| Ambrosie | 
 |
(16.1.2019 14:09:18)
libik tak můj manžel je obchodní ředitel velké společnosti, z nesamostatnosti bych ho neobviňovala
prostě kdyby zavolal, jela bych. Stejně jako by jel on, kdyby mi jakkoli cvaklo, nebo kdybych si něco vymyslela. A ne, neděláme to běžně - právě proto vím, že kdyby se stalo, je to něco neobvyklého a klidně se může cítit jakkoli. Vůbec bych neřešila, jestli "na to má právo"
|
| Buřt |
|
(16.1.2019 14:10:20)
Tak jo, Chantrey, byla by to vyjimecna situace, jela bys.
Ale kdyz bys o tom pak premyslela, tak by ti to neprislo trochu divne?
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 14:12:02)
Burte ne, nepřišlo.
Psala jsem to o pár stran dál - zítra pro něj jedu na letiště, byl pryč 3 týdny.
Mohl by jet taxi, mohl by jet SA nebo RJ.
Pro mně to jsou 2 hodiny tam a dvě hodiny zpět a ještě musím ráno vstát a vzít si dovolenou.
Proč bych to pro něj neudělala?
|
| sovice | 
|
(16.1.2019 14:36:58)
Chantrey,
asi se na něho po třech týdnech fakt těšíš a zároveň není extrémně složité vzít si den volna a nebude ti chybět jinde.
Kdyby sis to volno neudělala a počkala na manžela doma s lahví vína nebo na vašem místním vlakovém nádraží, nebylo by to o nic horší.
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 14:39:18)
sovice, to je úplně jedno, těším se na něj i po dvou dnech.
Prostě ty dvě hodiny v autě už můžeme prndat, mimo jiné
|
| sovice |
|
(16.1.2019 14:43:00)
Jo, já třeba v autě téměř zarytě mlčím, i jako spolujezdec, a cestuju zcela vážně nejraději sama - teď pojedem do Prahy a já už řeším, co si zařídím, abych měla dobrý důvod jet dřívějším vlakem než další dva kamarádi 
Naproti tomu pobyt někde mám raději s někým.
Každému podle jeho představ a preferencí.
|
|
| Konzerva | 
|
(16.1.2019 14:47:18)
Chantrey,
"Prndat" je "pindat" nebo něco... ehm pikantniho?
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 14:47:49)
"Prndat" je "pindat" nebo něco... ehm pikantniho?
Ehm, to je jako MLUVIT
|
|
|
|
|
|
|
| libik | 
|
(16.1.2019 14:22:11)
Chantrey, já už nevím, co bych udělala já, celá ta diskuse mě zraňuje, mýlila jsem se v Monty.
Myslela jsem, že mě nedostanou, ale už jsem unavená, já sem asi nechci chodit.
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 14:24:27)
libiku ty nic, klid, Monty je proste Monty a nemá smysl její názory řešit.
|
| libik |
|
(16.1.2019 14:27:08)
Ale vy to nechápete, Monty možná má nějaké názory, ale tady je fakt neprezentuje, tady si pouze dělá z lidí srandu.
|
| sovice |
|
(16.1.2019 14:29:53)
libiku,
já myslím, že za tím i nějaké její názory jsou, ale baví ji hrotit ad absurdum. Protože mám škaredý kašel a trčím doma, tak hraju taky, a doufám, že ona (ani ty) nemáte škaredý kašel taky
|
|
| K_at |
|
(16.1.2019 14:30:21)
Libiku, inu jo, spis bych rekla, ze dela z lidi blbecky. Ale ona prece neni zodpovedna za to, jak si kdo co vezme k srdci a za to, ze nekomu neco vadi. Hod se do klidu, a prd na to.
|
|
| Okolík | 
|
(16.1.2019 16:45:45)
Ale chápeme, Libiku. Takový asociál není ani Monty.
|
|
|
|
| sovice |
|
(16.1.2019 14:31:25)
libiku,
vykašli se na tenhle druh dvoudenních diskusí a buď zdráva  A nepřestávej chodit 
|
| libik |
|
(16.1.2019 14:43:07)
V pohodě, už se odnasírám, ale jde to ztuha.
je 16. ledna, UK se zmítá Brexitem, je výročí Palacha, moje babička by měla 100. narozeniny, vedle jela super diskuse o tom, jaká historická událost by ovlivnila vývoj mezinárodního systému, Čech ukončil karieru, spousta věcí k diskutování
Ale ne, ne, my jako ovce s jednou superovcí v čele budem řešit, že milostivá prostě svýmu mazlíkovi tágo nezavolá, strašný...
Sovice
|
| Monty | 
|
(16.1.2019 14:47:31)
libiku,
ono to stačí vzít jako prostý fakt a nikdo by nic neřešil, že.
Upřímně, já si kolikrát říkám, proč tolika lidem stojí za to dohadovat se o úplných blbostech. Pokud to teda berou vážně a ne jako relax.
Desetiletý dítě je pro mě velký, pro někoho malý. A? To si nemůže každý nechat to své a musí se z toho rozpoutávat třetí světová? 
|
| Konzerva |
|
(16.1.2019 14:49:58)
Desetiletý dítě je na něco velký a na něco malý.🤔
|
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 14:50:37)
Desetiletý dítě je pro mě velký, pro někoho malý.
Pro mě je třeba velký. Přesto kdyby mi v noci zavolalo, že nechce spát u kamaráda, sjela bych pro něj. Bylo by to nejrychlejší a nejnormálnější (z mého pohledu matky) řešení.
Následně bych si s ním mohla promluvit např. o tom, že když se rozhodne někde spát, mělo by umět nést důsledky, mohla bych mluvit o tom, že mě vytáhlo z postele a musela jsem jet, mohla bych mluvit o x dalších věcech.
Ale jsem máma, jsou to moje děti a jsou to DĚTI, takže jaksi mají nárok na blbý rozhodnutí, nebo na změnu názoru.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 15:05:48)
Chantrey,
nevím, zda to tu zaznělo dostatečně jasně, ale osobně vidím trochu rozdíl mezi situací "dítě je u kamaráda ve Vyšných Vlkodlakách a domů to má 20 km přes horský hřeben" a tím, když dítě bydlí tři minuty od stanice metra a kamarád minut pět.
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 15:12:07)
Monty, jasně, je tam rozdíl ve vzdálenosti a jela bych pro dítě tam i tam. Bavíme-li se o dítěti kolem 10 let a večerních hodinách.
|
|
| Konzerva |
|
(16.1.2019 15:13:41)
Pro mě tvůj přístup není špatný v tom že chceš použít taxík, ale v tom že odmitas komunikovat s hostitele tvého dítěte.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 15:29:53)
Konzervo,
jak "odmítáš komunikovat"?
Když mi zavolají, tak jim s tím neprásknu. Já jen nic nedomlouvám dopředu, nemám na ty lidi telefon a vlastně ani nevím, co si dítě kde domluvilo. To je jeho návštěva. Jasně, že pro něj pojedu, když si tam zlomí ruku, ale že tam je zjistím, až když mi zavolá. On nebo ti rodiče.
|
| Kudla2 | 
|
(16.1.2019 15:39:09)
Monty,
chceš říct, že u vás nastávaly běžně situace, kdy desetiletý dítě nepřišlo na noc domů a tys neměla tušení, kde je? ("že tam je, zjistím, až mi zavolá")?
|
| Monty |
|
(16.1.2019 15:49:06)
Kudlo,
chci říct, že si desetileté dítě domluvilo přespání u kamaráda v době, kdy bylo u táty - počítám, že mu prostě oznámilo "dneska spím u Pepíčka" a šlo spát k Pepíčkovi - a já nevěděla, že u Pepíčka spí. Stejně jako to oznamovalo mně, když bylo u nás. Nikdo nic s Pepíčkovými rodiči nedomlouval, domlouvalo si to dítě a doma to oznámilo. "Budu spát u Pepíčka, ahoj."
Vzhledem k tomu, že otec nepatří v tomto směru k osobám, od kterých se dá očekávat nějaká efektivní pomoc či porada, NIKDY syn nevolá nejdřív otci, když se něco děje. Vždycky volá mně. Takže o spaní u Pepíčka, kam by odešel od otce bych se dozvěděla až z toho telefonátu.
|
| Konzerva |
|
(16.1.2019 15:53:08)
Když si někdo z vaší rodiny chce pozvat někoho přes noc tak to ostatním jen oznámí a oni na tonemaji žádný vliv?
|
| Federika | 
|
(16.1.2019 16:05:53)
Nikdy se nestalo, že by si moje desetiletý dítě pozvalo kamarády na soaní bez předchozí domluvy se mnou a těmi druhými rodiči. Na to je fskt desetiletý dítě ještě malý .
|
| Monty |
|
(16.1.2019 16:09:46)
Federiko,
no, tak moje desetiletý dítě chodilo spát ke kamarádům bez domluvy rodičů a vodilo si kamarády taky bez vzájemné domluvy rodičů. Fakt je, že v těch deseti jen v rámci jedné městské čtvrti, nesebralo se a neodjelo do Vyšných Vlkodlak. 
|
| Federika |
|
(16.1.2019 16:12:47)
Moje děti by se mě předem musely zeptat s naopak, nikdy jsem nezažila, že by ti kamarádi v deseti letech u nás spali bez předchozí domluvy se svými rodiči.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 16:16:56)
Federiko,
no tak doma to asi oznámit musí, ne? Měla jsem za to, že si to nějak mezi sebou oznamují ti rodiče. Což u nás nebylo, oznamovalo jen dítě.
|
| Federika |
|
(16.1.2019 17:14:26)
Ne oznámit, v deseti ketech tyhle věci v naprosté většině dítě neoznamuje, v deseti ketech se dítě ptá. Není to jen návštěva dítěte, já ve svém domě za takový dítě přebírám zodpovědnost. A nám právo někdy nechtít. Většinou mi to nevadí, ale třeba před pár dny jsem své dceři přes její žadonění nedovolila si vzít její kamarádku k nám na spaní, nebylo mi dobře a chtěla jsem mít klid.
|
| TaJ | 
|
(16.1.2019 17:18:00)
Federiko, přesně tak, nemusí se to rodičům hodit, nebo zamlouvat z jakéhokoli důvodu...a nebo my už máme naplánovaný nějaký program, o kterém třeba syn ještě v tu chvíli neví...prostě domluvu mezi oběma rodinami považuji za naprosto normální slušnost...
|
| Monty |
|
(16.1.2019 17:24:26)
"Dobrý den, paní Pepíčková, Pepíček mě pozval, že u něj dneska můžu přespat."
"No, to je ale blbý, my dneska jedeme k babičce. Takže to nejde."
"Aha, to jsem nevěděl, tak já jdu domů, na shledanou."
To vám fakt přijde mimo reálný možnosti desetiletého dítěte, který nebydlí ve Vyšných Vlkodlakách, jezdí mu MHD a na to přespání přijde třeba v šest odpoledne?
|
| TaJ |
|
(16.1.2019 17:33:00)
Monty, ale jo, to mi přijde úplně reálný někde v rámci blízkého okolí...ale třeba syn má spolužáky většinou přes půl Prahy, někdy i o dost dál, takže u nás by se to prostě dohodlo mezi oběma rodiči, takovéhle věci fakt chci vědět dopředu, abych s tím já počítala ve svém programu dne, abych počítala i s večeří pro to dítě apod...a přijde mi naprosto samozřejmé, že vím adresu, kde třeba moje dítě bude spát a máme s rodiči na sebe vzájemně telefon...vždycky jsme to takhle praktikovali se všemi kamarády, nebo spolužáky, i když si k nám třeba jen jeli odpoledne hrát...obvykle jsem je vyzvedla ve škole všechny (takže se to muselo dohodnout v družině) a pak jsme si s rodiči dohodli čas, kdy si pro ně přijedou, nebo jsme je třeba doprovodili někam na zastávku...ono záleží, kde kdo bydlí...když jsem byla malá, tak jsme bydleli na sídlišti a tam stačilo doběhnout do vedlejšího bloku...jet s několika přestupy po Praze je zase trochu něco jiného...
|
|
| Federika |
|
(16.1.2019 17:33:36)
Ne, to mi přijde v pohodě, s tím se setkávám často. Jen bych v tom případě hned volala jeho rodičům, jestli to je OK.Bez předchozí domluvy ani náhodou.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 17:39:00)
Federiko,
no tak u nás se to holt obešlo bez toho telefonování. To je jedinej rozdíl. Pokud někdo telefonoval, tak syn mně, že je u Pepíčka a že tam přespí. Já ty rodiče pak potkávala na rodičáku a nikdy nikdo žádný protesty nevznášel, takže počítám, že jim to taky přišlo v pohodě.
|
| Federika |
|
(16.1.2019 17:50:21)
Tak já si nemyslím, že je normální nezkonzultovat s rodiči toho kamaráda, jestli jim nevadí, že by z nich mělo moje dítě spát. Považuju to minimálně ta slzšnost, o těhle věcech nerozhoduje dítě, natož desetiletý.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 17:58:38)
Federiko,
kdyby jim to vadilo, tak to snad tomu dítěti řeknou, ne?
Proč mám pořád pocit, že jediný zásadní nedorozumění je v tom, že pro mě NENÍ desetiletý dítě malý na to, aby se na něčem domluvilo s rodiči spolužáka?
Když jsem jako dítě někde přespávala, tak to bylo u kamarádek ze školy, který jsem znala většinou od pěti let, ještě ze školky. A ani moje velmi úzkostná babička si nechodila ověřovat, jestli fakt jedu na chatu s Aničkou a jejími rodiči, pouze mě vybavila asi tak stovkou pravidel, co na té chatě nesmím dělat, abych se nezmrzačila nebo nezahynula. Na což jsem samozřejmě nebrala zřetel. Moje dítě taky přespávalo o kamarádů ze školy, který zná většinou od tří let. A ti rodiče znali jeho. Pořád nevidím důvod, proč by mi měli volat, jestli u nich smí spát nebo jestli mi to nevadí. Nevěřili by mu? Pokládali by za slušné brát desetileté dítě jako potenciálního lháře? Když se to nehodilo jim, normálně mu to řekli. V čem je teda přesně ten problém?
|
| Federika |
|
(16.1.2019 19:08:18)
Pro mě je desetiletý dítě malý na to, aby rozhodovalo, kde si bude nebo nebude spát.Musí o tom vědět rodiče obou stran a musí s tím souhlasit, přes to vlak nejede.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 19:10:58)
Federiko,
tak ale oni to vědí a souhlasí, jen si kvůli tomu navzájem netelefonují.
|
| Federika |
|
(16.1.2019 19:13:25)
Pokud vědí a souhlasí, není problém.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 19:15:46)
Federiko,
a jak by mohli nevědět?
Honzík jde k Pepíčkovi. Doma řekne "jdu k Pepíčkovi". Přijde tam a Pepíčkovi rodiče ho vidí, nevyhodí, takže logicky taky vědí.
|
| Federika |
|
(16.1.2019 19:22:41)
Já bych zavolala. Protože "nevyhodí" neznamená, že je jim to vhod.
Já bych žádný dítě taky nevyhodila, ale hrozně bych se divila, že se jeho rodiče neptají, že je jim to fuk.
Ale já jsem nic podobnýho ještě nezažila.Všichni volají, všichni se ptají, jestli mě to neotravuje, jestli jsem neměla jiný plány, jestli má dítě pyžamo a kartáček, případně věci do školy...
|
| K_at |
|
(16.1.2019 19:28:17)
Fed, citim to stejne. A delala jsem to tak i s kamaradkou, ktera bydlela a par ulic dal.
|
|
| Monty |
|
(16.1.2019 19:31:27)
Federiko,
no a já zas nezažila, že by někdo volal. A zhruba od těch 10 let u sebe kluci přespávali poměrně často.
Jedinej telefonát od rodiče jsem měla, když bylo chlapcům už 14 let.
|
| 77kraska |
|
(16.1.2019 19:33:45)
ja jsem zazila vsemozny varianty, ale obecne prespavani deti jeden u druheho nesnasim....protoze jsou s tim vzdycky nejaky problemy, mensi nebo vetsi
zlaty casy, kdyz za meho detstvi u sebe deti neprespavaly...maximalne ve stanu na cizi zahrade na chalupe
|
|
| kysnutá knedla |
|
(17.1.2019 8:04:26)
Priznám sa, že by mi nenapadlo volať rodičom ak ide o 10 ročné dieťa.
Celkove nemusím - jak kontakt s rodičmi, tak samotné telefonovanie a ešte - príde mi, že z tých detí občas robíme blbečkov...
|
| Ruth | 
|
(17.1.2019 8:50:44)
Svynka,
nie blbečkov, ale miminka. Čím dlhšie, tím lepšie. Žiačika do tridsiatky. Puberťáka do 50.
Je to proti prírode.
|
| kysnutá knedla |
|
(17.1.2019 8:57:30)
Ruth, keby si vedela, kolkokrát mi už boli položené otázky typu
"prečo chodí prváčik (teraz už druhák) zo školy sám... (10min peši a len jeden prechod cez cestu).
Prečo chodí sám na krúžky a z nich tiež odchádza sám i keď už sa stmieva... Že sme predsa v tu dobu doma, tak prečo ho neodvezieme alebo mu aspoň nejdeme naproti...
Prečo mu dovolíme používať sekeru, nožík, zápalky, prečo ho pošlem samého do obchodu, k holičovi... Prečo nosí kraťasy keď ostatní už majú dávno dlhé nohavice... 
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:02:55)
Svynko,
a kdo Ti takovéhle otázky klade?
Umím si to představit maximálně z úst prarodičů, jinak by se nabízela standardní odpověď v duchu "a co je vám do toho"?
|
| kysnutá knedla |
|
(17.1.2019 9:10:48)
Kudla,
opýta sa ma na to nejaká kamarátka, tchán a občas rodič (mamka) tých spolužiakov s kt. sa syn viac kamaráti.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:28:18)
Svynko,
já si neumím představit sebe kromě snad role babičky (ve které nevím, jaká budu, a nemůžu vyloučit, že třeba nebudu přehnaně úzkostlivá), že bych vyslýchala kamarádku nebo v podstatě cizího člověka, PROČ dělá se svým dítětem něco, co já ne (jako ve smyslu, že by to dělat neměl, zeptala bych se možná čistě ze zvědavosti, kdyby mu dejme tomu koupala nožičky v dubové kůře, tak jestli je to nějaké léčení nebo k čemu to slouží).
Když to řeklnu úplně na plnou pusu, tak rodiče jsou na své děti a na své výchovné metody zpravidla velmi citliví, takže jakoukoli kritiku je lepší si nechat pro sebe (pokud to neobtěžuje přímo mě a samozřejmě pokud to nehraničí s týráním, což zdaleka není tenhle případ).
Vzhledem k tomu, že řada z nás si ještě pamatuje, že do školy chodili sami už od první třídy a spousta z nás už v deseti letech uměla zacházet třeba se sekerkou, tak se vcelku divím, že se nad tím někdo pozastavuje (evidentně ty děti jsou SCHOPNÉ to zvládnout)
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(17.1.2019 9:39:13)
no jo, ale to popisuješ fungování v ideálním světě... že se lidi nepletou do výchovy cizích dětí
úplně stejně, taky dostávám otázky typu "a nekrátíte těm dětem dětství, když je necháváte jezdit do školy/ze školy samotné?" "jak můžeš nechat 6ti leté dítě na starosti jedenáctiletému" "proč ty nebohé děti nechodí raději do místní školy/školky" "to se nebojíš nechat je jezdit pid?" "co když vlezou do blbého busu?"
a to se už dlouho důsledně vyhýbám možnostem pokecat se sousedkama - naposledy jsem musela skoro utéct před přívalem dotazů tohoto typu
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:41:31)
Tak mně snad ještě nikdo žádnou takovouhle vlezlou otázku nepoložil, tak se divím, kde se ti lidi berou. Možná vypadám hrozivě a lidi se mě bojej.
|
| Federika |
|
(17.1.2019 9:44:59)
Kudlo,
mně jo. Ale stejně jsem si to vždycky dělala jak jsem já uznala za vhodný.
Tříletý dítě jsem nechávala klidně chvíli doma samotný, prvňák jezdil do školy autobusem a devítiletou jsem poslala samotnou na měsíc do Ruska, bez znalosti ruštiny.
Ale kde a jak spí, to ještě fakt chci vědět.
|
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:43:56)
Rose,
já žádný takový otázky nikdy nedostávala, protože jsem se o tom s nikým nebavila.
Nemám potřebu lustrovat rodiče spolužáků svého dítěte. Po devíti letech školní docházky jsem "znala" (ve smyslu "věděla, kdo je kdo") přesně tři matky, z čehož dvě patřily ke kamarádům a třetí ke spolužačce, kterou jsme společně se synem vezli nemocnou ze ŠVP. Ostatní rodiče vůbec neznám, přestože jejich děti chodily a chodí běžně k nám domů a moje dítě chodilo k nim.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.1.2019 9:53:16)
monty, nežiješ na maloměstě
ani já se s nikým běžně nebavím (rodiče spolužáků dětí neznám a znát nepotřebuju, jsem ráda, když znám aspoň třídní učitele), ale když už mě sousedky uloví, mají potřebu se mě vyptat - jsme u nás asi za ty divné - s nikým se moc nebavíme, děti dojíždějí do prahy už od školky, doktory máme v praze, místním životem nežijeme téměř vůbec...
|
|
| Půlka psa | 
|
(17.1.2019 9:58:47)
Tak to my známe úplně všechny. Úplně přesně vím, kde kdo bydlí, jaké peče cukroví, které všechny dětí, psy a kočky mají, protože buď bydlí v naší vesnici nebo bydlí někde v okolí a rozvážím jim tam občas děti. Kdybych žila ve městě, tak bych asi taky ty rodiče přespávačů kontaktovala ohledně domluvy, protože by byli cizí.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(17.1.2019 10:01:12)
Tak to je taky jiný, já ty lidi neznala a ani jsem netušila kde bydlí.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 10:05:26)
Inko,
já ty lidi taky neznala a ani netušila, kde bydlí.
Vycházím z logického předpokladu, že do školy, která se nenachází někde v ghettu typu sídliště Chánov chodí úplně běžné děti s běžnými rodiči.
Pro úplnost, vzhledem k tomu, že to fungovalo oboustranně - tzn. ani mně nikdy nikdo nevolal, i když mě neznal - a nikdo s tím žádný problém neměl, část rodičů to takto praktikuje a divné jim to nepřijde.
|
| Marika Letní | 
|
(17.1.2019 10:17:03)
Monty "Vycházím z logického předpokladu, že do školy, která se nenachází někde v ghettu typu sídliště Chánov chodí úplně běžné děti s běžnými rodiči. "
To je ovšem mylný předpoklad. Kvalitní škola (Praha) v běžné čtvrti a vím, že je tam 11leté dítě, jehož matka odcestovala mimo Prahu na několik dní a dítě nechala samotné. Opakovaně. Nebude to zas tak unikátní, že někteří rodiče se nestarají, jak si jejich dítě poradí, že?
|
|
| Konzerva |
|
(17.1.2019 11:22:18)
I v běžně škole se může vyskytnout patologicky rodič. Já psala že moje dítě s dítětem z takové rodiny kamarádilo. Chtělo tam i spát.
Mimochodem ty bys nechala své dítě spát v rodině o níž bys věděla že je tamnejaka patologie?
|
| libik |
|
(17.1.2019 11:28:11)
Konzervo, patologii asi nepoznáš při zdvořilostním telefonickém hovoru, já souhlasím s tím, že svět není místo plné úchylů.
Ale může se stát, že dítě vleze do prostředí, kde svými názory a chováním někoho omezí nebo naopak bude omezeno a základ je prostě v tom, že jsme lidi a komunikujeme.
|
|
|
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 10:05:34)
Půlko, to je ale případ, kdy se volat nemusí, protože poměry znáš, já také nevolám matkam, s nimiž se znám.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 13:15:39)
Tak já teda píšu i nejlepší kamarádce, jde-li k ní některé z mých dětí spát - něco ve smyslu - prý u tebe dneska spí Maruška, není to problém?
Pro mne je to elementární slušnost a o samostatnosti dětí to nevypovídá lautr nic.
|
| Federika |
|
(17.1.2019 13:17:21)
Nevypovídá, protože nejde o to dítě. Je mi jasný, že dítě tohle neřeší. Jde o ty rodiče, o jejich program, o jejich pohodlí, o jejich zodpovědnost.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 13:19:14)
Federiko, presne tak. A at si Monty mysli, co chce, tak za nezletile harantiky jsem zodpovedna ja. Nebo jina mama/tata. Nikoliv 11lety kamarad.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:01:25)
To je věc názoru, už jsme tu na to narazili víckrát.
Odkdy je člověk dost samostatnej, aby si některý věci mohl zařizovat sám (a taky byl schopen za to nést odpovědnost).
Jednoznačná odpověď na to asi opravdu neexistuje, určitě je to ale podmíněný celkovou situací ve společnosti (viz ty děti odcházející v takto útlém věku "do služby", které to taky nějak "daly", ale dneska si to vůbec neumíme představit, že bychom svého dejme tomu dvanáctiletého potomka vyslali, aby dřel někde u sedláka). A taky tím, jak se v té rodině žije celkově a jakou odpovědnost ty děti musí nést průběžně (pokud je někdo zvyklej odmalička na volání taxíka, tak to asi bude jiný než někdo, pro koho by to měla být premiéra).
|
| Okolík |
|
(17.1.2019 15:29:05)
Nojo, no. U nás v rodině se traduje, že někdy za první republiky byl 12letý chlapec, syn truhláře vyslán po dohodě pěšky na zkušenou do Vídně, také k truhláři, a už ho nikdy nikdo neviděl a nezjistilo se ani, co se mu stalo....
|
| Konzerva |
|
(17.1.2019 15:35:35)
Četla jsem krimi z viktorianskeho londýna a tam se psalo že se v londýně každý rok ztratily tisíce! deti.
A situace v usa je skutečně hyperprotekcionisticka. Považuje se tam za běžně že dítě do 12 let v podstatě nemá být samo. tohle mi přijde jako extrém a montin přístup zas jako duhy extrém. Osobně se pohybují někde mezi tím.
|
|
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:35:59)
Ale kde se to vzalo? A co se na tom komu tak líbí?
To je vážně míněná otázka.
Mně bylo deset v polovině osmdesátých let a já i moji spolužáci/kamarádi jsme měli úplně jiný dětství... a troufnu si tvrdit, že se nám líbilo.
Měli ti rodiče, co dělají z dětí mimina jiný? Nebo s tím svým naopak spokojení nebyli?
Fakt by mě to zajímalo. Stejný vzpomínky na dětství mají i kamarádky/kamarádi o deset let mladší.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.1.2019 9:45:19)
kde se to vzalo? já bych za tím viděla svobodný přístup k informacím a práci médií...
tak dlouho nám ukazovali hrůzy, které na děti venku čekají, až máme pocit, že pokud nemáme dítě pod dohledem, jistojistě nepřežije ani 5 minut v té džungli venku... mobily nám daly možnost kontrolovat děti takřka 24/7, ztráta spojení v nás vyvolává pocity zoufalství (nebere mobil, protože je mrtvej ve škarpě), nedokážeme se od toho odpoutat... navíc hyperkorektní doba nás nutí hrát hry a tanečky s ostatníma rodičema...
naši rodiče o nás neměli šanci mít online zprávy, řešit začali až tak hodinu po limitu pro příchod domů - prostě věřili, doufali a pak se možná modlili...
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 10:15:17)
"Měli ti rodiče, co dělají z dětí mimina jiný?"
Monty, říkám ti ve vší vážnosti, že tě za chvilku začnu nesnášet nebo si myslet, že jsi fakt blbá jak vantroky. Jednak ti tam chybí čárka, jazykozpyte, a hlavně normální "dobrý den" máš umět od školky.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 10:28:21)
Libiku,
začneš mě nesnášet za tvrzení, že naši rodiče (resp. obecně rodiče dnes dospělých dětí ve věku 30+) z desetiletých dětí mimina nedělali, nebo že to minimálně nebyl převažující přístup?
Sice to tak úplně nechápu, ale je to nakonec tvoje věc, že.
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 10:43:42)
MOnty a co teprve rodice pred 100 lety a vice.....moje praprababicka poslala meho pradedu do sluzby k sedlakovi, kdyz mu bylo 9 let, protoze byla vdova....pradeda porad utikal domu a sedlak si pro nej vzdycky prisel a rikal "ten kluk uz zase utek"....aspon tak se to vypravi v moji rodine, stalo se to nekdy kolem roku 1895, protoze pak bojoval v prvni svetove valce, ja si ho jeste pamatuju jako starecka na zacatku 70. let
ale je fakt, ze moji rodice na malem meste neresili, co odpoledne delam, proste jsem prisla ze skoly, udelala ukoly a sla na krouzky nebo ven, klice jsem mela na krku...kdyz sli vsichni domu nebo skoncil krouzek, tak jsem sla domu
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 10:51:12)
Monty, celá diskuse je o tom, že máš na rozdíl o idiotských matek, co dělají z dětí mimina, samostatné dítě.
Jezdí od narození taxíkem, neudává svou polohu a vodí si domů libovolné své návštěvy a samostatně kohokoliv navštěvuje, vše si koordinuje a domlouvá.
My vám to přejeme, zároveň ale se nepokládáme za ty, na jejichž příjímači je závada.
A proč se nás to dotýká? Mnohé máme více dětí než ty, ty děti též něco zkously a jsou samostatné. Ty vzhledem ke svým manipulativním schopnostem a co si budeme říkat, bavičským motivacím, táhneš diskusi do absurdna, vysmíváš se nám, neakceptuješ, že jsou zde lidi, kteří Rodinu nemají jako zoo a mají normální sociální interakce (i virtuální).
Já jsem ti včera napsala, že jsi zlá. Mohlo to znít primitivně nebo naivně. Je to taková rodinná hláška.(vzpomínka na děti, když byly malé a nesamostatné) Neobsahuje v podstatě žádné "zlo", zahrnuje poťouchlost, sebestřednost a v tvém případě i vysokou dávku exibicionismu.
Jo, vysmějte se debilkám, co sem chodí pro normální zábavu, ale je to fakt nízké.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 11:29:30)
Libiku,
celá diskuze je o tom, že trend hyperprotektivních rodičů vnímám jako negativní a dovoluji si tento názor veřejně prezentovat.
Protože osobní pošťuchování mi až tak zajímavé nepřipadá, zkusím tento kacířský názor upřesnit a podpořit citací z bakalářské diplomové práce Evy Stupavské (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, katedra psychologie, rok 2014).
"Motivace rodičů k hyperprotektivitě je ve většině případů benigní. Láska se spojí
s nejistotou ze strany rodičů a tato nejistota je ještě více utužována médii. Určitou motivací
může být také to, že rodiče se snaží upevnit kontrolu nad potomky kvůli své zmenšující se
roli. Sama hyperprotektivita ale benigní není. Problémem totiž není hyperprotektivita per
se, ale nepřiměřenost přehnaných obav v prostředí, kde hrozící riziko není velké. Tato
nepřiměřenost pramení jednak ze špatné informovanosti rodičů o psychosociálních
vývojových potřebách jejich dítěte zahrnujících riziko a odpovědnost, jednak
nedostatečného obeznámení se s populačními daty, která ukazují, že mnoho dnešních
mladých lidí je více v bezpečí, než tomu bylo dříve v historii (Ungar, 2009).
Hara Estroff Marano, americká psycholožka zabývající se touto problematikou, se
domnívá, že úzkost jde odjakživa ruku v ruce s rodičovstvím. V dnešní době si ale rodiče
více a více dovolují vystavit děti své vlastní úzkosti, k čemuž dříve tolik nedocházelo.
Rodičovské potřebě větší a větší kontroly napomáhají technické vymoženosti, například
sledovací zařízení, jež neustále monitorují GPS polohu osoby, která má zařízení u sebe
(Harper, 2009).
Na podobném principu funguje v České republice služba NajduTě, která nabízí
monitorování pohybu dětí skrze mobilní telefon (NajduTě, 2014).
Nejistota rodičů je v dnešní době povzbuzována větším silničním provozem a také obavou,
že jejich děti potkají např. člověka s mentální či sociální poruchou, člověka se závislostí
apod. Rodiče často přiznávají, že dávají svým dětem hranice, kam mohou jít a kam už ne.
Jejich představa o nebezpečí okolí může být značně zkreslená. Například jedna matka
zakázala své dceři jít „nebezpečným“ lesem, ačkoli souběžná asfaltová cesta, po které její
dcera tedy šla, byla ve výsledku pravděpodobně mnohem nebezpečnější. Často se také
objevuje strach rodičů z blesku, hadího kousnutí, hmyzu nebo prostě z temnoty lesa (Skår
& Krogh, 2009).
Značně kontrolovaným se stal i pohyb dětí na letním táboře. Jakákoli aktivita, ať už
sportovní či jiná, je velmi často monitorována dospělými, dokumentovaná a poskytovaná
prostřednictvím internetu rodičům (Harper, 2009).
...
Ze studie provedené v roce 2004 vyplývá, že sedmnáctiletá dívka dnešní doby vyrůstající
v San Francisku je ve větším bezpečí, lépe vychovaná a také více zodpovědná, než bývala
její sedmnáctiletá matka ve své době na stejném místě. Tato mladá sedmnáctiletá dívka má
dnes také o 50 % menší pravděpodobnost, že bude zavražděna a o 75 % menší
pravděpodobnost, že spáchá sebevraždu. Riziko, že se stane sama matkou je o 55 % menší
(Chesney-Lind & Belknap, 2004, in Ungar, 2009).
Z jiné studie vyplývá, že středoškolští studenti v roce 1991 byli přibližně stejně sexuálně
aktivní jako středoškolští studenti z roku 2005. Použití kondomu při posledním pohlavním
styku se pak u týchž studentů zvedlo ze 43 % studentů v roce 1991 na 63 % studentů
v roce 2005. Za posledních třicet let došlo také k poklesu porodů či interrupcí u mladých
lidí do 19 let včetně. Klesá násilí ve společnosti, a to navzdory zpřísňování policejního
posuzování přestupků u mladistvých (Abma, 2003, in Ungar, 2009). Totéž potvrzuje Carl
Honoré – svět je podle něj bezpečnějším místem, než kdy předtím - jen rodičům to tak
nepřipadá (Harper, 2009).
...
Hyperprotektivita se nejčastěji objevuje u rodin středních tříd a - minimálně hypoteticky -
k ní mohou přispívat faktory jako rostoucí očekávání úspěchu vlastních dětí a vnímání
světa jako nebezpečného místa (Ungar, 2007, in Ungar, 2009).
Ungar dále píše, že ve své klinické praxi se setkává s dvěma způsoby, jakými mladí lidé
„odpovídají“ na hyperprotektivitu svých rodičů. První odpovědí je odsouhlasení
rodičovských obav, přijetí fikce o daných rizicích a jakési stáhnutí se či ústup. Tyto děti
jsou ohroženy úzkostnými poruchami, chybí jim fyzická aktivita v důsledku neustálého
řízení poskytovaného rodiči a chybí jim motivace. Studie také ukazují, že rodiče, kteří
omezují vystavování svých dětí zodpovědnosti nebo možnostem zakusit výzvy,
vychovávají děti spíše s vnějším místem kontroly (Ungar, 2009).
Pozitivní korelaci důsledků hyperprotektivity na dítěti a vnějšího místa kontroly dítěte
uvádí také studie autorů Spokas & Heimberg (2009).
Druhým způsobem reakce na hyperprotektivitu rodičů pak může být rezistence vůči
neustálému napomínání jdoucího z úst rodičů ohledně vlastní bezpečnosti. Tyto děti
v důsledku zákazů či omezování hledají vlastními silami riskantní situace, výzvy nebo
příležitosti ukázat vlastní zodpovědnost. Tímto jednáním, které již není ovládáno jejich
pečujícími osobami, uskutečňují svůj další vývojový krok - přechod do období dospělosti.
Jinými slovy tyto děti potřebují samy otestovat vlastní limity. Často se toto testování děje
skrze užívání drog, poflakování se v ulicích, skrze brzký počátek sexuálního života a menší
trestné činy či přestupky, např. drobné krádeže (Ungar, 2009)
...
Autoři dokumentu Lost adventures of childhood uvádí, že okruh vzdálenosti od domova,
ve kterém si hraje průměrné devítileté dítě v Kanadě, se zmenšil na jednu devítinu toho,
čím byl v roce 1970 (Harper, 2009).
I respondenti norské studie uváděli, že mají silný dojem, že menší děti se drží při pobytu
venku blíže domova, než se drželi oni sami či dokonce jejich prarodiče ve svém dětství.
Také se domnívají, že hlídání mladších sourozenců staršími bylo nahrazeno rodičovským
dohledem či dohledem v rámci organizovaných aktivit (Skår & Krogh, 2009).
Závratným způsobem roste využívání organizovaných, často sportovních, aktivit v dnešní
době a roste i přepínání dětí těmito aktivitami na úkor skutečně volného, neřízeného a
nestrukturovaného času venku nebo doma. Čas dětí strávený organizovanými sportovními
aktivitami se od roku 1981 více než zdvojnásobil. Navíc 70 % dětí, které takto sportují,
skončí do svých 13 let. Tyto děti vypovídají o vyhoření, vyčerpání a vypjaté atmosféře
(Harper, 2009).
Prostor, který je věnován hře dětí v přírodě nebo vlastnímu pobytu rodičů v přírodě, je
nedostatečný. To vede ke strachu a úzkosti, které zvyšují omezování pobytu v přírodě a
zvyšují využívání organizovaných a dospělými kontrolovaných aktivit. Jedna z matek se
vyjádřila, že posílání dětí do těchto organizovaných kroužků je jak bezpečné, tak
jednoduché."
Celá práce je k nahlédnutí na https://theses.cz/id/hjovf5/BC-StupavskaEva.pdf
|
| Buřt |
|
(17.1.2019 11:33:51)
Diky, Monty.
Ja s Tebou souhlasim.
Proste jsme mnohem vic ochraniteltejsi a vice stavime deti na piedestal.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(17.1.2019 11:49:13)
No, nevim.
Pro mě a moji sestru bylo nemyslitelný přivést si domů prostě domů návštěvu na spaní nebo jít někam spát a OZNAMOVAT to. V jakémkoli věku do maturity, resp. do odchodu na kolej. Tyto věci se vždycky konzultovaly, resp. ptaly jsme se.
A přespávání u nás se nekonalo snad nikdy, u kamarádů jsme spaly párkrát, tj. já cca 3x za dětství. Stejně tak chození po návštěvách a přijímání návštěv kamarádů bylo nežádoucí (netahejte nikoho domů, taky nechodíte nikde vytloukat).
Na druhou stranu jsme chodily ven, trávily kupu času koníčky, jezdily se skautem, jezdily na vandry, já jsem strávila v 16 letech skoro půl roku v cizině... Se samostatností nebo nesamostatností to nemělo nic společného.
Stejně tak naše děti nějaké masivní navštěvování a přespávání nepěstujou, i když v obojí jsem mnohem benevolentnější než moji rodiče. Chodí ven "na lítačku", jako jedni z mála v celé čtvrti, a to včetně čtyřletého. Dostávají vlastní odpovědnost dle věku a povahy (a jsou v tom velké individuální rozdíly). Opravdu nejsou chráněnější než jsme byly my. Jediný rozdíl je, že o nás pečovali hodně prarodiče, o naše děti prarodiče moc nepečují, jen se s nimi sem tam vidí.
(Čímž zároveň obratem reaguji na to, jak je možné, že se člověk deset let sám nikam nepodívá. Inu, je to snadné, nejsou lidi, děti jsou tři se dvěma dietama ).
|
|
| sovice |
|
(17.1.2019 11:50:37)
Burte,
v deseti nepokládám ujištění se u cizích rodičů, že skutečně počítají s přespáním mého dítěte (které si to samostatně domluvilo), za projev hyperprotektivity, ale za slušnost vůči nim, aby je nečekaná přítomnost mého dítěte nepostavila do pro ně nepříjemné situace. Plyne to především z toho, že se ti dospělí vzájemně vůbec neznají a často neznají ani to druhé dítě, takže netuší, zda se to dítě doma dohodlo či zda pozvalo to naše na základě toho, že maminka před dvěma měsíci zmínila, že u nich kamarád někdy samozřejmě může přespat.
Já jsem občas taky spala u kamarádek, ale byly to známé rodiny z poměrně blízkého okolí, jako byla celá třída (kamarádi byli školní a ze sousedství, přičemž ti školní byli zároveň ze sousedství, to dnes ve větším městě ani náhodou neplatí).
|
|
|
| Federika |
|
(17.1.2019 11:41:52)
Hperprotektivita rozhodně není to, že se domluvím s druhým rodičem na přespávání mého nebo jejich dětí. To je prostě slušnost. A nejde v první řadě o dítě.
V době mobilů je to naprosto jednoduchej úkon, Chápu, že za nás to takhle nešlo.
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 11:48:04)
Federiko, ja jsem nikdy u nikoho jako dite neprespavala...jen u vlastni rodiny, tety, babicky...u kamaradu nikdy. A nepamatuju si, ze by nekdo prespaval. Byty byly na sidlisti male, lidi chodili brzo spat, rano vstavali na 6 do prace, o vikendu chteli mit klid - a vetsinou tam nebyly postele navic....detsky pokoj obyvalo vice deti, nejen jedno.
|
| Federika |
|
(17.1.2019 11:52:27)
My jsme přespávali. A rádi.
Ale nebyl mobily,probíhalo to tak, že se obě děti, já i to cizí, se přišli zeptat, jestli u nás smí spát, máma se zeptala, jestli to dovolili rodiče a pokud ano, většinou to dovolila. Když to nějak nezasahovalo do plánů. mých rodičů.
Samozřejmě že kdyby měli mobil, nebylo by nic jednoduššího, než těm druhým rodičům zavolat. Ne kvůli kontrole toho, co řeklo dítě, ale domluvit se třeba co druhý den apod..
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 11:45:47)
Monty, zajimalo by mne, jak to bude mit autorka studie, az bude mit sve vlastni deti, ale nic ve zlem.
Napr u nas to je naopak:
Moje dcera zijici skoro v centru Prahy a chodici a jezdici po celem meste dlouho do tmy je jiste vystavena mnohem nebezpecnejsim situacim nez ja v 70. letech v ceskem okresnim meste.
Jo a ta autorka studie by mela radeji porovnavat nasi ceskou situaci a ne San Francisco. To by bylo pro ceske rodice aktualnejsi...jenze to by musela udelat nejaky svy vyzkum a ne opisovat jen cizi vysledky.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 12:32:10)
77 "zajimalo by mne, jak to bude mit autorka studie, az bude mit sve vlastni deti, ale nic ve zlem"
Asi tak.  K čemu je mi statistika, když zrovna to moje dítě bude 1%, kterýmu to holt nedopadlo.
"autorka studie by mela radeji porovnavat nasi ceskou situaci a ne San Francisco. To by bylo pro ceske rodice aktualnejsi...jenze to by musela udelat nejaky svy vyzkum a ne opisovat jen cizi vysledky"
Opět souhlasím. SF bude úplně jiné prostředí a fungování, zvyky, než Evropa.
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(17.1.2019 11:53:27)
Monty, ale ta jedna situace, co se tady diskutuje nemá s hyperprotektivností rodiče co dělat. Hodně ženských se ti snaží vysvětlit, že desetileté dítě nevnímají jako mimino, ani jako dospělého a tudíž jim záleží na tom, aby dítě bylo víceméně v pohodě. A záleží jim na tom dítěti, když ho něco trápí. Zatímco ty píšeš co? Desetileté dítě je velké, nezajímá mě nic... nezajímá mě, pokud se trápí, když já vyhodnotím, že jeho problém není vážný... Ty máš prostě na prvním místě své pohodlí, svou sebestřednost a někdo má na prvním místě sebe a pohodu svých nejbližších.
Možná je to i o tom, že si sama nepamatuješ, jak se dítě v deseti letech projevuje. Některé je vyzrálejší a některé je pořád ještě takové dětštější. Taky se vysmíváš lidem, dětem, co mají nějaký problém, že třeba nejsou dostatečně vyzrálé atd. Proč to děláš, když máš sama dg. a tudíž ani ty sama nejsi v pásmu širokého normálu, protože široký normál nemá AS?
|
| ...j.a.s... |
|
(17.1.2019 11:57:05)
A alespoň tady na diskuzích se Monty projevuješ dost sobecky, s emoční a citovou plochostí. To se není co divit, že ti normální chování přijde jako hyperprotektivní. Taky bychom se mohli bavit o tom, že člověk s AS zas tak "normální" nebude, že?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 11:58:58)
"To se není co divit, že ti normální chování přijde jako hyperprotektivní."
jas,
jinými slovy, všichni ti, co poukazují na nárůst hyperprotektivity dnešních rodičů mají AS, případně jsou emocionálně a citově ploší, sobečtí a vůbec tak nějak "nenormální"?
|
|
| Begonie | 
|
(17.1.2019 12:18:04)
Ale Monty,ty furt nechapes, nebo spis chapes, ale ze zahadnyho duvodu vypoustis, ze u spousty diskutujících to není o ochrane dítěte, ale povazuji za beznou slusnost zeptat se cizího rodice, jestli mu nevadi, ze se deti domluvily, ze u sebe budou spat a jestli o tom vůbec vedi. Tobe to pripada nadbytecne, obtěžující, nebo nevim, proc se tomu tak branis, ale ostatním to pripada normalni. To nemá s tim dítětem nic spolecnyho, jeho prespani u kamose to nijak neovlivni.
Ani s tim, ze u vas v rodine dite oznamuje, ze odchazi spat nekam jinam a stejne tak oznamuje, ze prichazi spat kamarad, u nas se napr. dite pta, jestli muze prespat jinde a stejne tak se pta, jestli muze prespat kamarad. Uz jenom proto, ze se predpoklada, ze se o toho kamaráda budu stara, i kdyby to znamenalo, ze mu jen predhodim něco k veceri a snidani a zajistim mu nakou matraci na spani. U vas tohle mozna desetiletej S. zarizoval pro kamaráda sam, u nas je to holt jinak.
|
|
|
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 12:05:13)
Takže celá diskuse je o tom, že jako hyperprotektivní vnímáš rodiče, co nenechávají jezdit desetileté děti kolem půlnoci tágem a nezajímají se , kde, kdy a u koho spějí.
Já takové rodiče nemám za hyperprotektivní, ale za asociální. Mé pocity umocňuje tvé tvrzení, že je normální nechat drobka někam vyrazit, aniž by rodič řek "Nevadí vám to? Tak děkuji"
A nejde o to, že i dítě v deseti letech umí mluvit, ale že i kdyby bylo samostatný jak maják na Rhodosu, náhradní rodič za něj má odpovědnost a v případě toho, že by v náhlém záchvatu náměsíčnosti nebo samostatnosti spadl z římsy, sedět půjde ten, jehož jsi ani nepozdravila.
Takže z nás nedělej hyperprotektory a debily.
|
| ...j.a.s... |
|
(17.1.2019 12:10:36)
Libíku, s takovou tady Monty bude druhá Mraková, taková ta, co sem chodila bez registrace a rozdávala svá moudra.
Monty má prostě potřebu se tady předvádět a role stárnoucí sobecké kozy jí jde dokonale. Všude jenom já, já, já, moje pohodlí a širší rodina je od toho, aby nezjištně pomáhala s tím, co se pohodlné Monty nechce. A ostatní jsou podle ní idioti...
|
| Monty |
|
(17.1.2019 12:18:39)
Jas,
jo, tohle mám na Rodině nejradši. Věcné argumenty veškeré žádné, tak zkusíme někoho znevážit a urazit, neboť se naivně domníváme, že je každý tak sebestředný a vztahovačný jako my sami a bude mu to vadit. Trochu si ale protiřečíš. Jak by se mě to mohlo dotknout, když jsem přece citově a emocionálně plochá?
|
| ...j.a.s... |
|
(17.1.2019 12:22:08)
Monty, především ty sama nepobíráš logické argumenty a kopeš do nich. No jo, však ti o nic nejde, jako průměrná spisovatelka si sem akorát chodíš leštit své sobecké ego. Nechceš ve vypnout? Pak by ty diskuze možná byly normální.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 12:29:42)
Jas,
ani ne, číst si nenávistný výlevy od uzlíčků mindráků tvého ražení jsou taková moje "guilty pleasure".
Jediný způsob, jak se mě zbavit je diskutovat na úrovni a bez osobních útoků. Pak bude Rodina jen jednou z mnoha možných diskuzních platforem.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 12:38:52)
"číst si nenávistný výlevy od uzlíčků mindráků tvého ražení jsou taková moje "guilty pleasure".
"Jediný způsob, jak se mě zbavit je diskutovat na úrovni a bez osobních útoků."
To je teda dobrej paradox, osobní útok i toto tvrzení v jediným příspěvku.
Monty, já chápu, že to bereš jako řečnický cvičení, já ostatně taky, ale tak přece drž celkově lajnu a vadí-li Ti osobní útoky od jiných, tak se jich sama nedopouštěj.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 12:41:52)
Kudlo,
ehm, a stačila sis všimnout, že moje ironie je REAKCE na útok (resp. na pokus o něj)?
|
|
|
| sovice |
|
(17.1.2019 12:45:20)
Diskusí na úrovni nazýváš svoje manipulace, hrocení ad absurdum, přehánění, které o půlhodiny dál najednou vysvětluješ úplně jinak.
Víš, někdy mě baví s tebou diskutovat, ale když už ti očividně jde jen o provokace a nějaká ta rána přitom ti nevadí, tak jo, užij si to beze mne.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 12:50:54)
sovice,
hm, tak schválně, co je v rámci této diskuze "hrocení ad absurdum"?
Kromě ředitele společnosti, co někde nechce být, tak volá manželce, aby pro něj přijela (což ale není ode mě)?
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 13:25:11)
Monty, jaký ad absurdum?
Co já vím, co by se manželovi mohlo stát?
Stejně jako tomu dítěti?
Jsou to mí blízcí, pokud zavolají, že potřebují abych pro ně přijela, pojedu. Následně až se budu ptát, co se děje. Prvotní pro mne je jejich diskomfort a vyřešení tohoto diskomfortu.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 13:51:44)
Chanterey "Co já vím, co by se manželovi mohlo stát?"
No třeba se tam mohl nepohodnout a zrovna do telefonu se to nehodí vykládat. Jako těch variant může být více. Připuštím, že to asi není častý scénář, oproti stýskavému desetileťákovi. Zkoušet muže z odůvodnění, a posuzovat, zda je to dostatečně pádné, když mi zavolá v 11 večer, zlato, přijeď prosím, fakt nevidím jako normální v běžném vztahu, kde si lidé nelezou na nervy a nejsou radši, když toho druhého mají z krku. Kdyby si chtěl/mohl vzít taxi, tak to asi udělá, ne?
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 13:55:30)
Chantrey,
mno, a když ti ten manžel volá, to ti jako nemůže říct důvod?
On mu drží někdo zbraň u hlavy nebo co?
Jasně, že pojedu pro někoho, kdo si právě zlomil ruku/nohu, má čtyřicítky horečky, stal se svědkem nějaký ošklivý nehody atp., ale tys použila příklad, kdy se mu prostě jen někde "nechce bejt".
Což je pro mě absurdní opravdu HODNĚ.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.1.2019 13:57:37)
monty, ty nemáš vůbec smysl pro dobrodružství... kdo by netoužil po tajemném telefonátu ve stylu "hned přijeď, vezmi s sebou plato vajec, šátek a růžový olej a hlavně se na nic neptej..."
|
| Monty |
|
(17.1.2019 14:01:08)
Rose,
no tak v takovém případě bych snad i přijela.
|
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 13:59:33)
Monty Já jsem od začátku psala, že třeba bude kvůli něčemu rozhozenej. Prostě mu nebude psychicky dobře. A ne, ptala bych se až bych ho vezla domů.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:10:18)
Na to moje fantazie nestačí, co znamená, že chlapovi není psychicky dobře, aby mě hnal v noci ven.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(17.1.2019 14:20:01)
Inko, dostane třeba záchvat paniky nebo úzkosti...? To by šlo, ne? Pokud naznám, že je fakt na hranici svých možností v tu chvíli, tak pro něj pojedu. Proč by se dospělej a příčetnej chlap a zdravej chlap nemohl sesypat nebo vypsychnout? Takový věci se stávají.
|
|
|
|
| Ruth |
|
(17.1.2019 14:03:12)
Já si už druhej den představuji, jak muž jede navštívit příbuzné, je to daleko, tak se počítá s přespáním a v 10.30 mi volá - já tady nebudu spát, mají povlečení s takovým divným černo-červeným vzorem, rozčiluje mě to, musím domů. Hned.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 14:19:21)
Ruth, hm, myslím že to by bylo divný.
Hele, to je prostě hypotetická situace, mě manžel nikdy nevolal, že se mu stýská a chce domů, prostě mě lepší příměr nenapadl.
Prostě - kdyby zavolal že se z nějakýho důvodu nemůže dopravit sám (nevím, auto v servisu), abych pro něj přijela, jela bych. Hotovo.
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:08:18)
MOnty, mohly mu spadnout klice od auta do kanalu a v ma v aute zamcenou tasku s doklady a penezi - treba
mne jednou spadly klice od bytu skvirou dolu do vytahove sachty, kdyz jsme jeste nemeli u vytahu vnitrni dvere - a firma, ktera ma na starosti vytahy, uz ten den odmitla prijet a bez ni se nedala otevrit vytahova sachta....stala jsem s miminem v kocarku na chodbe domu a volala, aby mi nekdo prijel odemknout, mobil jsem nastesti mela....od te doby nosim v kabelce dvoje klice od bytu - vrele doporucuji
takovych situaci se stanou spousty, u rodiny a znamych jsem byla svedkem mockrat....zlomene klice v zamku, ztracene klice venku, ukradene kabelky, porouchany zamek, ktery se po letech fungovani neda odemknout kvuli vzpricenemu sroubku apod.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 14:12:51)
Sedmi,
ale jistě, to je taky důvod.
Chantrey psala "necítí se dobře".
Kvůli ztraceným klíčům se sice člověk asi taky necítí dobře, ale asi ne až tak, aby nemohl uvést důvod.
Jestli je důkazem citový a emocionální plochosti, že nepojedu pro někoho, kdo je "v psychický nepohodě a necítí se dobře", aniž by uvedl nějaký důvod PROČ, no tak to jsem plochá jak xylolitová podlaha.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 14:25:48)
A tobě by nebylo ani malinko divný, že člověk, kterýho znáš 10, 20, 30 let a celou tu dobu se projevuje zcela samostatně a nehystericky (protože jinak bys s ním asi nebyla), najednou volá v noci zmatenej, abys pro něj přijela, a není schopen říct proč?
Je to případ, kterej je absurdní a převážný většině z nás se naštěstí asi nestane, ale tebe by fakt nenapadlo, že když udělal něco tak hodně vybočujícího z normy, tak je možný, že se mu něco vážnýho stalo (úraz, přepadení nebo třeba mrtvice, náhlé propuknutí nějaké psychické ataky) ?
Nevěřila bys člověku, kterého sis vybrala jako svého životního partnera, že si nevymýšlí a neprudí schválně, a bylo by ti jedno, že se možná někde válí zraněnej nebo v šoku? Když nejsi schopnej uvést srozumitelnej důvod, kterej já uznám jako závažnej, tak si klidně někde chcípni?
Nebo máš kolem sebe nějaký zázračný supermany, kterým se nic z toho nikdy určitě nemůže stát?
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 14:27:52)
tak si klidně někde chcípni?
Ale Kudlo, to zase ne... Monty by mu řekla ať si zavolá taxi.
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 14:31:27)
Kudlo,
hmmm, a pak kdo tu překrucuje a hrotí věci ad absurdum.
Z "psychický nepohody" je najednou mrtvice a válení se zmlácenej v příkopu.
OMG.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:38:21)
Včera se tady psalo, že zavolal manžel, že se mu stýská a radši by byl doma. Dneska je z toho úraz nebo mrtvice.
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:39:22)
Inko, kdyby mi volal, ze se mu styska, tak si reknu, ze se pomatl a hned pro nej jedu
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:41:53)
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 14:42:12)
77 já bych řekla i jemu, že se pomátl... a jela bych
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:44:47)
ale musim se priznat, ze kdyz jsme od sebe pres noc, treba na sluzebce nebo jeden na chalupe a druhy doma, tak si rikame a smskujeme, ze se nam styska....ovsem neni to duvod vyzvedavani se a vraceni se
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 15:02:00)
77, máš na mysli toho manžela, kterého hodláš opustit, až dcera dospěje? Nebo se pletu?
|
| Okolík |
|
(17.1.2019 15:30:44)
Kaipo, též jsem si na toto vzpomněla.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 15:33:03)
I já.
|
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 15:32:39)
Kaipo, to je spolu nejak v rozporu, ze ho chci opustit, az dcera dospeje, a tim, ze se nam po sobe styska? tak se mi potom proste styskat prestane - sejde z oci, sejde z mysli
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 15:36:55)
7 krásko,
ano, mně to přijde naprosto v rozporu.
Pokud chci někoho opustit, tak proto, že ho nemám ráda nebo je pro mě nesnesitelné s ním žít.
Pokud se mi po něm stýská, tak to ale znamená, že ho ráda mám a jsem s ním ráda... tak proč bych u všech všudy plánovala, že ho opustím, navíc s odloženou platností, naprosto chladnokrevně a tak, aby nic netušil, takže pokud to opravdu realizuji, bude to pro něj muset být jako nůž do zad?
Je to samozřejmě čistě Tvoje věc, ale vůbec tomu nerozumím.
|
| Konzerva |
|
(17.1.2019 15:42:24)
Kudlo
Umím si to představit když se ti lidé mají rádi ale nechtějí spolu žít. Měla jsem kluka kterého jsem měla ráda ale život s ním byl jak na houpačce a ja uz byla unavená. Nebo chce třeba každý žít v jiné zemi nebo prostředí.
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 20:10:30)
Kudlo, ja jsem se Te na to neptala - jaky mas nazor.
Coz je presne v duchu toho, ja ja nemam na rodine psat "a co bude veceret rodina?", kdyz jsem nekdo pta "mam veceret proteinovy koktejl?".
|
|
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 16:04:35)
Pro mě to v rozporu je. Mně se stýská jen po tom, ke komu mám blízký vztah (mám ho ráda), a neplánuju ho opouštět. Ale nerozporuju, že to můžeš mít jinak, nicméně to je zvláštní.
|
|
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 14:41:33)
Inko, i kdyby mi napsal že se mu JEN stýská, jela bych pro něj. Vzhledem k tomu, že to nikdy neudělal /teda že se mu stýská tak to pravidelně, jen nevolá že chce domů:o)))/, předpokládám, že by ho něco psychicky rozložilo a prostě bych jela.
Každej z nás má právo aby ho něco rozhodilo, aby chtěl být třeba jen doma (tam v tu chvíli cítí bezpečí prostě) a pokud to není x-krát se opakující situace, kterou bych řešila s odborníkem, není třeba toho dotyčného cvičit aby "vydržel". Jsme lidi, ne naprogramovaný stroje.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 15:20:23)
Monty,
to není pravda, bavíme se o situaci "manžel zavolal, že chce domů, a neřekl důvod", což jsi zmínila těsně před tím, než jsem reagovala.
Situace, že "se mu stýská a chce domů" nebo "nelíbí se mu barva povlečení a chce domů", kterou tu někdo nadhodil, považuju u dospělého duševně zdravého člověka za tak absurdní, že o ní vůbec nehodlám uvažovat.
|
| Konzerva |
|
(17.1.2019 15:28:44)
Já si třeba umím představit situaci že manžel je na nějakém nechcete, původně tam chtěl spát ale ono se to zvedne. Třeba se tam moc chlasta a spolubydlící poblíž postel, nebo tam začne...swingers party. Nebo se strašně pohada s hostitelem. Pak bych čekala že si vezme taxi protože já nerada řídím. Ale jsou lidé kteří raději pojedou a ušetří nebo jezdí rádi nebo nemají možnost taxi.
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:18:15)
Kudlo,
tak si přečti to včerejší zadání od Chantrey.
Tam fakt nebylo nic o mrtvici nebo zmláceným krvácejícím manželovi v parku. Tam šlo o manžela, co někde je a volá domů ženě, že chce domů, protože není psychicky v pohodě.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 16:19:37)
Monty, inu, manzela mam rada, pokud bude volat, ze ..... Tak pokud to bude v mych moznostech, proste mu pomuzu.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:27:10)
Kat,
tak v případě ohrožení života či zdraví (typu mrtvice nebo zmlácení a válení se v příkopu, jak tu padlo) pomůžu i tomu, koho ráda nemám, ale kvůli tomu, že se někde někdo necejtí psychicky dobře z vzorku povlečení, případně se mu tam "jen nechce bejt" zkrátka nepojedu nikam.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 16:31:01)
Monty, udělal jsi někdy pro někoho něco, do čeho se ti zrovna nechtělo? Třeba jen proto, že ho máš ráda?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:36:31)
Kaipo,
to nijak nesouvisí s tím, jestli někoho mám nebo nemám ráda. Například řešit problémy spojený s duševní chorobou exmanžela se mi třeba nechce nikdy, ale bohužel musím.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 16:40:00)
Ale já myslím, jestli jsi někdy udělala něco, cos nemusela, nechtělo se ti do toho, přesto ses kousla.
A propos, poprvé tady píšeš o tom, že něco musíš.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:43:54)
Kaipo,
v situaci, kdy není nikdo jinej, kdo by závažnou věc vyřešil musíš. To fakt není totéž jako šůrování podlahy. Ono když jde o zdraví nebo i život, tak se nějakým "nechce se mi" zabývá jen naprostý idiot.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 17:57:30)
Jasně, Monty, tak to tady chápe většina, to jen ty jsi tady léta psala NEDĚLÁM NIC, CO NECHCI. Bylo jasné, že to je jen takový blábol.
A odpovíš mi? Udělala jsi tedy někdy pro někoho něco, do čeho se ti nechtělo, přestože to nebylo životně důležité?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 18:00:55)
Kaipo,
bylo jasné, že se to netýká život/zdraví ohrožujících situací. Protože to by fakt předpokládal jen idiot. Nedělám to, co nechci se týká všeho ostatního. Průměrně inteligentní osobě by to mělo dojít i bez vysvětlivky.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 18:03:55)
Monty, že ty tady naznačuješ, že jsem podprůměrně inteligentní osoba?
Jenže při tvých veletočích, které v diskuzích předvádíš, se jeden raději zeptá.
Tak udělala, nebo neudělala?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 18:09:09)
Kaipo,
teď nevím, na co se ptáš. Jestli na to, zda jsem pro někoho něco udělala, i když se mi nechtělo, tak nevím, nepíšu si to do deníčku. Můžu jen říct, že pokud o nic závažného nejde, nemám to ve zvyku. Nečekám od ostatních, že budou reagovat na moje rozmary a opačně to platí rovněž.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 18:11:26)
Ano, přesně na tohle jsem se ptala.
Musím se přiznat, že tohle je pro mě poněkud sci - fi a jsem šťastná, že v mém vesmíru (abych použila tvoji terminologii), je to jinak.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 19:46:25)
Kaipo,
no, asi takhle.
Mám opakovanou osobní zkušenost s tím, že lidé, co ochotně vyhovují rozmarům svého okolí a jsou k dispozici "na písknutí" jsou buď nevalného sebevědomí a dělají to ze strachu, nebo jsou to manipulátoři, kteří to pak používají k citovému vydírání ("já toho pro tebe tolik udělal/a a ty nemůžeš ani...") a litaniím o nevděčnosti. Není mi to vůbec sympatické. Je možné, že existuje někdo, kdo má sám sebe na posledním místě z ryze ušlechtilých důvodů, ale tuto variantu pokládám za raritní. Matek a otců Terez po světě zas tolik neběhá.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 19:51:26)
a jakýmpak kouzlem se nám stalo z občasného vyhovění těm nejbližším "ochotné vyhovování rozmarům svého okolí a bytí k dispozici na písknutí"?
To pro tebe opravdu neexistuje nic mezi člověkem, kterej pravidelně lidem posluhuje a vyhovuje jejich rozmarům a na sebe kašle, a člověkem, kterej svým blízkým vyhoví OBČAS V NĚČEM?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 19:53:36)
Kudlo,
otázka zněla "KDYŽ NECHCI". Když bych se měla kousnout/přemáhat. Nikoli "nikdy pro nikoho nic neuděláš, ať už se ti chce nebo ne".
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 20:03:20)
Kudla "a jakýmpak kouzlem se nám stalo z občasného vyhovění těm nejbližším "ochotné vyhovování rozmarům svého okolí a bytí k dispozici na písknutí"? "
To je kouzlo z jiného vesmíru.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:04:40)
Marko,
ne, to je respektování zadání "děláš někdy pro někoho něco, když nechceš a není to životně důležité"?
Ono kdyby lidé četli, co je psáno, a ne to, co si myslí že je psáno, byly by sice místní debaty méně zábavné, ale zase více smysluplné.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 20:24:28)
Monty "děláš někdy pro někoho něco, když nechceš a není to životně důležité"
Ty tedy ne, ale mezi lidmi, co se mají rádi, to není nic extrémního, z čeho by stal důvod k citovému vydírání a manipulacím, připadě se člověk proměnil v onuci, co běží na písknutí.
Zrovna pro dítě dělám mraky věcí, co se mi nechtějí a přitom nejsou životně nutné. Prostě ho mám ráda a pro blízké lidi dělám někdy i to, co se mi nechce, přesto, že jim nejde o život, ale požádají mě, nebo vím, že jim to pomůže, udělá radost...
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:30:05)
Marko,
ale "chtít někomu udělat radost" je už důvod.
Ujasněmě si definici.
"NECHCI" pro mě znamená, že tomu dotyčnému ani nechci udělat radost. Radost je reciproční. Situace, o které se bavíme znamená, že vyhovíš, i když je pro tebe výsledek pouze opruz.
Když se vrátíme k modelové situaci, tak člověk, co jen tak zavolá, že se mu někde nechce být, neboť je v psychické nepohodě a abych pro něj přijela z mého pohledu otravuje s něčím, co si může vyřešit sám. A je úplně jedno, jestli je to milovaný muž nebo kdokoli jiný.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:31:32)
NECHCI" pro mě znamená, že tomu dotyčnému ani nechci udělat radost. Radost je reciproční. Situace, o které se bavíme znamená, že vyhovíš, i když je pro tebe výsledek pouze opruz.
Jo tak teď jsem to pochopila. Manželovi prostě dělat radost nechceš, není to pro tebe reciproční.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:34:26)
Chantrey,
můj manžel nemá rozmary, které by mi lezly na nervy. To by asi jinak těžko byl můj manžel. Přesněji řečeno, nebyla bych s ním tolik let a včas prchla.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:51:31)
můj manžel nemá rozmary, které by mi lezly na nervy. To by asi jinak těžko byl můj manžel. Přesněji řečeno, nebyla bych s ním tolik let a včas prchla.
Samozřejmě. Stejně jako děláš jen věci, který nemusíš
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:53:34)
"Stejně jako děláš jen věci, který nemusíš"
Chantrey,
nechápu, co to je za formulaci.
Ale to mě tady už vlastně ani nijak nepřekvapuje.
|
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 20:42:25)
Monty ""chtít někomu udělat radost" je už důvod......"NECHCI" pro mě znamená, že tomu dotyčnému ani nechci udělat radost. Radost je reciproční."
Takže svému dítěti (manželovi) udělat radost nechceš? Když jim nejde o zdraví a život, ale jen chtějí domů?
Zavolají chtěl bych domů, přijeď prosím. Žádný důvod, který bys schválila nemám, jen mě to potěší. Pojedeš? Nepojedeš? (Předpokládejme, že umíš řídit a máš auto.)
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:46:55)
Marko,
ufff, tak znova.
Ne, nepojedu pro muže ani dítě "jen tak", protože se jim někde nechce být.
Když se někomu někde jen nechce být, pokládám za velmi sobecký prudit někoho s tím, aby pro něj přijel, pokud se může domů dostat jinak.
Budou-li stát v jednu ráno v mrazu na silnici u Vyšných Vlkodlaků, bez mobilu, bez signálu, bez peněz... tak nějak vyřeším, jak by se co nejrychleji dostali domů. Nebo alespoň do civilizace. Kdyby to nešlo jinak, přijedu pro ně. Bude to ta ovšem poslední, nikoli první možnost.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 21:04:22)
Monty no já to vlastně jen shrnula. Nepojedeš pro ně, neuděláš pro své milované nic, co se ti nechce, pokud nejde o život, či zdraví. Neuděláš jim ani radost, když se tobě nechce. Jen si tak říkám, jak poznají, že je miluješ, když se k nim chováš stejně jako k cizím, pro ty taky neuděláš nic, co nechceš, když nejde o život.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:13:49)
Marko,
ale Monty do toho myslím vložila šikovnou obezličku - samozřejmě že pro ně občas pojede, ale pokaždý to přece bude proto, že bude SAMA CHTÍT
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 21:19:17)
Kudlo, "samozřejmě že pro ně občas pojede, ale pokaždý to přece bude proto, že bude SAMA CHTÍT"
jo, to jsem si vědoma. Ale na to já říkám, že může chtít udělat radost i cizímu člověku. Tak jak se pozná, kdo je ten její milovaný a kdo cizí? Podle mě právě tak, že pro milovaného udělám i něco, co nechci, když k tomu není závažný důvod (ohrožení zdraví, či života). Prostě i bez mnou schváleného důvodu.
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 20:59:35)
Monty,
já asi rozumím tomu, jak to myslíš, nicméně v kontextu zadání to považuji za poměrně zavádějící.
Chápu to tak, že se od nikoho nenecháš dovyhrožovat/domanipulovat/donutit k tomu, abys udělala něco, co se Ti 1) udělat nechce a 2) považuješ to od toho člověka za rozmar, tedy že to nepotřebuje doopravdy a klidně by si to moh zařídit sám, ale je línej.
Takto to chápu a troufám si říct, že takto to snad má většina normálních sebevědomejch lidí. Je to pro mě v modu, kdy se po dni, kterej oba strávili v práci, manžel svalí na pohovku a požaduje, aby mu manželka přinesla pivo (který si může docela dobře přinýst sám) a uvařila večeři (kterou si taky může vzít sám), a když mu nevyhoví, tak prudí. V takový situaci bych nevyhovění posuzovala stejně jako Ty.
Ale:
- je tam nátlak ze strany toho požadujícího
- není jedinej důvod, proč by si to požadující nemohl udělat sám.
Přičemž doufám, že se shodnem v tom, že když mu ta manželka občas to pivo podá sama od sebe, protože vidí, že je taky utahanej a chce mu udělat radost (aniž by on na ni dělal kvůli tomu nátlak), tak je to už jiný kafe, a že nejde o to "nikdy v životě nepodat pivo" ale "klidně pivo občas i podám, ale když se mi bude chtít a nenechám se do toho vmanipulovat".
Chápu to správně?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 21:02:18)
Kudlo,
ano, chápeš to správně.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 21:05:09)
Monty, ale takhle to tady asi chapeme vsechny. Nikdo neobhajuje rozmazlenyho manzela, kterej votravuje 3* tydne s nejakym jezdenim. Ale chlapa, kterej ma 1x za 5 let (priklad) blbej den, blbou naladu, splin, stesk a rekne "prosim te, mohla bys...?".
|
|
|
| K_at |
|
(17.1.2019 21:02:58)
Kudlo, jo. To je presne ta oblast kompromisu. Vzajemny vstricnosti. A tech ruznejch pecovatelskejch drobnosti, ktery - kdyz jsou poskytovany zase obema stranami - jsou proste fajn.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:11:10)
Kat,
no jo, ale to se tady bavíme o dvou úplně jiných věcech.
Ty mluvíš o situaci, kdy ti lidi pro sebe vzájemně občas udělaj něco "navíc", ale v přátelský atmosféře, protože chtěj a ne protože musej nebo protože se bojej, že by ten druhej ztropil scénu.
Monty patrně mluví o situaci, kdy si ten jeden něco VYNUCUJE a pokud to pro něj ten druhej neudělá, tak následujou nějaký "sankce".
Myslím, že v takovém případě by se našlo asi málo z nás, kdo by chtěli vyhovět, nebo minimálně by to pokládali za nesprávné a nepříjemné a cítili by se zmanipulováni.
Ale problém je v tom, že tu situaci s odvozem vnímáme každej jinak - my jako č. 1 (dítěti věřím, že neprudí zbytečně, pokud volá, tak má asi nějakej důvod), Monty jako č. 2 (dítě se pokouší dupat nožkou a manipulovat a přece mu to matka nebude žrát).
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:03:32)
Ale abych to ještě doplnila: kámen úrazu je, že pro Tebe je plačící dítě volající si o odvoz na úrovni toho buzerujícího s tím pivem, kdežto pro spoustu lidí je to spíš v modu "má nějakej problém, se kterým si neumí poradit, a já mu CHCI pomoct" (takže de fakto pokud pro něj pojedou, tak nedělaj něco, co by NECHTĚLI).
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 21:09:07)
Kudlo, "to chápu a troufám si říct, že takto to snad má většina normálních sebevědomejch lidí. Je to pro mě v modu, kdy se po dni, kterej oba strávili v práci, manžel svalí na pohovku a požaduje, aby mu manželka přinesla pivo (který si může docela dobře přinýst sám) a uvařila večeři (kterou si taky může vzít sám), a když mu nevyhoví, tak prudí. V takový situaci bych nevyhovění posuzovala stejně jako Ty.
Ale:
- je tam nátlak ze strany toho požadujícího
- není jedinej důvod, proč by si to požadující nemohl udělat sám."
No víceméně ano. Ale ten závěr vidím lehce jinak. "Nátlak" ve smyslu prosby (ne prudění) klidně být může, zrovna ten konkrétní den, prostě manžel stojí o podání piva. Blbý je, když je ten nátlak každý den a pivo musí podat vždy žena. Jestli je to přibližně na střídačku, tak na tom nevidím nic divnýho. Nebo to může být také tak, že manželka vždycky podá pivo, protože manžel vždycky potom pro ni oloupe pomeranč.
A podobně je to s tím odvozem. Když pojedu, nestanu se jen proto onucí na písknutí.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:15:20)
Marko,
ale PROSBA přece má k NÁTLAKU dost daleko.
(mimo jiné je do ní zahrnuto, že jí lze nevyhovět nejen bez sankcí, ale i bez kyselého xichtu).
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 21:24:48)
Kudlo tak já to myslela tak, že prostě tlačí ve smyslu, "prosím, zlato, udělej to pro mě, i když se ti nechce" (podat pivo, dojet autem). Asi jsem se zaměřila na to, že fakt jako NECHCI, ale udělám to. Jako, když dojedu pro dítě, které by přežilo do rána, ale stýská se mu a chce přespat doma. "prosím, mami, přijeď, fakt je mi smutno, chci domů".
Ještě dodám, že to je to jeden z jazyků lásky - skutky - pokud se nepletu.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:36:33)
Marko,
tak tady bych s Tebou polemizovala, protože tlačit na partnera "udělej to pro mě, i když se ti nechce" u nějaký věci, kterou můžu klidně udělat sama, ale taky se mi nechce (třeba to pivo) považuju za sprostý vůči tomu partnerovi, a žádný "zlato" to nenapraví. 
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 21:47:40)
Kudlo, fakt se ti nestalo, že miláček se zatváří a "zlato" vše napraví? Jo, pivo si podat může a může si vzít taxi.
Ale psala jsem, že on pak udělá zas něco jinýho a není to každý den. Mně šlo hlavně o to, že se mi fakt NECHCE, ale udělám to. Asi záleží, co si kdo představí za situaci s tím pivem (v životě jsem nepodávala pivo ), nebo žádostí o odvoz (jela jsem xkrát  )
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 21:54:20)
Marko,
asi bychom teď už jen slovíčkařily, mně by to ve specifických situacích, které by jakkoli smrděly nátlakem (možná podobně jako Monty) vadilo (ale sama od sebe bych byla ochotná udělat leccos).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:00:56)
Jakože když jednou za rok pojedeš pro partnera tak je to "na písknutí"? Jo tak to potom jo
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:01:57)
Chantrey,
pokud to bude bezdůvodné, je to na písknutí.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 20:12:03)
Monty, vis, krome hysteriku a jinych vyjimek, se lidi vetsinou uplne nepohybuji v mezich "bud a nebo". Zvlaste kdyz se tak nejak maji radi. Ale ja mam dojem, ze to je pro tebe asi nesdelitelny a nevysvetlitelny.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:20:22)
Kat, tak nějak. Když takhle sedíme doma a manžel mi řekne, že by si dal (dosaď co chceš) a mě i když se fakt nechce vstanu a jdu mu to udělat; tak je to co? Manželova rozmazlenost, manipulace a moje slabost a podřízenost?
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:20:23)
Kat,
zřejmě ano. Kromě své matky neznám nikoho, kdo by požadoval od okolí, aby vyhovovalo na povel jeho rozmarům, ať se mu chce nebo ne. A jsem za to ráda.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 20:26:43)
Monty, ale pokud trochu vnimas obsah zdejsich prispevku, tak v tech extremech vse nebo nic - tedy vyhovim vsem zpovykanym rozmarum VS vyhovim vyjimecnemu prani a rozmaru meho blizkeho, o tom tu pises jen ty. To je tvuj extrem ve vsech diskuzich - nic neni mezi, kompromis, obcas. Vse je NIKDY nebo VZDYCKY.
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 20:32:04)
Monty "Kromě své matky neznám nikoho, kdo by požadoval od okolí, aby vyhovovalo na povel jeho rozmarům, ať se mu chce nebo ne"
Nevím jak tvoje matka požaduje.... tady šlo o požádání odvézt autem, když nejde o zdraví, ale i to je pro tebe vyhovění rozmarům a "na písknutí".
Tak si říkám, jestli se tvoje máma nechová jako běžná populace, udělá něco milého pro své blízké, i když se jí nechce. A možná předpokládá, že dcera se bude chovat stejně, a udělá pro ni něco i bez toho, aby jí šlo o život. Vzhledem k tomu, že se asi nikdy nedočká, už asi chápu tu její "hysterii". Možná je to jen frustrace z toho, že má dítě, které se chová nepochopitelně odtažitě. Ale třeba je to jinak, nechci se tě dotknout.
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:16:33)
Monty, njn, pro tebe je to na písknutí, pro jiného naprosto normální chování k partnerovi.
Mě třeba manžel dost často "na písknutí" dělá palačinky k snídani a dost často až do postele. Nebo mi jde dopředu nastartovat a odmrazit auto. X "službiček" které mi dělají svět pohodlnější.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 20:03:34)
Chantrey "jakože když jednou za rok pojedeš pro partnera tak je to "na písknutí"?"
No a pokud dvakrát, tak to už jsi napůl manipulátor.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:17:17)
Marko, pak jsem naprostej manipulátor... třeba snídani do postele mi dělá manžel tak 3x měsíčně...
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:22:19)
Chantrey,
když vám to tak doma vyhovuje, vaše věc a budiž vám to přáno.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 20:25:05)
Monty, troufám si tvrdit, že takto to funguje všude, kde se tak jako lidi mají rádi a rádi si zpříjemňují život.
|
|
|
|
|
|
| Senedra | 
|
(17.1.2019 20:08:17)
No, moje okolí je většinou rozumné, takže rozmar nastává jen jednou za čas ( když mluvíme o dospělých). A to dle svých momentálních nálad a stavu vyhovuji. Zrovna v neděli budu motat španělské ptáčky, protože je zbytek rodiny miluje, já už méně - vždycky mi z nich vyleze náplň a strávím půl dopoledne v kuchyni.
|
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 20:35:39)
Monty, opět jsi to celé překroutila a udělala z toho totální hovadinu. Taháš sem nevalné sebevědomí, manipulátory, citové vydírání... a přitom je to o tom, že když mám někoho rád, tak prostě dělám občas i věci, do nichž se mi nechce, ale vím, že udělají tomu druhému radost. A v normálních vztazích to funguje tak, že příště mi to oplatí ten druhý.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:36:29)
Kaipo,
tak si přečti vlastní zadání a pak se bav o tom, co kdo překrucuje.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 20:39:38)
Monty, to snad ne.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:41:26)
Kaipo,
tak mě oprav, pokud se mýlím.
Ptala ses, jestli jsem někdy něco udělala pro někoho, i když se mi nechtělo.
"Nechtělo" beru tak, že se mi nechtělo ani nikomu dělat radost.
Pokud ses chtěla zeptat na to, jestli jsem někdy někomu udělala radost, měla znít otázka jinak. Lidi obvykle dělají jiným radost, když chtějí.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 20:44:11)
Proč sem taháš radost? Já jsem o radosti nepsala.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:48:33)
Kaipo,
hm, takže v terminologii shodu nenajdeme.
Co se dá dělat.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 20:51:05)
Monty, shodu nenajdeme patrně vůbec, a to nejen my dvě, ty jsi takový originál, že se zde (v této otázce, aby nedošlo k mýlce, jakož i v mnohých jiných) neshodneš s nikým. Ale o to jde, originalita je originalita, že.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:52:31)
Kaipo,
ne, to si nemyslím, to je výhradně specialita Rodiny.
V reálným světě jsem stejně běžný exemplář jako kdokoli jiný.
|
| Kaipa |
|
(17.1.2019 20:59:09)
V reálným světě jsem stejně běžný exemplář jako kdokoli jiný.
Monty, tenhle dojem mám už dlouho, občas ti totiž ujede něco, co nezapadá do toho, jak se tady prezentuješ.
Takže názorová shoda, ne že ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 20:38:09)
Mmch., já zas pokládám ve vztazích za normální, že je "nechci" zcela legitimní důvod, pokud se jedná o nějakou ptákovinu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 16:31:14)
Monty,
já nevím, ale já jsem situaci "dospělému člověku se nelíbí vzorek povlečení" považovala od začátku za tak absurdní (a schválně kvůli absurditě uvedenou), že s ní odmítám pracovat jako s variantou, která padá reálně v úvahu.
Neznám dospělého duševně zdravého člověka, který by takové věci dělal. Tak proč uvažovat na téma, co bych dělala v nějaké vykonstruované absurdní situaci, kterou si vůbec neumím představit?
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:34:22)
Kudlo,
to je přece fuk, zadání znělo "cítí se psychicky blbě a neuvede důvod".
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 16:36:19)
No ale to přece vůbec není fuk. Ani to "cítí se psychicky blbě" nebylo nijak specifikovaný, a u partnera, kterej není duševně nemocnej, si to vůbec neumím představit, od začátku mi to přišlo jako absurdní příklad.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 16:39:12)
Kudlo,
ano, mně také, proto píšu, že bych v takovém případě nikam nejela.
A nemá to žádnou spojitost se situací, kdy někoho raní mrtvice nebo se válí zmlácený ve škarpě.
|
|
| Senedra |
|
(17.1.2019 17:04:29)
No, tak jsem asi psychicky labilní... nedávno jsem jela z kina, venku hnusně, poprchávalo, mlha, funělo, ve Vyšných Vlkodlacích máme blbé osvětlení, tak jsem holt manželovi do telefonu sdělila, jestli by mi nepřišel k autobusu naproti. Jo, zvedl se, opustil vyhřátý domeček a naproti mi šel. Mám psychologa shánět pro sebe nebo pro něj?
Běžně chodím sama, nevadí mi to, ba dokonce jsem se domluvila s kamarádkou na tom kině v okresním městečku, sehnala jsem lístky a samostatně jsem se do kina dopravila.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(17.1.2019 17:38:13)
Dělejte si srandu, ale člověk s mozkovou příhodou nebo s panickou atakou se třeba na nic jinýho než "necítím se dobře" do telefonu nezmůže. Já nejsem žádnej katastrofik, vycházím ze znalosti svých lidí, nejsou to žádné fňukny, takže volat mi manžel "necítím se tu dobře, přijeď pro mě", tak je to natolik nestandardní, že jsem ochotná uvažovat i o vážným zdravotním problému.
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 17:43:41)
Monty, zadání nebylo ani o mrtvicích, ani o nevyhovujícím povlečení.
Bylo toto:
Monty, mě by zajímalo, jak by ses chovala k partnerovi, kterej by třeba někam odjel a naprosto iracionálně ti volal, abys pro něj přijela, protože něco. Protože tam prostě nebude spát, protože se necítí psychicky době. Představ si situaci, že máš dole před domem auto a řídíš. Taky bys mu zavolala taxi?
Napsala jsi, že bys nejela - v pořádku, tvůj názor.
|
|
|
|
| K_at |
|
(17.1.2019 16:44:09)
Monty, poskytnuti prvni pomoci (aniz te to ohrozi na zdravi ci zivote) je jasna vec. Presto muze i dospelej tvor jednou za 10 let vykazat urcitou nevyrovnanost a proste CHTIT. Nebo nechtit. Zrovna tak i dite. A ja jim rada pomuzu a vyslysim je.
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 17:53:56)
Monty "v případě ohrožení života či zdraví (typu mrtvice nebo zmlácení a válení se v příkopu, jak tu padlo) pomůžu i tomu, koho ráda nemám, ale kvůli tomu, že se někde někdo necejtí psychicky dobře z vzorku povlečení, případně se mu tam "jen nechce bejt" zkrátka nepojedu nikam."
Aha, takže blízkej člověk (manžel, dítě) je na úrovni cizího člověka? Pomohla bys mu jen případě ohrožení života či zdraví, stejně tak jako tomu koho ráda nemáš. Žádný rozdíl...
Běžně lidi dělají pro své milované mnohem mnohem více, než pro ty cizí. Tedy i jen dojet pro něj někam autem, když požádá, bez nutnosti být ohrožen na životě, či zdraví a zdůvodňovat to.
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 17:56:58)
Btw - tohle posuzování důvodů (jestli můj blízký má nárok nebo nemá) mi připomíná nutnost vysvětlit DŮVOD proč pod stromečkem chybí jeden dárek ze seznamu. Ale to je asi jen můj dojem
|
| Monty |
|
(17.1.2019 18:03:27)
Marko,
to jistě, protože já psala, že by mě ten důvod zajímal, nikoli že bych požadovala objasnění.
|
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:36:43)
Kudlo, pro partnera, pro dceru a pro sve rodice bych prijela, kdyby zavolali at prijedu a nerekli by zadny duvod
protoze vsichni jsou natolik drsni, ze by volali opravdu az v krizove situaci
i dcera je drsna...prezila dve hodiny sama v nemocnici se zlomenou koncetinou po uraze na druhem konci mesta, protoze se nikomu nemohla dovolat....v 11 letech
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:38:46)
ovsem meli jsme prababicku, ktera jela do vedlejsi vesnice ke kadernici, za hodinu ji mel jet autobus zpet a ona nam volala, at pro ni prijedeme...duvod nerekla a my prijeli
|
|
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 16:28:32)
V normálním vztahu zazvoní telefon a manžel řekne " Broučku, mě to tady sere, můžeš řídit?" odpověď "no zrovma jsem vylezla z vany, ale, že jsi to ty.."
Od toho je manželství..
Nijak to nesouvisí ani se studiemi o ztracené generaci, co chodí na kroužky a už vůbec ne s tím, že je normální mít přehled o tom, kde a jak se v noci zabává desetileté dítě.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 16:34:05)
Libiku,
já bych se i v normálním vztahu primárně snažila "mě to tady se.re" zajistit sama a neobtěžovat s tím partnera (pokud by to nebylo ve Vyšných Vlkodlakách, kam jezdí psí spřežení jednou za půl roku).
Vytáhnout ho z vany v momentě, kdy si sama můžu zavolat toho taxíka, případně jet hromadnou bych považovala za surový. Ochotu mezi partnery samozřejmě nezavrhuju, ale schovávám si ji na věci, kdy není jiný elegantní řešení.
|
| libik |
|
(17.1.2019 16:42:56)
Kudlo, v normálním vztahu tento požadavek vznese manžel v situaci, kdy je oběma jasné, že taxi zatíží zbytečně rozpočet a nic tam odsud nejede nebo je to tak blízko, že, je trapný čekat hodinu na enko , když druhej je tam za 20 minut v županu.
Já manžela už "zneužívat" nemohu, ale běžně to dělám dětem, rodičům a dalším vybraným osobám, doufám, že to považujou za výraz důvěry a lásky
|
| ...j.a.s... |
|
(17.1.2019 16:51:01)
Libíku, Monty, prostě zvedne zadek jen když jde o život, teče krev, když ona něco vyhodnotí jako vážné. A možná zvedne zadek, když jí z toho něco kápne. To se nám tady chudák snaží říct už dva dny.
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:14:20)
Tak to by snad normálně řekl a neříkal by že mu není psychicky dobře.
|
| Ambrosie |
|
(17.1.2019 14:22:11)
Inko jistě, já od začátku psala, že není v pohodě - což ale neznamenalo, že by řekl: ZLATO MĚ JE PSYCHICKY BLBĚ Prostě JÁ bych vycítila diskomfort, jela bych. A je teda lhostejno, jestli by to byl manžel, dítě číslo 1, 2, 3 nebo 4 (různý věk), babička, kamarádka nebo sourozenec.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:15:30)
A když ztratíš kabelku jsi úplně v loji.
|
| 77kraska |
|
(17.1.2019 14:33:16)
Inko, bez kabelky jsem vyrizena...ale zvykla jsem si nosit mobil v kapse, pro vsechny pripady....muj tlacitkovy je nastesti maly a vejde se do kapsy u kalhot
|
|
|
|
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 12:34:55)
Monty "Jak by se mě to mohlo dotknout, když jsem přece citově a emocionálně plochá?"
Proč předpokládáš, že se tě chtěla j.a.s. dotknout? Navíc, když to ani nejde. Nevytvářej si domněnky.
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(17.1.2019 12:14:58)
Lidi, tak ji nekrmte, dyť z vás má srandu.
Když mi večer zavolá moje desetiletý dítě nebo můj čtyřicetiletej muž nebo můj pětašedesátiletej táta s pláčem na krajíčku, ať pro něj někam přijedu, tak vycházím ze svý zkušenosti, že jsou to samostatní a příčetní a kompenzovaní jedinci a že se tudíž muselo odehrát něco vážnýho, jako třeba panická ataka, nějaký násilí nebo něco jinýho silně diskomfortního, sedám do auta, jedu, souhlas Rodiny.cz k tomu nepotřebuju.
Stejně tak by táta nebo muž pro mě dojeli třeba na kraj světa, právě proto, že vědí, že nejsem žádná manipulativní holčička, takže když volám, nepůjde o prkotinu.
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 12:46:14)
"Když mi večer zavolá moje desetiletý dítě nebo můj čtyřicetiletej muž nebo můj pětašedesátiletej táta s pláčem na krajíčku, ať pro něj někam přijedu, tak vycházím ze svý zkušenosti, že jsou to samostatní a příčetní a kompenzovaní jedinci a že se tudíž muselo odehrát něco vážnýho, jako třeba panická ataka, nějaký násilí nebo něco jinýho silně diskomfortního, sedám do auta, jedu, souhlas Rodiny.cz k tomu nepotřebuju.
Stejně tak by táta nebo muž pro mě dojeli třeba na kraj světa, právě proto, že vědí, že nejsem žádná manipulativní holčička, takže když volám, nepůjde o prkotinu."
Přesně, přesně, přesně.
Myslím, že vycházíme ze dvou různejch premis:
- dítě mi volá opakovaně, že někde nechce být, ať pro něj přijedu (úvodní situace, tam bych i zčásti souhlasila s tezí Monty, že pokud takto volá často, tak je někde nějaká chyba, a pokud tam je to "opakovaně", tak bych to asi už dávno nějak řešila).
- dítě nebo kdokoli jinej mi takto volá POPRVÉ, a pak zareaguji podle situace - buď se pokusím domluvit s nějakým dospělým, co ho má na starosti, co se děje (jestli to není momentální stesk, kterej za pět minut přejde), případně pokud vím, že dítě je už delší dobu samostatný, případně se jedná o normálního dospělýho, kterej takový věci normálně nedělá, tak přijedu, protože to bude pro mě signál, že se děje něco mimořádnýho a že ten člověk potřebuje moji pomoc).
Opakovaně jezdit na písknutí, když se neděje nic, to bych nedělala a bylo-li by to myšleno pouze takto, tak bych s Montiným přístupem i souhlasila.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 12:56:50)
Kudlo, souhlas.
|
|
|
|
| Buřt |
|
(17.1.2019 12:17:57)
Pro me je ten pripad s tagem dost na hranici, ja bych pro to dite jela. Ale zas poslat dite tagem mi neprijde nijak nebezpecne, spis by mi to nejak nenapadlo.
Hyperprotektivnost se v tehle diskusi az tak neprojevuje (az na to uspavani desetileteho), ale obecne teda fest. Treba to, ze si jen malo deti chodi hrat volne ven.
Moje jo a uz jsem se setkala s dobryma nevyzadanyma radama sousedky (matky jedinacka, vzdy a vsude vozeneho a doprovazeneho), jak jsem nezodpovedna, kdyz chodej deti v 8 samy do skoly. Tak tohle je pro me hyperprotektivnost.
|
| Buřt |
|
(17.1.2019 12:27:26)
Jitys, ale i na ty krouzky malo deti chodi samo. Spis je nekdo vodi, vozi. Proste to chovani rodicu je fakt jiny.
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 12:38:36)
Burte, mé děti zahrnujou dvě generace (stará garda vyrůstala v 90 letech) a navíc i já mám nějaké dětské vzpomínky.
Je to stále stejné, bloumání, čtení kravin, posléze hraní Atari nahradilo čumění do mobilů a k tomu nějaké to přemisťování se, ambiciozní rodiče dbají na mimoškolní aktivity už 100 let. Ačkoliv by Monty tolik chtěla, revoluce fakt neproběhla. A "dobrý den" se říká pořád.
Tuhle jsem byla na neformálním večírku "můj syn, jeho kamarádi a jejich těžké dětství" Hodně jsme se zasmáli vzpomínkám, jak můj samostatný syn táhl 2 roky s partou smažek.
Pak přijde madam chytrolína a poučí mě, že mám dítě pustit, vole, do prostoru a hlavně nikam nevolat
|
| Monty |
|
(17.1.2019 12:47:57)
Libiku,
zajímavé je, že se tu dovoláváš autorit se vzděláním, ale pokud tvrdí něco jiného, než si myslíš ty, jejich relevance je rázem nulová.
Ona to opravdu netvrdí jen ta jedna paní, co psala tu bakalářku.
Pro zajímavost např.
https://www.etonline.com/news/156707_world_worst_mom_justifies_why_she_let_her_9_year_old_ride_the_subway_alone
ET sits down with Lenore Skenazy who some are calling "the world""s worst mom," after she felt comfortable letting her 9-year-old son ride the New York City subway alone.
"I gave him a Metro card and a map and money for emergencies and I said goodbye," Lenore told ET. "I went one way and he went the other."
"It""s a fantasy that children are in constant danger," Lenore said. "Every child does not need a bodyguard."
|
| K_at |
|
(17.1.2019 12:58:51)
Monty, ano, toto je velmi znamy pripad. A znovu - co to ma co delat s zivotem v CR? USA jsou opravdu dost extrem.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 13:00:50)
Kat,
aha, takže u nás to vůbec neexistuje. Týká se to pouze USA. Zajímavé.
"Fenomén hyperprotektivní výchovy je všeobecně znám a nesčetně psychologů tento
pojem ve svých knihách zmiňuje, větší pozornosti z hlediska výzkumů se mu však v
českém prostředí zatím nedostalo. V Čechách se tímto tématem do jisté míry zabývají
Alena Vališová, Irena Sobotková či Zdeněk Matějček."
https://is.muni.cz/th/u8lfn/Diplomova_prace_-_hyperprotektivni_vychova.pdf
Rok 2011
|
|
| K_at |
|
(17.1.2019 13:08:20)
Monty, nepodsouvej. Kde pisu, ze neexistuje? Pouze ti pisu, ze styl zivota v CR je odlisny od USA, kde jsou deti (obecne) opravdu velmi hlidane. I ja znam hyperprotektivni rodice, ale ti nemaji vubec co delat se situaci "prespavani domlouvam mj i s druhymi rodici" a prevenci, kdy treba nenecham dceru vracet se za tmy pres uplne ne bezpecne useky (kdyz me to stoji cca 10 minut jizdy autem). Ani to, ze vim, kde dite spi, kde se pohybuje cca manzel, i kde se vyskytuju ja. Bezna komunikace.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 13:13:04)
A pro info, zrovna s jednim extra hypersuperturbo rodicem mam cca 2 rocni pracovni zkusenost a velmi dobre vim, jak to vypada a co takovej pristup v praxi znamena a co to dela s ditetem. Situace, ktere tu resime, s tim fakt nemaji nic spolecneho. Specialiste na tento pristup jsou casto ruskojazycni rodice (opet ne 100% vsichni), ale inklinuji k tomu vice, nez CJ rodice.
|
|
|
| Ruth |
|
(17.1.2019 13:13:54)
Monty,
znáš to. "Imperialisti nám do života kecat nebudou!"
|
| K_at |
|
(17.1.2019 13:16:19)
Ruth, mas pocit, ze zivotni realie v CR jsou totozne s USA? Ja ne.
|
| Ruth |
|
(17.1.2019 13:26:24)
Kat,
totožné není nic. Dokonce ani reálie v rámci ČR.
Tato diskuze se rozjela o tom, že některé dítě v 10 nedokáže spát jinde, než doma, dokonce ani u babičky.
A pak se zaměřila na ohlášení - neohlášení se rodičům kamaráda, přitom každý má jiné, ne-totožné kamarády a vztahy.
Ale někteří bojují jak lev, jen nevím za co.
|
| K_at |
|
(17.1.2019 13:37:28)
Ruth, rekneme, ze nejaky prumer CR a prumer USA budou asi trochu jine prumery. Dite, ktere nechce spat jinde, z toho urcite vyroste.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.1.2019 13:49:38)
"Pobyt mimo rodinu však většina dětí vnímá nelibě, zejména když jde o pobyt v nemocnici."
omg... a jako vážně srovnáváš pobyt v nemocnici s pobytem u babičky (tety, kamaráda...)???
|
| Monty |
|
(17.1.2019 14:09:49)
Jitys,
"zejména" znamená "především, hlavně".
Jistě se tam vejde přespání jinde (na letním táboře např.), ale vlastní babička už bude hodně mimo normu.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 14:12:20)
Pobyt v nemocnici a u babičky se podobá asi tak jako chroupat hřebíky a chroupat jablko.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 14:19:10)
Jitys,
neuvedli ji jako extrémní příklad, ale jako VĚTŠINOVÝ příklad.
To znamená slovo "zejména".
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.1.2019 14:22:28)
to bude problém s vnímáním textu... pokud je uvedeno "zejména v nemocnici", týká se to PŘEDEVŠÍM pobytu v nemocnici...
jinak nezlob se na mne, ale v deseti letech by běžné dítě mělo být prostě schopno přenocovat i mimo domov (bez rodičů)... to jestli je mu to ne/příjemné nebo to ne/vyhledává je už jiná věc... nikdo nezpochybňuje, že to dítě nemusí mít rádo, ale prostě by to mělo být schopno zvládnout... obzvlášť pokud se k tomu neváže nějaký výrazný diskomfort (nemocnice, nečekané události...)
|
|
|
|
|
|
|
| Ruth |
|
(17.1.2019 13:52:31)
Jaká nemocnice, zas, nemocnici ne že nese nelibě ale nenávidí většina dospělých, z mého okolí všichni.
Debata začala o spaní u babičky. A babička je rodina.
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 13:53:00)
Pobyt v nemocnici vnímá nelibě i VĚTŠINA dospělých.
Jak přesně to souvisí s přespáním u babičky?
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 13:59:08)
Pobyt v nemocnici snad nelibě vnímá každej. Možná bezdomovec tam je rád hlavně v zimě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(17.1.2019 12:51:30)
Monty, USA (nevim, jak Kanada) jsou absolutne jinde, pokud jde o zpusob ziti a pristupu k detem. A uprimne - operovat hyperprotektivitou ve chvili, kdy ty vypoustis uplne nesmyslne vety jako "za navstevu je zodpovedne dite", to je uplne absurdni. To, ze holku vyzvednu za tmy, protoze vim, jake typy potkavame kolem zastavky, muze byt hyperprotektivni. Ale nema to co delat se schopnosti cestovat mhd.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.1.2019 9:22:32)
Domluvit se s rodičema mi připadá jako elementární slušnost, se samostatností dítěte to nijak nesouvisí. Domluvit si to by moje oražený dítě dokázalo už v pěti letech, ale přijde mi to pněkud drzý.
|
| Federika |
|
(17.1.2019 9:28:29)
Inko,
přesně tak.
Nejde o to dítě, jde o mě. Já jsem za ně jako rodič zodpovědný a já se musím domluvit.
|
|
| kysnutá knedla |
|
(17.1.2019 9:32:18)
Presne tak Inka - v dnešnej dobe MUSÍ byť všetko naplánované, dohodnuté, potvrdené. A pre istotu dvakrát.
Bohužiaľ.
Ja to tak nevidím a aj preto nestačím zírať, ako nestačí aby len tak prišlo k nám dieťa (alebo naše šlo k niekomu) - hoci len na obyčajnú dvojhodinovú návštevu...  A fakt ma nebaví kontaktovať maminky synových kamarátov... Pritom mu ale tie deti dopriať chcem! Och, štve ma to celé.
|
| Federika |
|
(17.1.2019 9:36:17)
Proč by nemohli přijít jen tak na návštěvu?
Já volat nakonec i musím. Přespávají u nás děti ze stejné školy nebo i z jiných škol. Musím pořešit jejich oblečení na ráno (stejná škola má uniformy), případně svačinu apod.Musím pořešit dopravu, protože děti vezu. Dítě se samo nikam nedostane, ani by ho rodiče nepustili.
|
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:36:52)
"...v dnešnej dobe MUSÍ byť všetko naplánované, dohodnuté, potvrdené. A pre istotu dvakrát."
Svinko,
nemusí.
Vždyť nakonec i v téhle diskuzi se najdou rodiče, co to tak nedělají.
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:39:43)
Tak já (za sebe, jak si to uděláš Ty, je samozřejmě Tvoje věc) bych asi v těch 10 nepovažovala za nutný kontaktovat maminku kvůli občasný dvouhodinový návštěvě, ale už jsem kontaktovala v případě, že se děcka začala pravidelně slézat u jednoho z nich, který mělo volný barák (rodiče v práci), jestli to těm rodičům nevadí.
Trochu v pozadí bylo moje vlastní přesvědčení, že když k někomu chodím na návštěvu, tak bych měl občas pozvat i já jeho, a mně se nechtělo náš byt takto otevřít.
Kvůli přespání bych teda ale kontaktovala určitě a kvůli pravidelnějším návštěvám taky (to by nemuselo být pokaždé, jen bych se rámcově zeptala, jestli je to OK)
Za mě nevidím problém, že by mě "nebavilo" se s těma maminkama domluvit, vždyť je to otázka 5 minut nebo jedné esemesky?
|
|
| libik |
|
(17.1.2019 9:47:31)
Monty a Svynko, tady nejde o plánování, ale mezilidské vztahy.
Je hodně paradoxní někam poslat dítě, které tam spí, jí, může se tam poblejt nebo něco rozbít a zároveň to mít v rovině "nemusím kontakty, lidi mě nezajímají"
Pro mě je to fascinující hulvátství a jistý druh sociální impotence (neberte si to osobně)
|
| Půlka psa |
|
(17.1.2019 9:52:38)
Tak když ty děti byly malé, tak jsme do domlouvali osobně na úrovni maminek. Z přespávání se stal pravidelný a stále s opakující zvyk a v deseti letech je to už dávno zaběhlé prostě se ty děti střídají a nikomu do evidentně nevadí. Z toho, že si s jejich rodiči už dávno nepotřebuju volat nijak neplyne, že nevím, co to je za lidi ani to, že by s přespáváním dětí nebyli v poho.
|
| kysnutá knedla |
|
(17.1.2019 9:54:34)
"Tak když ty děti byly malé, tak jsme do domlouvali osobně na úrovni maminek. Z přespávání se stal pravidelný a stále s opakující zvyk a v deseti letech je to už dávno zaběhlé ...."
Presne tak.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:33:38)
Inko,
já si taky neumím představit, že bych to neudělala (nedomluvila se s rodiči) - byť třeba jen smskou "je to pro vás OK"?
Ale nevylučuju, že někde může být atmosféra jiná, zejména pokud se ti lidi mezi sebou znaj.
Uznávám, že je to jedno z možných řešení, při kterém nikdo neumře, ale situaci, kdy se můj Pepíček přijde prezentovat ke kamarádovi Karlíkovi, že tam jako přespí, a paní Karlíková mu řekne "ale Pepíčku, dneska to nejde, protože jedeme k babičce", považuju za nepříjemnou pro Pepíčka i paní Karlíkovou (od které se navíc asi čeká, že bude mít nějakej "vážnej důvod", proč to nejde, zatímco ona je třeba jen urvaná z práce nebo si chtěla udělat hezkej večer s panem Karlíkem, až malej Karlík usne).
|
|
| Půlka psa |
|
(17.1.2019 9:42:03)
Předpokládám, že když jiné dítě pozve moje dítě, tak je na tom dohodnuté doma. Mám pocit, že naši jsou celkem rozumní, nikdo se k nám bez domluvy na spaní necpe a naší se snad taky nikam necpou. Ale my ty spací kamarády točíme pořád dokola, tak předpokládám, že by k nám nepouštěli spát jejich děti, kdyby jim ty naše vadily. Anebo by se koneckonců s námi domlouvali po telefonu, čísla mají. Ale my jsme na vsi, kde zná každý každého. Normálně se s těmi lidmi potkáváme, tak by snad řekli, kdyby bylo na našem dětském kamarádčoftu něco špatně.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 19:33:53)
Tak Monty má zjevně klidné, nikdy nerevoltující a hranice nezkoušející dítě, které když řekne že jde tam a tam, tak tam je. Já si umím představit, že by dítě zalhalo /zažila jsem u sebe/, takže kdyby to třeba moje máma měla jako Monty a mě se něco stalo, netušila by to x hodin.
Prostě mám za dítě zodpovědnost = vím kde je, jsem slušná = domluvím se s protistranou.
Monty má sníženou schopnost empatie (mimo jiné), tak proč se tomu pořád divíme, vlastně. Takový fenomén Rodiny, no.
|
| Okolík |
|
(16.1.2019 21:27:35)
Tak desetileté dítě asi tak často nelže, že je u kámoše a místo toho jde na nějakou chlastačku a u patnáctiletého už zase Monty nezajímá kde potomek je a co dělá. Jak prosté, milý Watsone.
|
| Monty |
|
(16.1.2019 21:34:16)
Okolíku,
pregnantně vystiženo. Přesně tak to je. A představa bandy desetiletých, kteří vyráží na chlastačku mi projasnila večer.
|
| Okolík |
|
(16.1.2019 21:38:10)
Hm, mne tedy ožralé desetileté děti a jejich zoufalí rodiče večery neprojasňuji, spíš je lituji.
No, proti gustu žádný dišputát.
|
|
| Konzerva |
|
(16.1.2019 23:33:48)
Moje dítě mělo kamaráda u něhož jsem nechtěla aby spalo z určitých důvodů v te rodině. Kdybych se nezajimala jako ty tak bych nevedela ze tam ten problem je. Nechci psat konkretne o co slo ale bylo to asi tak na urovni gamblerstvi, alkoholismus nebo nelecena dusevni porucha.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 9:36:43)
Konzerva "Moje dítě mělo kamaráda u něhož jsem nechtěla aby spalo z určitých důvodů v te rodině."
No asi tak. Poslat desetileté dítě na přespání a ani netušit, jaká ta rodina je, to si neumím představit. Telefonický kontakt neosvětlí vše, ale aspoň minimální představu člověk má.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:39:53)
"Poslat desetileté dítě na přespání a ani netušit, jaká ta rodina je, to si neumím představit."
Marko,
a co tak asi potřebuješ vědět, abys shledala rodinu hodnou pocty uvítat ve svém středu tvý desetiletý dítě?
Posílají ti kopie daňového přiznání, zdravotní průkaz a pracovní smlouvy?
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 9:41:03)
Monty, ne posílají mi originály a beru jim otisky prstů.
Mně není jedno kde a s kým moje dítě je. Ty to pochopit nemůžeš, to je jasný. Tobě je ukradená i šikana a tvoje vyjádření o zneužívání je taky legendární. Ovšem to je opravdu abnormální přístup.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:48:31)
Marko,
njn, ale že někdo nerozumí psanému slovu nebo si ho vykládá jinak, za to opravdu nemůžu.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 9:55:37)
Monty, "že někdo nerozumí psanému slovu nebo si ho vykládá jinak, za to opravdu nemůžu."
Jasně, tak to je jen jiný výklad významu slov. Myslela jsi to jinak. To tu "dlouho" nebylo.
|
| Monty |
|
(17.1.2019 9:58:36)
Marko,
ne. Já to nemyslela "jinak".
Pouze to ty (a někteří další) jinak chápete.
Např. vyjádření "ne každé nevhodné chování ve škole je šikana a ne vždy je na místě, aby se do toho vkládali rodiče" chápete jako "šikanu není potřebu řešit/šikana neexistuje".
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 10:10:55)
Monty, jo jasně, a proto se kolem toho vedly vášnivé debaty, viď? Kdybys v druhé větě napsala, to, co teď, nikdo by nic proti neměl. Ale ty jsi psala stejně kontroverzně jako nyní.
Ještě horší bylo tvé vyjádření o obtěžování dětí dospělým příbuzným. A fakt se do toho nehodlám pouštět, nemá to smysl, byla by to jen další nekonenčná debata typu "doučování není doučování".
|
| Monty |
|
(17.1.2019 10:15:58)
Marko,
ano, proto se vedly ty vášnivé debaty.
Právě proto, že je to stejný princip jako u malého desetiletého dítěte.
Nemyslet si, že je jedna facka/nadávka automaticky šikana je na Rodině stejně rizikové jako napsat, že desetileté dítě není mimino.
Nicméně rozebírat to nadále nehodlám, nemám na to čas ani náladu.
|
| Marika Letní |
|
(17.1.2019 10:18:32)
Monty, ne tohle jsi tehdy nepsala, bylo to, že kvůli šikaně do školy nepůjdeš, ať si to dítě vyřeší samo. (nepřesná citace).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.1.2019 9:44:51)
Monty,
možná je dobrý vědět, že se přespávačka nekoná v místním slumu, kde v jedný místnosti spí rodina s 10 dětma a strejda Aladár, kterýho právě pustili z krimu, kde si odseděl pár let za zneužívání mladistvých.
|
|
|
|
|
|
| Ambrosie |
|
(16.1.2019 21:37:03)
Okolíku, tak já jsem vůbec nemyslela na chlastačku.
|
| Okolík |
|
(16.1.2019 21:39:05)
Chartney, to je jedno co.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.1.2019 17:58:28)
To je pro mne nepředstavitelná situace.
|
|
| Půlka psa |
|
(17.1.2019 0:21:43)
Montxy, já taky nevolám, když je mé dítě pozváno na přespání. A nám taky nikdo nevolá, když u nás spí dítě někoho jiného. Toho děcka se zeptám, jestli o tom, opravdu ví u nich doma, že večer nedorazí, ale že bych měla s jejich rodiči jakýkoliv kontakt, to říct nemůžu. Jako jsme z jedné vsi a okolí, takže se od vidění známe, s některými si i vyměňujeme drobné služby typu krmení kočky/psa v době dovolené, ale ohledně toho konkrétního přespání spolu nijak nekomunikujeme.Vzhledem k tomu, že u nás je někdo snad pořád, tak si myslím, že naše děti u jejich kamarádů taky unesou.
|
| Velšice | 
|
(17.1.2019 6:59:41)
Ani ja nevolam. U nas spi tedy nekdo jednou rocne. Ale nikdy jsem kvuli tomu nikam nevolala a nikdo nevolal mne. Dokonce naposledy ani neznam rodice.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(16.1.2019 16:26:57)
Federiko, přesně tohle jsem řešila tenhle týden, syn přišel domů, že si se spolužačkou domluvili, že u nás bude z pátku na sobotu a ze soboty na neděli spát...domluvili se jen oni dva ve škole, tedy byl to vlastně nápad spolužačky, on o to popravdě podle všeho ani moc nestál...její maminka, ani my jsme o tom neměli ani tušení...takže synek byl upozorněn, že pokud u nás bude někdo spát, tak se to musí domluvit předem tak, aby se to hodilo jak nám, tak jejich rodině a hlavně aby o tom rodiče věděli a souhlasili s tím...to mi přijde naprosto samozřejmá věc, že o tom oboje rodiče vědí a mají na sebe kontakt...adresu a telefon.
|
| Kudla2 |
|
(16.1.2019 16:43:58)
TaJ,
a jak to dopadlo, bude u vás nakonec spát?
Přesně tyhle situace jsou důvod, proč si myslím, že u takto starých dětí to ještě nejde nechat "jen na nich", protože je tam spousta věcí, které vymyslej nevhodně (pozvat se sám k někomu na přespání je divný, ale ta holka je ještě malá na to, aby to chápala, vstoupí-li do toho dospělí, tak jí to můžou vysvětlit).
|
| TaJ |
|
(16.1.2019 17:15:49)
Kudlo, no, zatím nebude...syn už o tom od té doby nemluvil, myslím, že o to fakt ani moc nestál, byl to jen momentální nápad spolužačky a on se nechal strhnout...jinak když jsme se ho třeba ptali, kde bude spát (má malý pokojíček s jednou postelí), tak návrh žádný - prý SE to nějak vymyslí . Jako nemám problém aby tu někdo spal, ale chci, aby syn přišel a zeptal se, jestli tu o víkendu může někdo přespat a napsali bychom mamince, co ona na to...dohodly bychom se s ní, jestli je třeba oba vyzvednu ve škole, nebo jestli ji doveze třeba někam na půl cesty (ani jedna neřídíme) a stejně tak i pak cestu zpátky... Stejně by to bylo, kdyby syn přišel s tím, jestli může spát u spolužačky...nejdřív bych psala mamince, jestli o tom ví a jestli se jim to hodí...
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)