| darinaa |
 |
(5.2.2019 17:49:15)
Život není spravedlivý Kat, lidi se chovají k různým lidem různě, a to, že někdo na někoho kašle opravdu nezpochybňuje všechny jeho ostatní vztahy.
|
| K_at |
|
(5.2.2019 17:53:17)
Darinoo, naopak - muze a nemusi zpochybnovat. Muze to byt pouze o tom, ze manzel zakl. je poslusny synacek- mamanek. A pece a laska k vnoucatum muze byt taky jen o tom, ze "muj Frantisek je hodnej kluk a ta mrcha uvidi". Holt znam ruzne typy chudaku manzelu a ruzne typy hodnych babicek. Jinak deti at maji domov tam, kde chteji byt.
|
| Žžena |
|
(5.2.2019 17:57:29)
Kat,
ano, otec dětí může být polonepřítomný slaboch a babička nenávistná manipulující megera... a teď mi řekni, která matka svoje děti nechá půl roku v jejich prakticky výhradní péči? Pokud je to někde takovej průser, tak snad jako první zachraňuju děti, ne?
|
| K_at |
|
(5.2.2019 18:02:10)
Zzeno, on to nemusi zadny brutalni pruser, on muze otec celkem fungovat. A najednou by teda matka mela deti odstehovat rovnou? Kdyz je necha dochodit skolu v miste, tak je to taky zle. Jen poukazuju na to, ze tech rovin muze byt fakt vic, nez ze "matka je desna, odesla od deti".
|
| Žžena |
|
(5.2.2019 18:11:43)
Kat,
tato situace žádné hezké řešení nemá.
V mým světě je ale máma dětí pro ně fakt podstatná osoba.
|
| K_at |
|
(5.2.2019 18:15:42)
Zzeno, v mem svete je mama taky nesmirne dulezita osoba. Presto si myslim, ze i mama ma pravo se nesebeobetovat. Proste misto jedne lajny typu "co je to za matku" vidim tech variant xy.
|
| Žžena |
|
(5.2.2019 18:26:06)
Kat,
a sebeobětování je co? Vzít s sebou děti, když se stěhuju?
|
| K_at |
|
(5.2.2019 18:30:54)
Zzeno, ona ty deti neopousti na veky. A vidi ji kazdy den. A je to zrejme zalezitost docasna. V pokud vam teda jde o ta prava rodicu, tak deti vidi oba rodice kazdy den. Treba to berou, treba jsou v prdeli a matka zaslepena. Ona nezmizela se slivy "kazdej 2.vikend papa, detatka".
|
| jak | 
|
(5.2.2019 18:32:08)
Kat,tohle je myslim blbe obhajitelne.
|
|
| Žžena |
|
(5.2.2019 18:44:23)
Kat,
my tu nemluvíme o právech rodičů, ale o těch dětech. A mít mámu doma je rozdíl oproti mít mámu jako návštěvu.
Ano, když otec udělá PÁPÁ a opustí děti, je to kikot, ale ty děti mají v té situaci kliku, že máma jim zůstala. V zakladatelčině rodině se tatínek dle jejího popisu kromě vydělávání neangažoval, tak to je super, když jim odejde máma, že?
|
| K_at |
|
(5.2.2019 18:50:50)
Zeno, tak moment. Puvodni tema jsem ted docetla a vzpominam si na to. Viz muj predchozi komentar. A mam k tomu 2 veci - prvni vec je, ze tady xkrat bylo razeno v jinych situacich s nestatajicim se rodicem "seber se a odjed, at se on musi zapojit". Druha vec je, co se v realu delo mezi zakl. a jejim muzem - ona se mohla opravdu jen splasit, nebo to mohlo PRO NI byt nesnesitelne. Ja to nevim. Opravdu si umim predstavit furu faktoru. Od klapek na ocich az po nejmene debilni reseni.
|
| Žžena |
|
(5.2.2019 18:58:04)
Kat,
vážně nevidíš rozdíl v odjezdu maminky na tři dny na wellness s plánovaným návratem a odjezdu navždy k milenci s návštěvami?
|
| K_at |
|
(5.2.2019 19:03:13)
Zzeno, znovu, umim si predstavit ledacos.
|
|
|
| K_at |
|
(5.2.2019 18:58:18)
Podle rijnoveho tematu jsou deti fakt male. Tudiz hlidani tchyni se jevi jako logicke. Co tam potom probiha mezi tchyni a zakladatelkou muze byt vsechno mozne. A jo, je to hodne rychly stehovani. To teda jo.
|
|
| Marika Letní | 
|
(5.2.2019 19:52:57)
Kat ""seber se a odjed, at se on musi zapojit"."
No ale na víkend nebo na týden, ne se odstěhovat k milenci. 
|
|
|
|
|
|
|
|
| libik | 
|
(5.2.2019 18:19:36)
Asi mohla zůstat s dětmi, ne? Píše sice, že manžel je naprosto labilní hovado, co si bez matky neutře zadek, ale zase nic o tom, že by tam nemohla bydlet, než bude možné děti přemístit.
Jako, já to první nenapsala, ale jezdit denně chrápat s chlapem 70 km daleko a nechat děcka napospas, je opravdu mimo mé vesmíry.
|
| Mariana +2 | 
|
(5.2.2019 19:29:41)
jo libiku, souhlas
hlavně by mně teda zajímalo jak se tak stane že si člověk s tak "nesnesitelným jedincem s který se nedá vlastně vydržet" pořídí děti. Dvě. A jelikož jsou zjevně ještě školní, tak poměrně nedávno.
Čímž chci říct, že moc nevěřím tady těm řečem jak je stávající manžel/ka hrozný, v případě že je tu na scéně nový milenec/milenka. On se ten důvod totiž pak musí najít a v porovnání s tou úžasnou a konečně pravou láskou ten bývalý a okoukaný prostě nemá moc šanci.
U těch rozchodů, kdy dotyčný/dotyčná odejde ze vztahu a nejprve si vyřeší/uzavře to stávající manželství, řeší jako prioritu nejdříve děti a jejich potřeby, tam spíš věřím tomu že to prostě asi fakt dál nešlo a je to možná nejlepší pro všechny zúčastněné.
Ale když zjevně jednou ze stran totálně zmítají hormony, tak nějak prostě nevěřím že to bylo žití k nesnesení když spolu mají malé děti.
A že jedinou jinou variantou řešení manželské krize by bylo totální sebeobětování.
|
| K_at |
|
(5.2.2019 19:39:20)
Tak otazka "proc spolu maji deti, kdyz..." je na jednu stranu logicka, na druhou velmi naivni.
|
| Mariana +2 |
|
(5.2.2019 19:57:53)
naivní Kat ?
jasně vím že se to prostě děje a snad mi přijde čím dál častěji. A jistěže vím že se to stane, stává a bude stávat.
Já jsem tím spíš chtěla říct že to nasazování "psí hlavy" opouštěnému manželovi/manželce, je prostě velmi často spíš účelové.
Chci ho opustit, no tak si to zdůvodním, vždyť je to tak hrozný chlap/ženská. Kdo by s ním/s ní vydržel.
Ale co ty děti v tom. Nemyslím že je naivní, myslet si že dospělí lidé by měli mít odpovědnost vůči dětem, vůči rodině kterou založí.
Naivní je podle spíš myslet si že tráva bude jistě jinde zelenější. Že nový milenec, kterého znám pár měsíců tajných schůzek je ten konečně skutečně pravý pro život. Že po pár měsících setkání mé děti "neskutečně miluje". A že to všechno odteď bude super, děti budou nadšené když je odstěhuji k novému chlapovi (nebo ženské), a budou pendlovat mezi rodiči každý víkend. A co teprv až přijde puberta.
Ale všechno bude odteď prostě úžasné. TOHLE je tedy spíš podle mně naivní.
Snad jediné co se dá na tom příběhu kvitovat, pokud je pravdivý, že milenec je asi svobodný, tak rozvrátili život "jen" těmto dvěma dětem. Znám i takové, co kvůli svrbění kdesi ve ve výsledku převrátili naruby život rovnou vícero dětem v několika rodinách.
|
| K_at |
|
(5.2.2019 20:07:01)
Mariano, mnoho veci se ve vztahu zacne jevit jako neunosne prave po prichodu deti. A veci, u kterych si myslis, ze to das - prave treba kvuli detem (pracuje, nepije, nebije me) - zacnou byt hur a hur snesitelne. To pisu obecne.
O riziku odchodu k panu priteli tu pisu taky. Ale - co kdyz to zrovna je ono? Dejou se i divnejsi veci. A vsimni si, ja nevyvracim to, ze mama nemuze byt uplne mimo a nicit deti. Muze. Ja to jen nevidim uplne cernobile.
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(6.2.2019 13:29:19)
Když se člověk zamiluje a ztratí hlavu, což tady vypadá, že se stalo...tak je partner hrozný, i kdyby byl skoro normální. To je takové častá optika toho zamilovaného...a myslím, že partner tomu nemá obrany, ani kdyby se obrátil chlupama dovnitř 
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(6.2.2019 13:43:18)
"clovek.se ale vetsinou zamiluje az tehdy kdyz to doma stoji.za starou belu"
tohle je tak naivní, až by jeden plakal 
nikdo tu neodpírá nikomu lásky, ani štěstí... jen je prostě "vtipné" když se máma zblázní natolik, že nechá své děti v péči svému "nesamostatnému muži, co se o ně nedokáže ani postarat" a jeho "hyperprotektivní matce, co nedokázala vychovat svého syna" a ještě se zlobí, že má tchýně k dětem ochranitelský přístup...
|
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 13:44:36)
Taodvedle, já nevím, nemusí to tak být, fakt.
Chápu, že to zamilování může být tak silný, že s tím nějakou dobu nejde nic dělat, ale vážně 99% zamilování, té chemie, pak vážně odezní...za určitou dobu.
A někdy zbude jen pachuť toho všeho. Někdo ale mezitím stačí pobořit všechno kolem sebe nejen sobě, ale i jiným, i dětem.
Většinou teda ženy...a je tam i zajímavý mechanismus, často je to určité dosud nepoznané sexuální uspokojení...netvrdím, že u všech, to fakt bych si nedovolila.
Znám i ženy, co se v tomhle poblouznění manželovi svěří, aby nemusely lhát...a navrhnou, a´t si dotyčný taky pořídí milenku, že budou soužít kvůli dětem.
Pak teda někdy ty konce...
A já nevím, kolik těch žen si v nových vztazích výrazně polepšilo, kdyby si fakt přiznaly pravdu a bilancovaly, zda to celé stálo zato.
Nemluvím o závadných partnerech samozřejmě, ale o partnerství, kde má potenciál se vztahem pracovat.
Protože pokud člověk uteče od něčeho "rozpracovaného", stejně má život tendenci mu nastrčit jako pokračování něčeho podobného, akorát v jiných kulisách a s jinými maňásky.
|
| Ambrosie | 
|
(6.2.2019 13:46:45)
Většinou teda ženy...a je tam i zajímavý mechanismus, často je to určité dosud nepoznané sexuální uspokojení...netvrdím, že u všech, to fakt bych si nedovolila.
Pam-pelo, s tím souhlasím, toho jsem si všimla, kde jsem měla možnost "být blíž".
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(6.2.2019 13:49:29)
vždycky si při tomhle vzpomenu na jedno moudro, co jsem někdy četla... že ženy neumí počítat a tak když mají chlapa, co jim vyhovuje na 85%, hledají těch chybějících 15% a když je najdou, radostně muže vymění a nespočítají si, že právě vyměnili 85% za 15% 
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 13:56:26)
Rose, tojo, to je oboustranné, mají to tak i chlapi.
Holt asi chceme 100%, 15% chybí...a tak vyměníme 85 za 15...protože těch 85% nevnímáme a přijdou nám jako samozřejmost.
Vím od rozvedených mužů (samozřejmě od svého vzorku), že by to do jednoho rádi vrátili v čase k té původní rodině.
jenže to říkají velmi potichu i sami sobě...pokud se ale svěřují, připustí to všichni, co měli teda původně nezávadnou partnerku.
Ale prostě ten nový život žijí, že by se šli té původní svěřovat, to jim ego úplně nedovolí, ale litují a litují...v těch slabších chvílích.
S tím, že si nijak extra nepolepšili.
V něčem možná, ale zas ztratili to jiné...no.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(6.2.2019 13:50:43)
"a je tam i zajímavý mechanismus, často je to určité dosud nepoznané sexuální uspokojen"
No a nebo prachy. To je taky forma uspokojení 
|
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 13:54:08)
ambrosie, ono to asi souvisí s tím uspokojením žen, mnohé to mají takhle, i když spíš by se to připisovalo mužům.
Mám třeba kamarádku, která byla asi 10 let vdaná a první orgasmus poznala až s milencem, ale pak to byla fakt chemická smršť závislosti na něm...strašlivě silné pouto, on pak už nevěděl, jak se jí elegantně zbavit...
Ale to je samozřejmě krajní příklad...jsou i takové jemnější...a kolikrát si to ta žena neuvědomí, že to, co ji táhne "tam", fakt není  . A pak se na to nabaluje pozornost, ujiš´tování, objímání atd...takový správný mišmaš...co je proti tomu manžel, který...atd..to všední, neradostný, obyčejný, dennodenní?
|
| libik |
|
(6.2.2019 13:57:41)
Pampelo, já se jako žena s radostnou sexuální minulostí(přítomností, budoucností) musím ohradit proti tomu, že bych byla vedena nepoznaným sexuálním uspokojením při jakémkoliv životním rozhodování, to možná moje fenka, když podhrabává plot
|
| Ambrosie |
|
(6.2.2019 13:59:34)
Pampelo, já se jako žena s radostnou sexuální minulostí(přítomností, budoucností) musím ohradit proti tomu, že bych byla vedena nepoznaným sexuálním uspokojením při jakémkoliv životním rozhodování
A ty jsi libik odcházela od nějakého muže k nějakému jinému muži?
|
|
| Marika Letní |
|
(6.2.2019 13:59:46)
libik, ty třeba ne, ale jsou takové, co se podhrabou. 70 nebo 300 kilometrů.
|
| Koníček mořský | 
|
(6.2.2019 14:09:18)
Tak já před více než dvaceti lety velice spontánně opustila manžela, a když se tak zmoudřele zamyslím, celkem bezhlavě šla za hlasem svého. S orgasmy to sice nijak nesouviselo, ale kdybych tady potázala názory, asi bych dostala velmi pěknou "sodovku" a dozvěděla se o sobě ledacos nepěkného. Bylo to jedno z nejlepších "rozhodnutí" mého života a ani na vteřinu jsem nikdy nelitovala.
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 14:16:43)
Koníčku, a taky byl odchod dramatický a s dětma?
Tak nikdo netvrdí, že pokud jsou dva lidi nekompatibilní, a stává se to, proč ne, nemusí spolu být navěky...
Já jsem opravdu psala o případech, kdy v celkem normálním manželství žena (či muž) zahoří náhlou "láskou" a všechno jde na druhou kolej, partner/ka je najednou plná chyb a naprosto nevhodná pro život (a celkem ať by udělal/a cokoliv, už nemá šanci být v tomhle okamžiku lepší), pocit, že mi nikdo nepřeje moje štěstí, které jsem najednou našla a vůbec mě nechápou...a každý musí pochopit, že na štěstí mám právo.
Tohle zamilování se je prostě zrádný, chemickej koktejl, co po něm může pár let bolet hlava, pokud uděláme něco ne úplně rozumnýho v tom čase...nevratnýho.
To, že se lidi mění v čase, vyvíjejí a mohou potkat někoho pro sebe vhodnějšího, to je jasné.
Ovšem tohle, co jsem psala výš, má svoje poznávací znamení.
A zajímalo by mě, jak to vypadá, když by nový partner děti neuvěřitelně miloval...jak se to pozná
|
| Koníček mořský |
|
(6.2.2019 14:26:54)
Dramatický to bylo slušně, s dětma to bylo taky slušný, celkově to bylo hnusný období. Přesto nelituju. Ale lidi okolo taky nemohli pochopit, že jsem se vybodla na někoho tak skvělého. Domů lidem totiž nevidíš. A pravda má mnoho podob. Každopádně já nikoho v tomto směru nehodnotím a nesoudím. Ale pro děti je ta situace moc těžká a všichni zúčastnění dospělí by se měli snažit jim to co nejméně komplikovat. Potíž je, že ne všichni dospělí se jako dospělí dokáží při rozchodech chovat.
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 14:54:41)
Koníčku, pravda má podoby velmi subjektivního vnímání...pravda objektivní ve vztahu asi ani neexistuje, jak by jí člověk změřil.
Všichni vnímáme tou svojí optikou a hledat soudce, jaké kdo měl kdy jaké pocity, co měl cítit, necítit? To ani nejde, nebo by to bylo nekonečný.
Jistý je to, že prostě co zasejeme, to sklízíme...a to beze zbytku...pokud sklízíme to příjemný a pozitivní, pak....
A já třeba bych byla ta poslední, co by mentorovala.
Jsem schopná vídat věci ze všech úhlů, z různých pohledů, jsem schopná pochopit i ty nejhorší a nejpodivnější pohnutky lidí a chápat je.
Leccos jsem prožila na vlastní kůži.
Jen jsem psala, že pokud je tohle zamilování v té čisté podobně chemického koktejlu, nemusí být vystřízlivění příjemné ani pro dotyčnou aktérku.
A třeba je to jinak...to se přece teprve uvidí.
Dobrý je neztratit i hlavu, no
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(6.2.2019 14:57:20)
Koníček no tys na vteřinu nelitovala (to zakladatelka asi taky nelituje), ale co děti, ty taky na vteřinu nelitují? Pochybuji.
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 15:00:09)
Marko, zas ze zkušenosti vím, že jak které děti. Některé mají takovou optimistickou povahu, že si ze všeho vezmou to lepší a nic moc neřeší...taky závisí na věku.
Ale v některých to zůstane strašně hluboko ukryté...a jsou to věci, které nevědí ani jejich rodiče, protože ty děti jsou citlivé a nechtějí rodiče třeba jen obyčejně ranit...
děti se prostě musí přizpůsobit...očekává se to od nich...nikdo se jich moc neptá, dospělí v těchhle časem hodně myslí nejvíc na sebe.
Mluvím s "dětmi", co už dávno nejsou dětmi, a nesou si to s sebou celá desetiletí. A nikdo o tom ani neví.
|
| Koníček mořský |
|
(6.2.2019 15:11:46)
No však si dohledejte můj úplně první příspěvek zakladatelce. Pro děti je to zásah asi vždycky, když se jim rozpadá rodina, jejich jistota a pevná půda pod nohama. Když se všechno mění a nevědí co a jak bude dál...Tak aby nebyl. Ano, rozchod rodičů je svým způsobem prostě sobecká záležitost, alespoň od jednoho z nich. A proto je třeba těch škod napáchat co nejméně. Já mám odstup dvaceti let, takže mé děti mají za sebou své vztahy a rozchody a už to dneska vidí trochu jinak, dospěle.
|
|
|
| Žžena |
|
(6.2.2019 15:07:56)
Pro ty děti je to těžký ať je příčina jakákoli. Důvody a podstatu problému stejně pochopí až budou velké.
Moje máma odešla od táty když mi bylo 6. Rozvod rodičů formoval prakticky celý zbytek mého dětství, roky jsem přemýšlela o tom, jestli by to nešlo "vrátit", zazlívala jsem jí to. Časem jsem pochopila, že udělala správnou věc. Že odešla. Ale ve světle této diskuse musím říct, že ta hlavní věc, kterou udělala správně, bylo, že mne vzala s sebou, chránila, vytvořila stabilní prostředí, že jsem nezažila nikdy pochybnost, jestli budu nebo nebudu s mámou, že můj domov byl vždy tam, kde byla ona. Zjevně to není samozřejmost.
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 15:12:21)
Žzeno, mě mamka opustila, na nějakou (dost dlouhou dobu pro šestileté dítě), vrátila se, ale opustila. Tátu už jsem neměla.
Taky vlastně kvůli muži, šla do neznáma...opustila všechno a všechny. A ty konce potom... Protrpěla hodně sama. Ale nepochopila nikdy, jak moc smutno mi tu bylo.
Vím její pohnutky a nemám jí to za zlé, ale taky to formovalo další část mého života...jako ztráta takového toho bazálního bezpečí. Zmizelo bezpečí, zmizel domov, zůstala nejistota.
Navíc jsem teda nesměla dávat najevo smutek a stesk.
Takže jo, je to tak, dítě se potřebuje opřít...mít svoje jistoty. Je super, když je ta jistota maminka.
"máma je máma" ...zní nějaký pořekadlo...
|
| Žžena |
|
(6.2.2019 15:20:12)
Děti zakladatelky z mého pohledu jistoty ztrácí hned dvakrát. První když se odstěhovala jejich máma (primární pečující osoba... a nechala je s podle ní zcela nekompetentním otcem a babičkou). Na dobu, která je v pojetí dítěte v podstatě věčnost. Druhá ztráta půdy pod nohama bude, až se děti budou stěhovat. Přeruší tu vazbu s otcem a babičkou, kteří pro ně nyní jsou primárními pečovateli.
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 15:30:00)
Ano...navíc ta nejistota už trvá delší dobu a nějakou dobu přetrvávat bude.
Děti mají tendenci se k někomu přimknout.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 14:02:51)
Libiku, tak já přece nepíšu o tobě, ohrazovat se nemusíš.
A víš co...často i u lidí vítězí animální stránka věci, prostě máme tělo a to je udělané z úplně stejné materie, jako u zvířat, se stejnými pudy.
Někdy ty pudy holt převáží nad lidstvím...já taky doufám, že bych určité věci zvládla rozumově a vůlí, ale nebudu radši říkat nikdy. Zatím se mi to taky nestalo.
Ale to neznamená, že nejsou lidi, co se jim to nestává. Stává.
A fakt jich není málo.
Strach je taky jeden z pudů a člověk má kolikrát strach i když rozumově ví, že...
|
|
|
|
|
| Pam-pela |
|
(6.2.2019 13:48:24)
A doufám, že se mi to zamilování se už nestane  , byla jsem zamilovaná asi jen dvakrát v životě...ale v přímém přenosu jsem měla během nedávné doby myslím asi 3 ženské "zamilování se", byly schopné velké sebedestrukce a destrukce všeho...naštěstí to postupně odešlo, jedna teda udělal peklo několika lidem kolem sebe, nekoukala nalevo napravo, jen na sebe a na to, co CHCE, a stejně...nějak to nedopadlo. Ublížila sobě a druhým...opravdu mnoha lidem. Ona samozřejmě vidí, že ublíženo bylo jí.
Tohle chce asi kus času...který tady v tom příběhu není, když už se to celé rozhrabalo a dalo do pohybu a ovlivnilo život tolika lidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ..mira.. |
|
(5.2.2019 18:08:28)
Tak já se musím přiznat, že mi to přijde smyšlené. Jestli není, tak se zakladatelce moc omlouvám, ale její styl psaní, to že zakládající příspěvek je jediný a pam několik hodin nereagovala, vůbec celá ta situace, jak ji popisuje, ve mně to nebudí důvěru. Osobně pevně doufám, že tyhle konkrétní děti neexistují a zachraňovat tedy nepotřebují.
|
| Ivka3 |
|
(5.2.2019 18:37:25)
asi tak...
|
|
|
|
Nenaděláš nic. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)