Lefff |
|
(11.9.2019 10:42:13) "Ten její pražský přízvuk je prostě příííšerný."
Má nějakou manýru, která tě rozčiluje? Coby Pražák si neuvědomuju, co je pražský přízvuk nebo pražská mluva vůbec. Pominu-li tedy pár věcí, o nichž vím, že nepražáky rozčilují (typicky "ej" v přídavných jménech nebo uprostřed slov "brejle" nebo prasárna typu "sejra" a zkracování "rohlik").
|
Lefff |
|
(11.9.2019 15:15:21) "Víď?" z Prahy neznám, to spíš "véééď?" a ano, je to příšerné
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2019 15:22:31) Víď teda v Praze neříká nikdo. Mně zase přijde vtipný, že je to příšerné.
|
Lefff |
|
(11.9.2019 17:42:24) Inko, mně taky. Vychutnala jsem si, jak blbě to zní. "To je příšerné!" mi prostě přes pusu nejde. Přitom nejstaršímu dítěti se ještě v první třídě děti i dospělí podivovali, že mluví spisovně a že to je zvláštní. Chápu, že pražská mluva někomu může lézt na nervy. Taky to tak mám, jen z opačné strany - mně nářečí a odlišná melodika řeči většinou nepřipadají hodné obdivu, nerozplývám se nad rozmanitostí a bohatostí naší řeči. Ne v tomto ohledu. Už jako dítěti mi vadilo mluvení jedné rodinné známé z Ostravy - přízvuk na předposlední slabice a krátké samohlásky mi vadily. Z jejího "take fajne" mi trnuly zuby. Jiní známí, z "Holomóca" mě fascinovali hláškami typu "Já mu taku liščim.". Zpětně si ale říkám, že ta moje nechuť asi nepramenila jen z toho, protože třeba teta z Moravských Bránic byla úžasná a u té si nepamatuju, že by mluvila tak, že by mi něco vadilo. A to přitom měkčení na konci slov nemám ráda doteď. Vadí mi třeba pohádky namluvené Karlem Högerem. Jakkoli jsem měla ráda pohádky O pejskovi a kočičce nebo Lišku Bystroušku, tohle jsem nedokázala nevnímat rušivě.
|
|
byvala radka |
|
(12.9.2019 9:23:18) "ja ti taku liščim" používám dost často na děti, zvlášť teď, co začala škola
|
|
|
Lefff |
|
(11.9.2019 21:42:21) Dělajou, vidijou je pro mě tortura
|
|
|
|