| Ivka (dva kluci) | 
 |
(8.6.2018 11:38:18)
Samozřejmě nelze porovnávat výsledky s minulým rokem. Přijímačkové testy (narozdíl např od maturit) nejsou koncipované pro meziroční porovnávání (což je podle mě velká chyba, ale bohužel je to tak). Přijímačkové testy mají uchazeče pouze SEŘADIT, nikoli okalibrovat. Pro přijetí/nepřijetí náročnost testu nehraje roli (i když má Pepíček jen 10 bodů z 50, pokud mají všichni ostatní míň, tak je prostě Pepíček přijat). Stejně jako olympijskou medaili získá ten, kdo zaběhl TENTO ZÁVOD nejrychleji, bez ohledu na to, za kolik to kdo zaběhl minule...a nehraje roli, že zrovna LETOS třeba pršelo...protože pršelo všem stejně.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 11:46:28)
Také mi připadá legrační dělat výzkum, jaký mají vliv přípravné kurzy na výsledky testů, jak tu někdo psal...tak snad je jasné, že kdo se připravuje (a nemusí to být na kurzech, ale třeba s bráchou nebo se spolužákem nebo sám s internetovými zdroji), ten si zvyšuje PRAVDÉPODOBNOST (nikoli jistotu) na lepší výsledek...na tom přeci není nic nespravedlivého...a výzkum se na to opravdu dělat nemusí, vždyť je to jasné...
|
| Z+2 | 
|
(8.6.2018 11:56:22)
Ivko, právě že to vůbe jasné není. Navíc se neměl dělat průzkum jen o tom jak dopadnou ti co se připravují s pomocí kurzů, ale i o tom jak je to s ochotou platit kurzy napříč časem a územím.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 12:12:14)
Dobrá, ale i tak tvrdím, že "ochota platit kurzy" nutně nesouvisí s výkonem u PZ. Naopak jsem často svědkem alibistického postoje rodičů "platíme dítěti kurz=děláme pro něj maximum" a taktéž u dětí "chodím přece na kurz (rozuměj odsedím si tam s mobilem pod lavicí 2hoďky týdně), tak už se nemusím sám doma nic učit". Neboli tvrdím, že hromadné kurzy nejsou samy o sobě zárukou vůbec ničeho a jejich dostupnost finanční/dopravní apod. nemá na výkon u PZ vliv, jejich účinek lze zcela plnohodnotně (a často zdarma či s minimálními náklady) nahradit i jinými formami přípravy.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 12:23:11)
Ale to tady nikdo nezpochybňuje, že se kurz dá nahradit "vhodnou formou domácí přípravy". Já jsem opravdu neměla časovou kapacitu po práci toto delší dobu dělat,manžel také ne, tudíž jsme zaplatili kurs. A pak poslední 2 týdny před PZ jsme s klukem sjížděli testy z minulých let, aby si zvykl na tu formu.....A je mi divná jedna věc: na tom kurzu bylo 5 dětí, skoro nebyl otevřen... to se všichni ostatní rodiče opravdu důsledně připravovali s dětmi sami ? Jsem jedni z mála časově hodně vytížených ? Všechny ostatní ZŠ dělaly přípravu a jen ta naše ne ?
Nebo je přece jen něco malinko na tom, že v krajích se zatím toto tolik neřeší... ?
|
| breburda71 | 
|
(8.6.2018 12:30:48)
Katko, synova škola přípravu dělala ( HK), hodinu týdně po škole matiku a hodinu češtinu.. syn má omezený čas díky sportu, takže jsem objednala SCIO online, přišlo 8 testů ( 4 matika, 4 čeština), výsledky zadáš na net, spočítají výsledek.. Bohužel už se nedozvíš, kde konkrétně je chyba a ani správné výsledky, jen bodové ohodnocení..Nejvíc, co se přípravy týče, synovi daly testy z Didaktisu, domácí příprava....o víkendu jsme počítali a dělali češtinu ( většinou ale jen jeden den, druhý měl sport)..
|
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 12:34:18)
"Nebo je přece jen něco malinko na tom, že v krajích se zatím toto tolik neřeší... ?"
Přesně tak, Katko. Chtěla jsem právě říct, že všechny ty teorie o finanční či dopravní nedostupnosti kurzů jsou jen výmluvy. Pod pojmem "investovat do vzdělání dětí" totiž zdaleka nejsou schované jen finance. Je jasné, že peníze mohou (ne nutně!) leccos (ne všechno!) usnadnit. ALE vždycky platí: "Kdo chce, hledá způsoby - kdo nechce, hledá důvody."
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 12:47:11)
Jo,tak v tom jsme v souladu... já nechci tvrdit, že placené prezenční kurzy jsou jediným řešením přípravy. Ale opravdu se tu celkem často setkávám s neochotou vynaložit byť jen malé finance na vzdělání, a to i u lidí, kteří si to dovolit mohou a nakupují spoustu ptákovin....
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(8.6.2018 12:14:02)
"Navíc se neměl dělat průzkum jen o tom jak dopadnou ti co se připravují s pomocí kurzů," A co tim vyzkumem zjistis, jaky ma byt vystup? A je pomoc rodicu s ukolem kurz? A pomoc s vyplnovanim testu? A napln behem vyucovani zamerena na prijimacky je kurz?
|
| Z+2 |
|
(8.6.2018 12:17:20)
Aleno, ale to si musí určit ten zkoumající. Výstupy by mně zajímaly. Ale šlo by o rozsáhlé zjišťování, takže je velmi nepravděpodobné, že to někdo provede.
|
| Alena |
|
(8.6.2018 12:34:30)
A jaky tedy očekáváš výstup? Co od toho čekáš?
|
| . . |
|
(8.6.2018 12:50:50)
Aleno, že by takový výzkum mohl být zajímavý jsem tu jako první zmínila já. Bylo to v reakci na úvahy, proč v Praze jsou znatelně lepší výsledky PZ na 8lg než jinde. Vyslovila jsem teorii, že se v Praze více dětí na PZ více připravuje, než v jiných regionech. Jelikož to je jen takový odhad, teorie, napsala jsem, že by se hodila nějaká bakalářka (jednoduchý výzkum), která by to zmapovala.
Očekávala bych od toho ten výstup, že lepší výsledky pražských dětí nejsou dané tím, že by byly chytřejší (i když jistá kumulace takových se v Praze dá též předpokládat), ale i tím, že se víc připravují. Jak v kurzech, tak doma, tak třeba ve školách... jakkoli. Ne všechny, samozřejmě. Odhadla jsem, že třeba třetina pražských uchazečů o 8lg se přípravě věnuje intenzivně, kdežto jinde je to méně (méně dětí a/nebo menší intenzita).
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 12:52:18)
Mám shodný názor (možná jen dojem).
|
|
| Alena |
|
(8.6.2018 13:03:59)
Tomu ja Slupko rozumim. Ale nevím jak to odstinit od normálního vyučování. Kdyby se na kurzech učilo něco jiného než ve skole, tak to dava smysl, ale tak to není. Čili předpoklad ze čim delší kurz tim lepší výsledek u přijímaček zrejme neplati. Můžeš se dozvědět ze někde jedou v kurzech hodně (Praha), ale jaky mají kurzy vliv na vysledek to už tak jasne nebude.
|
| . . |
|
(8.6.2018 13:05:54)
Aleno, nemám ten výzkum rozmyšlený, byla to jen nahozené. Pokud bych to pořádně připravila - hypotézy atd..., můžu to rovnou udělat 
|
|
|
| Dana | 
|
(8.6.2018 13:08:16)
V Praze jsou lepší výsledky u přijímacích zkoušek. Již jsme se celkem shodli, že je to díky většímu počtu dětí, které chodí na přípravné kurzy a většímu počtu chytrých dětí, které mají vysokoškolsky vzdělané rodiče. Já bych k tomu přidala, že v Praze je i víc lepších učitelů a v průměru vyšší úroveň základních škol. Do Prahy se každý hrne, takže zde chtějí i učitelé učit a školy mají z čeho víc vybírat. Není zde takový problém zbavit se špatných učitelů, než někde na venkově. Je zde málo nepřizpůsobivých, kteří snižují laťku výuky i chování ve třídách a řada alternativních škol, kam se dávají žáci s nějakými problémy s chováním nebo učením. Jedna naše příbuzná učí na učilišti s internátem mimo Prahu. Ta říká, že vždy pozná žáky, kteří jim tam přijdou z Prahy. I když to nejsou žádní s vyznamenáním, tak jsou skoro vždy ze základní školy mnohem lépe připraveni, než ti z mimopražských škol.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 13:15:02)
|
|
|
|
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 12:59:35)
Zetko, ale jak bys tam zohlednil např. kvalitu výuky v konkrétní škole? Což je mimochodem faktor, který by se dal (a měl!!!) vyhodnocovat z výsledků jednotných testů - spíš než to , zda jsou na Vysočině lepší než Severočeši - co z toho? Připravuji na PZ děti z různých základek a úroveň je opravdu VELMI různorodá. Ač všichni jedničkáři, co jeden zvládá v pohodě se znalostmi ze ZŠ, jiný klopotně dohání kurzy a doučováním. Prostě úroveň výuky na různých ZŠ je opravdu velmi odlišná. Na to bych se spíš zaměřila. Jak to dělají dobré školy, že jsou tak dobré? Nešlo by to zavést i na těch špatných? V čem mají ty špatné školy problém? Na to by se měly výzkumy zaměřit. Ne nějaké bezduché statistiky, které (jak vidno např. na rodina.cz) většina populace ani neumí přečíst.
|
| . . |
|
(8.6.2018 13:04:10)
Ivko, vyhodnotit podle škol dobrý, ale pak by to chtělo zase očistit o vliv té přípravy mimo ZŠ, respektive i mimo cílenou přípravu ZŠ na PZ. Prostě výstup výuky na ZŠ jako takový. Vzhledem k tomu, že PZ nejsou příliš dobrým měřítkem kvality výuky na ZŠ, bylo by to dle mého stran zkvalitnění výuky k ničemu.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 13:15:09)
Tak já myslím, když se na jedné škole dostane na 8g 5 dětí z každé třídy a jinde žádné nebo nanejvýš jedno (v podobné lokalitě - mluvím o stejné části Prahy), tak to o něčem vypovídá. A to velmi. A mělo by se s tím začít pracovat. Příprava k PZ z velké části jen hasí a dolepuje mezery a zanedbané věci z dřívějška. Neboli když musím probírat s deváťákem (jedničkářem!!!) slovní druhy a pády, tak tam vidím zásadní šlendriánství ze strany ZŠ po CELÝCH 9 let výuky.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 13:20:27)
Ano, to máš určitě pravdu... jen co s tím reálně naděláš, že jo. Dáš méně "úspěšným" školám méně peněz ? Tak bude ještě větší problém dostat tam kvalitní kantory...Budeš školy hodnotit podle úspěšnosti u PZ - tak poškodíš školy, které mají víc sociálně slabších dětí, nakonec možná i školy, které mají víc inkludovaných dětí a nesoustředí se tolik na "přijímačkový výkon"atd, atd... těch faktorů, které bys musela zohlednit, je hrozně moc...
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 13:37:55)
Katko, nevím. Penězi určitě ne. Jak jsem psala někde níž:
"Jak to dělají dobré školy, že jsou tak dobré? Nešlo by to zavést i na těch špatných? V čem mají ty špatné školy problém?"
Nějak tak asi...nejsem odborník.
A jak říkám, nejde jen o různě znevýhodněné školy.
Já srovnávám (pravda, velmi malý vzorek) několik ZŠ v blízkém okolí. Čili sociální prostředí, vzdělanost, inkluze...vše +- stejné. Přesto výsledky tak odlišné, až je to zarážející.
Dále nevěřím na něco jako "přijímačkový výkon". V PZ přeci není nic speciálního. Prostě logika, úvaha, porozumění textu, aplikace, nějaký všeobecný rozhled...co jiného by se mělo ve škole učit??? co jiného by se mělo v PZ testovat???
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 13:47:53)
Když ony ty PZ jsou opravdu dosti specifické - děti co je u přijímaček potkají poprvé, mají nevýhodu, opravdu...je to jiná forma zadání úloh, víc na logiku,pochopení, na představu situace - viz. pověstný traktor.Mě jsou nakonec sympatičtější, než klasická biflovací strategie, ale ve školách se to prostě učí trochu jinak.mělo by se to trochu víc přiblížit vzájemně.
|
|
|
|
| K_at |
|
(8.6.2018 13:29:01)
Ivko, asi budu za mimone, ale ja ocekavam, ze ZS poskytne zakladni vzdelani. Neni primarne pripravka na 8g. Ale to, ze by,se prijimacky a probrana latka mely sladit, to ano. A ze ma pripravit deti na SS, to taky.
|
|
| Alena |
|
(8.6.2018 13:52:15)
Vypovídá to o tom, že na první školu chodi vic deti z "progymanzialniho" prostředí. O výuce to nemusí vypovídat zhola nic.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 14:03:19)
Aleno, pokud to byla reakce na mě, tak o to mi právě jde.
Pokud jsou ty školy (o kterých jsem psala) v okruhu 15 min MHD a tyto výsledky jsou +- stejné opakovaně už několik let po sobě, pak si opravdu nemyslím, že jedna škola má "štěstí" na chytřejší děti či na děti z jiného prostředí.
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(8.6.2018 13:29:54)
Ivko, máš pravdu. Dělá to třeba to Kalibro. Je těžké očistit výsledky od dětí integrovaných. Třeba v 13 členné třídě dcery jsou tři děti co by v minulosti na ZŠ nebyli. Já to beru jako výhodu školy, že s nimi umí pracovat, ale výsledky školy to samozřejmě ovlivní.
|
| K_at |
|
(8.6.2018 13:35:52)
Z, presne. A absurdne, opravdu kvalitni ZS naopak muze mit minimalni odliv na 8g.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 13:44:01)
"opravdu kvalitni ZS naopak muze mit minimalni odliv na 8g."
no, tak to ale v reálu není...
A PARDON tak jsem to nemyslela, já nechci porovnávat školy podle přijímaček na 8g, ale podle přijímaček na 4leté školy, které píše většina populačního ročníku. O 8G jsem psala jen na okraj v jiné souvislosti.
|
| Alena |
|
(8.6.2018 13:55:24)
Podle přijímaček na 4g se zadna kvalita školy nezjistí. Ta by se musela zjišťovat relativne (pokrok konkrétního žáka za nejake casove obdobi), hodnotit i mekke dovednosti. V současnosti neexistuje ani společenský uzus, co by tak melo byt školním vystupem.
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(8.6.2018 14:16:47)
Jinak - určitě by se dala úspěšnost škol hodnotit líp...ale vycházím z toho, že když už celý ten cirkus s jednotnými PZ probíhá (a platíme jej), proč z něj "nevydojit" maximum informací. Porovnání chlapci/dívky a JČ kraj/ZČ kraj je tedy s prominutím ... slušně řečeno hooodně malý informační efekt.
|
| Monika |
|
(8.6.2018 14:37:17)
Já myslím, že "hodnocení" škol v okolí se stejně mezi lidmi, kteří se o to zajímají, "tak nějak ví". Když se trochu poptáš, dozvíš se, odkud se dostalo víc dětí na 8G, odkud se snaží "prchnout" i ty děti, co se nedostaly, kam naopak se děti na 2. stupeň hlásí místo těch, co odcházejí ... A "ví se toho" i víc, než by se dalo dovodit z nějakých statistik úspěšnosti u zkoušek. A podle toho se asi pak tak děti trochu rozvrství - do těch "studijnějších" škol dají asi děti spíš rodiče, kteří mají také takové ambice, do těch druhých zase možná ty, které hlavně mají strach, že jejich dítě větší nároky nezvládne ... Což tedy asi taky vede k tomu, že se charakteristiky těch škol možná i utužují?
|
| Alena |
|
(8.6.2018 14:54:11)
Jasne, ze si lidi vsechno reknou,navic nazory na to, co je "dobra" skola jsou ruzne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 12:10:03)
Tak tady se tím vysvětlovala vyšší úspěšnost Prahy - že jeden z faktorů je ochota rodičů vynaložit finance na přípravný kurs, potažmo vynaložit peníze na vzdělání jako takové. A tato ochota je pravděpodobně v Praze statisticky větší - proti jiným oblastem. Důvodů zase může být víc - v Praze je vyšší koncentrace VŠ rodičů, kteří vidí důležitost získání vzdělání a jsou tam i vyšší příjmy, které umožní do vzdělání investovat.
A protože vím, jak to tu chodí, tak zdůrazňuji že : tímto opravdu nechci říct, že v krajích mimo Prahu nejsou lidi, kterým záleží na vzdělání, ani tím opravdu nechci říct, že všichni v Praze mají hodně peněz...
|
| Monika |
|
(8.6.2018 13:59:40)
Myslím, že ten rozdíl je i v takovém celkové "náladě" mezi lidmi (rodiči a následně i dětmi). Hodně lidí dá dost na to, "co říkají ostatní" a já to vidím třeba v mém rodném městě (5000 obyv.), kde dost vedou řeči ve stylu "nebudu kazit osmiletým gymplem dítěti dětství, musel/a by se učit celé dny" atd...., což podle mého v případě dětí, které mají výborné výsledky na ZŠ a udělají přijímačky tak není (pokud tedy např. rodiče netrvají i na tom 8G na samých jedničkách). Gymnázium je přímo ve městě (hned vedle obou ZŠ), tj. o dostupnost rozhodně nejde. A tím, jak se tam hlásí málo dětí, berou skoro všechny a ta úroveň (tj. i náročnost) následně není stejně nic moc, ale přeci jen jsou tam asi motivovanější děti než na ZŠ.
Bratr i švagrová bydlí ve vsi kousek od města, oba vysokoškoláci a taky je dlouho nenapadalo, že by děti (obě hodně chytré) mohly třeba jít na 8G, až asi pod vlivem naší letošní přípravy a "nastolení tématu" o tom začali uvažovat. V jejich případě děti musí v každém případě dojíždět, na 8G i na 2.stupeň ZŠ, stejné město. Ovšem synovec (4. třída) přišel ze školy s htovoým názorem od spolužáků, že 8G je zbytečné týrání dětí a tedy tam (zatím?) nechce ... V Praze je to dost naopak, u syna ve třídě se hlásilo snad 20 dětí z 25, u některých přitom bylo dost evidentní, že šance je mizivá (ale možná rodičům to tak nepřišlo a věřili tomu?)
|
| Monika |
|
(8.6.2018 14:31:10)
Zajímavé je, že tyto názory obvykle mají rodiče, kteří sami na gymnáziu nestudovali (ani na čtyřletém) 
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.6.2018 14:54:14)
Já jsem na gymplu nestudovala, ale dítě jsem podpořila v nástupu (4G tedy). Přiznám se, že 8G jsem nechtěla z důvodu složitější logistiky a hlavně dítě tou dobou bylo totálně nezralé a zajímající se o vše jiné, než o studium. Litovala jsem pak, že jsme propásli 6G, protože to se mi jeví být dobrým kompromisem.ALE moje matka studovala gympl a byla velmi dlouho proti, nesnášela to tam.
|
|
|
|
|
|
|
musel mít kliku v tipování,protože to není ve škole žádná hvězda ani v češtině..
neboli tam, kde ona chtěla nahnat body, tam je nahnali i ti ostatní.
Jde tam synův kamarád..
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)