vloni na podzim přišel on (34), láska, co nás oba úplně pohltila, po týdnu už zůstal a nikam neodjížděl, po měsíci oficiálně pustil svůj byt, všechno rozdal/rozprodal a nastěhoval se k nám. Dítě ho miluje a on jeho taky. Od exmanželky byl pryč rok a půl, v mezidobí přítelkyně na pár měsíců, až vedle mě podal žádost o rozvod, všude se s námi chlubil, jeho rodina nás absolutně přijala, prvních několik měsíců jsme se vznášeli někde na růžovém nebi- nevěřila jsem, že mě to ještě potká, bála jsem se, že už nikdy nebudu nikomu moct věřit. Uvěřila jsem.
Zkrat, prasklo, že mi lhal. S exmanželkou ve všem pravda (byli spolu 12 let, takže je to "držák", nevěrný ji nikdy nebyl, vím i přímo od ní v rámci toho co nechala napsat do rozsudku). S expřítelkyní lži. Zatímco říkal, že je to všechno pasé, uzavřené a až s námi přišel smysl jeho života (hodnoty, životní plány, zkušenosti - ve všem jsme byli zajedno), tak on se s ní vídal aniž bych o tom věděla - většinou obědy a nějaké procházky po práci (je to kolegyně, co s ním sedí na patře..) a maily. Hodně mailů. I o nás, jak je to všechno zbytečně rychlý, jak lituje rychlého nastěhování.. Vygradovalo to smskou, když se opil (poprvé a naposledy za dobu co je se mnou) a napsal ji smsku, že ji miluje. Svědomí mu nedalo, všechno přiznal, připravený na cokoliv z mé strany. Fyzicky spolu neměli nic.
Prý mu je jí líto, nikdy mu nijak neublížila, odnesla to jako "převozník" od ženy a on si nikdy neodpustí, že ji zranil.
Od té doby to nefunguje. Já s ním střídavě být chci a záleží mi na nás, on se nějakou dobu snažil vše napravit.. pak jsem mu poprvé v hádce řekla, ať se sbalí a vypadne.. pak podruhé, popáté.. ačkoliv vím, že nemá kam jít a všeho se kvůli nám vzdal.
Aktuální stav po dvou měsících - on si hledá nájem, chodí po prohlídkách bytů, totálně jsme se vzdálili, naše plány už plány dávno nejsou. Padají tady slova o tom, že se vlastně asi nechce vázat, že možná na vztah není připravený, že asi nechce rodinný život, ikdyž on něm dřív snil, že to pokazil, uznává, ale já ho svým chováním přesvědčila, že v tomhle žít on nechce.
Současně tady ale pořád je, ikdyž je to všechno hrozně chladný, opatrný a já vím, že nás má pořád rád, ikdyž mi už strašně dlouho neřekl, že mě miluje. Já skončila u psychologa, beru prášky přes den, beru prášky na spaní, jednou týdně terapie..
On má teď hlavně potřebu svobody. Nechce se bát kdy ho zase vyhodím, nechce být závislý, cítím, že se teď potřebuje srovnat a věnovat se sám sobě. Celkově je hodně poznamenaný vztahem se svou exmanželkou, hodně tomu věřil, ona ho hodně zklamala a já si začínám připadat jen jako její stín, náhrada.. která nebude nikdy dost dobrá a místo abych se na to vykašlala a nějak do toho řízla, ještě ho přemlouvám, že to zvládneme. Čím víc se snažím, tím víc on se vzdaluje, tráví čas hodně mimo domov. V momentě kdy to vzdám a neřeším nic, tahá on zase za nitky a snaží se..
A já se ptám - jak byste po tom všem reagovaly vy? Já už jsem strašně unavená, přišel, dal mi jistotu, lásku.. a mám pocit, že teď jsem zůstala s holýma rukama a stojím paralyzovaná na místě.
On je teď celkově hodně mimo domov (a ne, s tou expřítelkyní to opravdu skončilo a on řekl, že takovej dřív nikdy nebyl a už nikdy nebude. Prostě zazmatkoval. A v tom mu dnes už věřím. Je to jinak vážně slušnej chlap..) Já takové možnosti nemám a přitom cítím, že by nám to hodně prospělo.
Dítě je většinu času se mnou, k tátovi chodí jednou za 14 dnů na prodloužený víkend. Napadá vás jak si vzájemně orazit? On může, není nijak limitovaný. Já musím brát v potaz dítě - vymetáme herny a já se moc těším až bude hezky a zdekujeme se ven.. Teď jsem nám koupila letenky a za týden vypadneme na pár dnů k moři - samy, bez něj - což kvitujeme oba. Odjela jsem na pár dnů na hory, když bylo dítě pryč, druhý den psal, že mu chybím..
Co s tím vším...? Já už prostě nevím... celý se to tak strašně zamotalo, pokazilo. On možná udělal chybu, ale já ho xkrát zklamala tím, že jsem byla schopná mu začít balit tašku. Přijdu si jak v nějakým blbým filmu, ještě před pár měsíci jsem byla přesvědčená, že se znovu vdám, že si s ním umím představit mít další dítě..
Díky kdo dočetl, víc stručně mi to nešlo..
|
magrata1 |
|
(23.3.2018 19:28:35) poučila bych se a nastěhovala si příště líp prověřeného partnera. Tím myslím až po delší době. Ale třeba by se i s tímto dalo slušně domluvit na tom, že jste to pitomě uspěchali a po jeho odstěhování se dál vídat a dát tomu čas. Ale já jsem "ze staré školy", nevěřím na rychlé vztahy, brzký sex... Vždy jsem si partery pouštěla k tělu postupně. žiju 19 let s jedním chlapem a je to můj první spolubydlící. Před svatbou jsme spolu rok a půl chodili a před tím byli rok a půl velmi dobří kamarádi.
|
Cimbur |
|
(23.3.2018 19:41:57) Ale jo, i rychlé vztahy existují. Ale tento pán nemá v ničem jasno.
|
|
Mariana +2 |
|
(23.3.2018 19:56:23) no souhlasím s magratou, rychlé vztahy asi existují, to klidně věřím, jenže někdo je to tak že čím rychlejší začátek, tím rychlejší konec a hlavně takto rychlé sestěhování, notabene pokud je v tom dítě, to mi prostě přijde vůči němu nezodpovědné
koneckonců i celý ten příspevěk je takové samé já, já, já. Chápu že zakladatelka prožívá trpké zklamání ve vztahu, ale co to dítě, vcelku stále malé. Nejdřív se mu rozpadne jedna rodina, pak jen s mámou, pak náhle ihned nový "strýček" a už zas je/bude fuč. A máma je z toho na prášky, super prostředí.
A co s tím ? no už asi nic. Zjevně to ten pravý není. sbalit kufry a propříště se sestěhovávat až po trochu delší době vztahu, až se lépe poznají a pomine první nával zamilovanosti.
|
|
Oliverka |
|
(23.3.2018 20:31:55) Rychle vztahy jsou pro lidi bez závazků. Už jsem v takovém vztahu 20 let. S dítětem bych byla obezretnejsi, to už nerozhodují sama za sebe. Diteti bych nového partnera představila až po delší době, sestehovala bych se až by si dítě a nový partner vytvořili uspokojivý vztah. Ale to je v tomhle případě spis poučení pro příště.
|
|
|
Cimbur |
|
(23.3.2018 19:40:53) No tak ho můžeš "zklamat" znovu a definitivně mu tu tašku sbal! Je to pitomec.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2018 19:51:08) další blázen, co si nastěhuje po týdnu chlapa k dítěti. proč jim to, sakra, děláte??
|
Termix |
|
(23.3.2018 19:58:00) Přesně tohle si říkám. Proč to dělat těm dětem. Jinak za mě, nemohla bych být ve vztahu bez důvěry.
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2018 20:10:48) protože z toho textu citim jenom JÁ JÁ JÁ JÁ, já mu chybim, on mi chybí, já nevim co dělat, já chodim k psychologovi. A co, kurva, to děcko???
|
Termix |
|
(23.3.2018 20:28:02) Dítě bude chodit k psychologovi za dvacet let.
|
petluše |
|
(23.3.2018 20:35:31) Třeba ne, záleží jak to pojme.
|
_tak nějak_ |
|
(23.3.2018 21:13:34) V pribehu dite nezminuju, protoze dite strejdu miluje a on jeho, myslim, stale taky. Smerem k diteti se nic nezmenilo, nerveme po sobe, nehadame se, max o vsem mluvime, kdyz uz dite spi.
Jedina zmena kterou dite vnima - strejda ted hodne "pracuje" a neni tolik doma.
K tomu prvnimu komentu o dalsim randeni - ano, resime i to, ze to vratime, on se odstehuje, ale vztah tim neskonci. Ja si ale vubec nejsem jista, ze to takhle ted chci a jak odloucene domacnosti ustojim.
|
K_at |
|
(23.3.2018 21:19:07) Tak nejak, tak na tohle radu nema. Myslim, ze odmitas videt realitu. A nevim, co teda chces. Rozestehovat se kazdej jinam, je idealni reseni.a ze dite netusi a neciti... Hohoho.
|
|
Pam-pela |
|
(23.3.2018 22:48:21) Dítě to stejně vnímá...možná horší, když neví, co se děje, jen tuší, že se něco děje. Myslím, že to jsou velké omyly rodičů, že dítě se to nedotýká.
Jinak i chápu, že někteří lidi prostě se nechají uchvátit a podlehnou nějakému vztahu...a taky, že ztráta iluze je hrozně moc bolavá. Zažila jsem v různých rolích, i třeba jako to dítě, kdy mamka řešila prvotně hlavně sebe, ale časem jsem pochopila, že tenkrát asi neměla jinou volbu v tom stavu, ve kterém byla.
Radu nemám, na to není univerzální rada. Odloučit se a přetrhat to ještě asi neumíš a nemůžeš, důvěru jsi ztratila a nevíš, co on udělá dál...podle mne nastane takové divné období různého váhání, bilancování...nezávidím. Držím palce. A nedala bych moc na rady druhých, spíš bych si to třeba s někým ujasnila sama v sobě, i třeba s nějakou kamarádkou, co udrží objektivitu, protože fakt jsme každý jiný a co pro jednoho je jednoduché, pro druhého může být v některé fázi úplně nemožné nebo nepřijatelné.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(23.3.2018 23:02:47) jak nezměnilo? "strejda" odejde.
|
petluše |
|
(24.3.2018 6:55:05) Dítě má funkčního otce, má strejdu půl roku... To asi zatím nenavazali nějaký hluboký fatální vztah.
|
|
|
|
|
Karkulína |
|
(23.3.2018 21:28:42) To snad ani ne, ale dítě, zejména z rozvedené rodiny, potřebuje pevné, klidné zázemí, a ne matku, která se zhroutí po rozchodu s blbem, který ji půl roku oblboval...
|
|
|
|
|
Mariana +2 |
|
(23.3.2018 20:00:21) nechtěla jsem být takhle tvrdá, ale prostě jo, fakt tohle nechápu že si ženská nastěhuje někoho koho takřka nezná domů k malému dítěti.
jako třeba něco jiného je "rychlý" vztah s někým koho znám fakt dlouho, jen to přeroste z kamarádství ve vztah když jsou oba náhle volní, ale někoho koho sotva znám, to mi prostě hlava fakt nebere.
|
|
Citronove koliesko |
|
(23.3.2018 20:34:32) Presne prvá vec čo mi napadla...po týždni nasťahovať domov natrvalo chlapa keď mám malé dieťa. Všetko na začiatku super...rodina, vzťah, spolu, svadba, mimino...a bud, konec. Zakladateľka je teraz z toho zmatená, ale čo to decko? Ako to vysvetlí jemu?
Jediné čo kvitujem, že ešte od neho nemá brucho.
|
|
Katka a 2 výrostci |
|
(24.3.2018 14:45:56) Presne !!!
|
|
|
Mia |
|
(23.3.2018 20:30:53) Ach jo, další blbka, pardon, ještě, ž jste nestačila otěhotnět
|
|
Ruth |
|
(23.3.2018 20:55:28) Jak co s tím vším? Je konec, bejby.
Čas růžových obláčků je fuč, přišel čas vystřízlivení a napravování škod. Zejména na dítěti.
Jo moře je fajn plán, ale bacha, víš co tam číhá plážových kouzelníků?
|
|
K_at |
|
(23.3.2018 20:58:33) Boze, tohle pres kopirak s jeste blvejsi konstelaci jsem zblizka videla. Jednak: on je dospely chlap - at se o sebe postara. Tys po nem chtela, aby vsechno nechal "kvuli vam"?!?! On je svepravnej. Je to citovej vyderac a lekl se zavazku. Takze at jde. Sdelit, dat lhutu, vymenit zamky. Tohle je clovek, kteryho vidi tve dite. Co z tojo ma ono, co z toho mas ty????
|
K_at |
|
(23.3.2018 21:00:49) A jeste - povrchni, lhar, a milovat te bude pouze kdyz mu budes lezet u nohou a obdivovat. Hlavne neotehotnet a rychle to ukoncit.
|
|
|
Karkulína |
|
(23.3.2018 21:25:30) Tak ta prvé, stejně jako holky přede mnou, nechápu to rychlé sestěhování s chlapem, kterého znám chvíli, když mám doma dítě, které mmch už jeden rozpad rodiny zažilo. Ale budiž, už se stalo. Za druhé, jako rozvedená ženská už máš něco za sebou, to se opravdu po rozchodu s chlapem po půlročním vztahu zhroutíš tak, že skončíš na práškách? Jak potom asi funguješ jako matka? Opravdu si myslíš, že syn si všimne jen toho, že strejda "hodně pracuje"? A za třetí, tys ho zklamala, žes mu sbalila tašku? On snad zklamal tebe! Sbal mu ji definitivně a vyhoď ho, pokud ve 43 letech neví, co chce, tak to dobrý partner nebude.
|
|
Karkulína |
|
(23.3.2018 21:40:19) No vždyť to píše: "ale já ho xkrát zklamala tím, že jsem byla schopná mu začít balit tašku". To nepochopíš... A přitom je to to nejrozumnější, co v celé té lovestory udělala.
|
Karkulína |
|
(23.3.2018 21:48:22) Já vím, že ty to víš a že to byla jen řečnická otázka Ale nedalo mi to a musela jsem to vypíchnout, snad to i zakladatelku uhodí do očí, jaká je to kravina.
|
|
|
|