| Irmi | 
 |
(21.8.2019 13:03:03)
Zdravím všechny,
obě s dcerou cítíme, že nazrál čas k dalšímu kroku...bráním se termínu "likvidace" manželových věcí. Prozatím jsme měly všechno oblečení i osobní věci schované tak, abychom je "na první dobrou" neviděly...a mládě chce úklid realizovat se mnou, ještě než odjede na koleje... 
Co ale s nimi? Zatím mi nejschůdnější připadá nacpat všechno do krabic a odnést na půdu (jakože další mezikrok, vím); nejsem asi připravená to oblečení, boty... prostě vyhodit do kontejneru, stejně jako odvézt např. na Charitu a pak v jeho bundě někoho potkat... já vím, že by to bylo pragmatické, aby věci ještě posloužily, když jsou pěkné a nezničené, ale nevím, zda bychom to zvládly...
Prosím, pokud máte zkušenost vlastní či jakýkoliv názor, budu vděčná...
Jde vlastně jen o oblečení a obuv, nářadí, knihy... to všechno v bytě zůstane dál.
Děkuju předem všem
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(21.8.2019 13:33:22)
a co je věnovat nějakému sociálnímu zařízení v jiném městě? pomohlo by ti to?
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 13:37:20)
Ráchel, zdravím Vidíš, to mě nenapadlo...že by odpadla ta eventualita bezdomovce v tátově kabátě (rozuměj, nemám nic proti sociálně slabým, jen ta provazba je složitá...) Možná je to cesta, safra... díky...
|
| Ropucha + 2 | 
|
(21.8.2019 13:50:59)
Irmi, chtěla jsem navrhnout totéž.
Řesili jsme to tak v případě mých rodičů.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 13:57:59)
Ropucho, díky, napadla mě Diakonie Broumov, ta je dost "z ruky".
|
| Vranice | 
|
(21.8.2019 14:07:52)
Irmi, Diakonie Broumov má po republice spoustu sběrných kontejnerů i sběrných míst (seznam je na stránkách), sbírky ošacení pro ně organizují některé obce i školy.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 14:25:55)
Vranice, jj, díky, koukala jsem...
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.8.2019 14:07:55)
Irmi, mě to napadlo, protože když známé zemřel dospělý syn, tak když se konečně odhodlala "zbavit se" jeho oblečení, odvezla je do komunity pro kluky, co se léčí ze závislosti. Vyloženě jí to udělalo radost. http://komunitabetel.cz/
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 14:25:27)
Ráchel, díky... jenže to jsou mladí kluci, muž měl 55+ a tomu odpovídající šatník... a byl "velký", než tedy onemocněl...
Napadají mě konkrétní lidi, kteří by např. jeho pěkné košile mohli nosit, ale nevím, zda bych pohled na ně "unesla" já, o dceři nemluvě...
Mám pragmatickou kamarádku, která si věci po mužovi nechala ve skříni a až se (po čase) objevil v jejím životě muž nový, prostě spolu s ní "zdědil" i ty původní hadry... pochvalovala si, že jsou podobně vysocí, takže finálně ušetřila... Nevím, taky pohled na věc... jak se dívá na nového chlapa ve věcech toho původního?
|
| libik | 
|
(21.8.2019 14:29:33)
Irmo, ony se ty věci postupně stanou zase věcmi, už nebudou mít takový senzuální náboj. A druhá věc, pokud jde o běžnou konfekci, není možné, že ty věci splynou s novým majitelem tak, aniž by to udeřilo na první pohled?
Já vím, že to ještě nemáš, ale fakt přijde čas, když už na "to" nebudete myslet na každém kroku.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 14:38:17)
Libi, to je otázka... možná, že i jo... že časem by to tak člověk fakt nebral... a jasně, jsou to "jen věci", tu auru jim dodává ten smutný kontext...
Díky, člověk to "ví", ale asi potřebuje si to takhle utříbit...
|
| libik |
|
(21.8.2019 14:51:15)
Ještě tě chci upozornit na jednu věc. Prosim tě, jsou lidi, co z nějakých pověrčivých důvodů nesnesou věci po mrtvém. Taktnější je převezmou a pak někde zlikvidujou, ale jsou "srdcaři", co se stím neprděj a reagujou "to je Vaškovo? No, tak to ne, to já nechci"
Já jenom, abys nebyla zaskočena.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 14:58:43)
Ty jo, ještě toho trochu...
Když já jsem fakt magor (a schraňovací nevyhazovací skrblík)
- na jednu stranu bych ráda a přišlo by mi pragmatické, pokud by věci ještě sloužily
- na stranu druhou nevím, jak bych reagovala já, pokud bych v nich někoho blízkého vídala (a to jak v rámci širší rodiny, tak potencionálního partnera...)
- u dcery jednoznačně vím, že v tátově svetru nikoho vídat nechce
- pořád mi z toho vychází má oblíbená "metoda postupných kroků" = primárně nakrabicovat a odnést na půdu... a třeba po čase s tím založit nějak dál...
|
| libik |
|
(21.8.2019 15:05:44)
Tak pokud jde o potenciální partnery, tam mám hranici i já, to je prostě nevkusné.
Jinak, mohu věřit, že máš nějakou spřízněnou duši, která by časem mohla být potenciálním partnerem?
Moje dcera je polosirirotče jiného věku, ta s tím problém něměla žádný.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:26:56)
Libi, vypadá to tak...
Trvalo mi, než jsem si tu možnost připustila... a ještě déle trvalo, než jsem si ji "dovolila" a přestala se za ni trestat...
|
| libik |
|
(21.8.2019 15:33:29)
Irmo, tak to ti přeju štěstí. Sama vím, že to není jednoduché a jestli ti jako služebně starší vdova můžu poradit, dávej pozor ať potenciálního partnera moc nesrovnáváš. Manželé už budou navždy superhrdinové, jenže s námi tu zůstali obyčejní chlapi a za nic nemůžou.
A není se zač stydět
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:47:08)
Libi, řekla bych, že v tomhle jsem poměrně nohama na zemi.Na muže vzpomínám jako na bezvadného chlapa, který měl, stejně jako každý, svoje chyby. Myslím, že jsem ho na piedestal dokonalosti neumístila, na rozdíl od dcery, která to tak má a bude mít zřejmě vždycky... A optikou tátovy dokonalosti bude vždy nazírat všechna maskulina kolem sebe i kolem mě... takže nemají valnou šanci v jejích očích uspět...
|
| libik |
|
(21.8.2019 16:01:09)
Ale jasně, že i můj muž byl normální chlap, ale tím, jak je znepřítomnělý, je obrazně i fakticky nedotknutelný a zároveň nejbližší.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 16:09:20)
Na tom něco bude... 
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(21.8.2019 15:10:44)
Irmi, tak odvez jen neco. Treba 1 tasku. A jestli to nepujde, tak proste zabalit (uz to bude mozna desny) a na tu pudu. Pokud nemel muz vse na miru a exkluzivni, tak nepoznas, zda kosile je "ta jeho". Vem to jako proces. Uz ta myslenka, ze by to slo, je dobra.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:19:48)
Kat, to víš, že ne, běžná konfekce... asi máš pravdu... uvidím, jak nám to půjde, ozvu se... máme k tomu burčák, kdyby bylo nejhůř :)
Moc děkuju, i za předešlé diskuse...
|
| K_at |
|
(21.8.2019 15:25:30)
Irmi
|
|
| . . |
|
(21.8.2019 20:28:40)
Už je burčák?!? Kde?
|
|
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(23.8.2019 6:14:16)
Když loni zemřela kamarádka ( znaly jsem se 18 let), tak bych nějaké oblečení na památku po ní uvítala. Ale jejím dcerám si říkat mi bylo blbé...
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(21.8.2019 15:25:30)
Irmi, tak pár svetrů nebo košil bych nechala... třeba časem přijde chuť se do nich na chvilku "zachumlat".
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:33:46)
...j.a.s..., díky, M. Kondo by u nás doma regulérně trefil šlakJsem neskutečný křeček, mám vztah - jak říká mládě - ke každýmu víčku od petflašky a dlužno říct, že valně nepřehání...
Nemyslím, že bych potřebovala věci na přitulení se k nim a pomuchlání třeba svetru... pokud by tato potřeba byla, předpokládám, že bezprostředně po by byla největší... a že teď už nejspíš nenastane...
Další pragmatická kamarádka radí rozprodat věci po netu... to mi přijde z mého pohledu nereálné, vydělávat na věcech po zemřelém... ale je to můj pohled, neříkám, že je je to a priori špatně... brutální nouzí netrpíme, tak se mi ta představa ekluje...
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.8.2019 16:37:19)
Irmi, jasně, klidně najdi nějaké jiné sociální zařízení, nebo využij tu Diakonii Broumov, jak ti tu holky radily.
|
|
| 1kulička | 
|
(21.8.2019 17:51:27)
Irmi, asi to má každý jinak, ale když zemřela babička (nedávno), máma byla velmi ráda, že její šaty a osobní věci jsme vyklízeli my (vnuci). Ona by to nedávala, měla babičku doma na dožití a pak pár měsíců v LDN, ale i tak prostě ta psychika je prevít.
Ve tvé situaci bych i já uvítala pomoc někoho méně zainteresovaného. Zejména, když je ti představa, že to nosí někdo jiný nepříjemná. Ono se při přebírání těch věcí dostaví vzpomínky, vůně....zvaž i tohle.
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(21.8.2019 15:20:35)
Irmi, já bych si nechala pár kusů na oblečení a těm ostatním věcem bych "poděkovala" a řekla si, že v sociálním zařízení pomohou. Udělala bych si z toho rituál. Poděkovala a poslala dál, radí to třeba Mary Kondo.
|
|
|
|
| libik |
|
(21.8.2019 13:54:26)
Měla jsem krabici nových vlněných ponožek, maminka je manželovi pletávala ke každým Vánocům, ty jsem rozdala kamarádům a příbuzným jako vzpomínku, do županu jse se nastěhovala sama a nevylezu z něj, dokud ho neroztrhám. Ostatní použitelné věci jsem dala Charity.
Pro mě bylo nejhorší rozprodávat nářadí, když mi nesli z baráku formátovací pilu, bylo to skoro jako když odnášeli rakev.
Už tu moc věcí nemám, ale stále existuje manželovo poloprázdné křídlo skříně, kam postupně putují sezonní věci a nějak přirozeně původní obsah postupně "vytěsňují", už to není bolestné, ale člověk se zastaví, když na něj něco vypadne.
V těch drsných časech jsem měla neuvěřitelnou smůlu na "relikvie", dala jsem dceři zásnubní prstýnek (který mi dávno nebyl) a shodou blbých náhod jsme o něj přišly, snubák bych asi našla, už ho nenosím. Zato nosím místo klíčenky manželův trampský otvírák na všechno, ten ztratit nechci..
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 14:06:27)
Libiku Rozumím Ti, o nářadí nemluvím, jsou to "jen" běžné kutilské výbavy, co se budou doma hodit, nic speciálního.... takže toho se nezbavuji.
|
|
| . . |
|
(21.8.2019 15:32:01)
nojo, snubák stále nosím, ponožky taky, klasické kapesníky používám...
|
|
|
| Odvolání | 
|
(21.8.2019 15:04:12)
Nejrozumnější je podle mne rychlý střih.
Pokud pocitově nechcete někoho v těch věcech potkat, zlikvidujte je.
Rozhodně bych nic neukládala na půdu apod. - jednak zase jednou přijde doba, kdy ty krabice budete muset uklidit (přemístit, vyhodit) a jednou, nenadarmo se říká, že pořádek v domově = pořádek v duši.
Držte se!
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:18:07)
Borgis, díky, na rychlé střihy jsem kadet nikdy nebyla...
Proto si říkám, že by byla lepší akce půda... Díky, ještě popřemýšlím..
|
| Vranice |
|
(21.8.2019 15:29:59)
Irmi, jak se říká, nechodím v tvých botách, ale můj nezaujatý názor je, dát věci pryč a ne na půdu. Čistě z pragmatického hlediska, když mají sloužit, ať je to co nejdříve. Na půdě se můžou poškodit (hmyz a jiná havěť), časem materiály stárnou a střihy taktéž, prostě pak to může být jen hromada textilu do kontejneru.
Když ne tu diakonii, tak třeba nějaký dům sociálních služeb, divadelní fundus nebo inzerát na bazoš (daruji za odvoz)... možností je v dnešní době dost. Třeba si udělat výlet do vzdálenějšího města, kde to předáš, zajít si tam na oběd, do muzea, na vycházku... udělat si příjemný den.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:42:07)
Vranice, to mě napadlo, odvézt to sama/s dcerou někam dál... ale asi potřebuju ten čas na to zdefinitivnění...
|
| Vranice |
|
(21.8.2019 16:22:26)
Irmi, je ještě jedna možnost, ale na to musí mít člověk náladu, představivost, zručnost a tvořivého ducha. Vyšly 2 knížky - Druhá šance pro košile a to stejné pro džíny.
A jinak mám pochopení pro křečkovací povahy, taky sama sebe denně přesvědčuji, že to víčko od petky/krabička od čaju/lahvička od parfému, doplň cokoli jiného, bude pro lidstvo užitečnější, když to hodím do tříděného odpadu a zrecykluje se.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 16:29:42)
Vranice, jéje, díky, spřízněná duše
Nejhorší je, že občas (fakt občas!!) se stane, že něco je fajn, že se nevyhodilo, najdu to a použiju, třeba i jinak, k jinému účelu... a to mě zase utvrdí v myšlence, že syslit je správné
Jinak jakákoliv kreativita ve spojení se šitím je pro mě španělská vesnice, zvládnu elementární úkony (knoflík, zaštupování fusekle), s vypětím sil založím kalhoty nebo vyspravím prodřený rozkrok... čili druhé ani žádné další šance oblečení ve formě upcyklace dávat nehodlám
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(21.8.2019 15:28:51)
Oblečení a boty po manželovi (+ 1/2017) jsme roztřídili takto:
1) co si někdo z nás chce nechat ať z nostalgie či na nošení (syn toho nosí hodně, dcera něco málo, já víc - zrovna mám na sobě v práci manželovu košili)
2) co je staré roztrhané a nechceme schovávat - skutečně jsme vyhodili do kontejneru smíšeného odpadu (toho bylo malinko fakt rozpadlých věcí, manžel hned tak něco nevyhodil...)
3) co je použitelné, ale nechceme nechávat - dali jsme do charitního kontejneru (jde to někam na ústředí kde to rozdělují, pochybuji, že bychom v tom potkali někoho zde, a i kdyby............... tak aspoň to slouží...)
4) co je použitelné, nikdo z nás to momentálně nechce, ale nechce se nám ani dávat pryč - leží v banánovce u mě.
Třídili jsme poprvé již pár měsíců (no možná skoro rok) po úmrtí, a pak ještě později nějaké zbytky, co jsme opomněli v jiné skříni.
Děti jsou dospělé.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:40:37)
Slupko, díky
Neskutečně strukturované, klobouk dolů. Já jsem spíš chaotik... ale zkusím se toho držet...
|
|
|
| Monika |
|
(21.8.2019 15:31:45)
Myslím, že není moc pravděpodobné, že bys potkala v manželových věcech někoho tam, kde bydlíš. Ty věci z kontejnerů se někde shromažďují, třídí, zase někam rozváží ... A já tedy si třeba fakt nejsem jistá, že bych za chvíli manželovy věci někde někde dokázala rozpoznat, má samé běžné věci. Jestli máte fůru místa, tak samozřejmě ten krok se odklizením nejprve na půdu se nabízí, ale osobně bych to nedoporučovala.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:43:03)
Moniko, pokud bych to věnovala místnímu sociálnímu zařízení, pak je to reálné... jinak samozřejmě ne.
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(21.8.2019 15:33:54)
Na půdu je dobré řešení. Veci případně poslouží i za rok až zvládneš další krok. Nebo je tam necháš dál. O nic nejde jen o tvůj pocit co zvládneš.
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 15:48:28)
Marko, díky Tak nějak to vidím, metoda postupných kroků... jsem ráda, že už můžu přemýšlet o tom, že ty skříně vůbec otevřu...
|
|
|
| Irmi |
|
(21.8.2019 16:32:00)
Kruci, to já doufám, že bych se dokopala dřív udělat s tím něco sama... jen by to byl takový mezikrok... ne doufám definitivní řešení...
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)